|
| |
|
|
Examining the causes of the recent rise in right-wing terrorism within the Western world
Collins, Jonathan ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Nárůst pravicových teroristických incidentů je nový fenomén, který se šíří po celém západním světě. Zvýrazněním této události je exponenciální nárůst incidentů spojených s krajně pravicovými útočníky za posledních pět let. Práce využívá k prozkoumání těchto rostoucích výskytů klíčovou teorii Davida Rapoporta o moderních vlnách terorismu. Rapoport tvrdí, že určitelné cykly extremismu jsou tvořeny podtržením společenských, ideologických a politických tlaků. Proto se projekt pomocí Rapoportových kritérií zaměřuje na zjištění, zda nárůst extrémně pravicového násilí představuje novou vlnu terorismu. Studie poskytuje rozsáhlou analýzu s využitím Globální databáze terorismu a propojuje výzkum zaměřený na porozumění domácímu výskytu pravicového terorismu s obecnými vzory a tématy probíhajícími v západním světě. Nadnárodní (Německo, Skandinávie, Spojené království a USA) srovnávací povaha pátraní dále vicově extremistické případy hodnocením charakteristik útočníků a incidentů v různých socio národních prostředích. Závěrem z empirické analýzy smíšených metod je, že společná témata a vzorce dat splňují Rapoportovi charakteristické vlnové podmínky v rámci mezinárodní povahy fenoménu, množství aktivity, pobídky a společné převládající energie. Výzkum navíc prokazuje existenci mnoha vzájemně propojených a zahrnujících...
|
|
|
Islámský fundamentalismus v Bangladéši
Veselý, Petr
Bakalářská práce je zaměřena na islámský fundamentalismus v Bangladéši. Práce je založena na případové studii, která používá kvalitativní metodu výzkumu a množství relevantních dat, potřebných k analýze dané problematiky po získání nezávislosti v roce 1971. První část je věnována vysvětlení odborných pojmů, které jsou zmíněny v další části práce. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na analýzu přítomnosti islámského fundamentalismu v Bangladéši. V návaznosti na druhou část následuje propojení islámského fundamentalismu s politickou sférou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Governmental Approaches Towards Countering Violent Extremism and Radicalisation: A Comparative Analysis of the United Kingdom and the Kingdom of Denmark
Haringová, Ingrida ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato magisterská práce se věnuje komparaci proti- a deradikalizačních politik Spojeného království a Dánského království. Obě krajiny mají jedny z nejstarších deradikalizačních politik v Evropě a byly charakterizovány svou odlišností, a proto byly vybrány jako případy komparace. Práce posuzuje konkrétní iniciativy politik ve vybraných oblastech, a to zejména na konkrétních místech, jako jsou věznice, školy nebo online prostor internetu. Dále se věnuje odpovědi na problematiku zahraničních bojovníků, extremistické ideologie a konkrétnímu procesu deradikalizace. Samotná komparace využívá teoreticko-analytický rámec nejvýznamnějších teoretických přístupů k radikalizaci a vysvětlení příčin vzniku tohoto fenoménu. Díky komparaci je práce schopna poukázat na jemné rozdíly a podobnosti mezi přístupy a spojit je s teoretickými vysvětleními a znalostmi. Práce vyzdvihuje značný počet možných politických odpovědí, což koresponduje s mnohými teoretickými vysvětleními fenoménu. Přes komparaci a vyzdvihnutí jemných podobností a rozdílu, bylo možné nalézt spojení mezi definicí extremismu a radikalizace a konkrétními politickými nástroji. Práce je strukturována do čtyř kapitol, první kapitola představuje koncept radikalizace a vytváří analytický rámec pro komparaci. Druhá a třetí kapitola představují vládní...
|
|
|
Postoj římskokatolické církve k islámskému extremismu
Mazáč, Milan ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Nosek, Lukáš (oponent)
Postoj římskokatolické církve k islámskému extremismu Anotace Předložená diplomová práce se zabývá postojem papežů, osob duchovního stavu, působících v jednotlivých institucích Svatého stolce, teologů a vybrané skupiny lidí z řad české laické veřejnosti římskokatolické církve k náboženskému extremismu, se zaměřením na nejzazší formu extremismu - terorismus - jednotlivců či skupin, hlásících se k islámu. Jelikož je náboženský extremismus často spojován s fundamentalismem, radikalismem a fanatismem, dochází v první kapitole k rozboru základních charakteristik těchto pojmů, přičemž je kladen důraz na analýzu významové podstaty a jejich obecného uchopení. Následným porovnáním je zjištěno, co mají společného a v čem se naopak liší. V návaznosti na výše uvedené dochází k rozboru, jak extremismus reflektují náboženské a intelektuální osobnosti islámu, zároveň je připojena deskripce i komparace postojů těchto osobností a militantně smýšlejících muslimů k džihádu mečem "al-džihád bi̕ s-sajf". V souvislosti s touto ozbrojenou formou džihádu práce stručně porovnává pojetí mučednictví v islámu a římskokatolické církvi a výsledek v souhrnu analyzuje. Rovněž je stručně nahlédnuto do historie náboženského extremismu, jakožto nedílné součásti vývoje křesťanství a islámu. Na základě takto získaných informací jsou postupně...
|
|
|
Aktivismus a kolektivní násilí: Šluknovské nepokoje 2011
Bizubová, Kateřina ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku násilí v občanské společnosti. Je pokusem s pomocí politické teorie Charlese Tillyho ukázat, že vznik kolektivního násilí lze lépe pochopit sledováním příčin v malém měřítku (mechanismů), než příčin velkých (chudoba, extremismus apod.). Tento argument je empiricky studován v kontextu protiromských nepokojů, jež se odehrály roku 2011 ve Šluknovském výběžku v České republice. Zkoumání vychází z širokého pojetí občanské společnosti, které nepředpokládá stabilní dělení na občanské a neobčanské subjekty, ale pracuje se spektrem aktérů, jejichž identita je proměnlivá a strategie jednání se plynule přesouvají od nenásilných k násilným a naopak. Data sice potvrzují, že obecně jsou náchylnější k použití síly radikální aktéři. Tillyho teorie ovšem poskytuje příležitost vysvětlit jejich vliv na většinové obyvatelstvo prostřednictvím dynamiky vztahů, kterou práce sleduje. Na základě analýzy zpravodajství a dalších dokumentů vznikl katalog událostí, v nichž bylo metodou process tracingu identifikováno působení teoreticky definovaných mechanismů: aktivace hranic my versus oni (především eskalace založené na síti, signalizační spirály), polarizace, soupeřivého předvádění, selektivní msty, omezování, monitorování, potvrzení/nepotvrzení a posunu objektu. Klíčová slova:...
|
|
|
Krajně pravicové strany v Evropském parlamentu
Bajtler, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou krajně pravicových stran v Evropském parlamentu. Důraz je kladen na situaci po volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 a povolební vyjednávání za účelem vytvoření jednotné krajně pravicové politické skupiny. Práce představuje teoretické koncepty krajní pravice, nacionalismu, antisemitismu, rasismu, xenofobie, populismu a euroskepticismu. Dále se zabývá problematikou Evropského parlamentu, tvorbou politických skupin a charakterem evropských voleb. Krajně pravicové strany v Evropském parlamentu jsou představeny v samostatné kapitole, která se zabývá historií jejich sdružování do politických skupin, výsledky v evropských volbách 2014 a povolebních vyjednáváních o případné spolupráci. Rétorika a ideologie krajní pravice je představena na příkladu tří stran - Národní fronty, Strany nezávislosti spojeného království a Zlatého úsvitu.
|
host ::
RSS.