|
|
Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966
Pokorná, Žaneta ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Resumé Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966 Práce se zabývá vývojem právní úpravy poskytování péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích od roku 1918 do 1966, která byla účinná pouze na území Čech. V úvodních kapitolách jsou vzhledem k recepci právních předpisů z Rakouska prozkoumány i předpisy od roku 1848, týkající se chudinství, domovského práva a lékařské péče, potažmo veřejného zdravotnictví. Autorka rozdělila tuto práci do tří hlavních kapitol o veřejném zdravotnictví podle jednotlivých časových úseků. Hlavní kapitoly se dále člení na subkapitoly zaměřující se na dílčí právní úpravu jednotlivých složek veřejného zdravotnictví. První kapitola pojednává o recipovaných zdravotnických předpisech z Rakouska-Uherska, o právní úpravě veřejné zdravotní službě, zdravotní policii, a dále o předpisech upravujících lékařskou službu, odměňování lékařů, o právech a povinnostech lékaře a pacienta a pohřebnictví Druhá kapitola obsahuje krátký exkurz do právní úpravy zdravotnictví za Protektorátu Čechy a Morava, přičemž toto období blíže záměrně vynechává pro jeho specifickou právní úpravu, jež by mohla být předmětem zkoumání samostatné práce. Třetí kapitola navazuje na časové rozdělení jednotlivých částí práce a přináší výsledky bádání v oblasti právní úpravy sociální a zdravotní péče...
|
|
| |
|
|
A Contrastive Analysis of the Austrian and Czech Health System with Special Consideration of Clinical Oncology
ELIÁŠOVÁ, Marie
Tato práce se zabývá rozdíly českého a rakouského zdravotnického systému. Terminologie se soustřeďuje na rozdíly pojmenování onkologických oddělení ve zdravotnických zařízeních a oslovení zdravotnického personálu v Rakousku a České republice. Kromě toho se zde zabývám jednotlivými disciplínami onkologické péče a vyšetřeními, které pacient s rakovinovým onemocněním může podstoupit. Na konci své práce uvádím svoji vlastní zkušenost, ve které se odráží rozdílné postupy onkologické péče v Rakousku a České republice.
|
|
|
Platební regulační mechanismus jako zdroj zvyšování platů ve zdravotnictví
Grim, Jiří
Princip zdravotního pojištění předpokládá, že se pacient v případě potřeby obrátí na lékaře, který mu poskytne odbornou pomoc, přičemž výkon lékaře, výdaje za léky a doplňující vyšetření proplácí zdravotní pojišťovna. Výsledkem je spontánní nárůst nákladů zdravotní péče u nás dobře známý z devadesátých let. Je zřejmé, že v systému, ve kterém o poskytnuté zdravotní péči musí rozhodovat lékaři v kontaktu s pacienty a její náklady následně hradí zdravotní pojišťovny, chybí záporná zpětná vazba, která by působila proti růstu nákladů. Důsledkem této hrubé systémové chyby je trvalý tlak na zvyšování výdajů za poskytnutou zdravotní péči a hrozící platební neschopnost nutí zdravotní pojišťovny zavádět regulační opatření k omezení růstu nákladů.
|
|
|
Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966
Pokorná, Žaneta ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966 Práce se zabývá vývojem právní úpravy poskytování péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích od roku 1918 do 1966, která byla účinná pouze na území Čech. V úvodních kapitolách jsou vzhledem k recepci právních předpisů z Rakouska prozkoumány i předpisy od roku 1848, týkající se chudinství, domovského práva a lékařské péče, potažmo veřejného zdravotnictví. Autorka rozdělila tuto práci do tří hlavních kapitol o veřejném zdravotnictví podle jednotlivých časových úseků. Hlavní kapitoly se dále člení na subkapitoly zaměřující se na dílčí právní úpravu jednotlivých složek veřejného zdravotnictví. První kapitola pojednává o recipovaných zdravotnických předpisech z Rakouska-Uherska, o právní úpravě veřejné zdravotní službě, zdravotní policii, a dále o předpisech upravujících lékařskou službu, odměňování lékařů, o právech a povinnostech lékaře a pacienta a pohřebnictví Druhá kapitola obsahuje krátký exkurz do právní úpravy zdravotnictví za Protektorátu Čechy a Morava, přičemž toto období blíže záměrně vynechává pro jeho specifickou právní úpravu, jež by mohla být předmětem zkoumání samostatné práce. Třetí kapitola navazuje na časové rozdělení jednotlivých částí práce a přináší výsledky bádání v oblasti právní úpravy sociální a zdravotní péče...
|
|
|
Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966
Pokorná, Žaneta ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Resumé Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966 Práce se zabývá vývojem právní úpravy poskytování péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích od roku 1918 do 1966, která byla účinná pouze na území Čech. V úvodních kapitolách jsou vzhledem k recepci právních předpisů z Rakouska prozkoumány i předpisy od roku 1848, týkající se chudinství, domovského práva a lékařské péče, potažmo veřejného zdravotnictví. Autorka rozdělila tuto práci do tří hlavních kapitol o veřejném zdravotnictví podle jednotlivých časových úseků. Hlavní kapitoly se dále člení na subkapitoly zaměřující se na dílčí právní úpravu jednotlivých složek veřejného zdravotnictví. První kapitola pojednává o recipovaných zdravotnických předpisech z Rakouska-Uherska, o právní úpravě veřejné zdravotní službě, zdravotní policii, a dále o předpisech upravujících lékařskou službu, odměňování lékařů, o právech a povinnostech lékaře a pacienta a pohřebnictví Druhá kapitola obsahuje krátký exkurz do právní úpravy zdravotnictví za Protektorátu Čechy a Morava, přičemž toto období blíže záměrně vynechává pro jeho specifickou právní úpravu, jež by mohla být předmětem zkoumání samostatné práce. Třetí kapitola navazuje na časové rozdělení jednotlivých částí práce a přináší výsledky bádání v oblasti právní úpravy sociální a zdravotní péče...
|
|
|
Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče
Holčapek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Uhlíř, David (oponent)
Holčapek, T., Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče, disertační práce, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010. Disertační práce se soustředí na problematiku zjišťování skutkového stavu obecně a dokazování zvláště, a to v rámci občanského soudního řízení a se zřetelem na spory vznikající z poskytování zdravotní péče. Zkoumá, které skutkové předpoklady odpovědnosti zdravotnického zařízení za újmu na zdraví či zásah do osobnostních práv pacienta musejí být zjištěny (prokázány), kdo ve vztahu k nim nese důkazní břemeno, jak přesvědčivý důkaz musí být podán a jaké techniky pro ulehčení důkazního břemene (například skutkové domněnky nebo odpovědnost za ztrátu šance či jiná proporcionální odpovědnost) bývají různými právními řády využity. Práce vychází ze srovnání českého práva s dalšími právními systémy, jak z oblasti kontinentálního práva, tak i z oblasti common law. Klíčová slova: zdraví, zdravotní péče, občanskoprávní odpovědnost, občanské soudní řízení, dokazování
|
|
|
Dobrá smrt a euthanasie od antiky do 30. let 20.století
KRATOCHVÍLOVÁ HAVLOVÁ, Jitka
Diplomová práce přináší komplexní pohled na dobrou smrt a euthanasii od antiky do 30. let 20. století. Popisuje postoje lékařů a dalších učenců v jednotlivých historických obdobích. Výzkum vychází z publikovaných zdrojů a literatury. Autorka zkoumá jev v obecné rovině, provádí komparaci publikovaných zdrojů a komparaci jevu z historického hlediska. V první části je popisována základní terminologii týkající se tématu. Na umírání a smrt je nazíráno z hlediska filozofie a etiky. V druhé části jsou popsána jednotlivá historická období od antiky po 30. léta 20. století z hlediska společenských a kulturních změn. Důraz je kladen na názory filozofů, učenců a lékařů na dobrou smrt a euthanasii. Celkový pohled na smrt a euthanasii pomáhá dokreslit lékařská péče daného období, rozvoj lékařské vědy a medicíny. Diplomová práce představuje teoretickou základnu, ze které je možno čerpat informace pro praktický výzkum zabývající se fenoménem smrti. Stejně tak důležitý a podnětný může být zkoumaný jev pro současnost.
|
|
|
Práva pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění
GRUBEROVÁ, Eva
Tématem této bakalářské práce jsou práva pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Systém veřejného zdravotního pojištění je postaven na principu solidarity, kdy jednotliví plátci přispívají na zdravotní pojištění rozdílnými částkami a přitom všichni pojištěnci mají garantováno rovné právo na poskytnutí potřebné zdravotní péče. Základními zákony, upravujícími problematiku práv pojištěnce, jsou zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Cílem práce bylo shrnout vývoj právní úpravy týkající se této problematiky a zjistit, jaký je na současnou právní úpravu práv pojištěnce názor obyvatel Jihočeského kraje. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se veřejného zdravotního pojištění. Pozornost je věnována zdravotní péči a jejím jednotlivým druhům jako je péče hrazená, nehrazená a částečně hrazená. Podrobněji je rozebrána ekonomicky náročnější varianta zdravotní péče, která byla zrušena ke dni 5.8.2013. V další podkapitole jsou vysvětleny podmínky poskytování zdravotní péče u nás a v zahraničí, kde stěžejními termíny jsou péče neodkladná a péče nezbytná. Hlavní část práce je věnována právům pojištěnce podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Hodně diskutovaným právem v poslední době je právo kontroly poskytnuté péče. Hovoří se o tom, že lékaři účtují zdravotním pojišťovnám výkony, které ve skutečnosti ani neprovedli. Proto má pojištěnec právo požádat svou zdravotní pojišťovnu o tzv. výpis z účtu poskytnuté péče, prostřednictvím něhož si může zkontrolovat svého lékaře. Závěr teoretické práce pojednává o právech pacienta dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum. Sběr dat byl proveden pomocí metody dotazování, techniky dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 14 otázek a byl distribuován jak elektronickou formou, tak prostřednictvím tištěných formulářů. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní obyvatelé Jihočeského kraje ve věku od 18-ti let. Celkově se výzkumu zúčastnilo 415 respondentů, z toho 15 dotázaných nesplňovali podmínky výzkumu, a proto byli vyřazeni. Pro výzkum byly určeny tři hypotézy, které byly v průběhu šetření ověřovány. První hypotéza zněla: Pacienti souhlasí s možností vybrat si ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče. Druhá hypotéza zněla: Pacienti vyjadřují nesouhlas s prodloužením lhůty pro změnu zdravotní pojišťovny. Třetí hypotéza zněla: Pacienti kladně hodnotí možnost požádat o výpis z účtu poskytnuté péče, který vede zdravotní pojišťovna. Na základě výsledků dotazníku byly hypotézy č. 1 a 3 potvrzeny, zatímco hypotéza č. 2 byla vyvrácena. Ukázalo se, že pacienti souhlasí s prodloužením lhůty pro změnu zdravotní pojišťovny. Z potvrzené hypotézy č. 1 vyplývá, že pacienti souhlasí s možností vybrat si ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče. U hypotézy č. 3 se téměř všichni respondenti shodli, že vítají možnost požádat si o výpis z účtu poskytnuté péče. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost či jako studijní materiál pro studenty.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva z hlediska zdravotnického zabezpečení při povodni 2010 se zaměřením na situaci v Raspenavě
ŠTYNDL, Pavel
V úvodu bakalářské práce se zabývám základními obecnými pojmy, které souvisí s povodní. Povodně jsou přírodní jevy, kterým se lze jen stěží bránit, a představují největší přímé ohrožení v oblasti přírodních katastrof na území naší republiky. Způsobují vznik krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé přírodní a materiální škody, ale i ztráty na životech obyvatel v postiženém území. V postiženém území dochází taktéž k devastaci krajiny a ekologickým škodám. Povodním nelze zabránit, ale lze omezit jejich důsledky vhodnými přírodními, technickými nebo organizačními opatřeními. Povodně poukázaly na nutnost vybudování a doplnění protipovodňových opatření ve vymezených záplavových územích. Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Vyskytovaly se v minulosti, vyskytují se v současnosti a budou se vyskytovat i v budoucnosti. Je to v podstatě reakce zemského povrchu na srážky, důležitou roli hraje jejich intenzita, trvání a velikost zasaženého území včetně jeho sklonitosti a charakteristika povrchu. Potřebu protipovodňových opatření vyvolává umístění zástavby, která se historicky vyvíjela tak, že se lidé snažily bydlet co nejblíže u vody, kterou potřebovali jako zdroj pro svoji osobní potřebu, pro odvádění odpadní a dešťové vody, k využití vodní síly, chovu ryba rekreaci. Údolí podél vodních toků vytvářela lepší podmínky pro budování silnic, železnic a dalších cest. Rozvoj zástavby však na druhé straně neustále ubíral prostor, kterým by mohly povodňové průtoky plynule odtékat. Neobydlené krajiny, kde nejsou průtoky vodního toku ničím omezovány, má řeka k dispozici údolní nivu v celém údolí a může tak rozvíjet svoji korytotvornou činnost bez omezení, takže není potřeba se tam protipovodňovými opatřeními zabývat, jsou ve střední Evropě stále vzácnější. V druhé části bakalářské práce jsem se zaměřil na ochranu obyvatelstva v zasaženém území. Prostudoval jsem platnou legislativu a dostupné podklady poskytnuté obcemi Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, ORP Frýdlant a krajským úřadem Libereckého kraje. Po povodni v srpnu roku 2010, kdy došlo ke značným škodám na majetku obce a občanů, řešila obec Raspenava protipovodňová opatření v ohroženém území obce, rekonstrukci zničených mostů a cest, obnovu infrastruktury. Při povodni bylo zničeno 11 lávek, 4 mosty, 13 domů, mateřská škola a zemřel 1 člověk. V rámci obnovy muselo město Raspenava řešit podanou stížnost na průběh vypsané veřejné soutěže, kterou musel řešit ÚOHS. Jako jedno z opatření k ochraně obyvatelstva v případě povodní se používá evakuace, což je opatření, které zabezpečují přemístění osob, majetku, zvířat, technického vybavení a nebezpečných látek z míst ohrožených povodní na jiná území, kde se následně zajišťuje pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Jde o mimořádné opatření, které se používá v případech, kdy již nelze zabezpečit účinnou ochranu obyvatelstva jiným způsobem. Plán evakuace je zpracovaná v povodňovém plánu obce. Stanovená výzkumná otázka potvrdila, že v dnešní době jsou stanovená opatření na ochranu obyvatelstva zaměřená zejména na obyvatelstvo, které bylo evakuováno z ohroženého území a již méně se počítá se zabezpečením obyvatelstva, které nemuselo být evakuováno, ale zůstalo v postižené obci, kde nefunguje základní infrastruktura, dostupnost základních služeb v obci je omezena a lékařská péče je omezena ne-li zcela znemožněna.
|
host ::
RSS.