|
|
Reakce na nebezpečná zvířata v Evropě a Africe - pozornost a emoce
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na emoce, které vyvolávají různá zvířata, a na pozornost, která je těmto zvířatům věnována, ve dvou zcela odlišných lidských populacích - v České republice a v Somalilandu. Zvířata byla odedávna v centru lidského zájmu, naše znalosti o tom, jaké emoce různá zvířata vyvolávají, jsou ovšem překvapivě nekompletní, zejména pokud se přesuneme mimo tzv. WEIRD společnosti. Zjistili jsme, že v Somálcích nejvyšší strach vyvolávají hadi, štíři a velké šelmy. U Čechů naproti tomu patřili k nejobávanějším zvířatům také pavouci. Obě populace se nejméně bály brouků, případně sarančat. Spontánní pozornostní preference při volném dívání se na vždy dva současně prezentované obrázky odráží tento mezikulturní rozdíl i tuto mezikulturní shodu. Při současné prezentaci štíra a pavouka se Somálci dívali výrazně více na štíra, Češi však rozkládali svou pozornost mezi obě zvířata více rovnoměrně, byť mírné zkreslení ve prospěch štíra bylo stále patrné. Naproti tomu při současné prezentaci sarančete s pavoukem nebo se štírem Češi i Somálci věnovali sarančeti mnohem méně pozornosti. U hadů, vysoce obávaného stimulu v případě Somálců i Čechů, jsme se zaměřili na efekt výstražné pozice hada na spontánní pozornost, která je hadovi věnována. Eye-trackingový experiment ukázal, že kobrám a v menší míře i...
|
|
|
Karyotypová evoluce snovačkovitých pavouků (Araneae: Theridiidae)
Večeřová, Hana ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci (Araneae) patří mezi velmi diverzifikovaný řád v rámci podkmene klepítkaců (Chelicerata). Většina druhů se řadí do skupiny Entelegynae, stejně jako zástupci čeledi snovačkovitých (Theridiidae). Jejich významným rodem je Latrodectus, známý svojí přezdívkou "černé vdovy". V práci jsou shrnuty základní informace o jejich biologii, fylogenezi a cytogenetice s přesahem do genomických dat snovaček a příbuzných pavouků. Přestože je cytogenetika pavouků zajímavým oborem, zejména kvůli přítomnosti neobvyklých pohlavních chromozomů, zůstávají některé otázky nezodpovězené. Základním trendem u entelegynních pavouků je snižování diploidního počtu chromozomů. Cílem práce bylo ověřit možnosti snovačkovitých (Theridiidae) jako modelového systému pro studování těchto změn. Právě rod Latrodectus disponuje potenciálem z důvodu překvapivě diverzifikovaných karyotypů, které jsou u Entelegynae spíše neobvyklé. I když se jedná o populární skupinu, úroveň karyotypových dat je nízká a zasloužila by si být revidována. Navzdory tomu se jeví jako slibným modelovým systémem kosmopolitní snovačka L. geometricus a její komparace s ostatními z rodu nebo čeledi Theridiidae. S moderními cytogenetickými metodami by mohla pomoct objasnit snižování počtu jak pohlavních, tak i nepohlavních chromozomů, ke kterému docházelo v...
|
|
|
Vliv intenzity managementu umělé obnovy dubových porostů na interakci mezi pavouky a jejich kořistí
Kárych, Jan
Cílem výzkumu bylo zjištění dopadů intenzivního managmentu prováděného frézováním a celoplošnou úpravou a extenzivního managmentu při přípravě a péči o uměle obnovované dubové porosty na trofické sítě síťových pavouků a jejich kořisti, které jsou citlivé na změny vegetačního pokryvu a struktury nebo otevřenosti zápoje. Postup vyhodnocení výsledků byl rozdělen na dvě části. Potravní sítě byly zkoumány v terénu sběrem pavouků a jejich sítí z kořisti na plochách během celkově dvou sběrů v červnu a srpnu roku 2021. Následně byly z nasbíraných vzorků určeny na úroveň druhů či rodů jednotliví zástupci pavouků. Kořist pavouků byla určena na úroveň řádů či podřádů. Získána data byla zpracována za použití statistických metod a vyhodnocena. Z výsledků plyne, že množství dat nebylo optimální, přesto potvrdilo předpokládanou hypotézu, neboť na nefrézovaných plochách byly celkové počty pavouků a jejich kořisti výrazně větší, stejně tak druhová diverzita, než tomu bylo na plochách frézovaných.
|
|
|
Role snovacího ústrojí a specifické rysy produkce hedvábí u sklípkanů (Araneae: Mygalomorphae)
Sýkorová, Barbora ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce vznikla rešerší odborných článků, publikací a internetových zdrojů, které se zaměřují především na snovací aparát a produkci hedvábí u sklípkanů. Práce je obohacena o obrázky, které by mohly čtenáři lépe pomoci se orientovat v daném tématu. Pavouci patří do nejpočetnějšího kmene členovců. Dělíme je na infrařády Araneomorphae (dvouplicní pavouci), Mesothelae (sklípkoši) a Mygalomorphae (sklípkani). Pavouci mají tělo rozdělené na hlavohruď a zadeček, spojené stopkou. Trávicí soustava pavouků je specifická tím, že jim umožňuje přijímat pouze tekutou stravu. Téměř u všech pavouků jsou vyvinuty jedové žlázy. Snovací činnost je velice významným rysem pavouků. Důležitou část snovacího aparátu tvoří snovací bradavky, nacházející se u sklípkanů na konci zadečku. Počet snovacích bradavek se u zástupců jednotlivých čeledí liší, většinou však dochází k redukci jejich počtu. Základními funkčními a stavebními jednotkami snovacího aparátu jsou snovací žlázy, které přecházejí na povrchu snovacích bradavek ve spigoty, kterými je vypuzováno hedvábí na povrch. Hedvábí pavoukům slouží ke tvorbě tenat či ke tvorbě ochranných obalů vajíček - kokonů. V České republice můžeme spatřit tři druhy sklípkanů čeledi Atypidae (rod Atypus): sklípkánka hnědého, sklípkánka černého a sklípkánka pontického....
|
|
|
Vliv různé údržby trávníku na biodiversitu pozemních bezobratlých
Klán, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na odlišnosti ve složení společenstev bezobratlých živočichů na travních plochách s odlišným managementem úpravy zeleně. Byla provedena na čtyřech výzkumných plochách s odlišným typem managementu (bezzásahová úprava, pravidelná úprava motorovou sekačkou, úprava kosou, úprava spásáním). Hlavním cílem práce je na vzorku zachycených pavouků, stonožek, mnohonožek, stejnonožců, škvorů a křísů demonstrovat, která forma úpravy travního stanoviště je z hlediska bohatství biodiverzity nejvhodnější. Dalšími podcíli bylo získat lokální údaje o proměnlivosti půdní vlhkosti na zkoumaných plochách, vzdušné vlhkosti a teplotě. Tyto hodnoty dokreslí představu o životním prostředí zachycených živočichů. Z hlediska biodiversity se jako nejbohatší ukázalo spásané stanoviště (zachyceno celkem 84 druhů). Následovalo stanoviště bezzásahové (83 druhů), kosené (76) a nakonec sekané sekačkou (74). Nejchudší stanoviště bylo sekané sekačkou. Na všech stanovištích bylo vždy zachyceno nejvíce druhů pavouků, následovali křísi, o řád méně bylo zachyceno stejnonožců, stonožek, mnohonožek a škvorů. Byl zachycen jeden druh křísa, který je veden v červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Jednalo se o druh Muellerianella extrusa (Scott, 1871), který je zařazen do kategorie zranitelný (VU). Práce...
|
|
| |
|
|
Synantropní živočichové a jejich využití ve středoškolské výuce
Hušková, Kateřina ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje synantropním živočichům vyskytujícím se v domácím a školním prostředí v letních a podzimních měsících, a jejich využití ve výuce. Je rozdělena na dvě hlavní části. V první polovině práce jsou podrobně popsány objevené synantropní druhy živočichů během letního (červen, červenec 2021) a podzimního (říjen, listopad 2021) sběru v budovách Gymnázia Teplice v centru města Teplice a v rodinném domě a jeho nejbližším okolí na okraji města Teplice. Celkové výsledky průzkumu obou míst ukázaly množství shodných živočichů (např. Tegenaria domestica, Steatoda grossa nebo Musca domestica). Překvapením se stalo objevení Scutigera coleoptrata a velké množství Cheiracanthium mildei v rodinném domě. Naopak výskyt Columba livia na půdách školy a Pholcus phalangioides přímo ve škole se dalo očekávat. Ve druhé části diplomové práce jsou rozepsány a zhodnoceny výsledky testování žáků Gymnázia Teplice. Testování sloužilo ke zjištění znalostí žáků o tématu synantropních živočichů. Výsledky prokázaly pouze částečné znalosti tématu, které jsou u žáků zapotřebí dále rozvinout. Na základě výsledků testování byl vytvořen šestihodinový seminář (rozdělený do tří týdnů) určený pro žáky středních škol s cílem rozšířit jejich znalosti tématu synantropie nejen v České republice, ale i ve světě. Součástí...
|
|
|
Sukcese pavoučích společenstev v lomech Českého krasu
Siegelová, Eva ; Kubcová, Lenka (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
V pěti vápencových lomech různého stáří v Českém Krasu byla studována sukcese pavoučích společenstev. Cílem práce bylo zjistit, jak se tato společenstva mění v odlišných sukcesních stádiích v jednotlivých lomech, zda se společenstva mění v různých etážích lomu, a které z environmentálních faktorů je ovlivňují. Bylo použito několik standardizovaných metod (zemní a skalní pasti, smyk, sklep, prosev) k zachycení co nejširšího druhového spektra. U pavouků ze zemních pastí (epigeických) nebyl prokázán vliv stáří lomu ani vliv etáže lomu na druhovou bohatost a densitu. Druhová densita epigeických pavouků signifikantně rostla s počtem druhů rostlin. Výsledky ukazují, že pavouci sledují vývoj společenstev rostlinných. Bylo prokázáno, že environmentální proměnné prostředí, které ovlivňují druhové složení společenstva pavouků zemních pastí v jednotlivých lomech, jsou etáž lomu, zastínění a pokryv mechu. Ačkoliv stáří lomu byl u pavouků ze zemních pastí nevýznamný, jednotlivé lomy obývala odlišná společenstva pavouků (efekt lomu, druhová identita lomu). Stáří lomu výrazně ovlivňovalo druhové složení společenstev pavouků žijících na vegetaci. Data z dřívější doby posloužila ke sledování změn pavoučích společenstev za delší časové období.
|
|
|
Spiders as senders and receivers of antipredatory warning signals
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent) ; Krištín, Anton (oponent)
Úvodní část této práce shrnuje stav poznání aposematismu a mimese, vlivu mimetických a aposematických signálů na pavoučí predátory a případů, kdy pavouci naopak tyto signály vysílají. Součástí disertační práce jsou i čtyři původní vědecké práce. V první studii jsme skákavkám černým (Evarcha arcuata, Salticidae) předkládali larvy různě zbarvených forem (červenočerná, žlutočerná, bíločerná) ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Cílem bylo srovnat reakce pavouků vůči různé intenzitě aposematické signalizace, přičemž předpokladem bylo, že červenočerné zbarvení bude mít nejvýraznější efekt. Averzivní učení probíhalo u všech barevných forem stejně rychle, ale generalizace naučené averze na další barevné formy byla účinnější při přechodu z méně (bíločerná, žlutočerná) na více (červenočerná) nápadně zbarvenou kořist. U bíločerné barevné formy byla averze do druhého dne do značné miry zapomenuta. Ve druhé studii jsme zkoumali málo zkoumanou citlivost pavouků na pachy nepoživatelné kořisti. Poté, co se skákavky černé naučily vyhýbat ruměnicím, vyhýbaly se jejich pachu, čímž byla prokázala jejich citlivost nejen na optickou, ale i na pachovou složku signalizace aposematické kořisti. Ve třetí studii jsme zkoumali pavouci nikoliv jako příjemce, ale jako zdroje varovné signalizace. U dvou...
|
|
|
Karyotype evolution of the family Araneidae
Pajpach, Filip ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Sember, Alexandr (oponent)
Križiakovití (Araneidae) sú početnou čeľaďou pavúkov zahŕňajúcou viac ako 3100 druhov v 170 rodoch. Spolu s 13 ďalšími čeľaďami tvoria nadčeľaď Araneoi- dea. Predložená práca je zameraná na karyotypovú evolúciu čeľade Araneidae, vrá- tane jej porovnania s príbuznou čeľaďou čeľustnatkovití (Tetragnathidae). Vý- sledky získané z 19 druhov križiakov a štyroch druhov čeľustnatiek potvrdzujú pub- likovanú hypotézu, že pôvodný karyotyp nadčeľade Araneoidea (vrátane čeľade Araneidae) pozostáva z 24 akrocentrických chromozómov u samcov, vrátane dvoch akrocentrických chromozómov X systému X1X20. U rady križiakov však dochádza k výraznému zníženiu 2n prostredníctvom centrických fúzií. Centrické fúzie zasiahli väčšinu autozómov (a niekedy aj gonozómy); počet párov klesol z 11 na šesť. V pred- loženej práci boli zistené tri takéto redukčné udalosti. Súčasťou práce bol aj výskum nukleolárnych organizátorov (NOR) s použitím fluorescenčnej hybridizácie in situ, nakoľko dostupné údaje o evolúcii tohto znaku u pavúkov sú obmedzené. Počet NOR bol veľmi variabilný, s rozpätím jeden až 13 lokusov. Mnohonásobné centrické fúzie boli vždy sprevádzané významným zvýšením počtu NOR. Frekvencia chiazmat na chromozóm bola u križiakov a čeľustnatiek s ancestrálnym karyotypom nízka. Na druhej strane u druhov vykazujúcich...
|
host ::
RSS.