|
|
Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a LIFE
Oulová, Jana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce "Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a Life" se zabývá studiem velmi populárních a úspěšných obrazových časopisů první poloviny 20. století. Československý a americký titul byly ke vzájemné komparaci vybrány záměrně, jelikož jedním z předpokladů studie byla domněnka, že odlišný původ časopisů silně ovlivňoval jejich celkovou koncepci i tematické zaměření. Předmětem obsahové analýzy se staly ročníky 1937-1945 zahrnující období největšího rozkvětu obou zmíněných periodik. Cílem studie nebylo pouze popsat obsah zvolených časopisů, ale zasadit jej také do společenského, politického a umělecko-historické kontextu. Celá práce je ukotvena teoretickou částí, která nabízí obecný přehled o problematice fotožurnalismu, mapuje nesmělé počátky novinářské fotografie i zrod prvních ilustrovaných magazínů. Věnuje se rovněž technologickému vývoji, který umožnil přinášet kvalitní obrazové zpravodajství. Na druhou stranu neopomíná ani četná omezení, například v podobě cenzury, s nimiž se autoři časopisů při své práci velmi často potýkali. Klíčová slova: obrazové časopisy, časopisecká fotografie, fotožurnalismus, dokumentární fotografie, válečná fotografie, cenzura, propaganda
|
|
| |
|
|
Fotografické galerie a videožurnalismus českých online médií
Červenková, Markéta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá prostředky online žurnalistiky, konkrétně fotografickými galeriemi a videožurnalismem. Teoretická část práce se věnuje jevům digitalizace a konvergence médií, které zásadně ovlivnily žurnalistickou práci, a tedy i práci s obrazem a videem. V praktické části autor na čtyřech případových studiích zkoumá, jak česká online média pracují s obrazovým materiálem, jakým způsobem využívají prostředků videožurnalismu a jak vypadá výsledný produkt. Sledovanými médií jsou české servery iDNES.cz, ihned.cz, Aktuálně.cz a Echo24.cz. Autor popisuje uspořádání a práci v redakci, vzhled a uživatelské prostředí galerie a přehrávače. Na závěr mapuje výskyt galerií a videa na jednotlivých zpravodajských serverech v průběhu jednoho týdne. Autor v práci vycházel z odborné literatury a rozhovorů s fotografy, editory a redaktory vybraných médií. Dalším zdrojem informací byly samotné stránky zpravodajských serverů. Práce je doplněna o obrazové přílohy a přepisy rozhovorů.
|
|
|
Mediální obraz sebevražd českých známých osobností v tištěných médiích
Novotný, Filip ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na mediální obraz sebevražd českých známých osobností v tištěných médiích. Vybrány byly případy herce Vlastimila Brodského, hudebníka Karla Svobody a zpěvačky Ivety Bartošové. Sledovanými médii jsou Blesk coby nejčtenější bulvární deník v ČR, středoproudá Mladá fronta DNES a také Lidové noviny běžně považované za představitele seriózního tisku. Cílem práce je stanovit přístup k celebritám a citlivému tématu sebevražd ve vybraných médiích a také mezi nimi najít rozdíly. Pokud by se u některého z médií prokázaly jasné změny, coby druhotný cíl by mohla tato práce prospět také v debatě o bulvarizaci českých médií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fotografické dílo Markéty Luskačové
Dorňáková, Anna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje fotografické dílo, které Markéta Luskačová, jež je většinou řazena mezi dokumentaristy, vytvořila od poloviny šedesátých let až do současnosti. Práce stručně shrnuje vývoj fotožurnalistiky po takzvaném Vítězném únoru roku 1948 a dotýká se i role žen ve fotožurnalistické profesi. Práce dále pojednává o fotografickém dokumentu, hlavně sociologickém, neboť tímto označením lze dílo této autorky nejsnáze shrnout. Ve druhé části práce nastiňuji hlavní mezníky života této fotografky a postupně rozebírám její hlavní fotografické cykly. Mezi nejdůležitější témata práce Markéty Luskačové patří náboženské pouti a děti. K rozboru používám metodu obrazové analýzy, kterou Gillian Rose nazývá The Good Eye a která si všímá převážně formálních prvků obrazu, jako je například tonální kontrast nebo rámování. Tuto metodu pak doplňuji o sémiologickou analýzu, která se naopak zabývá výkladem významů obrazových znaků. Důležitým zdrojem informací při tvorbě této práce je pro mě vedle odborné literatury také sama fotografka Markéta Luskačová, s níž v hloubkovém rozhovoru rozebírám nejen její dílo, ale i její život. Celý text toto rozhovoru je řazen v přílohách bakalářské práce.
|
|
| |
|
|
Proměna formy a obsahu fotografie s nástupem mobilní fotografie a sociálních sítí
Shupikova, Alina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou, ke které došlo ve fotografii vlivem nástupu mobilní fotografie a sociálních sítí. Výchozí je předpoklad, že rapidní nástup sociálních sítí, principu sdílení a využití stále se zlepšující technologie mobilní fotografie pravděpodobně způsobil určitou proměnu jak v samotné fotografii, tak i v její funkci a ve způsobu, jakým je vnímána. Pro zúžení poměrně obšírného pole zkoumání se práce především zaměřuje na novinářskou fotografii a způsob, jakým je pro fotoreportáž možné využít sociální síť Instagramu, určenou pro sdílení mobilní fotografie. Objektem zkoumání v praktické části je případová studie využití této sociální sítě magazínem TIME pro dokumentaci hurikánu Sandy v roce 2012. Tento inovativní přístup k fotografické reportáži je srovnáván s klasickou metodou fotodokumentace, kterou magazín TIME využil u událostí podobného charakteru v letech 2005 a 2011. Cílem práce je popsat, jakým způsobem a zda se fotografie změnila a v jakých aspektech k tomu došlo.
|
|
|
Médium v procesu změny: fotografie ze smartphonů a dalších mobilních zařízení v kontextu profesionální fotožurnalistiky
Králová, Pavla ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Diplomová práce Médium v procesu změny: fotografie ze smartphonů a dalších mobilních zařízení v kontextu profesionální fotožurnalistiky se zabývá fotografií, která byla pořízena prostřednictvím tzv. chytrých telefonů, neboli smartphonů. Práce se dělí na pět částí. První část práce se soustředí na fenomén obratu k vizualitě, vizualizovaní informací a ústupu od textových informací. Druhá část práce představuje vhled do historie chápání fotografického obrazu a seznamuje s proměnami tohoto média. Třetí část se zaměřuje na představení fenoménu smartphonů a tabletů, jejich historie, rozšíření. Také se zabývá aplikacemi pro editaci a sdílení fotografií ze smartphonů a tabletů. Čtvrtá část práce se věnuje konkrétním případům užití smartphonové fotografie v médiích. Samostatně se věnuje smartphonové fotografii ve válce, v rizikových a vzdálených oblastech, při živelných katastrofách a v další profesionální fotografii. Pátá část přináší hloubkové rozhovory s fotografy, kteří se smartphonovou fotografií zabývají nebo s ní mají nějaké zkušenosti. V rozhovorech s Tomášem Tesařem a Milanem Jarošem se práce zabývá smartphonovou fotografií z hlediska jejich profesionálních zkušeností.
|
|
|
Komparativní analýza obrazového pokrytí Olympijských her v Londýně 2012 v tištěném deníku a internetových novinách
Šarešová, Petra ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Diplomová práce "Komparativní analýza obrazového pokrytí Olympijských her v Londýně 2012 v tištěném deníku a internetových novinách" se zabývá fotografiemi publikovanými v MF DNES a na zpravodajském serveru Aktuálně.cz během letní olympiády v roce 2012. Hlavním cílem je nejen analýza a porovnání snímků z hlediska obsahu, kvantity a kvality, ale zároveň přiblížení práce obrazových editorů v médiích. V první části budou shrnuty teoretické poznatky důležité k pochopení dané tematiky - tedy zpravodajské hodnoty, gatekeeping, fotografie, fotožurnalismus a pak zejména sportovní fotografie, fotožurnalistika a etika, rozdíl mezi tištěnými a internetovými médii. Druhou částí je samotná analýza. K zjištění všech potřebných informací byla použita kvantitativní obrazová analýza, která zjistí množství a obsah daných snímků, kvalitativní obrazová analýza upřesňující kvalitu i obsah fotografií a rozhovory s pracovníky jednotlivých redakcí. Ty napomůžou zodpovědět otázky, jak probíhá výběr snímků v redakcích, kdo je obrazovým gatekeeperem, jak se s fotografiemi pracuje. Zároveň diplomová práce díky rozhovorům potvrdí či vyvrátí hypotézu "Internetová média upřednostňují rychlost před kvalitou a naopak tištěná média preferují kvalitu".
|
|
|
Proměna obrazu fotožurnalismu v digitální éře
Novák, Vojtěch ; Kera, Denisa (vedoucí práce) ; Vilgus, Petr (oponent)
V této práci se budeme zabývat problematikou manipulace v digitální novinářské fotografii. Zprvu popíšeme vztah fotografie a skutečnosti spolu s její schopností skutečnost reprezentovat. Na základě kontrastu mezi fotografií analogovou a digitální upozorníme na nezávislost fotografie na svém referentu a na nově otevřený prostor pro manipulaci s jejím obsahem. Dále se budeme zabývat analýzou poznatků textu Soumrak fotožurnalismu?, který výše nastíněnou situaci oslabení důvěryhodnosti novinářské fotografie reflektuje a k tomu nabízí řešení v podobě posílení vztahu fotografie - referent. Oproti tomu pak budeme stavět text s názvem Fotožurnalismus je mrtev, ať žije fotožurnalismus. Proč může digitalizace zvyšovat důvěryhodnost novinářské fotografie?, který považuje výše zmíněný přístup za zastaralý a naopak spatřuje v digitální éře možnost posílení obsahu fotografie skrze rekontextualizaci na základě vztahu fotografie - divák. Syntézou těchto poznatků pak určíme, jestli je takto nastíněnou perspektivu danou vztahem fotografie - divák možné považovat za relevantní alternativu vůči dřívějšímu přístupu. V doprovodu nastíněných poznatků pak stanovíme opěrný bod pro důvěryhodnost novinářské fotografie spolu s její transformovanou podobou.
|
host ::
RSS.