|
|
Vizuální zpětnovazební řízení pro humanoidního robota
Nedvědický, Pavel ; Bastl, Michal (oponent) ; Najman, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá konstrukcí levného robotického manipulátoru, který bude sloužit jako exponát a pro výukové účely. Projekt je týmový, autor na něm spolupracoval se spolužákem. Realizována byla robotická paže se čtyřmi stupni volnosti. Pro celého robota byla vybrána řídící a výkonová elektronika. Autor se zabýval tvorbou softwaru, který je schopen řídit pohony robota pomocí vizuálnímu zpětné vazby, získané zpracováním obrazu z 3D kamery. Na závěr je prezentováno grafické uživatelské rozhraní, které lze využít pro ovládání pohybů robota.
|
|
|
Vliv šestitýdenní tréninkové intervence s vizuální zpětnou vazbou na přístroji NeuroCom SMART EquiTest na posturální stabilitu fotbalistů
Filip, David ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název: Vliv šestitýdenní tréninkové intervence s vizuální zpětnou vazbou na přístroji NeuroCom SMART EquiTest na posturální stabilitu fotbalistů Cíl: Prvním cílem této diplomové práce je zjistit, jaký vliv má šestitýdenní tréninková intervence s vizuální zpětnou vazbou provedená na přístroji NeuroCom SMART EquiTest na posturální stabilitu fotbalistů. Druhým cílem je udělat korelaci parametru Maximum Excursion z testu Limits of Stability na přístroji NeuroCom s výsledným skóre Star Excursion Balance Test provedeném na podložce The MAT. Metodika: Tohoto výzkumu se zúčastnilo 20 hráčů fotbalu ve věkovém rozmezí od 19 do 30 let (Průměr věku= 23,85; SD= 2,79), kteří patří do dospělé kategorie. Fotbalisti nejprve podstoupili vstupní měření posturální stability pomocí sedmi testů na přístroji NeuroCom SMART EquiTest a měření exkurzních vzdálenosti při provádění Star Excursion Balance Test (SEBT) na podložce The MAT. Následně byli náhodně rozděleni do dvou skupin: kontrolní (n=10) a experimentální (n=10). Experimentální skupina podstoupila šestitýdenní tréninkovou intervenci pomocí tréninkových protokolů s vizuální zpětnou vazbou na přístroji NeuroCom SMART EquiTest. Po tréninkové intervenci experimentální skupiny proběhlo opětovné měření posturální stability na přístroji NeuroCom SMART EquiTest a pomocí...
|
|
|
Úloha optické funkce a její vliv na kvalitu posturálních funkcí
Terčová, Simona ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Viktor (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úloze optické funkce jako jedné z multisenzorických modalit v posturální kontrole. Teoretická část se zabývá anatomií, fyziologií a patofyziologií zrakového ústrojí a jejich vztahem k posturálním funkcím. Součástí je dále shrnutí neurofyziologických principů posturální stability, vlivu dalších senzorických vjemů a motorického projevu také zrakově postižených, kteří patří do skupiny se sníženou posturální kontrolou. V práci jsou popsány vyšetřovací metody a možnosti tréninku vizuálního vnímání a jeho vlivu na posturální řízení. Tyto poznatky jsou pak aplikovány v praktické části v kazuistice pacientky se zrakovým postižením, u které byl zkoumán vliv individuálně navržené cvičební jednotky na posturální funkce. Pro vyšetření byla použita tlaková plošina přístroje Rehawalk a klinický test dynamické posturální stability Star-Excoursion Balance Test.
|
|
|
Vizuální zpětnovazební řízení pro humanoidního robota
Nedvědický, Pavel ; Bastl, Michal (oponent) ; Najman, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá konstrukcí levného robotického manipulátoru, který bude sloužit jako exponát a pro výukové účely. Projekt je týmový, autor na něm spolupracoval se spolužákem. Realizována byla robotická paže se čtyřmi stupni volnosti. Pro celého robota byla vybrána řídící a výkonová elektronika. Autor se zabýval tvorbou softwaru, který je schopen řídit pohony robota pomocí vizuálnímu zpětné vazby, získané zpracováním obrazu z 3D kamery. Na závěr je prezentováno grafické uživatelské rozhraní, které lze využít pro ovládání pohybů robota.
|
|
|
Hodnocení kompenzace stabilometrických parametrů u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Kozlová, Eva ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Hrubá, Silvie (oponent)
V této diplomové práci jsme se zabývali hodnocením vývoje posturální stability u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu (VS). Stabilitu jsme posuzovali prostřednictvím stabilometrických parametrů (délka trajektorie COP, plocha konfidenční elipsy COP). Měřili jsme vývoj parametrů před operací, bezprostředně po resekci a před dimisí. Soubor obsahoval 17 pacientů (n = 17). Hladinu statistické významnosti jsme stanovili p ≤ 0,05. Zjistili jsme signifikantní rozdíl mezi měřením před operací a bezprostředně po ablaci (plocha konfidenční elipsy COP: p = 0,0183, délka trajektorie COP: p = 0,0355). Naopak změna obou parametrů při měření před dimisí oproti testování po resekci nebyla statisticky významná (plocha konfidenční elipsy COP: p = 0,4078, délka trajektorie COP: p = 0,9991). Naším dalším cílem bylo zjistit, zda koreluje porucha stability s poruchou funkce vestibulookulárního reflexu (VOR). Ke statistickému zpracování byly použity tři soubory s odlišným počtem probandů (n = 24, n = 28 a n = 21). Funkci translační komponenty VOR jsme testovali pomocí subjektivní vizuální vertikály (SVV) (n = 24), funkci rotační části VOR prostřednictvím dynamické zrakové ostrosti (DVA) (n = 28) a kalorizace (n = 21). Zjistili jsme statisticky významnou korelaci obou stabilometrických parametrů s ∆DVA (p =...
|
|
|
Kompenzace poruchy posturální stability v čase u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Hajná, Barbora ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Úvod: Poruchy rovnováhy a závratě jsou charakteristickými symptomy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu a nezřídka mají negativní vliv na jejich kvalitu života. Tato práce se zabývá poruchou posturální stability zejména u pacientů v dlouhodobém časovém období po operaci. Cílem této studie je sledovat longitudinální vývoj vestibulární kompenzace od akutního pooperačního stavu po období několika let od operačního výkonu. Dalším cílem je hodnotit krátkodobý efekt vestibulární rehabilitace v delší časové periodě po operační léčbě, a porovnat výsledky měření subjektivní zrakové vertikály, posturografického vyšetření, skóre dotazníku Dizziness Handicap Inventory, věk a velikost tumoru u těchto pacientů. Metodika: Výzkumný soubor obsahoval 10 pacientů po resekci vestibulárního schwannomu (průměrný věk 41,4 let ± 12,1; 2 ženy a 8 mužů). Všichni pacienti absolvovali intenzivní rehabilitační program v akutní fázi po operaci. 7 pacientů rehabilitovalo pomocí vizuální zpětné vazby a 3 pacienti rehabilitovali konvenčně bez vizuální zpětné vazby. V období několika let po operačním výkonu všichni pacienti absolvovali jednu cvičební jednotku s využitím vizuálního feedbacku. U pacientů bylo provedeno posturografické vyšetření pomocí stabilometrické plošiny Balance Master® v akutní fázi po operaci, po...
|
|
|
Hodnocení efektu rehabilitace s využitím vizuální zpětné vazby u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Jandová, Nikola ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce bylo objektivně zhodnotit efekt rehabilitace s vizuální zpětnou vazbou v raném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu a také zhodnotit, zda předoperační intratympanická aplikace gentamicinu má vliv na vestibulární kompenzaci stability stoje. Studie se zúčastnilo celkem 20 pacientů (12 žen a 8 mužů) ve věkovém rozmezí od 28 do 63 let. U osmi pacientů byl vestibulární schwannom diagnostikován vlevo, u dvanácti vpravo. Rehabilitační program pomocí interaktivního rehabilitačního systému Homebalance probíhal od 5. pooperačního dne do ukončení hospitalizace, denně 15-20 min. K objektivnímu hodnocení terapeutické intervence byl využit přístroj Synapsys Posturography System. Stabilometrické vyšetření bylo provedeno před operací vestibulárního schwannomu, po operaci a po ukončení rehabilitace s využitím vizuální zpětné vazby. Statistická analýza ukázala signifikantní zvýšení průměrných hodnot měřených parametrů CoP (rychlost pohybu CoP, délka trajektorie CoP a plocha konfidenční elipsy CoP) pooperačně oproti předoperačním hodnotám. Po ukončení terapeutické intervence nedošlo k signifikantnímu snížení hodnot parametrů CoP oproti pooperačnímu stavu. Mezi skupinou pacientů s předoperační aplikací gentamicinu a skupinou bez gentamicinu nebyl shledán statisticky významný...
|
|
|
Terapie poruch stability v domácím prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě S využitím vizuální zpětné vazby a stabilometrické plošiny
Lidová, Monika ; Tichá, Marie (vedoucí práce) ; Jeníček, Jakub (oponent)
Jméno a příjmení autora: Monika Lidová Vedoucí práce: MUDr. Marie Tichá Oponent práce: Název bakalářské práce: Terapie poruch stability v domácím prostředí u pacientů po cévní mozkové příhodě S využitím vizuální zpětné vazby a stabilometrické plošiny Abstrakt bakalářské práce: Tato práce se zabývá terapií poruch rovnováhy u pacientů po CMP ve virtuální realitě. Při terapii se využívá stabilometrická plošina Nintendo Wii a program HomeBalance a společně tak umožňují pacientovi vizuální zpětnou vazbu. Dalším specifikem této terapie je, že je navržena pro trénink v domácím prostředí. Terapie probíhala jeden měsíc, přičemž každý pacient měl za úkol cvičit jedenkrát denně. Délka terapie se odvíjela od schopností pacienta. Úkolem pacienta bylo měnit pozici svého těžiště tak, aby dosáhl určené pozice. Pacient trénoval každý den stejnou terapeutickou scénu, která obsahovala vyváženou sekvenci pozic v prostoru, kterých měl pacient dosáhnout. Úspěšnost terapie byla hodnocena objektivně pomocí přístrojové techniky (FootScanu) a objektivních testů, ale také podle subjektivních pocitů pacienta. Jako objektivní testy byly použity Berg Balance Scale, Timed Up a Go a Tinetti Performance Oriented Mobility Assessment. Sledovaným parametrem pro objektivní hodnocení stabilometrického vyšetření stoje je area. U chůze jsou...
|
|
|
Klinický obraz a diagnostika vestibulárních lézí u pacientů s vestibulárním schwannomem
Kalitová, Petra ; Langmeier, Miloš (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Práce je věnována diagnostice a následné rehabilitaci vestibulárního postižení u pacientů s vestibulárním schwannomem. V první části jsme se soustředili na analýzu souboru pacientů před plánovanou resekcí vestibulárního schwannomu, zejména na zhodnocení přínosu posturografického vyšetření a na optimalizaci vyšetřovacího algoritmu vestibulárního postižení. Ve druhé části nás zajímalo, zda rehabilitace posturální stability po resekci vestibulárního schwannomu doplněná o vizuální zpětnou vazbu urychlí vestibulární kompenzaci. Soubor obsahuje celkem 44 pacientů, kteří podstoupili resekci vestibulárního schwannomu. U pacientů bylo předoperačně provedeno základní vestibulární vyšetření, elektronystagmografie a posturografie. Ve druhé části práce bylo z výše zmíněného souboru vybráno 17 pacientů, kteří byli zařazeni do skupiny rehabilitace a rehabilitace s biofeedbackem. Pro zhodnocení jednotlivých parametrů souboru byl použit t-test pro dva nezávislé výběry a kontingenční tabulka. Velké množství proměnných bylo redukováno pomocí faktorové analýzy. V rámci hodnocení výsledků rehabilitace byl pro statistickou analýzu použit neparametrický Wilcoxonův jedno-výběrový test. Z výsledků vyplývá, že nejtypičtějším parametrem pro vestibulární postižení je čas otočky, který je vyšetřován v rámci posturografie....
|
host ::
RSS.