|
|
Bobrovití (Castoridae, Mammalia) ze spodnomiocénní (MN 3) lokality Ahníkov
Šmejkal, Roman ; Čermák, Stanislav (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Bobři patří do čeledi Castoridae - jedná se o velké hlodavce, charakterizovaných robustní lebkou sciuromorfního typu, sciurognátní mandibulou, chrupem s tendencí k hypsodontii a incisivy uniseriální mikrostrukturou. Cílem práce je detailní morfometrická analýza fosilního materiálu bobrů ze spodního miocénu (MN 3a) z lokality Ahníkov I, II v České republice. V rozmanitém materiálu, který obsahuje celkem 388 fragmentárních vzorků, všechny náleží rodu Steneofiber, byly rozlišeny dva odlišné taxony, které jsou zde přiřazeny druhům - Steneofiber eseri (větší forma) a Steneofiber aff. dehmi (menší forma). Byla projednána jejich taxonomie, systematika a předpokládaná pozice v rámci existujících fylogenetických modelů. Klíčová slova: Castoridae, Steneofiber, Česká republika, Ahníkov, MN 3, spodní miocén.
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Bobrovití (Castoridae, Mammalia) ze spodnomiocénní (MN 3) lokality Ahníkov
Šmejkal, Roman ; Čermák, Stanislav (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Bobři patří do čeledi Castoridae - jedná se o velké hlodavce, charakterizovaných robustní lebkou sciuromorfního typu, sciurognátní mandibulou, chrupem s tendencí k hypsodontii a incisivy uniseriální mikrostrukturou. Cílem práce je detailní morfometrická analýza fosilního materiálu bobrů ze spodního miocénu (MN 3a) z lokality Ahníkov I, II v České republice. V rozmanitém materiálu, který obsahuje celkem 388 fragmentárních vzorků, všechny náleží rodu Steneofiber, byly rozlišeny dva odlišné taxony, které jsou zde přiřazeny druhům - Steneofiber eseri (větší forma) a Steneofiber aff. dehmi (menší forma). Byla projednána jejich taxonomie, systematika a předpokládaná pozice v rámci existujících fylogenetických modelů. Klíčová slova: Castoridae, Steneofiber, Česká republika, Ahníkov, MN 3, spodní miocén.
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Interpretace paleoprostředí spodnomiocénních jezerních jílů cyprisového souvrství sokolovské pánve na základě studia prvkových geochemických proxy ve vrtu Jp-585
Erlebachová, Alice ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Tato práce prezentuje geochemickou studii spodnomiocénních jezerních sedimentů cyprisového souvrství sokolovské pánve. Zjišťuje se v ní, jsou-li základní geochemická proxy aplikovatelná na interpretaci 94 m mocného litologicky monotónního sledu jezerních jílových sedimentů ve vrtu Jp 585. Geochemická proxy data se ukázala být poměrně dobrým záznamem vývoje zdrojových oblastí sedimentů a klimatických změn ve spodním miocénu. S pomocí analýzy XRF je dobře znát např. pokles obsahu siliciklastik ve prospěch autigenního SiO2 , karbonátů a dalších autigenních minerálů ve svrchní části profilu. Analýza CEC potom ukazuje velmi rychlé změny v obsahu expandabilních jílových minerálů, přičemž nejmarkantnější "skok" je kolem 40. metru hloubky. Kombinace XRF a CEC nakonec umožnila navrhnout 4 dílčí chemostratigrafické jednotky. Hranice mezi některými z nich jsou poměrně ostré, což zřejmě znamená podstatné změny ve vývoji jezera. Ty jsou předběžně interpretovány jako klimatické změny.
|
|
|
Studium xylitických dřev mostecke pánve metodami elektronové mikroskopie: systematika a paleoprostředí
Boudová, Jana ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Ovčaří, Pavla (oponent)
V mostecké pánvi se hojně vyskytují různé druhy rostlinných makrofosílií, jejichž nálezy jsou popisovány již od 19. století. Předkládaná práce je zaměřena na dřeva jehličnanů, která se zachovala coby xylitické pařezy v původní růstové pozici v rámci tzv. "pařezového horizontu č. 31" v těsném nadloží hlavní uhelné sloje na dole Bílina. Detailní xylotomické studium s použitím řádkovacího elektronového mikroskopu umožnilo přiřadit všechny vzorky k čeledi Cupressaceae s.l., konkrétně pak k morfodruhům Glyptostroboxylon rudolphii a Taxodioxylon gypsaceum.
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
host ::
RSS.