|
|
Vnímání smyslu života u osob středního věku "krize středního věku"
PŘIBYLOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vnímání smyslu života u generace středního věku, pro kterou bývá právě typická "krize středního věku". Tento pojem je mnohdy spojován s negativními jevy, jako je fyzické stárnutí, stagnace v kariéře, nuda v manželství a všeobecný stereotyp života. Zde je právě důležitý význam logoterapie, která nám pomáhá v hledání smyslu života, pomáhá při komunikaci v sociální práci, např. při existenciální osamělosti a ztrátě smyslu života. Práce je zpracována interdisciplinárně na základě odborné literatury, kdy je zmapováno pojetí středního věku z pohledu různých autorů, oblast změn, rozhodování a význam tzv. přechodového období, kdy se člověk ocitá mezi něčím, čím byl, a něčím, čím bude. Z pohledu filosofického a psychologického je práce zaměřena na hledání smyslu života. Pozornost je rovněž věnována základním pojmům a teoretickým východiskům vztahujícím se ke smyslu života, s aspektem kladeným na lidské cíle, životní hodnoty, motivaci, hodnotu zdraví, hodnotu lásky, štěstí, na život jako poslání. Cílem diplomové práce je zmapovat, jak je vnímáno období a smysl života u generace středního věku (označovaného, jako "krize středního věku") z pohledu vědních disciplín. Naznačit možnosti řešení a podporu osobní spokojenosti v krizi středního věku, naznačit možnosti prevence negativních důsledků, které jsou spojené se vstupem do druhé poloviny života. Ukázat, že i v této životní etapě lze vnímat a pojmout smysl života z pozitivního hlediska a prožít tak šťastný a plnohodnotný život.
|
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
|
Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody
Hamrová, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje tématu sebepřijímání ve snaze popsat aktuální místo tohoto fenoménu v kontextu osobní pohody. Cílem je rozšíření poznatků týkající se přijímajícího vztahu sám k sobě za použití porovnání s dalšími, relevantními koncepty. Teoretická část této práce spočívá v představení aktuálního pojetí pozitivní psychologie, nejnovějších přístupů ke zkoumání osobní pohody a zaobírá se problematikou sebesystému. Dále jsou představeny koncepty sebepřijímání, soucit se sebou, internalizovaný stud a dispoziční optimismus. V empirické části je ověřována hypotéza o existenci vzájemného vztahu mezi bezpodmínečným sebepřijímáním a ostatními koncepty měřenými českými překlady dotaníků: Unconditional Self-Acceptance Questionnaire (USAQ), Self-Compassion Scale (SCS-CZ), Internalized Shame Scale (ISS) a Life Orientation Test - Revised (LOT-R) na výzkumném vzorku 215 respondentů české populace. Výsledky ukazují na signifikantní vztah bezpodmínečného sebepřijímání se všemi koncepty. Dále byla zjištěna vysoká korelace mezi soucitem se sebou a internalizovaným studem a střední korelace soucitu se sebou a dispozičního optimismu. Byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi muži a ženami v míře prožívání soucitu se sebou a internalizovaného studu, nikoliv u bezpodmínečného sebepřijímání a dispozičního optimismu....
|
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
|
Sebepoznání a optimismus jako předpoklady úspěšného manažera
Toman, Václav ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Jarošová, Eva (oponent)
Sebepoznání a optimismus jsou v posledních letech považovány za jevy, které pomáhají jedincům uspět. Diplomová práce si dala za cíl prozkoumat, zda vybraní úspěšní manažeři disponují sebepoznáním a optimismem a zda jim tyto dva jevy mohly pomoci v jejich úspěšnosti. Respondenty byli finalisté soutěže Manažer roku 2014 a byla použita metoda polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Diplomová práce došla k závěrům, že vybraní manažeři disponují vysokou úrovní v několika oblastech, používají metody sebepoznání jako například zkušenosti, reflexe chování nebo sebepoznání skrz druhé lidi. Zároveň tito manažeři považují sebepoznání za důležité například při určování životního směřování, stanovování cílů, vedení lidí, nebo při sebekontrole. Součástí zpracování dat bylo i porovnání těchto manažerů v oblastech sebepoznání, optimismus a nastavení mysli.
|
|
|
Vliv pozitivního myšlení na kvalitu života lidí v produktivním věku
BLÁHOVÁ, Štěpánka
Práce se zabývá pozitivním myšlením a jeho vlivu na hodnocení kvality života. Teoretická část charakterizuje pozitivní myšlení, co ho ovlivňuje, a jestli je možná změna myšlení. Dále charakterizuje pojem kvalita života a s ní nejvíce spojovaný pojem zdraví. V dalších kapitolách se zabývám pojmy optimismus, pesimismus a závěr teoretické práce tvoří kapitoly o neúspěchu, úspěchu a cílech. Výzkumná část obsahuje data získaná z dotazníku zaměřeného na zjištění kvality života. Ke zjištění hodnocení kvality života byla použita metoda SEIQoL (KŘIVOHLAVÝ, 2001). Další částí výzkumné části jsou rozhovory s vybranými jedinci a zjištění způsobu myšlení pomocí Škály převažujícího způsobu myšlení (SLEZÁČKOVÁ, 2012). U vybraných jedinců jsou výsledky metody SEIQoL porovnávány s výsledky Škály převažujícího způsobu myšlení.
|
|
| |
|
|
Učitelé a optimismus
Řehulka, Evžen
Studie se zabývá osobností učitele, zejména ve vztahu ke zvládání zátěží. Mezi tzv. nárazníkovými faktory (buffery) je také studován optimismus, buď jako výraz vlastností osobnosti nebo jako životní zaměření v kontinuu optimismus pesimismus. Je použita teorie naučeného optimismu (learned optimism) M. Seligmana a jeho dotazníku při studiu učitelů, kdy se ukázalo, že ve výkladovém rámci optimismu neukazují učitelé obecně žádné mimořádné hodnoty.
|
host ::
RSS.