|
|
Rybožraví ptáci v Evropě
Vlasatá, Veronika ; Musil, Petr (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce a jejím hlavním cílem je tvorba výkladového slovníku, základní názvy a definice z oblasti eroze půdy a protierozní ochrany. Jako hlavní zdroj informací budou použity knižní zdroje a články z oblasti ochrany půdy a eroze. Přínos této práce bude sloužit k lepší orientaci a přehlednosti v daných termínech, pro lepší pochopení a porozumění daných výrazů ohledně půdy, její ochrany a eroze. Slovník bude řazen podle principu hnízdování. Abecední řazení v jednotlivých hnízdech se řídí slovy, kterými začínají daná slovní spojení. Dále zde nalezneme i jednotlivé řazení výrazů podle abecedy.
|
|
|
Vliv ekologického způsobu hospodaření na kvalitu půdy
Matěchová, Martina ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Janků, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na systém ekologického zemědělství a jeho vliv na kvalitu půd. Srovnává ekologický systém hospodaření s konvenčním, tyto systémy jsou zde stručně charakterizovány. Dále je zde uveden seznam indikátorů, podle kterých se kvalita půdy hodnotí. V diskuzi jsou uvedeny výsledky vědeckých studií, které se zabývaly porovnání jednotlivých způsobů hospodaření a jejich vlivu na půdní vlastnosti.
Kvalitní a úrodná půda je pro produkční systémy velice důležitá. Definovat zda je půda kvalitní je velice složité a proto se k hodnocení půd využívá celá řada indikátorů. Indikátory můžeme rozdělit podle jejich povahy na fyzikální, chemické a biologické. Zda jsou půdní vlastnosti dobré, zjistíme pomocí různých metod.
Kvalitu půd ovlivňuje celá řada faktorů a mezi něž samozřejmě patří i antropogenní činnost. Faktory mohou být negativní i pozitivní. Výsledkem negativního působení těchto vlivů označujeme jako degradaci půdy, tedy ztráta půdní úrodnosti v kontextu produkčního zemědělství.
Výsledky této práce ukazují, že šetrné zpracování půdy v ekologickém zemědělství má příznivý vliv případně nijak negativně neovlivňuje biologické a fyzikální vlastnosti půd. V případě některých experimentů docházelo ke zvýšenému množství půdních organismů. Při aplikaci organických hnojiv docházelo ve většině pokusů ke zvýšení obsahu organické hmoty a některých dalších potřebných živin. Můžeme tedy říct, že za určitých podmínek lze dodržováním zásad ekologického způsobu hospodaření zachovat kvalitu půdy případně dosáhnout dokonce jejího zlepšení kvality půd, které se většinou projeví v delším časovém horizontu.
|
|
|
Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.
|
|
|
Opatření proti vodní erozi na rekultivovaných územích
Tomanová, Irena ; Petrů, Jan (vedoucí práce) ; Kalibová, Jana (oponent)
Bakalářská práce na téma "Opatření proti vodní erozi na rekultivovaných územích" je literární rešerší zabývající se, jak již napovídá název, protierozními opatřeními a zrekultivovanými lokalitami na území regionu Most. Ve své první části nastiňuje problém eroze, která se samozřejmě nevyhýbá ani rekultivovaným plochám. Dále práce uvádí formy používaných protierozních opatření a popisuje jednotlivé rekultivační způsoby. Následně charakterizuje způsoby rekultivací s vybudovanými protierozními opatřeními na jednotlivých plochách Mostecka. Bakalářská práce nám také představí několik variant využití zájmového území dle již starší studie z roku 1991, které bude v závěru této práce porovnávat se současně dostupnými aktuálnějšími literárními zdroji.
Práce poskytne čtenáři přehled o protierozní problematice mosteckého regionu, ale i představu o směru, jakým se vyvíjela a stále vyvíjí rekultivační sféra této oblasti.
|
|
|
Porovnání metod měření tahové síly traktoru při zpracování půdy.
Buřič, Milan ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Hůla, Josef (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá vlastnostmi půdy, které mají vliv na zpracování půdy. V teoretické části je popsáno samotné zpracováním půdy, výhody a nevýhody určitého způsobu zpracování, volba technologie pro efektivní zpracování půd a ekonomické aspekty zpracování. V této části je také obsažena pasáž popisující tahovou zkoušku traktoru a také důvody provádění tahové zkoušky v laboratorních a polních podmínkách. Praktická část diplomové práce je věnována porovnání dvou metod měření tahové síly traktoru při polních zkouškách. Zkouškám byl podroben pásový traktor John Deere 8320 RT a kolový traktor New Holland T7050. Cílem tahové zkoušky v terénu bylo určit, jaký odpor vyvine půda v určitých podmínkách a jakou tahovou sílu je potřeba vyvinout na jeden určitý pracovní úkon na daném pozemku. Tyto výsledky byly zpracovány a následně vyhodnoceny pomocí počítačové techniky. Celé měření proběhlo za podpory firmy BEDNAR FMT.
|
|
|
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
|
|
|
Vliv bioefektoru Trianum na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Vukliševič, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje fosforu pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících fosfor, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát a popel. V současné době jsou rovněž šlechtěny odrůdy rostlin se schopností vyššího odběru fosforu. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % fosforu v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možné zajistit dostatek fosforu pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bioefektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Jako nejvýhodnější se pak jeví aplikace bioefektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpadními materiály. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem fosforu. Společnou aplikací těchto hnojiv s bioefektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití fosforu, tedy i ke snížení vstupů fosforečných hnojiv do půdy.
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu bioefektoru Trianum (Trichoderma harzianum, kmen OMG 08) na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a odběr fosforu rostlinami kukuřice z půdy chudé na fosfor, ověření mobilizace fosforu z hůře dostupných forem v různých hnojivech prostřednictvím působení bioefektoru a hodnocení vlivu na odběr dalších limitujících živin (síry a zinku) kukuřicí. Spolu s kontrolní nehnojenou variantou byly bioefektory aplikovány rovněž v kombinaci s hnojivy s obtížně přístupným fosforem (slámový popel, dřevěný popel, čistírenský kal, torefikovaný čistírenský kal, tuhá frakce digestátu, mletý fosfát). Jako další kontrolní bioefektor byl zvolen Biological fertilizer OD s účinnou látkou Penicillium bilalii.
Po vyhodnocení výsledků nebyl potvrzen statisticky významný vliv bioefektorů na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a mobilizaci fosforu. Statisticky významný vliv měla pouze v některých výjimkách kombinace hnojiv s bioefektorem na odběr i obsah síry. Ve všech sledovaných znacích byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi srovnávanými variantami hnojení bez ohledu na použitý bioefektor.
|
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
|
Vliv aplikace bioefektorů na přístupnost fosforu v substrátu a na výnosy rajčat
Beranová, Martina ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Hanč, Aleš (oponent)
V České republice se v několika posledních letech více snažíme zaobírat zvýšením efektivity příjmu fosforu pro rostliny ve směru zvýšení jeho přístupnosti. V našich podmínkách zemědělství můžeme tvrdit, že fosfor se pro rostliny stává nedostatkovou živinou. Většina půdního P je zabudována v obtížně rozpustných sloučeninách, omezujících možnosti jeho příjmu. Proto vznikají technologie schopné fosfor pro rostliny zpřístupnit. Jednou z těchto technologii jsou tzv. Bioefektory.
Cílem práce bylo prokázat účinnost bioefektorů na zvýšení mobility fosforu a ostatních vybraných živin v půdě chudé na P a tím i zvýšení výnosů a odběrů živin rajčaty.
V rámci práce byly použity bioefektory obsahující následující mikroorganismy: Trichoderma harzianum, kmen T22, Bacillus amyloliquefaciens, kmen FZB42 (RhizoVital), Pseudomonas sp. (Proradix) a kombinace Trichodermy harzianum s Bacillus subtilis s přidanými mikroprvky Zn a Mn (Combifector). Byl sledován vliv přidaných bioefektorů na výšku, hmotnost nadzemní hmoty a výnos plodů rajčat; obsah přístupných makroprvků a vybraných mikroprvků v substrátu a dále pak celkový obsah makroprvků a vybraných mikroprvků v plodech rajčat.
Z výsledků nádobových pokusů s rajčaty realizovaných ve skleníku ČZU v Praze, můžeme vyvodit následující tvrzení: a) ve většině sledovaných parametrů nebyly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly mezi variantami, b) obsah hořčíku v substrátu byl průkazně vyšší u varianty Trichoderma ve srovnání s variantou Proradix, avšak pouze při nízké hladině významnosti 0,05, c) celkový obsah síry v plodech u varianty Trichoderma, byl průkazně nižší ve srovnání s variantami Proradix a Combifector, a to při hladině významnosti 0,01.
Závěrem lze konstatovat, že aplikace bioefektorů ve většině případů nevedla ke statisticky průkazné změně sledovaných parametrů. Stále je však nutné hledat strategie pro efektivnější využívání půdního fosforu i fosforu z dodaných hnojiv. Proto lze pro další výzkum doporučit zejména testování bioefektorů v půdách s různými vlastnostmi a hlubší mikrobiologické rozbory, sloužící k pochopení mechanismů účinnosti a k určení životaschopnosti produktů.
|
|
|
Zhodnocení aktuální zásobenosti půd v ČR sírou a prognóza vývoje
Vojtěch, Jaroslav ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Obsahem této práce jsou souhrnné informace o významu síry jako důležitého makrobiogeního prvku ve výživě rostlin, dále pak o koloběhu síry v půdě, vývoji obsahu síry v posledních letech a možnosti přísunu síry k pěstovaným plodinám.
Síra je důležitým makroelementem ve výživě rostlin, je součástí důležitých aminokyselin, vitamínů a bílkovin. Obsah síry v rostlinách předurčuje kvantitu a kvalitu sklízených zemědělských produktů.
Síra se v našich zeměpisných šířkách dostávala do půdy zejména pomocí atmosférického spadu. Z důvodů odsíření elektráren došlo v posledních desetiletích k významnému poklesu vstupu síry do půdy, a to z přibližné hodnoty 120 kg čisté síry na hektar v roce 1990, až na hodnotu 6 až 8 kg síry na hektar v roce 2013. Vzhledem k malému přísunu síry do půdy, pěstování plodin odčerpávajících značné množství síry a poměrně rychlému vyplavování síry z ornice do hlubších vrstev půdy, kde se stává síra pro rostliny nedostupnou, se velmi často setkáváme s nedostatkem síry ve výživě pěstovaných plodin, a to jak plodin velmi náročných na síru, jako jsou olejniny, tak i plodin u kterých se nedostatek síry až dosud neprojevoval, například obilniny.
V půdě je obsažena síra ve formě anorganické a organické. Anorganická síra je v zemědělských půdách zastoupena méně než organická, ale je hlavním přístupným zdrojem síry pro rostliny a je vysoce dynamickou složkou půdy. V půdách je přítomna zpravidla ve formě síranů. Příjem síranů a jejich koncentrace v půdním roztoku ovlivňuje pH, množství oxidů Fe a Al a chování půdních koloidů. Obsah anorganické síry jsme schopni ovlivnit přísunem minerálních hnojiv, ale nezvýšíme tím celkovou dlouhodobou zásobu síry v půdě. Dlouhodobou a hlavní zásobou síry v půdě představuje síra organická, vázaná v sirných aminokyselinách, sulfolipidech, sulfonových kyselinách a sulfátovaných polysacharidech. Tuto složku celkového obsahu síry můžeme ovlivnit organickým hnojením a to jak hnojem, tak zeleným hnojením, posklizňovými zbytky a čistírenskými kaly.
|
host ::
RSS.