|
|
Studium tření poddajných kontaktů
Vala, Martin ; Galas, Radovan (oponent) ; Nečas, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem tření poddajných kontaktů a parametry je ovlivňující. První část této práce poskytuje analýzu aktuální problematiky tření a poddajných materiálů. V další části se nachází základní definice tření, poddajných materiálů a poddajných kontaktů spolu se samotnou studií aktuálních článků. Poslední část této práce je diskuze zabývající se všemi články a ovlivňujícími parametry, které z těchto článků vychází. Následována potenciálními výzkumnými směry.
|
|
|
Okrajové podmínky ve válcovací mezeře při válcování za tepla a za studena
Luks, Tomáš ; Pernis,, Rudolf (oponent) ; Hajduk, Daniel (oponent) ; Horský, Jaroslav (vedoucí práce)
Při tvorbě modelů technologického procesu válcování jednu z klíčových rolí hraje určení teplotních a silových okrajových podmínek ve válcovací mezeře. V kontaktu ve válcovací mezeře pozorujeme proměnný průběh normálové síly, změnu vzájemné rychlosti těles, působení oxidů a maziv aj. Zahrnout vliv všech parametru při určení okrajových podmínek není jednoduché a vyžaduje rozsáhlá měření. Proto je účelem této práce vývoj nových teplotních a silových senzorů pro měření okrajových podmínek ve válcovací mezeře ve formě součinitele přestupu tepla v kontaktu a koeficientu tření a jejich použití při testovacích měřeních. Pro teplotní okrajovou podmínku při válcování zatepla je pracovní válec osazen podpovrchovým teplotním snímačem. Na základě zaznamenaných teplot a pomocí inverzní úlohy vedení tepla jsou vypočteny povrchové teploty válce a hustota tepelného toků mezi válcovaným materiálem a válcem. Několik typů senzorů bylo vyvinuto a úspěšně otestováno na zkušební stolici nebo v poloprovozním režimu válcování na trati. V simulacích a při měření byly porovnávány teplotní odezvy senzorů a schopnost inverzní úlohy správně rekonstruovat povrchovou okrajovou podmínku. Při dlouhodobém měření byla také sledována životnost senzorů. Ke snímání mechanického napětí na rozhraní válec-provalek a výpočtu koeficientu tření je využita metoda měřícího pinu, kdy vrchol měřícího elementu (pinu) je v kontaktu s válcovaným materiálem. Síly, působící na pin, jsou snímány tříosým piezoelektrickým snímačem sil a přepočteny na kontaktní napětí ve válcovací mezeře. Senzor byl zabudován do měřícího válce a otestován při válcování ocelových a hliníkových tyčí za tepla a za studena. Výsledky byly porovnány s integračním snímačem sil ROLLSURF.
|
|
|
Dynamická interakce automobilu s krytem vozovky
Svršek, David ; Blaťák, Ondřej (oponent) ; Fojtášek, Jan (vedoucí práce)
Rešeršní bakalářská práce, Dynamická interakce automobilu s krytem vozovky, se zabývá shrnutím základních poznatků o působících silách a faktorech, které ovlivňují interakci vozidla s povrchem vozovky. Práce je rozdělena do šesti základních částí, v nichž se zabývá vymezením základních pojmů a vlastností dynamiky, trakcí vozidla, brzděním, manévrovatelností vozidla, aspekty podvozku ovlivňující interakci a protismykovými vlastnostmi povrchu vozovky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Šnekový dopravník
Pelka, Tomáš ; Škopán, Miroslav (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá, specifikuje a konstrukčně navrhuje řešení šnekového horizontálního dopravníku. Práce je rozdělena na výkresovou a textovou část s výpočtem dopravovaného materiálu spolu se stanovením výkonu elektromotoru. Dále je v textové části proveden návrh hlavních rozměrů dopravníku včetně pevnostní kontroly šneku, řešení závěsných ložisek, problematika montáže, údržby a možné výměny šneku v případě opotřebení.
|
|
|
Návrh testovacího stavu pro stanovení opotřebení u kontaktu železničního kola a kolejnice
Rec, Matouš ; Prokop, Aleš (oponent) ; Řehák, Kamil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou opotřebení železničního kola a kolejnice. Opotřebení těchto komponent je závislé na mnoha parametrech, mezi které patří kontaktní napětí, kontaktní tlak a rozměry kontaktní plochy. Tyto parametry jsou určeny především jízdním obrysem kola, profilem kolejnice a zatížením kontaktní oblasti. Významný vliv na opotřebení mají i materiály kol a kolejnic, drsnosti a tvrdosti funkčních ploch, nebo například zbytkové napětí v materiálu. Pro všechny výše uvedené parametry je společné, že jsou určeny již při výrobě železničních kol a kolejnic a jsou tedy dány normami pro výrobu těchto komponent. Na opotřebení mají ovšem významný vliv i parametry, které se v průběhu provozu mění, což je například přítomnost kontaminantů, nebo maziva v kontaktu, měnící se jízdní obrys vlivem opotřebení, poměr skluzu, nebo koeficient tření. Opotřebení je proces, který nelze při této aplikaci eliminovat, ale pouze korigovat. K tomuto účelu slouží například aplikace maziva do kontaktu při průjezdu obloukem pro dosažení ideálního koeficientu tření, nebo údržbové broušení pro obnovu jízdních obrysů. Výzkum opotřebení je důležitý z hlediska finanční úspory, kterou může přinést jeho optimalizace a také z hlediska predikce opotřebení, což je základ pro nastavení optimálních intervalů mezi údržbovým broušením. Kvalitní predikce opotřebení je také klíčovým oborem pro zvýšení bezpečnosti provozu železničních vozidel. Z těchto důvodů je opotřebení zkoumáno hned několika metodami, jako jsou například výpočetní modely, multi-body dynamics software a technické experimenty. V této práci je proveden koncepční návrh testovacího stavu, který umožňuje výzkum opotřebení experimentálním přístupem. Výsledné zařízení je schopné simulovat objemové i únavové opotřebení při stavech, kterými reálné železniční kolo a kolejnice procházejí. Toto zahrnuje jízdu po rovné trati, průjezd obloukem, nebo například prokluz kola při brzdění.
|
|
|
Analýza koeficientu tření obtokového ventilu turbodmychadla
Wolf, Juraj ; Spáčil, Tomáš (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je představit novou metodu určení koeficientu tření obtokového ventilu turbodmychadla. Za tímto účelem bylo navrhnuto a zkonstruováno testovací zařízení. Vysledky z testů byli zpracovány a porovnany v simulačních programech ANSYS a MSC Adams. Predstavená metoda poskytuje presné a dostapuné meření koeficientu tření pro ruzne typy obtokového ventilu turbodmychadla.
|
|
|
Studium tření kyčelních kloubních náhrad s povlakem
Nosek, Matěj ; Streďanská, Alexandra (oponent) ; Nečas, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala vlivem povlaku na koeficient tření, který byl aplikovaný na povrch kyčelní kloubní náhrady. Cílem bylo porovnat jednotlivé kombinace s povlakem a bez povlaku s uvažováním třech modelových maziv. Experimentální měření probíhalo v konfiguraci kulička–jamka v kyvadlovém simulátoru kyčelního kloubu. Ke zpracování výsledků byl použit DEWEsoft, MATLAB a MS Excel. Při měření byly použity 4 hlavice, 2 jamky a 3 kapaliny. Povlak je na bázi polymerů vytvořených z PEGMA-360 a PEGDMA-550. Povlakem bylo docíleno snížení koeficientu tření maximálně o 5,4 % a zvýšení maximálně o 16,1 % oproti nepovlakovaným dvojicím. Výsledky práce mohou být užitečné pro další výzkum povlaku a jeho aplikace na kyčelní náhradu, což může vést k prodloužení životnosti implantátů.
|
|
|
Kompletní charakterizace žárově stříkaného povlaku na bázi keramiky na hořčíkové slitině AZ91
Plevová, Kateřina ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium žárově stříkaného povlaku tvořeného vazebnou vrstvou slitiny NiCrAlY a vrstvou částečně stabilizovaného oxidu zirkoničitého (8YSZ) na hořčíkové slitině AZ91. Teoretická část se zabývá strukturou slitiny AZ91, NiCrAlY a částečně stabilizovaného oxidu zirkoničitého. Dále jsou zde shrnuty metody žárových nástřiků a funkce a vlastnosti povlaků tvořících tepelnou bariéru. Experimentální část se zabývá charakterizací žárově stříkaného povlaku a slitiny AZ91 z hlediska prvkového, strukturního a fázového složení. K charakterizaci byla využita optická a elektronová mikroskopie, EDS a XRD analýza. Elektrochemické vlastnosti byly zkoumány v 3,5% roztoku chloridu sodného pomocí potenciodynamické polarizace. Mechanické vlastnosti (tvrdost, koeficient tření) substrátu a povlaku byly měřeny pomocí tvrdoměru a tribologických zkoušek.
|
host ::
RSS.