Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The biological inclusions in Eocene amber from Študlov locality in White Carpathian Mts.
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Azar, Dany (oponent)
Študlovský jantar je jedinou fosilní pryskyřicí z území České republiky, v níž jsou nalézány biologické inkluze, a současně jedinou českou fosilní pryskyřicí nacházející se nikoliv na území Českého masivu, ale ve vnějším oblouku Západních Karpat. Dosud však byly publikovány pouze jednotlivé nálezy fosilních blanokřídlých a dvoukřídlých z tohoto naleziště. Na rozdíl od převážně křídových pryskyřic Českého masivu se stáří študlovského jantaru pohybuje v rozmezí svrchního paleocénu až středního eocénu. Tato diplomová práce poskytuje přehled fosilních organismů nalézaných ve Študlovském jantaru v minulých dvou desetiletích a je dosud nejrozsáhlejším textem pojednávajícím o biodiverzitě organismů v této pozoruhodné fosilní pryskyřici. Potvrzena je přítomnost četných mikroskopických hub, trichomů krytosemenných rostlin, roztočů a zejména dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu. Výskyt štíhlopasého blanokřídlého hmyzu z čeledi Stigmaphronidae je prvním doloženým eocénním příkladem persistence této skupiny, dříve uváděné jako vyhynulé na konci křídy. Nález fragmentu dřevnatého stonku, jehož dřevní anatomie je blízká rodu Glyptostrobus (cypřišovité, Cupressaceae), dovoluje učinit několik závěrů ohledně paleoekosystému. Díky kombinaci biologického a chronostratigrafického přístupu je potvrzeno eocénní stáří...
The biological inclusions in Eocene amber from Študlov locality in White Carpathian Mts.
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Azar, Dany (oponent)
Študlovský jantar je jedinou fosilní pryskyřicí z území České republiky, v níž jsou nalézány biologické inkluze, a současně jedinou českou fosilní pryskyřicí nacházející se nikoliv na území Českého masivu, ale ve vnějším oblouku Západních Karpat. Dosud však byly publikovány pouze jednotlivé nálezy fosilních blanokřídlých a dvoukřídlých z tohoto naleziště. Na rozdíl od převážně křídových pryskyřic Českého masivu se stáří študlovského jantaru pohybuje v rozmezí svrchního paleocénu až středního eocénu. Tato diplomová práce poskytuje přehled fosilních organismů nalézaných ve Študlovském jantaru v minulých dvou desetiletích a je dosud nejrozsáhlejším textem pojednávajícím o biodiverzitě organismů v této pozoruhodné fosilní pryskyřici. Potvrzena je přítomnost četných mikroskopických hub, trichomů krytosemenných rostlin, roztočů a zejména dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu. Výskyt štíhlopasého blanokřídlého hmyzu z čeledi Stigmaphronidae je prvním doloženým eocénním příkladem persistence této skupiny, dříve uváděné jako vyhynulé na konci křídy. Nález fragmentu dřevnatého stonku, jehož dřevní anatomie je blízká rodu Glyptostrobus (cypřišovité, Cupressaceae), dovoluje učinit několik závěrů ohledně paleoekosystému. Díky kombinaci biologického a chronostratigrafického přístupu je potvrzeno eocénní stáří...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.