|
| |
|
|
Deprese jako únik před tíží života: analýza rozhovorů
Bartošková, Magda ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své práci se podrobně snažím zmapovat vnitřní svět myšlení a prožívání depresivních jedinců. Na základě různě prožívaných životních příběhů se budu snažit odhalit společné prvky, které by lépe pomohly poznat strukturu prožívání "depresivního modu života". Výzkum proběhl v Psychiatrickém centru Praha se čtyřmi respondenty obojího pohlaví ve věkovém rozmezí 17 - 59 let. Spočíval v narativní analýze cca 90 minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na strukturování jejich životního příběhu. Výsledkem analýz bylo sestavení modelu Depresivního modu organizace zkušenosti. Tento model je dále rozvíjen skrze modely únikového mechanismu utahování smyčky vyprazdňování externího smyslu a kauzálního mechanismu neochoty sebepoznání, vedoucího k deficitu autorství a potřebě rozumějícího a jednajícího druhého, který by nahradil tento deficit. Tyto modely jsou srovnávány s koncepcemi C. G. Junga a Ericha Fromma, které se navzájem doplňují a rozvíjejí ve výzkumu nalezené poznatky.
|
|
|
André Breton a psychoanalýza
Paulů, Aneta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této práce je propojení psychoanalýzy se surrealismem, důležitým avantgardním seskupením. Práce se zaměří na vybrané teoretické spisy A. Bretona, vůdce surrealistického hnutí. V těchto spisech bude zkoumat vliv psychických automatismů a postupy, kterými se nevědomí zjevuje v konfrontaci se základními Freudovými díly. Práce vytyčí, jakým způsobem je Freudova psychoanalýza zpracována v Bretonově pojetí surrealismu a jak ovlivňuje surrealistické koncepce a postupy za předpokladu, že základní inspirační prvky jsou převzaty právě z psychoanalýzy. Konečným cílem této práce je zjistit, do jaké míry byl vliv psychoanalýzy viditelný v Bretonových dílech a kde naopak surrealismus samotnou psychoanalýzu přesahuje.
|
|
|
Technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) a využití produktu.
FEJO, Eva
Maralí kořen neboli parcha saflorová je velice nenáročná rostlina z oblasti Asie, okolí Sibiře. Má specifickou podobu připomínající bodlák. Je velice odolná vůči vnějším vlivům a díky svému výskytu má i velké využití. Její účinky byly známy již v historii a využívány hlavně v původní oblasti. K nám se rozšířila poměrně nedávno a dosud není tolik známá, přestože má pozitivní vliv na hojení po nemocích, nervový systém a sexuální apetit.
|
|
|
André Breton a psychoanalýza
Paulů, Aneta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této práce je propojení psychoanalýzy se surrealismem, důležitým avantgardním seskupením. Práce se zaměří na vybrané teoretické spisy A. Bretona, vůdce surrealistického hnutí. V těchto spisech bude zkoumat vliv psychických automatismů a postupy, kterými se nevědomí zjevuje v konfrontaci se základními Freudovými díly. Práce vytyčí, jakým způsobem je Freudova psychoanalýza zpracována v Bretonově pojetí surrealismu a jak ovlivňuje surrealistické koncepce a postupy za předpokladu, že základní inspirační prvky jsou převzaty právě z psychoanalýzy. Konečným cílem této práce je zjistit, do jaké míry byl vliv psychoanalýzy viditelný v Bretonových dílech a kde naopak surrealismus samotnou psychoanalýzu přesahuje.
|
|
|
Deprese jako únik před tíží života: analýza rozhovorů
Bartošková, Magda ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své práci se podrobně snažím zmapovat vnitřní svět myšlení a prožívání depresivních jedinců. Na základě různě prožívaných životních příběhů se budu snažit odhalit společné prvky, které by lépe pomohly poznat strukturu prožívání "depresivního modu života". Výzkum proběhl v Psychiatrickém centru Praha se čtyřmi respondenty obojího pohlaví ve věkovém rozmezí 17 - 59 let. Spočíval v narativní analýze cca 90 minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na strukturování jejich životního příběhu. Výsledkem analýz bylo sestavení modelu Depresivního modu organizace zkušenosti. Tento model je dále rozvíjen skrze modely únikového mechanismu utahování smyčky vyprazdňování externího smyslu a kauzálního mechanismu neochoty sebepoznání, vedoucího k deficitu autorství a potřebě rozumějícího a jednajícího druhého, který by nahradil tento deficit. Tyto modely jsou srovnávány s koncepcemi C. G. Junga a Ericha Fromma, které se navzájem doplňují a rozvíjejí ve výzkumu nalezené poznatky.
|
host ::
RSS.