|
|
Čeština slovenských mluvčích
Halušková, Dana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce Čeština slovenských mluvčích na základě poznatků o jazykovém transferu, semikomunikaci a typologii jazykových chyb, popsaných v první části, analyzuje mluvené jazykové projevy dvou slovenských mluvčích v českém jazyce. Druhá část se v návaznosti na teoretické vymezení problému věnuje samotnému výzkumu, popisuje a podle jazykových rovin dělí jak chyby v projevech skutečně nalezené, tak domnělé, o kterých se zmiňují přímo mluvčí. V závěru pak zjišťujeme poměr mezi interferenčními a jinak vzniklými chybami. Vysvětlujeme možné příčiny této situace a naznačujeme její řešení.
|
|
|
Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem
Šemberová, Daria ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
ŠEMBEROVÁ, DARIA. Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, 2015. Diplomová práce se zabývá problematikou přeložitelnosti prvků obecné češtiny a lexikálních germanismů do cizích jazyků na základě srovnání polského překladu románu Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše a jeho české předlohy. Teoretická část práce stručně pojednává o literární tvorbě Jaroslava Rudiše, stratifikaci českého i polského národního jazyka, obecné češtině a jejím využití v beletrii i uměleckém překladu, lexikálních germanismech v češtině a také základních otázkách překladu literárního díla. Praktická část práce se oproti tomu věnuje kritické analýze uměleckého překladu Rudišova románu do polštiny s ohledem na zmíněné jevy. Klíčová slova: český jazyk, polský jazyk, obecná čeština, germanismus, vícejazyčnost, teorie překladu, adekvátnost, česká literatura 21. století, Rudiš, Jaroslav
|
|
|
Otázky překladu obecné češtiny do ruštiny (na ukázkách z překladu děl Josefa Škvoreckého)
Kamenchshikova, Yekaterina ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Cílem práce je zkoumání problematiky přeložitelnosti prvků obecné češtiny do ruského jazyka na příkladu srovnání románů J. Škvoreckého Legenda Emöke a Prima sezóna s ruskými překlady. Teoretická část se zaměřuje na proměny rozvrstvení obou jazyků a jejich současnou stratifikaci. Součástí práce je také popis obecné češtiny a jejího současného postavení jako variety českého jazyka, vymezení pojmu hovorová ruština a jejích specifik. Práce se dále věnuje otázkám ekvivalence, adekvátnosti a přeložitelnosti z hlediska teorie a praxe překladu. Následuje rozbor ukázek z originálu a překladů románů, který se zaměřuje na možnosti substituce českých nespisovných jazykových jevů v ruském jazyce. Klíčová slova: překlad obecné češtiny, česko-ruský překlad, stratifikace jazyka, jazyk Josefa Škvoreckého, český jazyk, ruský jazyk, obecná čeština, teorie překladu, Josef Škvorecký
|
|
|
Nespisovná čeština v prózách Petry Soukupové
Pokorná, Gabriela ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat substandardní jazykové prostředky a jejich funkci v textu ve vybraných prózách Petry Soukupové. Na tomto základě se pokusíme definovat autorčin styl. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretických pasážích představíme autorku, její tvorbu a postavení v současné české literární produkci. Další kapitoly jsou věnovány stratifikaci a diferenciaci českého jazyka a přehledu nespisovných jazykových prostředků v umělecké literatuře. Poté následuje část praktická, tedy jazyková analýza vybraných románů (K moři, Zmizet, Marta v roce vetřelce), z níž bude vycházet závěr, ve kterém se pokusíme všechny dosavadní informace shrnout a vyvodit z nich důležité poznatky pro charakteristiku autorčina stylu.
|
|
|
Spisovná čeština a čeští žáci
Drahotská, Zuzana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání postojů žáků druhého stupně základní školy k českému jazyku. V první části jsou charakterizovány pojmy spisovná čeština a obecná čeština, na jejichž znalosti je založen výzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Druhá část je zaměřena na analýzu dotazníků. Prostřednictvím výzkumu jsou zjišťovány teoretické znalosti v oblasti zkoumaných jevů, dále jsou zkoumány postoje žáků ke spisovnému jazyku a k jeho užívání (popřípadě k obecné češtině) a hodnotí se schopnost vlastního užívání spisovné češtiny. spisovná čeština, obecná čeština, postoj k jazyku, výzkum metodou dotazníkového šetření
|
|
|
Problematika spisovnosti se zřetelem k výuce češtiny jako cizího jazyka
Bulejčíková, Petra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Disertační práce nahlíží problematiku stratifikace českého národního jazyka z hlediska vyučování češtiny jako cizího jazyka. Teoretická část, která je i přes svoji obecnost co nejvíce vztahována k didaktice češtiny jako cizího jazyka nebo alespoň cizích jazyků, je pak doplněna o analýzu nahrávek autentické komunikace mezi českým mluvčím a cizincem. Zjištění, která z analýzy vyplynula, jsou lingvodidakticky aplikována v ukázkových plánech vyučovacích celků. První část práce se zabývá historií teorie spisovného jazyka a jsou v ní mimo jiné uvedeny postoje členů Pražského lingvistického kroužku k didaktice cizích jazyků, jak byly publikovány ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura v roce 1932. V teoretické části je nastíněna problematika definování spisovnosti či standardu, zmíněna je otázka diglosie a jsou prezentovány různé současné názory na směřování budoucí kodifikace. V souladu s didaktickým zaměřením práce jsou citována doporučení popisů referenčních úrovní češtiny jako cizího jazyka a také je charakterizován tzv. Foreigner Talk, včetně způsobu, jakým k cizincům hovoří čeští mluvčí. Dále je zjišťováno, zda je běžně mluvená podoba českého jazyka reflektována ve výuce češtiny jako cizího jazyka a ve vybraných učebnicích. Za účelem ověření podoby tzv. české Foreigner Talk byla nahrávána...
|
|
|
Analýza hlavních rysů pražské mluvené češtiny
Synková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je předložení analýzy hlavních rysů pražské mluvené češtiny. Jako východisko posloužila prozatím publikovaná literatura o obecné češtině a mluvě v Praze. Na základě této literatury byly založeny hypotézy, které jsme ověřili pomocí nahrávek pražských rodilých mluvčích. Získaná data se zpracovávala pomocí metod kvantitativní sociolingvistiky. Zkoumalo se užití variant bych, bychom vs. bysem, bysme, třetí osoby množného čísla vzorů prosí, trpí, sází, dělá, diftongizace -ý v -ej, instrumentální zakončení množného čísla -ami, -ama, -y, užití zakončení -m vs. -me u slovesných tvarů první osoby množného čísla oznamovacího způsobu a úžení é v í. Výsledky ukazují, že převažují obecně české varianty s občasným vlivem pohlaví a věku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti
Sojka, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
NÁZEV: Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti AUTOR: Pavel Sojka KATEDRA: Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty v Praze ŠKOLITEL: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. ABSTRAKT V této disertační práci představujeme výsledky dílčího výzkumu morfologické variantnosti v mluvených i psaných projevech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti. Podnětem je dlouhodobě zaznívající požadavek, aby lingvistický výzkum věnoval pozornost nejen jazyku dospělých, ale i jazyku školní mládeže. Z hlediska lingvistického ověřuje, do jaké míry se v mluvě dětí a mládeže projevují typické tvaroslovné tendence současného českého jazyka, z hlediska pedagogického ověřuje, do jaké míry se ve škole daří naplňovat jeden z důležitých cílů jazykové výchovy, tedy osvojení spisovné podoby národního jazyka. Zkoumaný materiál tvořily tři vzorky: přepisy vyučovacích hodin, nahrávky rozhlasového pořadu a internetové inzeráty. Zjistili jsme, že z hlediska využití spisovného tvarosloví existuje ostrá hranice mezi projevy mluvenými a písemnými, mezi oběma typy mluvených projevů je naopak rozdíl minimální (spisovné prvky jsou jevem občasným, často se navíc mísí s prvky nespisovnými). Zatímco v písemném projevu můžeme konstatovat vědomou snahu o...
|
|
|
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
|
host ::
RSS.