|
|
Člověk Adam, člověk Kristus podle sv. Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se bude zaobírat pohledem na stav člověka v ráji a stav člověka v okamžiku porušení, to které nastalo úkonem lidské vůle odkloněné od projevené vůle Stvořitele sdělené tvoru používající rozum a vůli. Bude popisovat stav člověka, kterého svým vtělením přijal Boží Syn a to Ježíš Kristus. Vtělení, které je dějinnou událostí, a které vybízí člověka k následování toho, který se vtělil. Tímto následováním se člověk může podílet na budování Božího království již zde na zemi. To všechno bude psáno podle antropologie sv. Augustína, která je zachycena v jeho písemnostech. Klíčová slova: člověk, porušenost, hřích, vůle, svoboda, uzdravení, oslavení.
|
|
|
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
|
|
|
Sonda do duše celoživotního skauta
BROMOVÁ, Zuzana
Práce přináší pohled na život očima skauta. Zabývá se tím, jak žijí a uvažují lidé, kteří byli nebo ještě stále jsou aktivními členy této organizace. Praktická část se snaží, prostřednictvím osmi narativních rozhovorů, zjistit, jaká je žitá zkušenost lidí, kteří prošli skautskou organizací a jaký subjektivní smysl této zkušenosti přikládají napříč svým životem. Dále popisuje, co tito jedinci uvnitř organizace nalezli, s čím se ztotožnili nebo naopak rozešli i jaké hodnoty a přístupy ve svém životě dále preferují. Praktická část hledá podstatu toho, co tvoří jakousi duši skauta, tedy toho, co dělá skauta skautem. Z analýzy jednotlivých rozhovorů vzešlo několik témat a podtémat, mezi nimiž byla zkoumána jejich vzájemná souvislost. Tato témata se stala jakousi osnovou neboli východiskem pro teoretickou část práce, kde byla za pomoci odborné literatury čtenáři popsána a objasněna.
|
|
|
Adrenalinové sporty jako prostředek k osobnostnímu rozvoji
HAZUKOVÁ, Barbora
ABSTRAKT HAZUKOVÁ, B. Adrenalinové sporty jako prostředek k osobnostnímu rozvoji. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Mgr. Richard Macků, Ph.D. Práce se zabývá osobnostním rozvojem jedinců provozujících adrenalinové sporty v jejich volném čase. Řeší také dostupnost adrenalinových sportů v České republice. Teoretická část práce se zabývá konkrétními složkami osobnostního rozvoje, vymezením pojmů k adrenalinovým sportům, kde také uvádí některé příklady adrenalinových sportů a adrenalinových závodů probíhajících v České republice. Praktická část se věnuje vyhodnocení výzkumu, který byl realizován prostřednictvím dotazníku. V dotazníku byly zjišťovány aktivity respondentů ve volném čase a jejich zájem o adrenalinové sporty. Vše je popsáno v závěrečném shrnutí výzkumu a jeho výsledky v závěru práce.
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
Postavení lásky ve spiritualitě Františka Saleského
Svobodová, Jana ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Středem spirituality Františka Saleského je láska. Ve své práci se zabývám nejprve formačními vlivy, které jej utvářely. Z toho vycházím v pojednání o Františkově teologickém optimismu, jeho kořenech i dopadu na pojetí Boha. Ten je pro něj podstatně Bohem v Trojici, jež sdílí lásku nejvyšší formou skrze vtělení Ježíše Krista i s člověkem. S tímto přesvědčením souvisí i Františkovo pojetí lásky, která má u lidské osoby sídlo v srdci. Na samém vrcholu srdce je vůle, která je povolána, aby se rozhodovala na základě lásky, která ji motivuje. Při cestě růstu lásky je nejvyšším cílem svatá lhostejnost (indiference), která umožní Bohu působit na lidské srdce podle svých záměrů. S láskou k Bohu podstatně souvisí pro našeho autora i láska k člověku, který je Božím obrazem. Při svém vedení duší k lásce doporučuje František především vlídnost a jako hlavní prostředky modlitbu a svátosti. Srdce, které se stalo zcela prostupným pro lásku, je milováno a miluje, můžeme nejlépe kontemplovat na Panně Marii.
|
|
|
Problém přirozenosti ženy
Průšková, Adéla ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je ženská přirozenost. Naší snahou je zachytit podstatu ženství v celku světa. Je rozdíl mezi žitou zkušeností ženy a světem kolem ní. Musíme proto klást otázky, jak je nastavený celý svět kolem nás, co je přirozenost sama o sobě, jak je viděna žena a jak se vidí žena sama. Práce je rozdělena na tři hlavní části. V první části se zabýváme přirozeností z pohledu dvou nejvýznamnějších myslitelů starověku, Platóna a Aristotela. V druhé části rozebíráme přirozenost ženy a podstatu ženství z pohledu francouzské filosofky Simone de Beauvoir. V závěrečné části se zamýšlíme nad dílčími fenomény souvisejícími s problematikou ženství v dnešní době jako je tělesnost, důstojnost, kultivace člověka a odpovědnost. V celé práci se jako základní ukazuje požadavek na svobodu člověka v uskutečňování sebe sama, potřeba spolupráce žen a mužů při ustavování základních pravidel světa, který společně obývají tak, aby žena mohla svobodně uskutečňovat sebe sama v souladu se svou žitou zkušeností se světem. Klíčová slova žena, přirozenost, fysis, svoboda, celek světa, mužský svět, ženský svět, transcendence
|
|
|
Metafyzické základy filozofie Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Hogenová, Anna (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Práce je věnována rozboru metafyzických základů filozofie českého spisovatele a myslitele Ladislava Klímy. Zachycuje jeho polemiku se starší filozofickou tradicí a vlastními inspiračními zdroji a odhaluje zásadní kontradikce výsledného celku - egosolismu. Těžiště práce leží v analýze přechodu jistého metafyzického vidění světa ve specifický etický apel a s tím související kritikou křesťanské víry tak, jak ji Klíma vnímal. Ta je mnohem více emocionální, než racionální, tato emotivita je ilustrována ukázkami z Klímovy beletristické tvorby. Z nich je rovněž dovozováno ulpívání na hlediscích tradiční metafyziky. V závěru práce jsou shrnuta východiska Klímova filozofování, z nichž popsané kontradikce nutně vyplývají. Je ovšem navržen takový způsob čtení Klímova díla, který je vůči myšlenkové nesoudržnosti výsledného intelektuálního konstruktu indiferentní.
|
|
| |
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
host ::
RSS.