|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Vůle zůstavitele podle Nového občanského zákoníku
Valešová, Nina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Předmětem mé diplomové práce je přiblížení a popis základních institutů dědického práva s ohledem na autonomii vůle zůstavitele tak, jak jsou upraveny v občanském zákoníku po jeho rekodifikaci účinné k 1. 1. 2014. S ohledem na podstatné a rozsáhlé změny, kterými si prošly prostředky, jimiž může pořizující za života upravit nakládání s pozůstalostí mortis causa, mi téma přišlo aktuální a z toho důvodu jsem si ho zvolila. Snažila jsem se podat ucelený obraz možností otevírajících se před zůstavitelem v případě, že se rozhodne upravit rozdělení svého majetku mimo zákonnou dědickou posloupnost. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, jejichž obsah objasňuje historii dědění na našem území, elementární pojmy, příčiny vzniku dnešního kodexu, instituty upravující přechod pozůstalosti na právní nástupce a v největším rozsahu též dědické tituly, a to ve světle novot, které přinesla úprava civilního práva. V první části textu se zabývám historickým vývojem a východisky dědického práva v období od posledních desetiletí vlády Habsburské dynastie, až do přijetí o. z. 2012, jelikož je vhodné mít alespoň rámcovou představu o souvislostech vedoucích až k dnešní podobě dědění. Druhá kapitola vysvětluje základní legální pojmy užívající se napříč celou oblastí vymezenou § 1475 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Další část...
|
|
|
Vůle zůstavitele podle Nového občanského zákoníku
Valešová, Nina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Předmětem mé diplomové práce je přiblížení a popis základních institutů dědického práva s ohledem na autonomii vůle zůstavitele tak, jak jsou upraveny v občanském zákoníku po jeho rekodifikaci účinné k 1. 1. 2014. S ohledem na podstatné a rozsáhlé změny, kterými si prošly prostředky, jimiž může pořizující za života upravit nakládání s pozůstalostí mortis causa, mi téma přišlo aktuální a z toho důvodu jsem si ho zvolila. Snažila jsem se podat ucelený obraz možností otevírajících se před zůstavitelem v případě, že se rozhodne upravit rozdělení svého majetku mimo zákonnou dědickou posloupnost. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, jejichž obsah objasňuje historii dědění na našem území, elementární pojmy, příčiny vzniku dnešního kodexu, instituty upravující přechod pozůstalosti na právní nástupce a v největším rozsahu též dědické tituly, a to ve světle novot, které přinesla úprava civilního práva. V první části textu se zabývám historickým vývojem a východisky dědického práva v období od posledních desetiletí vlády Habsburské dynastie, až do přijetí o. z. 2012, jelikož je vhodné mít alespoň rámcovou představu o souvislostech vedoucích až k dnešní podobě dědění. Druhá kapitola vysvětluje základní legální pojmy užívající se napříč celou oblastí vymezenou § 1475 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Další část...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, se má práce zabývá těmito změnami, analyzuje je a nabízí exkurz do německé a rakouské právní úpravy. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými instituty dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Pojem dědického práva, vybrané zásady děď. práva a systematika občanského zákoníku a dědického práva. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - O závěti obecně, Náležitosti osoby zůstavitele, Způsob pořízení závěti, Úlevy při pořízení závěti, Formy závěti, Změna a zrušení závěti, Způsoby dělení pozůstalosti, Nepominutelní dědicové, Dědická nezpůsobilost a vydědění a Vedlejší doložky k závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, ve které se kombinují pravidla dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - O dědické smlouvě obecně, její systematické zařazení, Náležitosti osob uzavírajících dědickou smlouvu, Formální náležitosti uzavření dědické smlouvy, Omezení a ochrana smluvních stran a Zánik a zrušení dědické smlouvy. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Instituty dědického práva
Stachová, Monika ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je analýza základních institutů dědického práva před a po rekodifikace soukromého práva v České republice. S ohledem na blížící se účinnost zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, který nahradí současný občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a který do oblasti dědického práva přináší významné změny, jsem si za cíl práce stanovila podat ucelený obraz vybraných institutů dědického práva ve světle těchto konkrétních změn, jejich zhodnocení a nastínění přínosných a problematických oblastí. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních kapitol, z nichž se každá zaměřuje na konkrétní oblast dědicko-právních institutů V úvodní kapitole diplomové práce vymezuji pojem a právní úpravu dědického práva v České republice. Stručně vymezuji také základní principy, které jsou pro dědické právo stěžejní, přičemž zdůrazňuji princip autonomie vůle, který je hlavní zásadou, na které nová právní úprava dědického práva stojí. Druhá kapitola objasňuje pojem dědického institutu a nastiňuje nové instituty dědického práva. V závěrečné části kapitoly je také konkretizován cíl diplomové práce. Třetí kapitola čtenáře seznamuje se základními předpoklady dědického nástupnictví, kdy k přechodu majetku zemřelé osoby na dědice dochází kumulativním splnění předpokladů, jimiž jsou smrt zůstavitele,...
|
host ::
RSS.