|
| |
|
| |
|
|
Kritická diskursivní analýza výpovědí karmapů optikou Inglehartova konceptu postmaterisalistických hodnot
Doubková Brodská, Barbora ; Váně, Jan (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na rozkol v tibetské buddhistické škole Karma-kagjü. Škola Karma-kagjü se po smrti svého duchovního vůdce 16. karmapy Rangdžung Rigpä Dordžeho († 1981) dostala do vnitřních sporů o moc a prestiž. Situace skrytě gradovala až do roku 1992, kdy byl v Tibetu intronizován Orgjän Trinley Dordže. Někteří regenti měli pochybnosti o jeho právoplatnosti. Ti, jenž nesouhlasili s intronizací Orgjän Trinley Dordžeho, se odštěpili a v roce 1994 dosadili vlastního kandidáta na karmapu Thinlä Thaje Dordžeho, čímž zformovali novou školu. Na základě hodnotových rámců definovaných Ronaldem Inglehartem (Inglehart 1997) jsem za pomoci kritické diskursivní analýzy rozhovorů Orgjän Trinley Dordžeho a Thinlä Thaje Dordžeho srovnávala obsažené hodnoty. Po komparaci prezentovaných hodnot docházím k závěru, že se hodnoty v rozhovorech liší. Orgjän Trinley Dordže zastává více materialistické hodnoty než Thinlä Thaje Dordže. Práce stručně shrnuje tibetskou historii a její provázání s praktikováním buddhismu v návaznosti na mezinárodní vztahy, zejména s Mongolskem a Čínou. Práce se věnuje politické situaci Tibetu i tibetské exilové vládě, jejíž vliv zasahuje i do náboženských záležitostí sledované buddhistické školy.
|
|
|
Viktor IV. a jeho nástupci: církevní politika v době papežského schizmatu (1159-1180)
Strnadová, Kristýna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Práce se zaměřuje na politiku vzdoropapeže Viktora IV. a jeho nástupců Paschala III., Kalixta III. a Inocence III., kteří od schizmatické volby roku 1159 tvořili protivníky Alexandra III. Cílem je analyzovat politické smýšlení a jednání vzdoropapežů, s důrazem na politické vztahy Viktora IV. Práce bude rozdělena do šesti tematických částí. První z nich se zabývá předvolebním vývojem a samotnou volbou roku 1159. Druhá se zabývá jejich postavením ve vztahu k Alexandru III., zatímco třetí zkoumá papežsko-císařskou politiku a vzájemný vztah vzdoropapežů a císaře Fridricha Barbarossy. Čtvrtá část se zabývá postavením a vztahy vzdoropapežů mimo Svatou říši římskou. Předposlední kapitola ukazuje postoje říšského pontifikátu ke vzdoropapežům, a také obedienci říšských klášterů ve světle papežských listin. Poslední kapitolu tvoří životopisy vzdoropapežů v období před počátkem jejich pontifikátu.
|
host ::
RSS.