|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Spokojenost těhotných žen s prentální péčí
KOUTENSKÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zaměřena na spokojenost těhotných žen s poskytovanou prenatální péčí. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis vzniku a vývoje těhotenství, samotné prenatální péče a popis vyšetření, která jsou v rámci této péče prováděna. Dále je popsána prenatální diagnostika. Následně je v práci definována profese porodní asistentky a její role v prenatální poradně. Práce se také věnuje předporodní přípravě u těhotných žen. V neposlední řadě se teoretická část zabývá spokojeností pacientů s poskytovanou zdravotní péčí a faktory, které mohou spokojenost pacientů ovlivňovat. K praktické části bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Celkem byly pro tuto práci stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou těhotné ženy spokojené s poskytovanou prenatální péčí. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou ženy spokojené s podanými informacemi o průběhu těhotenství a prováděných výkonech v prenatální poradně. Následně byly k cílům stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: "Vícerodičky jsou více spokojené s prenatální péčí než prvorodičky." Tato hypotéza neplatí. Druhá stanovená hypotéza zní: "Ženy se středoškolským vzděláním a nižším jsou více spokojené s podanými informacemi než ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním." Tato hypotéza platí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 66,3 % respondentek je celkově s poskytovanou prenatální péčí spokojeno. S podanými informacemi v základních oblastech péče v prenatální poradně ale nebylo spokojeno vždy přibližně 10 % respondentek. Naopak s informacemi o prováděných výkonech bylo 66,4 % respondentek spokojeno. Výsledky výzkumného šetření této bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro poskytovatele prenatální péče v České republice za účelem zvýšení spokojenosti jejich klientek. Zároveň tato práce může sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy právě při výběru prenatální poradny.
|
|
|
Těhotná žena v prenatální péči
KRTIČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o těhotnou ženu v prenatální péči. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část přináší souhrn informací o těhotenství včetně jeho známek, rozdělení, rizikovosti, datace a změn mateřského organismu během těhotenství. Dále je věnována pozornost prenatální péči, její historii, cílům, systému a vyšetřením v rámci prenatální péče. Závěrečná teoretická pasáž se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči a edukací porodní asistentkou v prenatální poradně. Praktická část bakalářské práce měla za cíl zjistit: 1) jaká je úroveň informovanosti těhotných žen navštěvujících prenatální poradny ze strany porodních asistentek a 2) nakolik sdělovaným informacím rozumí. Vlastní výzkum byl proveden pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od března do dubna 2020. Výzkumný soubor tvořilo 13 těhotných žen docházejících do prenatálních poraden v Broumově a Českých Budějovicích. Rozhovory s účastnicemi byly pořízeny s jejich vyslovenými souhlasy, byly anonymní a označeny zkratkou T1 až T13. Rozhovor obsahoval 17 základních otázek a další doplňující podotázky. Rozhovory byly zaznamenávány na audiozáznam, ze kterého byl pořízen doslovný přepis. Pro analýzu dat byly stanoveny tři kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina těhotných žen je spokojena se způsobem předávání informací porodní asistentkou, ale nemají dostatečné množství informací o průběhu těhotenství. Většina účastnic uvedla nespokojenost s rozsahem podávaných informací v prenatálních poradnách a nutnost dohledávat si informace z jiných zdrojů. Účastnice by uvítaly lepší komunikaci a větší informovanost o průběhu těhotenství ze strany porodní asistentky i lékaře. Výzkum ukázal, že těhotné ženy nemají dostatečné znalosti o těhotenství, životosprávě v těhotenství, změnách organismu provázejících těhotenství, ani o důvodech vyšetření prováděných v průběhu prenatální péče. Bakalářská práce dokládá důležitost dostatečného informování těhotných žen o problematice těhotenství a prenatální péče. Zdůrazňuje, jak je pro efektivitu poskytované prenatální péče důležitý přístup a komunikace ze strany zdravotnického personálu. Práce by měla pomoct přiblížit prenatální péči budoucím těhotným ženám a může posloužit porodním asistentkám ke zlepšení kvality poskytované prenatální péče a k vhodnější informovanosti těhotných žen.
|
|
|
Pregnant in Lima: female body, social stratification and urban space
Přibyláková, Martina ; Brož, Luděk (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Jak je zkušenost těhotenství v patriarchální společnosti ovlivněna socioekonomickým statusem těhotných žen? Dosud se kvalitativní studie zaměřovaly především na vliv socioekonomického statusu ve zdravotní péči a nezamýšlené početí u chudých adolescentek. Na základě 17měsíční srovnávací etnografie provedené v Limě, hyper-stratifikovaném hlavním městě Peru, se tato dizertační práce zabývá zkušenostmi žen s různými socioekonomickými dispozicemi, a to včetně početí, potratu a (inter)personální žité zkušenosti těhotenství. Disertace využívá koncept reprodukčního habitu s cílem reflektovat dispozice žen různého socioekonomického statusu. Tyto dispozice, genderované a třídně specifické, jsou chápány jako embodiment institucí: instituce patriarchátu a zdravotnických institucí. Reprodukční dispozice/rozdíly ve formování těhotenství související se statusem jsou v disertaci identifikovány zejména ve čtyřech oblastech: (i) okolnosti početí žen především z hlediska (ne)záměrnosti, jejich reprodukčního věku, partnerské situace (integrity) a (ne)opuštění mužem (desertion). Socioekonomicky odlišné okolnosti početí produkují psycho-fyziologicky odlišné lidské subjekty. (ii) Ženský reprodukční habitus je dán dvojím standardem v přístupu k bezpečnému potratu, který je v katolickém Peru ilegální. Vzhledem k tomu, že...
|
|
|
The impact of national health insurance scheme on maternal health care in Ghana: a case study of the East Akim district in the eastern region of Ghana
Buedi, Sherina
Cílem a hlavním zaměřením studie bylo zhodnotit dopad NHIS na profesionální porodní péči v Ghaně. Proto je tato studie zaměřena na následující cíle: vliv NHIS na dostupnost mateřské péče; vliv NHIS na úroveň úmrtnosti v období porodní péče. Dále byla hodnocena dostupnost porodní péče v Ghaně na státní úrovni. Jako zdroj dat pro tuto studii bylo použito dotazování formou rozhovorů a dotazníků. Pro zpracování dat byl použit program SPSS. Při zahrnutí vlivu NHIS, ukazují výsledky následující: ženy měly přístup k předporodní péči s normální dostupností, úroveň ošetření a poporodní péče nevykazují změny v kvalitě. Analyzované indikátory zahrnují profesionální předporodní péči včetně vakcinace (TT). Výsledky vykazují zvýšení počtu zdravotních pracovníků, kteří byli schopni poskytnout porodní péči včetně možných zdravotních komplikací. Závádění procesů NHIS vede k významnému poklesu úmrtnosti v období porodní a porodní péče. Vylepšení zdravotní infrastruktury vedlo ke vzniku nových procesů a modernizací zavedených postupů. Výsledky dále indikují, že zásahy Ghanské vlády a jejích programů trvale vylepšují dostupnost profesionální porodní péči v Ghaně. Tyto zásahy dále vyžadují zvýšení kvality v navazujících oblastech, jako je nákup moderního vybavení, zvýšení odbornosti a vyšší nároky na personální zajištění.
|
|
|
Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte
ŠIMEČKOVÁ, Alžběta
Současný stav: Duševní pohoda prožívaná v těhotenství patří k nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Je to jakýsi prožitek zázraku. S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dochází ke změně životního stylu a nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Cíl práce: Cílem diplomové práce je zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy a její vliv na prenatální a postnatální vývoj dítěte. Dalším cílem je určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství a po porodu. Způsob dosažení cíle: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní sekundární analýza dat a dokumentů a následná syntéza získaných informací. K získání dat jsem využila Národní lékařskou knihovnu v Praze, knihovnu 2. LF UK a FN Motol v Praze, knihovnu Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně a Akademickou knihovnu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prohledány byly i mezinárodní internetové databáze ScienceDirect, Ebscohost, PubMed. V databázi Scopus bylo hledání pomocí klíčových slov neúspěšné. Vědecké přínosy práce:Přínosem diplomové práce je zhodnocení vlivu míry psychické pohody těhotných žen pomocí Freyberghovy škály na základě získaných dat. Výzkumná metoda a výzkumný soubor: V diplomové práci je použito standardizované hodnocení pomocí Freyberghovy škály tvořené uzavřenými sedmdesáti otázkami. Byl získán souhlas respondentek a také pana profesora Freybergha s použitím standardizované škály. V příloze je souhlas pana profesora Freybergha s použitím hodnoticí škály v mé diplomové práci. Respondentky byly osloveny od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor byl získán písemnou formou, osobním předáním nebo předáním přes sociální sítě. Bylo osloveno celkem třicet gravidních žen, z toho patnáct bylo ochotných se zapojit do výzkumu. Každou respondentku jsem oslovila ve třetím, v šestém, v devátém měsíci těhotenství a dále po porodu. Respondentky vyplňovaly vždy stejnou hodnoticí škálu ze sedmdesáti otázek a jejich úkolem bylo vyjádřit frekvenci výskytu pocitů na čtyř-bodové stupnici od "nikdy, vůbec", "zřídka, výjimečně", "někdy, příležitostně", "často", až po "vždy, stále, pořád". Devět oslovených respondentek bylo poprvé těhotných a šest respondentek mělo alespoň jednu zkušenost s těhotenstvím. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody formou axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Získané poznatky, závěr: Práce pojednává o míře významu psychosomatiky gravidních žen hodnocené použitím Freyberghovy sebehodnoticí škály. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj plodu během celé gravidity, na prenatální psychologii, prenatální historii a také na nejdůležitější součást prenatální komunikaci. V praktické části je zvolený kvalitativní výzkum zaměřen na psychickou pohodu těhotných žen, hodnocenou pomocí Freyberghovy škály ve vybraných měsících gravidity.
|
|
| |
|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Názory těhotných žen na současné možnosti prenatální diagnostiky.
DYKOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce se zabývá názorem těhotných žen na prenatální diagnostiku. Prenatální screening zahrnuje mnoho vyšetření, kdy je cílem všestranné zabezpečení těhotné ženy.Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na období těhotenství, které je pro většinu žen tím nejkrásnějším obdobím, během něhož se organismu vyvíjí plod. Smyslem prenatální péče je zejména důsledná prevence všech potenciálních chorobných stavů a včasný záchyt odchylek od normálního průběhu gestace se zajištěním všech dostupných diagnostických a terapeutických opatření. Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad má za cíl detekovat vrozené vývojové vady co možná nejdříve a napomoci tak k další strategii přístupu k těhotné ženě.Prenatální diagnostika je v dnešní době nedílnou součástí prenatální péče. Jsou na ni kladeny velké nároky z hlediska bezpečnosti a přesnosti.Etické hledisko prenatální diagnostiky je stejně významné jako techniky, kterými se vyšetření a invazivní výkony provádějí. Prenatální genetická diagnostika má několik podstatných etických otázek. Důležitým etickým postupem je řádné informování a souhlas těhotné s výkonem, indikace k vyšetření, interpretace výsledků, zachování soukromí a lékařského tajemství, nemožnost zneužití zjištěných výsledků, dostupnost dalších vyšetření a následná léčba na nejvyšším stupni. Ukončení gravidity v případě stavů neslučitelných se životem nebo s trvalým poškozením plodu lze provádět výhradně na základě přání těhotné. Zásadním etickým problémem je, zda-li je na plod pohlíženo jako na samostatnou bytost. Z toho vyplývá další dilema, a to takové, jestli může žena rozhodovat o sobě i plodu nebo je-li plod již bytost s vlastními právy. Teoretická část se dále věnuje úloze porodní asistentky v prenatální péči. V České republice je při výkonu péče o těhotnou ženu nejběžněji zavedený systémem úzké spolupráce porodní asistentky s lékařem. Nedílnou součástí práce porodní asistentky je zjišťování anamnestických údajů metodou ošetřovatelského procesu týkajících se těhotné ženy v oblasti somatické, psychické, sociální a také v oblasti spirituální. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem těhotné ženy vnímají vyšetření prováděná v těhotenství a jak prožívaly situace, kdy jim bylo doporučeno invazivní vyšetření vrozených vývojových vad plodu. K výzkumnému šetření bylo využito kvalitativního šetření metodou dotazování, přičemž pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen pěti těhotnými ženami, které měly pozitivní screening na vrozené vývojové vady v I. či II. trimestru a musely se tak rozhodnout, zda podstoupí či nepodstoupí invazivní vyšetření k detekci vrozených vývojových vad plodu. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že ženy chápou screeningové vyšetření v těhotenství jako povinnou součást péče o těhotné. Neinvazivní vyšetření vnímají ženy jako bezpečná a přínosná jak pro plod, tak pro ženu samu. Invazivní vyšetření přijímá většina žen jako přínosná i přes veškerá rizika. V průběhu rozhovorů jsme se ale rovněž setkali se ženou, která nechtěla podstupovat jakákoliv rizika, a proto invazivní vyšetření odmítla. I přes právo každé ženy vyšetření odmítnout poukazovala tato respondentka na následné nevhodné chování většiny lékařů i porodních asistentek vůči její osobě. Výsledky dále demonstrují skutečnost, že ženy, jimž bylo doporučeno invazivní vyšetření, prožívaly strach o dítě a budoucnost těhotenství. Jako zřejmá se dle respondentek prokázala nedostatečná informovanost v prenatální poradně.
|
|
|
Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou.
UHLÍKOVÁ, Karin
Tématem této bakalářské práce je "Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou". Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak ženy vnímají prenatální péči. Druhým cílem bylo zjistit názory těhotných žen na jejich vztah k porodní asistence. Posledním cílem této bakalářské práce bylo zjistit a porovnat jak těhotné ženy vnímají prenatální péči v Písku a v Týně nad Vltavou. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Byly určeny dva výzkumné soubory. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentek, pět žen z prenatální poradny v Týně nad Vltavou a pět žen, které docházely do prenatální poradny v Písku. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu nebo pouze písemně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že těhotné ženy jsou s formou poskytované prenatální péče spokojeny. Mezi změny, které by ženy uvítaly, patří zvýšení informovanosti o průběhu těhotenství a plánovaných vyšetření, individuální přístup, lepší komunikaci s lékařem a kratší čekací doby. Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že všechny oslovené ženy mají důvěru v porodní asistentku. Na základě provedeného výzkumného šetření se mi podařilo zjistit, že dotazované ženy z prenatální poradny v Písku jsou spokojeny se všemi dílčími složkami prenatální péče. Oproti tomu v prenatální poradně v Týně nad Vltavou by respondentky uvítaly ještě více individuální přístup a komunikaci s lékařem. Výzkumná práce poukazuje na to, že ve zdravotnictví nejde pouze o rutinní práci, ale především o lidský přístup a komunikaci. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o prenatální péči,další možností je publikace v odborném časopise.
|
host ::
RSS.