|
|
Areál bývalého šamotového závodu MŠLZ Mladějov na Moravě - funkční využití areálu pro potřeby Průmyslového muzea Mladějov
Racková, Eliška ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je využití rozsáhlého areálu obsahujícího nesourodou směsici výrobních, servisních a obytných objektů různého stáří a kvalit. Různý charakter má i území areálu – stará výrobní část, která je poměrně udržovaná a trvale osídlená, a nová část na severu – narychlo dobytá v šedesátých letech a rychle zarůstající sukcesním březovým lesem. Rozdíl se odráží nejen v urbanistickém řešení areálu (viz předchozí práce), ale i v architektonickém pojetí jednotlivých budov. Budovy ve stará části slouží pro potřeby Muzea a jeho přidružených aktivit, forma nových prvků dotváří celek a reaguje na stavební sloh definovaný především budovami z lichtensteinského období závodu – elektrárnu a výtopnu. Charakter jednotlivých budov si vyžádal využití celého spektra přístupů k obnově, od konzervace stávajícího stavu výtopny, přes náznakovou instalaci prostoru elektrárny , po analogickou rekonstrukci dřevěného patra staré pece. Otázka využití a ztvárnění vysokých pecí je komplexnější a je řešena jako hlavní téma práce. Svým charakterem se pece blíží spíše LTO než budově. Obsahuje pouze dva standardní stavební prostory v bývalých odprašovacích komorách, zbytek je zabydlen technologií nebo uzavřený a nepřístupný. Charakterem se jedná o technickou památku určenou k řízenému zániku. Cílem návrhu je využít čas, který neopakovatelné stavební struktuře ještě zbývá a to s intenzitou, která bude z hlediska jeho fungování a bezpečnosti možná. V první fázi jako funkční paralela schematu kartuziánského kláštera v objektu vznikne obydlí pro obměňující se komunitu umělců, jinak tvůrčích nebo zainteresovaných lidí, kdy vlastní obytné prostory – poustevny vzniknou v bývalých sypnících, společné prostory v odprašovacích komorách. Paralelou kaple se stane pecní prostor přístupný veřejnosti. Každý sypníkový domek se sestává ze dvou kontejnerů, zimní zahrady a vlastních venkovních prostor, je sice miniaturizovanou, ale soběstačnou jednotkou, ohraničenou ve svém vlastním vesmíru podle kartuziánských ideálů. Jako hlavní konstrukční prvek slouží použité kontejnery pro dálkovou přepravu zboží, stavebně přizpůsobené bydlení, v sypnících uložené na zavěšených „kolébkách“. Nevyužitý objem spodní špičky sypníku slouží jako obrovský květináč. Trvanlivost takové konstrukce odpovídá době, jaká je mu postupným chátráním pece vyměřena. S časem se role prvků změní. Bývalé komunikační prostory sloužící komunitě se stanou jediným přístupem do prostoru pecí a chodba spojující dříve kontejnerové domky se stane vyhlídkovou plošinou.
|
|
|
Nové polyfunkční využití výrobního objektu Vlněny v Brně
Závorka, Martin ; Herzán, Radovan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh rekonverze vybrané skupiny objektů v bývalé textilní továrně Vlněna na polyfunkční městský objekt; dále podpořit obnovu genia loci této lokality. Hlavním motivem práce je hledání nového funkčního využití, dále vhodného provozního a dispozičního řešení v polyfunkčním objektu. Toto území bylo pro výrobu využíváno více než 150 let. Ještě před založením dvou nejvýznamnějších podniků zde fungovalo množství drobných dílen. Celkový pozdější úpadek textilního průmyslu v Brně měl za následek i zde postupnou morální i technickou degradaci území a jeho proměnu na tzv. „brownfield“.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Dimitrov, Georgi ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší novou budovu Fakulty architektury VUT, která je situován do jednoho ze stávajících kampusů univerzity na křižovatce ulic Údolní a Úvoz. Návrh počítá s umístěním celého programu FA do objektu bývalých kasáren z 19. stol. na ulici Úvoz a navazující přístavby. „Přístavba“ není pouze přístavbou, tedy rozšířením stávající budovy, ale je příležitostí pro její rekonfiguraci. Vzniká hybrid, hra mezi starým a novým, která rámuje nový způsob využití objektu. Programově je celý návrh rozdělen podle tří úrovní přístupnosti: Veřejnost, studenti a učitelé respektive zaměstnanci. Prostorové řešení se pak řeší vzájemnou interakci, uvedených tří skupin uživatelů.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Novotný, Vlastimil ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Návrh vychází z respektování původní průmyslové zástavby bývalého textilního závodu v blízkém kontaktu s vesnickým charakterem okolní zástavby. Vlastní řešení spočívá v zbourání některých budov, které nevyhovovali stavebně nebo urbanisticky a výstavbě nových. Návrhem je vytvoření několika veřejných prostorů (nábřeží, náměstí, park), které slouží pro studenty i pro obyvatele Obřan. Zpřístupnění ostrova je umožněno přes jižní nábřeží náhonu. To je definováno novou budovou, která je vystavěna na částečné půdorysné stopě bývalé tkalcovny. Nábřeží náhonu se táhne přes průchod bývalého mlýna celým náhonem a napojuje se na místní cyklostezku. S nábřežím komunikují dvě náměstí vytvořené ubouráním některých budov. Ve východní části ostrova je vytvořen park pro odpočinek a relaxaci orientovaný směrem ke splavu. Dopravně je celý areál a nově navržené domy obsluhovány ze stávající ulice Mlýnské nábřeží. Na ostrov je omezený vjezd pouze z důvodu zásobování. Součástí řešení je i podzemní parkování.
|
|
| |
|
| |
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Svíbová, Tereza ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyřešení oblasti na pomezí brněnských městských částí Maloměřice a Obřany, kde vznikl po vytvoření mlýnského náhonu umělý ostrov. Od roku 1912 zde byl budován průmyslový textilní areál, který dnes již neplní svou původní funkci a chátrá. Mým záměrem bylo ostrov vyčistit a navrátit mu dávnou podobu parku a jedinečného místa, kde lidé načerpají energii v blízkosti vody a kde zároveň ocení kulturní nabídku v konverzovaných objektech. V hlavní budově bývalé přádelny vznikne muzeum textilu, které si Brno jistě zaslouží. Doplní ho také pavilon Soudobé módy a strojírenská expozice se stále funkční kaplanovou turbínou. Nedílnou součástí areálu je i řeka Svitava, která bude na severu nově využívána jako tréninkový vodácký kanál.
|
|
|
Eufonie – Jaroměřice/R., Opera
Šabatová, Kristýna ; Hrůša, Petr (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce byla konverze, rekonstrukce, revitalizace a extenze prostoru a objektu komplexu „Opera“ a dotčených ploch kostry veřejného prostoru jako sekundárního jádra pro umělecké aktivity ve městě a regiónu. Město Jaroměřice nad Rokytnou má hlubokou hudební historií, která sahá až do barokního období, kdy zde žil moravský šlechtic Jan Adam z Questenberka. Jaroměřice byly střediskem intenzivního hudebního života, hrálo se zde divadlo, kde byla i veřejnost zapojena. Dále vznik první česky dochované opery O původu Jaroměřic na Moravě, kterou složil František Antonín Václav Míča. V roce 2000 na hudebního ducha navázal festival Petra Dvorského, který se koná v Jaroměřických zámeckých zahradách a přilehlých obcích. Řešený objekt se skládá ze stávajícího Hotelu Opery a přilehlého Obchodního domu. Stávající komplex hotelu není plně využitý v současné situaci hledá řešení. Obchodní dům má podobný problém, nenaplňuje dostatečně svoji plochu. Jeho poloha společně s obchodem je dominantní vzhledem k náměstí. Mezi těmito dvěma domy prochází významná ulička od nádraží k zámku. Cílem celého komplexu bylo oživit, zkrášlit, rozzářit a pozitivně zviditelnit okolí náměstí a tím i celého města, okresu, kraje..
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
České země byly od 18. století vyspělou průmyslovou části rakouské monarchie a Brno se stalo textilním průmyslovým městem. V polovině 19. století na volné ploše ostrova v Obřanech vzniká přádelna, kterou o 70 let později nahradil objekt, který je nyní předmětem diplomové práce. Během doby zde vznikly další objekty, sklady a kanceláře, které vytvářejí atmosféru průmyslového městečka. Přádelna s výrazně dominantní asymetrickou polohou u dnešního mostu přes řeku Svitavu se tak stává těžištěm činnosti na ostrově. Svým neoklasicistním dekorem, velkými členěnými okny připomíná spíše styl francouzských vodních zámků než průmyslovou halu. Symetricky objekt je narušen umístěním vodárenské věže u jihovýchodního nároží. Vnitřní struktura jasně vypovídá o původní funkční náplni, tedy o etážovém umístěním přacích strojů. Z ní je taky čitelná tektonika objektu, kdy nejvyšší podlaží je tvořeno rastrem štíhlých sloupů, zatímco v přízemí se jedná již o pilíře nesoucí tíhu všech podlaží. To právě podporuje mou volbu vytvořit ze čtvrtého podlaží volný ničím nedělený prostor s dvěma světlíky, čímž se i do hloubky přádelny dostane denní světlo. Dominanci přádelny nad ostrovem vyvažuje platan, který ještě více podporuje domněnku šlechtického sídla, neboť právě tyto stromy můžeme nalézt v mnoha zámeckých parcích. Právě tyto dva symboly živé a neživé přírody se stávají nosnými pilíři mého konceptu – dům a strom. V dnešní době, kdy ostrov neplní již funkci průmyslového areálu, tedy uzavřenou jednotku, by se měl stát opět přístupným široké veřejnosti. Do počátku 19. století zde byly volné zelené plochy. V mém návrhu ostrov čistím do podoby, kdy bude podřízen pouze výrazné hmotě přádelny a starému stromu. Ostrov tak nabídne chybějící zatravněnou plochu kontrastní k zalesněným okolním kopcům.
|
|
|
Příběh vězení
Štefková, Dominika ; Petermann, Tomáš (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. a Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století Diplomová práce navazuje na předdiplomní projekt o stigmatizaci budov a nahlížení společnosti na objekty, které za sebou nemají zrovna nejpříjemnější minulost. Zabývá se otázkou nového využití chátrajícího objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Projekt hledá smysluplný program a architektonické řešení, které by vrátilo objekt k životu a začlenilo jej zpět do městské struktury. Zároveň si klade za cíl nezastírat pochmurnou minulost tohoto areálu a nesmazat historickou stopu vězeňství 19. a 20. století. Do objektu přemisťuje Slovácké divadlo působící v Uherském Hradišti. Slovácké divadlo sídlí v pronajatém prostoru bývalé Sokolovny. Velkou nevýhodou stávajícího divadla jsou malé prostory pro jeho zázemí. Dílny a sklady se zde nenachází vůbec. Navíc stávající budova divadla se nachází těsně u rušné silnice a nemá tak prostory, kde by se lidé mohli po divadle zdržet. Na symbolické úrovni je divadlo programem, který umožňuje městu vyrovnat se s problematickou minulostí vězeňské budovy živou formou. Návrh vězeňskou budovu nekonzervuje, „nemuzealizuje“. Nebojí se radikálních zásahů a bourání, což umožňuje nejen sladit provoz divadla s historickou budovou, ale zároveň principiálně uzavřený objekt kompletně zpřístupnit a ztransparentnit. Ze společnosti vědomě a skrze architektonický design vyčlenění objekt, který se stává svým vlastním opakem — společenským centrem přístupným všem. Společenským svědomím a zrcadlem není vězení, ale divadlo. Přestavba se ale zároveň nesnaží vězeňskou minulost vymazat. Zbylé fragmenty budov jsou ponechány v jejich surovosti s jasně čitelnou stopou samotek a fasádou ve stylu „Architecture terrible“.
|
host ::
RSS.