|
|
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz v přípravě obyvatel obcí
Komárková, Klára ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Naše společnost se stává stále rizikovější, a proto ochrana obyvatelstva nabývá neustále většího významu. Tato bakalářská práce je zaměřena na Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz v přípravě obyvatel obcí. První část práce se stručně zabývá historií ochrany obyvatelstva. Následuje část, kde je rozebrána současně platná legislativa. Další je vyhodnocení předešlé Koncepce do roku 2015. Jako poslední se práce zabývá Koncepcí do roku 2020 se zaměřením na obyvatelstvo obcí.
|
|
| |
|
|
Připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace
Lichevníková, Nikola ; Svoboda, Bohuslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace. Schopnost zvládnout tyto událostí by mělo být pro všechny obyvatele a obce jednou ze základních priorit. V této práci je zhodnocen současný stav v podmínkách České republiky a v místě mého trvalého bydliště. První část práce popisuje obecné zásady připravenosti. Druhá část se zaměřuje na jednotlivé mimořádné události a způsoby, jak se při těchto situací chovat. V závěru jsou uvedeny návrhy ke zlepšení současného stavu připravenosti obyvatelstva spolu s vyhodnocením anonymních dotazníků, zaměřujícími se na zvládání mimořádných událostí.
|
|
|
Míra připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití
ŠAFROVÁ, Veronika
Informovanost a připravenost obyvatelstva na nouzové přežití je problematika, která se nedá snadno vyřešit, jak se na první pohled může zdát. Životní styl a způsob samozásobitelství potravinami a dovednostmi je oproti stavu před rokem 1989 rapidně jiný. Společnost se celosvětově moderně vyvíjí a s tím souvisí i snižující se schopnost samostatnosti. Veškeré služby, produkty a potraviny máme v poslední době na dosah ruky. Dá se říct, že žijeme v době blahobytu a hojnosti - prozatím. To se však rapidně začalo měnit zhruba před dvěma lety, kdy nastala pandemie či uváděná epidemie covidu-19. Mnoho domácností si uvědomilo, že po dobu nutné karantény jsou odkázaní na své blízké a přátele, protože bez nutného nákupu, by nedokázalo vydržet ani 10-14 dní. Epidemie covidu-19 nebyla za poslední roky jedinou zkouškou, kterou si řada obyvatel musela projít. Další katastrofy byly historicky ve formě rozsáhlých povodní, nedávným tornádem na Moravě, nebo aktuální bezpečnostní hrozbou dění války na Ukrajině a aktuálně rozsáhlým požárem na obrovských plochách Českosaského Švýcarska. Tento požár ohrožuje nejenom životy osob, zvířat, ale i majetek a ochranu národního parku Českosaského Švýcarska. Tento rychlý spád v posledních pár měsících nám dává jasně najevo, že se situace na našem kontinentě razantně mění. Proto by se populace měla začít pomalu vracet k částečné soběstačnosti, protože jedinci, kteří to neudělají včas, možná budou muset do budoucna zaplatit cenu nejvyšší. Problematika informovanosti a připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití je dle zkoumání autorky velice nízká, nové generace řeší zcela jiné návyky, než tomu bylo u našich prarodičů či praprarodičů. Proto se autorka rozhodla pro vlastní průzkum, který potvrdil její domněnku. Výsledek výzkumu potvrdil, že aktuální připravenost obyvatelstva na nouzové přežití v krizových situacích či katastrofách je opravdu velice nízká. Autorka těchto výsledků dosáhla prostřednictvím vlastního průzkumu formou elektronického dotazníkového šetření, kterých se zúčastnilo 555 domácností a zajímalo se o to celkem 1188 jedinců. Dalším výsledkem této práce je, že pokud autorka porovná naší generaci nebo generaci našich rodičů, rozdíly jsou téměř nulové. Další výsledky šetření potvrdily, že je obrovský rozdíl v generaci našich prarodičů. Informovanost obyvatelstva obecně napříč generacemi je na lepší úrovni, avšak připravenost silně pokulhává, protože řada jedinců a domácností si horší katastrofy nepřipouští. I když poslední sled událostí naznačuje dobu jinou. Autorka se rozhodla zvolit dotazníkové šetření a na základě výsledků provést zkoumání a zhodnocení míry připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití. Jako další cíl práce zpracovala základní charakteristiky nouzového přežití jedince či domácnosti. Tato charakteristika může částečně pomoci nováčkům/připravovatelům na možné nenadálé situace. V zahraničí se ujal pojem prepper nebo survivalista, který vystihuje tzv. připravovatele na mimořádné události či krizové situace. Tyto zpracované základní charakteristiky dokážou jedincům pomoci zvýšit ochranu a smýšlení. Toto smýšlení dokáže zvýšit jejich bezpečnost. Jelikož valná většina domácností se skládá z více členů, je zapotřebí se znovu naučit, jak bezpečně zaopatřit sebe a své blízké. Připravovatel se nesmí spoléhat na druhé nebo na stát, že se za každých okolností o něho postarají. Je třeba se částečně vrátit ke svým kořenům, znalostem a dovednostem, které naši předci ovládali. Připravovatel nikdy neví, kde a za jak dlouho se mu tyto zkušenosti mohou hodit, nebo co víc, zachránit mu život. Cílem dotazníkového šetření bylo respondenty navést na změnu smýšlení o problematice nouzového přežití. Cílem bylo ne respondenty vyděsit nebo přesvědčit, ale pouze navést na situace, které by mohly nastat, aby se na ně mohly lépe připravit.
|
|
|
Posouzení připravenosti vybraného sociálního zařízení na výpadky elektroenergetiky a vody s návrhy na jejich vylepšení
KOSTOHRYZOVÁ, Barbora
Tématem této diplomové práce je posoudit připravenost vybraných sociálních zařízení na výpadky elektroenergetiky a vody a do práce zakomponovat návrhy na vylepšení připravenosti těchto zařízení. Prvním cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem je vybrané sociální zařízení připraveno na výpadek elektroenergetiky a vody. Druhým cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je možné vylepšit úroveň připravenosti a pokud ano, tak jakým způsobem. Výzkumná otázka této diplomové práce byla: Jakým způsobem je vybrané sociální zařízení připraveno na výpadek elektroenergetiky a vody? Cílů bylo dosaženo zpracováním teoretické a praktické části diplomové práce. Teoretická část diplomové práce byla zpracována pomocí rešerše odborné literatury a elektronických zdrojů. Hlavními tématy zpracovanými v teoretické části diplomové práce jsou: sociální zařízení, kritická infrastruktura, elektrická energie a voda. V praktické části práce jsem použila kvalitativní výzkum. Formou dotazníků a následné analýzy odpovědí respondentů, jsem dospěla k cílům této diplomové práce. Dotazníkového šetření se zúčastnili ředitelé vybraných sociálních zařízení. Jednalo se o ředitele Domova pro osoby se zdravotním postižením Osek a Centra sociálních služeb Jindřichův Hradec, Sociální služby Česká. V této diplomové práci přináším odpovědi jednotlivých ředitelů vybraných sociálních zařízení, vzájemně je porovnáváme a provádím komparaci také s platnými právními předpisy a dalšími závaznými dokumenty. V kapitole výsledky předkládám výsledky SWOT analýzy a v kapitole diskuse rozebírám jednotlivé odpovědi respondentů. Pomocí analýzy a komparace získaných informací z dotazníkového šetření, jsem mohla za pomoci SWOT analýzy určit, že Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec, Sociální služby Česká je lépe připraveno na výpadek elektroenergetiky a vody. Diplomová práce může pomoci ke zvýšení připravenosti vybraných sociálních zařízení na výpadek elektroenergetiky a vody. Veškeré návrhy na vylepšení připravenosti můžeme nalézt v kapitole výsledky a jsou také součástí SWOT analýzy, v sekci příležitostí.
|
|
|
Epidemiologické hrozby a připravenost ZZS Jihočeského a Plzeňského kraje na převoz pacientů s vysoce nebezpečnou nákazou.
CHALOUPKOVÁ, Klára
Práce se zabývá rozdíly v připravenosti Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje v péči o infekčně nemocné pacienty, jejich transport a ošetření. Je tvořena teoretickou a empirickou částí. Teoretická část se soustředí na historii a epidemiologii infekčních onemocnění, na druhy a výskyt vysoce nebezpečných nákaz na území ČR přičemž popisuje biologické riziko, jednotlivé plány. Dále se zabývá složkami podílejícími se na opatřeních při výskytu či podezření na vysoce nebezpečnou nákazu, popisuje úlohu poskytovatelů zdravotnické péče, úlohu Krajské hygienické stanice. Vyzdvihuje zdravotnické složky podílející se na péči při podezření či výskytu vysoce nebezpečné nákazy, zabývá se také výcvikem členů Integrovaného záchranného systému, osobními ochrannými prostředky a v neposlední řadě dekontaminací osob i předmětů. Empirická část je uskutečněna pomocí strukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 15 otázek, 14 uzavřených a 1 otevřenou. Všechny otázky byly zaměřeny na povědomost členů Biohazard Týmů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje o činnosti těchto týmů, o příslušné legislativě, o teoretické a praktické přípravě a vybavenosti pracovišť. Respondenty tvořili členové Biohazard Týmu, ve složení 4 zdravotničtí záchranáři, 4 řidiči a 2 lékaři z každého jmenovaného kraje.Z výsledků vyplývá, že připravenost Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje je velmi podobná, přičemž Biohazard Tým Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje preferuje pro vstup odpracovaná léta, jsou respondenti tohoto týmu více obeznámeni s teoretickými vědomostmi,jelikož se účastní teoretických školení 4 x ročně a tudíž lépe připraveni pro zásah při podezření či výskytu vysoce nebezpečné nákazy. Členové Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje se účastní teoretických školení 2 x ročně. Biohazard Týmy obou krajů se účastní praktických cvičení 4 x ročně, zde ovšem nastává problém, jelikož chybí jednotná metodika pro vybavení Biohazard Týmu při Zdravotnické záchranné službě, neexistuje centrální nákup vybavení, což je jednak velmi ekonomicky nevýhodné a jednak velmi složité pro kooperaci jednotlivých BHT.
|
|
|
Současný stav připravenosti Nemocnice Tábor a. s. v otázkách mimořádných událostí a krizových situací
SOSNOVÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo posoudit současný stav připravenosti Nemocnice Tábor a. s. a informovanosti personálu v otázkách mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci. Teoretická část se věnuje popisu Nemocnice Tábor a. s., definování mimořádných událostí a krizových situací včetně jejich popisu a možných následků plynoucích z analýzy rizik. Dále je zaměřena na popis evakuace, nezbytné dokumentace plynoucí z právních norem a poslední část se zabývá popisem cvičných evakuací uskutečněných v nemocnici a reálných evakuací, které proběhly v rámci České republiky a v zahraničí. Pro zodpovězení výzkumné otázky 1 "Dosahuje informovanost personálu Nemocnice Tábor a.s. v otázkách mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci 75 % správných odpovědí?" bylo použito dotazníkového šetření. Dotazník (Příloha 1) byl zaměřen na všeobecnou informovanost, znalost oblasti požární ochrany, postupů vyplývajících z Plánu krizové připravenosti a znalosti týkající se evakuace. K zodpovězení výzkumné otázky 2 "Dosahuje připravenost Nemocnice Tábor a.s. na řešení mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci 75% hranice u stanovených kritérií?" byl proveden rozhovor (Příloha 2) s technikem bezpečnosti a ochrany zaměstnanců při práci a požární ochrany v Nemocnici Tábor a. s. Rozhovor byl zaměřen na nouzové plánování týkající se pitné vody, elektrické energie, potravin, léčiv, tepla, elektronické komunikace, přívalu osob, útoku aktivního střelce a evakuace. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že informovanost personálu v otázkách mimořádných událostí se zvláštním důrazem na evakuaci dosahuje 57 %, což je, vzhledem ke stanovené 75% hranici úspěšnosti, nedostačující. Na základě výsledků rozhovoru dosáhla připravenost nemocnice úspěšnosti 90, 3 %, což je pro nemocnici vynikající výsledek. Zjištěné skutečnosti budou předány Nemocnic Tábor a. s. k podniknutí dalších kroků.
|
|
|
Připravenost finského vzdělávacího systému na kurikulární reformu
Králová, Anežka ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Diplomová práce představuje právě probíhající vzdělávací reformu ve Finsku. Práce si klade za cíl popsat proces implementace současné kurikulární reformy ve Finsku a zhodnotit připravenost učitelů, studentů učitelství a managementu na kurikulární reformu. V teoretické části jsou uvedena pojetí kurikula a kurikulárních reforem. Dále je stručně představen management změny, důvody, proč jsou reformy úšpěšné či neúspěšné a specifika finského vzdělávacího systému. Výzkumná část práce podrobně analyzuje finské národní kurikulum z roku 2004 a z roku 2014, a také rozhovory s učiteli, studenty učitelství a manažery reformy. Na základě výzkumné části práce může říct, že učitelé a studenti jsou připraveni po stránce znalostní, ale nejsou připraveni na zavedení myšlenek reformy do běžného vyučování. Management reformy je na implementaci připraven. Do tvorby i implementace zapojuje učitele i ostatní zájmové skupiny, reformu komunikuje, vzdělává a má zajištěné financování. V závěru práce jsou shrnuty odpovědi na výzkumné otázky a stanovena doporučení pro další výzkum.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.