|
|
Ekotoxikologické hodnocení vzorků z požářišť
Pasírbková, Adéla ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Při požárech dochází často k hoření různorodého materiálu. Vzniká mnoho produktů hoření, které mohou nepříznivě ovlivnit životní prostředí. Nejčastěji detekovanými sloučeninami jsou oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, sulfan, kyanovodík, nitrózní plyny a také organické sloučeniny, které mají nepříznivé účinky na organismy. Prostřednictvím chemické analýzy je možno identifikovat a kvantifikovat většinu z nich, avšak dopad těchto látek na ekosystém na základě těchto analýz nelze předpovědět. Účinným nástrojem, který umožní hodnocení vlivu produktů hoření na ekosystém, jsou testy ekotoxicity. V této diplomové práci byly ze vzorků z požářišť připraveny vodné výluhy, které byly podrobeny ekotoxikologickému testování. Byly použity dva alternativní testy ekotoxicity na vodních organismech: na organismu Thamnocephalus platyurus (ThamnotoxkitFTM) a na organismu Daphnia magna (DaphtoxkitFTM). Dalším testovacím vodním organismem byla žábronožka slanisková (Artemia salina). Ekotoxicita byla hodnocena také pomocí standardních testů fytotoxicity, a to testem inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba), cibule bílé (Allium cepa) a inhibice růstu okřehku menšího (Lemna minor). Na základě získaných ekotoxikologických hodnot LC(EC, IC)50 byl posouzen vliv vzniklých produktů hoření na ekosystém.
|
|
| |
|
|
Environmentální aspekty pyrotechnických složí
Mešková, Michala ; Bednařík, Karel (oponent) ; Friedl, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem pyrotechnických složí a jejich vlivu na zdraví a životní prostředí. Je zde vysvětlena podstata a skladba používaných pyrotechnických složí. Při hoření těchto složí se do ovzduší uvolňuje velké množství různých sloučenin, toxických či netoxických. V práci byla prozkoumána problematika toxicity vybraných alkalických kovů, kovů alkalických zemina a ostatních škodlivých kovů. Konkrétně byly zkoumány slože s obsahem vysoce toxických prvků jako Ba, As, Pb a Cd. Při hoření pyrotechnických složí obsahujících tyto prvky se toxické látky dostanou nejdříve do ovzduší a pak se mokrým či suchým spadem dostanou do ostatních složek životního prostředí. Tyto sloučeniny mají různorodý negativní dopad jak na člověka, tak na životní prostředí a ostatní živočichy.
|
|
|
Využiti ozonu při čistění odpadních vod
Hásová, Eva ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Derco, Ján (vedoucí práce)
Diplomová práce bude zaměřená na možnosti využití ozonu při čištění odpadních vod. Experimentální část bude zaměřena na studium využití ozonu ve dvou typech ozonizačních reaktorů (probublávaná kolona, ejektorový ozonizační reaktor s vnější cirkulací reakční směsi). Dojde k porovnání těchto reaktorů základě celkového úhrnného koeficientu a saturační koncentrace. Ozonizace bude aplikována na odstraňování biologicky rezistentní a toxické látky 2-merkaptobenzothiazolu. Změny biologické rozložitelnosti budou měřeny a hodnoceny s využitím respirometrických měření.
|
|
|
Využití křemenných mikrovah pro detekci toxických látek
Králová, Miroslava ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Opekar, František (oponent)
v češtině: Práce je zaměřena na studium senzorické odezvy křemenných mikrovah pro biologicky aktivní látky, jako je glycerin a toxické látky, kterými jsou ethylenglykol, methanol a acetonitril v kapalné fázi. Tyto zajímavé toxické organické látky mají široké uplatnění v chemickém průmyslu. Ať jako rozpouštědla, nebo jako součást nemrznoucích kapalin pro automobily. Glycerin se hojně využívá v kosmetickém průmyslu jako přísada v hydratačních krémech. A jelikož s nimi člověk přichází do styku, měli by být snadno detekovatelné. Ukáže-li se senzor jako vhodný pro detekci těchto látek, bude možné navázat na tyto výsledky a senzor uvést pro širší použití než jen v laboratořích.
|
|
|
Stresové odpovědi kmenů rodu Rhodococcus
Křenková, Lucie ; Pátek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Bakterie si během evoluce vyvinuly důmyslné mechanismy, které jim umožňují přežívat a růst v nehostinných podmínkách s extrémními hodnotami teploty, vodní a osmotické aktivity a pH. Bakterie rodu Rhodococcus jsou ve schopnosti přizpůsobit se takovýmto extrémům natolik efektivní, že jsou schopny růst i v přítomnosti toxických sloučenin, čímž mezi bakteriemi vynikají. Jejich velký genom ukrývá velké množství genů využitelných v široké škále katabolických drah. Využitelnost v biotechnologiích je podmíněna znalostí mechanismů stresových odpovědí. Kmeny rhodokoků na stresové podmínky reagují změnou exprese genů pomocí transkripčních regulátorů, dvousložkových systémů a sigma faktorů RNA polymerázy. Základním modelem odpovědi na stresové podmínky je zvýšení exprese chaperonů, chaperoninů a proteáz, které opravují či degradují poškozené proteiny. Většina stresových odpovědí je velmi komplexních a překrývají se také skupiny genů, které na ně reagují. Interpretace výsledků studií na toto téma je tedy velmi náročný, avšak pro optimalizaci využití v biotechnologiích naprosto nezbytný proces. Klíčová slova: stresové odpovědi, bakterie, Rhodococcus, biotechnologie, degradace, toxické sloučeniny, sigma faktor
|
|
| |
|
|
Využití křemenných mikrovah pro detekci toxických látek
Králová, Miroslava ; Opekar, František (oponent) ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce)
v češtině: Práce je zaměřena na studium senzorické odezvy křemenných mikrovah pro biologicky aktivní látky, jako je glycerin a toxické látky, kterými jsou ethylenglykol, methanol a acetonitril v kapalné fázi. Tyto zajímavé toxické organické látky mají široké uplatnění v chemickém průmyslu. Ať jako rozpouštědla, nebo jako součást nemrznoucích kapalin pro automobily. Glycerin se hojně využívá v kosmetickém průmyslu jako přísada v hydratačních krémech. A jelikož s nimi člověk přichází do styku, měli by být snadno detekovatelné. Ukáže-li se senzor jako vhodný pro detekci těchto látek, bude možné navázat na tyto výsledky a senzor uvést pro širší použití než jen v laboratořích.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vzorků z požářišť
Pasírbková, Adéla ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Při požárech dochází často k hoření různorodého materiálu. Vzniká mnoho produktů hoření, které mohou nepříznivě ovlivnit životní prostředí. Nejčastěji detekovanými sloučeninami jsou oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, sulfan, kyanovodík, nitrózní plyny a také organické sloučeniny, které mají nepříznivé účinky na organismy. Prostřednictvím chemické analýzy je možno identifikovat a kvantifikovat většinu z nich, avšak dopad těchto látek na ekosystém na základě těchto analýz nelze předpovědět. Účinným nástrojem, který umožní hodnocení vlivu produktů hoření na ekosystém, jsou testy ekotoxicity. V této diplomové práci byly ze vzorků z požářišť připraveny vodné výluhy, které byly podrobeny ekotoxikologickému testování. Byly použity dva alternativní testy ekotoxicity na vodních organismech: na organismu Thamnocephalus platyurus (ThamnotoxkitFTM) a na organismu Daphnia magna (DaphtoxkitFTM). Dalším testovacím vodním organismem byla žábronožka slanisková (Artemia salina). Ekotoxicita byla hodnocena také pomocí standardních testů fytotoxicity, a to testem inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba), cibule bílé (Allium cepa) a inhibice růstu okřehku menšího (Lemna minor). Na základě získaných ekotoxikologických hodnot LC(EC, IC)50 byl posouzen vliv vzniklých produktů hoření na ekosystém.
|
|
|
Využiti ozonu při čistění odpadních vod
Hásová, Eva ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Derco, Ján (vedoucí práce)
Diplomová práce bude zaměřená na možnosti využití ozonu při čištění odpadních vod. Experimentální část bude zaměřena na studium využití ozonu ve dvou typech ozonizačních reaktorů (probublávaná kolona, ejektorový ozonizační reaktor s vnější cirkulací reakční směsi). Dojde k porovnání těchto reaktorů základě celkového úhrnného koeficientu a saturační koncentrace. Ozonizace bude aplikována na odstraňování biologicky rezistentní a toxické látky 2-merkaptobenzothiazolu. Změny biologické rozložitelnosti budou měřeny a hodnoceny s využitím respirometrických měření.
|
host ::
RSS.