|
|
The biological inclusions in Eocene amber from Študlov locality in White Carpathian Mts.
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Azar, Dany (oponent)
Študlovský jantar je jedinou fosilní pryskyřicí z území České republiky, v níž jsou nalézány biologické inkluze, a současně jedinou českou fosilní pryskyřicí nacházející se nikoliv na území Českého masivu, ale ve vnějším oblouku Západních Karpat. Dosud však byly publikovány pouze jednotlivé nálezy fosilních blanokřídlých a dvoukřídlých z tohoto naleziště. Na rozdíl od převážně křídových pryskyřic Českého masivu se stáří študlovského jantaru pohybuje v rozmezí svrchního paleocénu až středního eocénu. Tato diplomová práce poskytuje přehled fosilních organismů nalézaných ve Študlovském jantaru v minulých dvou desetiletích a je dosud nejrozsáhlejším textem pojednávajícím o biodiverzitě organismů v této pozoruhodné fosilní pryskyřici. Potvrzena je přítomnost četných mikroskopických hub, trichomů krytosemenných rostlin, roztočů a zejména dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu. Výskyt štíhlopasého blanokřídlého hmyzu z čeledi Stigmaphronidae je prvním doloženým eocénním příkladem persistence této skupiny, dříve uváděné jako vyhynulé na konci křídy. Nález fragmentu dřevnatého stonku, jehož dřevní anatomie je blízká rodu Glyptostrobus (cypřišovité, Cupressaceae), dovoluje učinit několik závěrů ohledně paleoekosystému. Díky kombinaci biologického a chronostratigrafického přístupu je potvrzeno eocénní stáří...
|
|
|
The biological inclusions in Eocene amber from Študlov locality in White Carpathian Mts.
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Azar, Dany (oponent)
Študlovský jantar je jedinou fosilní pryskyřicí z území České republiky, v níž jsou nalézány biologické inkluze, a současně jedinou českou fosilní pryskyřicí nacházející se nikoliv na území Českého masivu, ale ve vnějším oblouku Západních Karpat. Dosud však byly publikovány pouze jednotlivé nálezy fosilních blanokřídlých a dvoukřídlých z tohoto naleziště. Na rozdíl od převážně křídových pryskyřic Českého masivu se stáří študlovského jantaru pohybuje v rozmezí svrchního paleocénu až středního eocénu. Tato diplomová práce poskytuje přehled fosilních organismů nalézaných ve Študlovském jantaru v minulých dvou desetiletích a je dosud nejrozsáhlejším textem pojednávajícím o biodiverzitě organismů v této pozoruhodné fosilní pryskyřici. Potvrzena je přítomnost četných mikroskopických hub, trichomů krytosemenných rostlin, roztočů a zejména dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu. Výskyt štíhlopasého blanokřídlého hmyzu z čeledi Stigmaphronidae je prvním doloženým eocénním příkladem persistence této skupiny, dříve uváděné jako vyhynulé na konci křídy. Nález fragmentu dřevnatého stonku, jehož dřevní anatomie je blízká rodu Glyptostrobus (cypřišovité, Cupressaceae), dovoluje učinit několik závěrů ohledně paleoekosystému. Díky kombinaci biologického a chronostratigrafického přístupu je potvrzeno eocénní stáří...
|
|
|
Jantar doby bronzové v Čechách
Tisucká, Marika ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Historické vědy Pravěká a středověká archeologie Teze disertační práce Marika Tisucká Jantar doby bronzové v Čechách Amber in Bohemia in the Bronze Age Doc. PhDr. Luboš Jiráň CSc. 2015 2 Jantar zastává v archeologii nemalou úlohu. Jako citlivý indikátor může pomoci ukázat celkový význam odlišných historických, ekonomických, kulturních, kultovních a sociálních tradic a systémy hodnot prehistorické Evropy a Středomoří, taktéž může poodhalit vztahy, které udržovali obyvatelé Řecka s obyvateli Itálie, Balkánu a středoevropských kultur. Studium prehistorického jantaru a jeho distribuce je dokladem existence živé směny, založené na rozmanitých konexích se vzdálenými regiony severní Evropy a Středomoří, stejně tak vzájemných silných kulturních a ekonomických vztahů tehdejších společností. Z celkového pohledu představuje důležitý prvek v setkávání a pronikání různých kultur. Odráží různé aspekty života v prehistorické Evropě začínající od vlastností jeho využití, komunikačních systémů, řemesla, uměleckých stylů až po distribuci luxusního zboží. Umožňuje také porozumění mikroregionálním vztahům. Jantar uložený v hrobech může být dokladem jeho ideové hodnoty nebo symbolického významu. Protože je nalézán převážně v hrobech žen a dětí, slabších členů společnosti, lze...
|
|
|
Nové analytické techniky studia jantaru a jeho fosilií
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Jantar je amorfní organická látka vzniklá fosilizací rostlinné pryskyřice především mezozoických a kenozoických stromů rostoucích na zamokřených stanovištích. Dříve byl využíván zejména ve šperkařství, avšak s rozvojem paleobiologie našel uplatnění taktéž na poli vědy, a to díky svým jedinečným schopnostem konzervovat nejrůznější organizmy v jejich trojrozměrné podobě a neobvyklé zachovalosti jednotlivých struktur. Díky tomu má zvláštní postavení v oblasti výzkumu fosílií. Typickými inkluzemi nalézanými ve fosilních pryskyřicích jsou různé skupiny hmyzu a klepítkatců. Spektrum těchto fosilních organismů je však mnohem širší - od jednobuněčných až po obratlovce. Pro účelný výzkum fosilního materiálu jsou nutné přesné analytické techniky, jejichž vývoj se v posledních letech zásadně posunul kupředu. Práce shrnuje přehled vybraných technik i inkluzí, které byly popsány v několika minulých letech z různých světových nalezišť jantaru (jejichž stručný přehled je také uveden). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Těžba borové pryskyřice – historický přehled a možnosti budoucího využití
Bunda, Richard ; Štícha, Václav (vedoucí práce) ; Macků, Jan (oponent)
Těžba pryskyřice představuje dávno zapomenuté staré řemeslo, které bylo svého času jedno z nejžádanějších řemesel vůbec. Způsob tohoto živobytí byl namáhavý. Už jen kvůli tomu, že dělníkům nepřinášel velký zisk. Znalosti o tomto oboru byly nepostradatelné a každý, kdo se chtěl tímto řemeslem živit, musel složit zkoušku z odborné znalosti. Pryskyřice byla žádaná surovina v mnoha dalších různých pracovních odvětvích. Nalézala své uplatnění i ve zdravotnictví, neboť pryskyřice má kromě jiných vlastností své léčivé účinky, dokonce i dnes se s ní setkáváme ve zdravotnictví, ačkoli není pryskyřice používána v takovém rozsahu jako dříve. Z pryskyřice je možné připravovat i řadu léčivých produktů. Dnes je těžba označována za zaniklé řemeslo, ale stále existují obory, které vyžadují použití pryskyřice. Je proto možné, že zapomenuté řemeslo nezůstane zapomenutým navždy.
|
host ::
RSS.