|
|
Problematika odkladu školní docházky v Kladně
Fürstová, Jana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce, která se zabývala problematikou odkladu školní docházky v Kladně, zmapovala kladenský region v období čtyř let, poukazuje na nárůst odkladů školní docházky v roce 2011 o cca šest procent oproti průměru předchozích tří let. Za pomoci zvolených výzkumných metod dotazníkového šetření, pozorování a analýzy získaných dat jsme potvrdili stanovenou hypotézu, že nejčastěji oslabenými složkami osobnosti u dětí v Kladně jsou sociální zralost, která upozornila hlavně na problémy spojené se sebeobsluhou a navazováním kontaktů s vrstevníky a psychická zralost, která poukazuje na to, že se u dětí nejčastěji objevují řečové nedostatky a neschopnost soustředit se na školní výuku. Dále jsme došli k závěru, jenž poukazuje na to, že odklad školní docházky bývá častěji udělen chlapcům, což uvádí i teorie (Langmeier, J., Krejčířová, D. 2006 a ÚIV). Důležitý však je měsíc narození, který také rozhoduje o vstupu do první třídy. Proto jsme v závěru práce, která obsahuje celkové shrnutí, upozornili na problematické oblasti a navrhli další možná témata, která je třeba podrobit následnému zkoumání.
|
|
|
Přístup pedagogů mateřských škol k dětem s odkladem školní docházky
Petrů, Jana ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
V diplomové práci jsem se zaměřila na přístup pedagogů mateřských škol k dětem s odkladem školní docházky. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se hlouběji věnuje vymezení školní zralosti a připravenosti, které jsou základem pro zjištění obtíží dítěte s odkladem školní docházky. Dále popisuji současnou situaci v ČR - definuji současné pojetí mateřské školy, věnuji se povinné školní docházce a možnosti odkladu povinné školní docházky. V poslední kapitole teoretické části se věnuji přístupu pedagoga a v podkapitolách vymezuji činnosti a vlivy, které jeho způsob práce ovlivňují. V praktické části jsem metodou sněhové koule oslovila několik pedagožek mateřských škol. Z oslovených učitelek se průzkumu účastnilo 11 pedagožek z Prahy a Plzeňského kraje. Na základě dotazníkového šetření, zaměřeného na jednotlivé děti s OŠD, byly následně upraveny otázky pro hlavní výzkumnou metodu - rozhovor. Pomocí tematické analýzy byly vysledovány různé přístupy, které učitelé zaujímají k: organizačním formám práce, spolupráci s rodiči, spolupráci s odborníky, dokumentům mateřské školy, současnému pohledu na odklad školní docházky v ČR.
|
|
|
Uchopení matematických výukových prostředí dětmi předškolního věku (5-7let)
Šubrtová, Eva ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Hejný, Milan (oponent)
Diplomová práce - abstrakt Děti předškolního věku se nacházejí na prahu strukturální změny myšlení a způsob, jakým uchopí řešení matematické úlohy odráží, zda tyto změny již započaly. Tato práce mapuje viditelné myšlenkové výstupy skupiny 20 dětí, které absolvovaly sérii experimentálních úloh v matematických výukových prostředích Krokování a Autobus. Děti následně prošly pedagogicko-diagnostickým testováním a výstupy tohoto šetření a proběhlých experimentů byly porovnány. Z porovnání vychází závěr, že výsledky obou šetření sobě natolik odpovídají, že je možné do určité míry použít vybraných matematických úloh jako nástroje pedagogické diagnostiky.
|
|
|
Problematika odkladu školní docházky v Kladně
Fürstová, Jana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce, která se zabývala problematikou odkladu školní docházky v Kladně, zmapovala kladenský region v období čtyř let, poukazuje na nárůst odkladů školní docházky v roce 2011 o cca šest procent oproti průměru předchozích tří let. Za pomoci zvolených výzkumných metod dotazníkového šetření, pozorování a analýzy získaných dat jsme potvrdili stanovenou hypotézu, že nejčastěji oslabenými složkami osobnosti u dětí v Kladně jsou sociální zralost, která upozornila hlavně na problémy spojené se sebeobsluhou a navazováním kontaktů s vrstevníky a psychická zralost, která poukazuje na to, že se u dětí nejčastěji objevují řečové nedostatky a neschopnost soustředit se na školní výuku. Dále jsme došli k závěru, jenž poukazuje na to, že odklad školní docházky bývá častěji udělen chlapcům, což uvádí i teorie (Langmeier, J., Krejčířová, D. 2006 a ÚIV). Důležitý však je měsíc narození, který také rozhoduje o vstupu do první třídy. Proto jsme v závěru práce, která obsahuje celkové shrnutí, upozornili na problematické oblasti a navrhli další možná témata, která je třeba podrobit následnému zkoumání.
|
|
|
Diagnostika motivační oblasti osobnosti dítěte ve volnočasových aktivitách.
KŘIBSKÁ, Magdalena
Práce se zabývá vývojem motivace dítěte ve věku od 3 do 15 let. Popisuje potřeby převažující v jednotlivých vývojových obdobích. Teoreticky seznamuje s tím co pojem motivace znamená a jak se projevuje v poznávání, výkonu a sociálních vztazích. Obsahuje metody, které lze aplikovat ve volném čase ke zjišťování motivace. Metody využívanými ve volnočasových aktivitách jsou pozorování, rozhovor, dotazník.
|
host ::
RSS.