|
|
Využití smart farming technologií při hospodaření na zemědělské půdě
Kovaříková, Jana
Bakalářská práce se zabývá základním teoretickým popisem metod smart farming technologií neboli metod precizního zemědělství při hospodaření na zemědělské půdě. Precizní zemědělství je směr, který se vyvíjel od počátku devadesátých let dvacátého století. Jedním z prvků precizního zemědělství je lokálně cílené hospodaření, které pracuje s půdní heterogenitou a obděláváním půdy za pomocí nových technologií. Optimalizace vstupů do půdy (minerální hnojiva, pesticidy atd.) a aplikace podle aktuálních požadavků rostlin, jsou jedním z cílů smart farmingu. Díky agrotechnickým postupům precizního zemědělství můžeme zvýšit efektivitu rostlinné produkce, snížit množství vstupů minerálních hnojiv a zvýšit jak ekonomický, tak environmentální stav. Cílem předložené práce bylo zhodnotit variabilní aplikaci základních živin (P a K) na vybraných pozemcích, které jsou obhospodařovány konvenčním způsobem za využití programu PREFARM. Samotný experiment byl realizován v zemědělské společnosti AGROSUMAK a.s., člen skupiny Spearhead Czech s.r.o.. Praktická část obsahuje srovnání paušální a variabilní aplikaci Draselné soli (zdroj K2O) a Trojitého superfosfátu (zdroj P2O5) na třech experimentálních pozemcích V rámci praktické části byly vytvořeny aplikační mapy pro doporučenou paušální a variabilní dávku hnojiv. Data o heterogenitě pozemků byla poskytnuta firmou AGROSUMAK a.s., která využívá systém PREFARM. V závěru předkládané práce jsou diskutovány výsledky a srovnány z ekonomického, environmentálního a agronomického hlediska.
|
|
|
Využití dusíku z hnojiv jarním ječmenem a ozimou pšenicí
Buráňová, Šárka ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Hnojení dusíkem je považováno za významný agrotechnický zásah. Jeho aplikace na pole však musí být uvážená a správně načasovaná. Při špatném hospodaření s dusíkatými hnojivy může docházet ke ztrátám s významnými ekonomickými, jakož i ekologickými důsledky. V dlouhodobých přesných polních pokusech katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin bude sledován vliv rozdílných organických a minerálních hnojiv a vliv stanoviště na bilance dusíku a jeho využití z aplikovaných hnojiv u jarního ječmene (Hordeum vulgare L.) a pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Pro účely disertační práce bude hodnoceno šest variant hnojení: Kontrola, Kal, Hnůj, N, NPK, N+sláma. K plodinám bude v tříletém cyklu aplikována jednotná dávka 330 kg N/ha. Po sklizni bude každoročně stanoven obsah celkového dusíku v rostlinném materiálu a výnos zrna a slámy. U pšenice budou hodnoceny i vybrané výnosové a kvalitativní parametry. Z analýz rostlinného materiálu budou následně vypočítány ukazatele využití dusíku z aplikovaných hnojiv.
|
|
|
Vliv hnojení na výnos a kvalitu sladovnického jarního ječmene
Mužík, Jiří ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Ječmen jarní je obilninou s nejkratší vegetační dobou, vysokými nároky na půdní strukturu a kvalitní hnojení.
Experimentální část práce byla prováděna na dlouhodobých stacionárních pokusech na dvou stanovištích s rozdílnými půdně-klimatickými podmínkami, a to v Červeném Újezdě a Praze Suchdole. Pokusy byly založeny roku 1996 s rotací plodin brambory (kukuřice), pšenice, jarní ječmen. Použitá organická hnojiva jsou: čistírenský kal, hnůj a sláma. Minerální hnojiva byla aplikována přímo k ječmeni, a to fosforečná a draselná na podzim se zaoráním a dusíkatá hnojiva při předseťové přípravě půdy. Použitá minerální hnojiva jsou: LAV, trojitý superfosfát a draselná sůl. Ječmen jarní je až třetí plodinou po aplikaci organických hnojiv, a proto využívá organická hnojiva až v třetím roce.
Cílem práce bylo zhodnotit vliv organického a minerálního hnojení na výnosové parametry jarního ječmene a vybrané kvalitativní ukazatele. Hodnocen byl počet odnoží, počet zrn v klasu, výnos zrna a slámy a obsah N-látek v zrnu.
Na počet odnoží a počet zrn v klasu mělo největší vliv hnojení minerálními hnojivy. Nejvyšší počet odnoží byl zjištěn u varianty NPK Červený Újezd v roce 2013 (2357 odnoží/m2) a největší počet zrn v klasech na stejné stanici v roce 2014 u varianty Hnůj 1/2 + N (24,6 zrn). Výnos zrna byl výrazně ovlivněn, jak stanovištěm, tak variantou hnojení. Odlišný byl rok 2013, kdy byly vyšší výnosy zjištěny na stanici Suchdol, ovšem výnosy v letech 2014 a 2015 byly vyšší na stanici Červený Újezd, především u variant hnojených minerálními hnojivy. Nejvyšší výnos zrna byl na stanici Červený Újezd na variantách NPK a N + sláma (9 t/ha) a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos zrna na variantě NK (6,1 t/ha), v obou případech v roce 2015. Výnos slámy byl ovlivněn, jak minerálními hnojivy, tak organickými hnojivy podle vlivu jednotlivých ročníků. Nejvyšší výnos slámy byl zjištěn na stanici Červený Újezd u varianty N + sláma (5,6 t/ha) v roce 2015 a na stanici Suchdol byl nejvyšší výnos u varianty N (4,3 t/ha) v roce 2014.
Obsah N-látek byl v zrnu jarního ječmene zjištěn nízký, a to u všech variant hnojení ve sledovaných letech. Optimálních hodnot v celém tříletém pokusu bylo dosaženo na Červeném Újezdě pouze v roce 2015 u variant N (10,5 %) a N + sláma (10,6 %) a na stanici Suchdol v roce 2014 u variant N (10,3 %) a NP (10,4 %).
Bylo zjištěno, že příznivý vliv na výnos i kvalitu jarního sladovnického ječmene má hnojení minerálními hnojivy, a to jak dusíkatými, tak fosforečnými a draselnými. Hnojení organickými hnojivy působí příznivě v horších půdně klimatických podmínkách.
|
|
|
Vliv aplikace minerálních hnojiv před setím se zapravením sečkou na výnos máku (Papaver somniferum L.)
Hrušková, Jana ; Cihlář, Pavel (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Mák setý (Papaver somniferum L.) je rostlina, jejíž pěstování a konzumace má v České republice dlouholetou tradici. Na území naší republiky se v minulosti pěstovalo nejvíce máku na světě. V dnešní době tomu sice už takto není, ale stále patříme k jedněm z nejvýznamnějších pěstitelů máku. Čeští pěstitelé produkují velmi kvalitní mák, ale v posledních letech se potýkají s několika problémy, jako je kolísání cen máku a rozmary počasí, které velmi ovlivňují výslednou úrodu. S těmito komplikace souvisí snaha pěstitelů o co možná největší a hlavně stabilní výnosy, které jim zajistí adekvátní zisky, tak aby mohli v pěstování kvalitního českého máku pokračovat. Pro pěstitele jsou u pěstování máku nejdůležitějšími parametry výnosové prvky, a to především obsah alkaloidů v makovině, které jsou důležité pro farmaceutické zpracování a také množství a kvalita semen v tobolkách pro použití v potravinářském průmyslu. Na tyto výnosové parametry mají vliv nejrůznější faktory. Při pěstování máku je ovlivňují hlavně klimatické a půdní podmínky. Klimatické faktory jako jsou srážky, jejich intenzita a pravidelnost, povětrnostní podmínky a aktuální teploty, pěstitelé ovlivnit nemohou. Ale je zde řada dalších faktorů, které ovlivnit mohou pomocí správných a vhodně načasovaných agrotechnických zásahů. Velmi důležitý je správný obsah jednotlivých prvků v půdě. Pro pěstování máku setého je to především obsah dusíku, draslíku, fosforu, vápníku a mikroprvků jako je bór a zinek. Kromě obsahu těchto prvků v půdě je nezbytné její vhodné zpracování, volba správné techniky a vhodného termínu a také výběr správného osiva a velikost a termín výsevku. U intenzivních technologií pěstování máku setého je dále velmi důležitá ochrana před škůdci, chorobami a plevely. Jako prevence zde opět velkou roli hraje volba vhodného zpracování půdy. Dalším krokem je pak moření osiva a aplikace pesticidů, fungicidů a herbicidů do porostů máku setého. V této práci jsou zpracovány obecné informace k pěstování máku setého, které se dále blíže zaměřují na vliv minerálních hnojiv na výsledné výnosy vybraných odrůd máku. K tomuto zaměření byl proveden pokus, jehož smyslem bylo zjistit, jaký vliv na výnos budou mít na vybrané odrůdy aplikace zvolených přípravků. Na tento pokus byly použity dvě různé odrůdy máku, u kterých byl posouzen vliv výše zmíněných faktorů s ohledem na původ odrůd i jejich vhodnost na zvolené stanoviště. Předmětem sledování byly výnosové prvky, a to počet jednotlivých rostlin na 1m2, váha máku, váha makovic a HTS (hmotnost tisíce semen)
|
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
|
Vliv hnojení a stanoviště na výnos jarního ječmene
Koželuh, Josef ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Kovářík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení vlivu hnojení jarního ječmene organickými a minerálními hnojivy a porovnání jejich vlivu na výnos a kvalitu. Literární rešerše je zaměřena na požadavky na prostředí jarního ječmene, požadavky na jeho výživu a hnojení a na problémy při jeho pěstování, jako jsou poléhání, choroby a škůdci. Jako pokus k mé bakalářské práci byl využit dlouhodobý polní pokus při katedře agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, který je vedený od podzimu roku 1996. Na tomto pokusu jsou v osevním sledu střídány tři plodiny v tomto pořadí: brambory, ozimá pšenice, jarní ječmen. Jen na stanovišti Červený Újezd je místo brambor, vzhledem k agrotechnickým možnostem, využívaná kukuřice. Pokus je vedený na pěti stanovištích (Suchdol, Červený Újezd, Humpolec, Lukavec, Hněvčeves). Jsou to stanoviště s různými půdně-klimatickými podmínkami, které jsou využívány k posouzení vlivu stanoviště. Pokus byl veden na různých variantách hnojení. Varianta Kontrola byla ponechána bez hnojení. Varianta Hnůj byla organicky hnojená hnojem k bramborám v přepočtené dávce na 330 kg N/ha. Varianta Kal byla také hnojená k bramborám s dávkou dusíku jako varianta Hnůj. Varianta Hnůj 1/2 + N byla organicky hnojená hnojen v dávce 165 kg N/ha a následně přihnojena k jarnímu ječmeni 55 kg N/ha ve formě ledku amonného s vápencem. Varianta N byla hnojena jen minerálně 70 kg N/ha ve formě LAV. Varianta NPK byla hnojena jen minerálně 70 kg N/ha, 30 kg P/ha, 100 kg K/ha, byla použita hnojiva (LAV, trojitý superfosfát, draselná sůl). Varianta N + sláma byla hnojena 70 kg/ha minerálního dusíku a jako sláma byla vždy zaorána po sklizni jarního ječmene. Z výsledků pokusu je patrné, že nejvhodnějším stanovištěm pro pěstování jarního ječmene je Červený Újezd. Tímto pokusem bylo potvrzeno, že hnojení má velký vliv na kvalitu a výnos zrna. Zároveň byl patrný rozdílný vliv jednotlivých stanovišť na výnos a kvalitu zrna. U většiny stanovišť měla nejvyšší výnos a kvalitu varianta NPK, tedy varianta minerálně hnojená třemi základními živinami. Z ekonomického hlediska se hodnotil výnos variant Kontrola, rentabilní pěstování bylo jen na stanovištích Suchdol a Červený Újezd.
|
|
|
Vliv hnojení na výnos hlíz brambor
Mikula, Václav ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Šárka, Šárka (oponent)
Brambory jsou celosvětově čtvrtou nejdůležitější plodinou pro lidskou výživu, po rýži, pšenici a kukuřici. V České republice má pěstování brambor dlouhou tradici a velký potravinářský význam. V posledních letech došlo k významnému poklesu ploch a rozloha se nyní ustálila na necelých 30 tis. ha, a průměrný výnos na 20 t.ha-1. Experimentálně bylo u brambor dosaženo výnosů až 120 t.ha-1 a tím pádem mohou hrát důležitou roli při řešení nedostatku potravin.
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv různých hnojiv na výnos hlíz brambor v odlišných půdně-klimatických podmínkách. V práci byla vyhodnocena data z dlouhodobého stacionárního pokusu s rotací plodin, který byl založen na podzim roku 1996 na pěti stanovištích s různými půdně klimatickými podmínkami. Stanoviště hodnocená v této bakalářské práci byla Humpolec, Hněvčeves a Suchdol. V rámci pokusu jsou střídány na stanovištích 3 plodiny ve sledu: brambory, ozimá pšenice a jarní ječmen, s různým způsobem hnojení, kdy jsou využívány organická hnojiva, minerální hnojiva a jejich kombinace. Na šesti rozdílných variantách je aplikován čistírenský kal, hnůj, dusík se slámou, poloviční dávka hnoje s dusíkem, NPK a dusík. Na stanovišti Suchdol jsou navíc ještě varianty NP, PK, NK.
Na stanovišti Suchdol poskytly největší výnosy varianty Hnůj (22,8 t.ha-1) a NPK (22,3 t.ha-1) a zaznamenaly tak nárůst oproti nehnojené kontrole o 8,1 %, respektive o 5,7 %. Velmi malé rozdíly mezi variantami byly pravděpodobně způsobeny vysokou půdní úrodností. Na stanovišti Humpolec došlo ke zvýšení výnosu ve srovnání s kontrolou o 34,5 % s výnosem 19,5 t.ha-1 a u varianty pouze dusíkem o 22,8 % s výnosem 17,8 t.ha-1. Nejmenší výnos poskytl Hnůj, a ve srovnání s Kontrolou zaznamenal o 9,7 % nižší výnos. V Hněvčevsi byl zaznamenán nejvyšší výnos u varianty NPK (28,0 t.ha-1) a varianty N + sláma (25,9 t.ha-1). Došlo tak k navýšení výnosu oproti Kontrole o 129,5 %, respektive 112,3 %.
Mezi tři varianty s nejvyšším výnosem na každém stanovišti vždy patřila varianta hnojená poloviční dávkou hnoje a minerálním dusíkem k předplodině. S ohledem na rozdílné půdně-klimatické vlastnosti bylo dosaženo nejvyšších výnosů při aplikaci různých hnojiv, na stanovišti Suchdol při aplikaci hnoje, v Humpolci při aplikaci kalu a v Hněvčevsi při aplikaci NPK.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.