Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání standardní diety dospělých nesportovkyň s dietou sportovkyň v přípravě na závody v bikini fitness
Jakubičková, Tereza ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráková Doležalová, Radka (oponent)
Název: Porovnání standardní diety dospělých nesportovkyň s dietou sportovkyň v přípravě na závody v bikini fitness Cíle práce: Primárním cílem této bakalářské práce bylo porovnat rozdíly mezi běžnou dietou dospělých nesportovkyň a předzávodní dietou sportovkyň, které jsou v přípravě na závody v bikini fitness. Práce měla za cíl rozebrat jednotlivé rozdíly mezi dietami, a to za pomocí výpočtů celkového denního energetického příjmu probandek, množství makronutrientů, jednoduchých cukrů a vlákniny v jejich dietě, porovnání denního pitného režimu, následné zanesení do grafů a názorné porovnání diet. Sekundárním cílem této práce bylo seznámit čtenáře s charakterem předzávodní diety, jejím principem a vlivem na změnu tělesného složení sportovkyně během předzávodní přípravy. Tato práce měla také za cíl prezentovat vliv přesně nastavené a striktně dodržované diety, díky které může být dosaženo výrazné změny tělesného složení. Čtenáři této práce se mimo jiné seznámí s různými dietními metodami pro redukci tělesného tuku, a zároveň pro uchování svalové hmoty během kalorického deficitu. Metody: Práce byla provedena formou dotazníkové studie, pomocí které byly získány jídelní záznamy dvou skupin žen a následně byly rozebrány rozdíly mezi dietami těchto dvou skupin. První skupinu tvořily ženy (5) ve věku 20-30...
Změny tělesného složení v průběhu ontogenezy v mládežníckem fotbalu
Lukavský, Jakub ; Malá, Lucia (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název Změny tělesného složení v průběhu ontogeneze v mládežni ém Cíle Cílem práce bylo identifikovat a komparovat změny tělesného složení v průběhu ontogenezy u mládežnických kategorií ve fotbale. naší práci byl vytvořen výzkumný soubor, do kterého spadaly 4 různé věkové kategorie. Šlo o - Jedná se o hráče elitního českého klubu. Výběr probandů a věkových kategorií byl záměrný Měření Tělesného složení prováděl multifrekvenční bioimpedační analyzátor (Tanita MC biologického věku ásledovně. biologického věku byly využity rovnice podle Mirwalda a kol. (2002) (0.0002708 x délka dolní končetiny a výška polohy v se - 001663 x věk a délka í nčetiny) (0,007216 věk a výška olohy v sedu) + (0,02292 x tělesná Hráči byli rozděleni do dvou skupin podle stupně zralosti (před 1, circa 2 (PHV)). Do skupiny 1 patřili hráči z (> 1 před PHV) a do skupiny 2 Výsle Změ základních somatometrických ukazatelů tělesné hmotnosti a tělesné výšky byly ná ující ělesná hmotnost: . Tělesná výška . Porovnávané parame ková hmota: U12 ( - - . Svalová lních končetinách Závěr: Naše zjištěné výsledky ukazují klesající trend v zastoupení tukové hmoty průběhu ontogenezy, zatímco stoupající trend se ukázal v zastoupení netukové hmoty a svalové hmoty na dolních končetinách Proces řízení tréninkového procesu by měl brát v potaz individuální...
Vliv zatížení na úroveň kognice při rozhodovacích procesech ve vybrané sportovní hře
Soukup, Vojtěch ; Perič, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplan, Aleš (oponent)
Název: Vliv zatížení na úroveň kognice při rozhodovacích procesech ve vybrané sportovní hře Cíle: Cílem této práce je zjistit, k jakým změnám v rámci kognitivních funkcí a rozhodovacích procesů dojde po zatížení a zda je úroveň těchto změn rozdílná u hráčů vyšší a nižší výkonnostní úrovně. Metody: Při hodnocení výsledků byla použita deskriptivní statistika (průměrný výsledek výzkumné skupiny, směrodatná odchylka) a dvouvýběrového párového t-testu na střední hodnotu. Výsledky: Výzkumnou skupinu tvořilo 18 probandů (hráčů florbalu), jejichž věk byl osmnáct až dvacet osm let. Všichni probandi provedli diagnostiku ve virtuální realitě před a po zatížení. Diagnostika byla tvořena pěti testy, během kterých byly vyhodnocovány kognitivní funkce a herní dovednosti probandů. Zatížení mělo formu zátěžového testu do vita maxima na bicyklovém ergometru. Z hlediska průměrných změn kognitivních funkcí celé sledované skupiny probandů po zatížení dosáhli probandi výsledků: rozpoznávací čas (ms) -2.1±235.8, reakční čas (ms) -87.7±148.1, doba pro odehrání kotouče (ms) 40.5±218.9, sledování hráčů v prostoru (%) 8.7±17.3, Z hlediska průměrných změn kognitivních funkcí po zatížení vzhledem k výkonnostní úrovni probandů dosáhli hráči reprezentace výsledků: rozpoznávací čas (ms) -125.1±252, reakční čas (ms) -57.1±102.92...
Tělesné složení a metody jeho stanovení
Mucha, Slavomír ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Libá, Martina (oponent)
Název práce: Tělesné složení a metody jeho stanovení Cíle práce: Zpracovat literární rešerši a následně popsat tělesné složení člověka a porovnat jednotlivé metody, které určují tělesné složení člověka. Metody práce: Rešerše a komparace domácí a zahraniční odborné literatury, která se zabývá tělesním složením a jeho měřením. Výsledky práce: Byla shrnuta rešerše literatury na téma tělesné složení těla a metody jeho stanovení. Dalším výsledkem je sumarizace nepřímých metod, popsání jejich výhod a nevýhod, využití v praxi a příklady výpočtů predikčních rovnic pro konkrétní metody. Nepřímé metody stanovení tělesného složení mohou být jednou nebo dvakrát nepřímé. Mezi jednou nepřímé řadíme hlavně laboratorní metody jako je DEXA, APD, NIR nebo nukleární magnetická rezonance. Za zlatý standard laboratorních metod se považuje metoda DEXA. Tyto metody jsou oproti dvakrát nepřímým přesnější ale zároveň náročnější na čas a vybavení. K dvakrát nepřímým metodám řadíme terénní metody jako je BIA, BMI, měření tloušťky kožních řas kaliperem nebo metodu hydrostatického vážení. Zmíněné metody jsou sice praktičtější a finančně dostupnější ale měří s menší přesností. Za nejvíc používanou a praktickou terénní metodu se považuje BIA. Všechny nepřímé metody využívají predikční rovnici, které obsahují parametry jako je...
Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možné rezidua ve fáze návratu po zranění
Pečl, Adam ; Malá, Lucia (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název práce: Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možná rezidua ve fázi návratu po zranění Cíl práce: Cílem práce bylo identifikovat změny tělesného složení a výskyt morfologických asymetrií a délku období rezidua po zranění předního křižního vazu (ACL) u elitních fotbalistů. Metody: Výzkumný soubor tvořili dva elitní dospělí hráči fotbalu. Základní charakteristiky uvádíme v tabulce 2. Hráči byli aktivní v nejvyšších národních soutěžích a jejich tréninkový objem odpovídá 15-23 hodinám za týden. Výběr hráčů byl záměrný. Před samotným měřením jsme zjistili aktuální tělesnou výšku probandů ve stoji s přesností na 1 mm pomocí stadiometru (SECA 242, Hamburg, Německo) a tělesnou hmotnost s přesností na 1 g pomocí digitální váhy (SECA 769, Hamburg, Německo). Pro stanovení tělesného složení jsme použili multifrekvenční bioimpedanční analyzér (Tanita MC-980MA, Tanita Corporation, Japonsko). Vlastní měření trvalo přibližně 120 s, aktuální tělesnou hmotnost k přepočtu nepřímo měřitelných parametrů zaznamenal samotný analyzér s přesností na 1 g. K přepočtu nepřímo měřitelných parametrů byly použity predikční rovnice softwaru zabudovaného v analyzátoru, v módu sportující populace. Zjišťovali jsme: aktuální tělesné složení a jeho změny u sledovaných probandů. Sledovali jsme změnu...
Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možné rezidua ve fáze návratu po zranění
Pečl, Adam ; Malá, Lucia (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název práce: Tělesné složení a morfologické asymetrie u fotbalistů a jejich možná rezidua ve fázi návratu po zranění Cíl práce: Cílem práce bylo identifikovat změny tělesného složení a výskyt morfologických asymetrií a délku období rezidua po zranění předního křižního vazu (ACL) u elitních fotbalistů. Metody: Výzkumný soubor tvořili dva elitní dospělí hráči fotbalu. Základní charakteristiky uvádíme v tabulce 2. Hráči byli aktivní v nejvyšších národních soutěžích a jejich tréninkový objem odpovídá 15-23 hodinám za týden. Výběr hráčů byl záměrný. Před samotným měřením jsme zjistili aktuální tělesnou výšku probandů ve stoji s přesností na 1 mm pomocí stadiometru (SECA 242, Hamburg, Německo) a tělesnou hmotnost s přesností na 1 g pomocí digitální váhy (SECA 769, Hamburg, Německo). Pro stanovení tělesného složení jsme použili multifrekvenční bioimpedanční analyzér (Tanita MC-980MA, Tanita Corporation, Japonsko). Vlastní měření trvalo přibližně 120 s, aktuální tělesnou hmotnost k přepočtu nepřímo měřitelných parametrů zaznamenal samotný analyzér s přesností na 1 g. K přepočtu nepřímo měřitelných parametrů byly použity predikční rovnice softwaru zabudovaného v analyzátoru, v módu sportující populace. Zjišťovali jsme: aktuální tělesné složení a jeho změny u sledovaných probandů. Sledovali jsme změnu...
Vývoj vnímání tělesných rozměrů a prevalence obezity v různých obdobích lidské historie
Jungvirtová, Tereza ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Vnímání tělesných proporcí se během lidského vývoje měnilo. Na počátcích lidské historie byla nadváha považována za výhodu zejména v obdobích nedostatku potravy a byla vystavována na obdiv. Z této doby pochází známá soška Willendorfské Venuše, která obdiv postav s nadváhou prokazuje. Po zemědělské revoluci se chápání tělesné proporcionality začalo měnit a pozitivně začalo být nahlíženo na štíhlost. Vnímání tělesných proporcí se přetváří i v závislosti na kultuře, ve které ho zjišťujeme. Mohou za to různé kulturní zvyklosti určující, jaké křivky jsou považovány za atraktivní a jaké za nežádoucí. Rozdílně své tělo vnímají jedinci se zdravou tělesnou hmotností, rozdílně lidé s nadváhou a obezitou. Obézní mají častěji tendence svoji tělesnou hmotnost podceňovat. Pozorujeme také odlišnosti ve vnímání tělesných proporcí i mezi dětmi, adolescenty a dospělými. Ani jedni nejsou se svými tělesnými rozměry spokojeni. Děti stejně jako dospělí svoji tělesnou hmotnost podhodnocují, kdežto adolescenti ji nadhodnocují. Největším problémem, který je spojený s podhodnocováním tělesné hmotnosti, je obezita. Její prevalence se během posledních tří desítek let rapidně zvýšila a to jak v rozvojových, tak i vyspělých zemích.
Vývoj vnímání tělesných rozměrů a prevalence obezity v současných světových populacích
Jungvirtová, Tereza ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Vnímání tělesných proporcí se mění v závislosti na kulturách, ve kterých je zkoumáno. To je způsobeno kulturními zvyklostmi odlišujícími atraktivní křivky od nežádoucích. V západních kulturách jsou přirozené štíhlé linie působící často až nezdravým dojmem. Kultury východní se tomuto trendu začínají pomalu přizpůsobovat. Ve vnímání tělesných proporcí se výrazně liší Afrika, kde je kladně nahlíženo na nadměrnější tělesné proporce, které jsou považovány za zdravé a atraktivní. Rozdíly se vyskytují i ve vnímání tělesné hmotnosti mezi jedinci obézními, trpícími nadváhou a majícími zdravou tělesnou hmotnost. Obézní jedinci mají tendence svou tělesnou hmotnost podhodnocovat. Je možno pozorovat odlišnosti ve vnímání tělesných proporcí mezi dětmi a dospělými a obecně i mezi muži a ženami. Ženy mají častěji sklon k nadhodnocování své tělesné hmotnosti, u mužů je patrný opak. Během posledních tří desítek let došlo k rapidnímu nárůstu prevalence ve vyspělých i rozvojových zemích. V dnešní době je prevalence obezity vyšší v zemích vyspělých, ale při současné rychlosti růstu se jim rozvojové země vyrovnají. S vysokou prevalencí obezity je spojen i vyšší výskyt zdravotních rizik.
Tělesné složení a metody jeho stanovení
Mucha, Slavomír ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Libá, Martina (oponent)
Název práce: Tělesné složení a metody jeho stanovení Cíle práce: Zpracovat literární rešerši a následně popsat tělesné složení člověka a porovnat jednotlivé metody, které určují tělesné složení člověka. Metody práce: Rešerše a komparace domácí a zahraniční odborné literatury, která se zabývá tělesním složením a jeho měřením. Výsledky práce: Byla shrnuta rešerše literatury na téma tělesné složení těla a metody jeho stanovení. Dalším výsledkem je sumarizace nepřímých metod, popsání jejich výhod a nevýhod, využití v praxi a příklady výpočtů predikčních rovnic pro konkrétní metody. Nepřímé metody stanovení tělesného složení mohou být jednou nebo dvakrát nepřímé. Mezi jednou nepřímé řadíme hlavně laboratorní metody jako je DEXA, APD, NIR nebo nukleární magnetická rezonance. Za zlatý standard laboratorních metod se považuje metoda DEXA. Tyto metody jsou oproti dvakrát nepřímým přesnější ale zároveň náročnější na čas a vybavení. K dvakrát nepřímým metodám řadíme terénní metody jako je BIA, BMI, měření tloušťky kožních řas kaliperem nebo metodu hydrostatického vážení. Zmíněné metody jsou sice praktičtější a finančně dostupnější ale měří s menší přesností. Za nejvíc používanou a praktickou terénní metodu se považuje BIA. Všechny nepřímé metody využívají predikční rovnici, které obsahují parametry jako je...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.