|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Lederer, Vít (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Kratochvílová, Kateřina ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
129 Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem nabytí od neoprávněného. Ten prolamuje právní ochranu vlastnického práva ve prospěch dobré víry nabyvatele, kterému umožňuje nabýt vlastnické právo, přestože převodce není skutečným vlastníkem ani není z jiného důvodu oprávněn věc zcizit. Nová právní úprava obsažená v občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014 se zásadně odlišuje od právní úpravy předchozí. Ta byla nedostatečná zejména z důvodu své dvojkolejnosti, kdy se úprava podstatně odlišovala v režimu obchodního zákoníku a v režimu občanského zákoníku. Dalším výrazným problémem byla nemožnost nabytí věci nemovité od neoprávněného. Princip materiální publicity se uplatňoval pouze částečně a neposkytoval dostatečnou ochranu osobám důvěřujícím ve správnost právního stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol a rozebírá nabytí od neoprávněného v širších souvislostech. První kapitola se věnuje stručnému vymezení vlastnického práva a způsobů jeho nabytí a dále pojmem a teoretickou povahou nabytí od neoprávněného. Historický vznik principu nemo plus iuris a vývoj nabytí od neoprávněného, jakožto i výjimky z něj v Evropě a na českém území, rozebrala kapitola druhá. Podrobněji byla popsána právní úprava dle občanského zákoníku z roku 1964 a názorový střet Ústavního soudu a...
|
|
|
Zástavní právo k obchodnímu závodu a jeho části
Zabadal, Michal ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na výklad stěžejních interpretačních problémů doprovázejících jednotlivé fáze existence zástavního práva k obchodnímu závodu. Text práce nejprve usiluje o základní vymezení obchodního závodu s důrazem kladeným na ty jeho charakteristiky, které jsou relevantní v intencích zástavního práva. Vedle analýzy legální definice obchodního závodu práce dospívá k vymezení obchodního závodu jako zvláštního druhu věci hromadné. Výklad je dále zaměřen na okamžik vzniku zástavního práva k obchodnímu závodu. Dospívá k závěru, že zástavní právo k obchodnímu závodu samému, jakož i ke všem jednotlivým složkám, které jej spoluutváří, vzniká konstitutivním zápisem do rejstříku zástav. V centru výkladu podporujícího tento závěr je pojetí obchodního závodu jako funkčního celku, s nímž zákon jako s celkem nejen v souvislosti se vznikem zástavního práva nakládá. Navazující část této práce adresuje důsledky uvedeného způsobu vzniku zástavního práva pro ochranu dobré víry třetích osob. Uzavírá, že nabude-li třetí osoba věcné právo k jednotlivé věci spoluutvářející obchodní závod zatížený zástavním právem v dobré víře v absenci jejího zatížení v situaci, kdy zástavní právo k obchodnímu závodu není k dané jednotlivosti deklaratorně zapsáno v rejstříku zástav nebo veřejném seznamu, třetí osoba věcné právo...
|
|
|
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva
Horký, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva Diplomová práce se zabývá institutem vydržení, a to v kontextu rekodifikace soukromého práva. Jejím cílem je popsat podobu tohoto institutu jak v historickém kontextu, tak v platné právní úpravě, tyto úpravy vzájemně komparovat a pokusit se odpovědět na některé sporné výkladové otázky. Vydržení je institutem sledujícím sladění držby jako faktického stavu s vlastnictvím jakožto stavem právním, a to po uplynutí určené vydržecí doby. Jde o tradiční institut civilistiky, který však v současné době nepozbývá na aktuálnosti. Občanský zákoníku č. 89/2012 Sb. přinesl ve vztahu k tomuto institutu podstatné změny, jejichž analýzu diplomová práce sleduje. Práce je rozvržena do úvodu, 4 hlavních kapitol, které jsou dále členěny do podkapitol, a závěru. V první kapitole vymezuji obecné pojmy stěžejní pro následující výklad, a to definici držby, detence a samotného vydržení. Kapitola druhá představuje historický exkurs, a to od nástinu institutu vydržení v římském právu, přes úpravu vydržení za účinnosti OZO, k popisu socialistické právní úpravy, a to jak za účinnosti občanského zákoníku z roku 1950, tak občanského zákoníku z roku 1964 v jeho původní podobě. V této kapitole se věnuji rovněž popisu úpravy po novelizaci účinné od roku 1983. Pozornost je dána také...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Talacko, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V této diplomové práci se zabývám institutem nabytí od neoprávněného, který je prolomením římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium tranferre potest quam ipse habet, v českém překladu, že nikdo nemůže na jiného převést víc práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného tak zasahuje do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a je proto důležité, aby jej právní úprava dostatečně reflektovala, kdy ne vždy tomu tak bylo. V diplomové práci se zabývám především vývojem tohoto institutu, zásadami, které jsou s tímto institutem spojeny a zejména analýzou a popisem současné právní úpravy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kterým předchází úvod. Kapitoly se dále člení na podkapitoly, které mají podrobněji rozebrat dané téma. Práce je zakončena závěrem. V první kapitole se zabývám obecnou problematikou věcných práv. Dále zde rozebírám institut vlastnického práva, jeho ústavní východiska, definici i způsoby jakým je možné vlastnictví nabývat. Druhá kapitola je koncipována jako popsání historického vývoje nabytí od neoprávněného. Rozebírám nejdříve období římského práva, zejména pak kladu důraz na zásadu nemo plus iuris. Dále pokračují přes vývoj v germánském právu, až ke kodifikacím v 19. století. Zde se zabývám třemi velkými kodifikacemi ABGB, Code Civil a BGB. V rámci chronologického postupu je pak ještě...
|
|
|
Mezinárodní kupní smlouva: Princip dobré víry podle Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
Večeřa, Matěj ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
58 Shrnutí Diplomová práce nese název mezinárodní kupní smlouva; princip dobré víry podle Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Cílem práce bylo nastínit pozici konceptu dobré víry v oblasti mezinárodního obchodu společně s poukázáním na její pojetí v odlišných právních systémech se zvláštním zaměřením na právo kontinentální a právo Common law. Hlavní cílem diplomové práce byla analýza konceptu dobré víry v rámci Vídeňské Úmluvy, přičemž se autor snažil nabídnout teoretická východiska pro uskutečnění této analýzy napříč celou prací. Kromě samotné analýzy čl. 7 (1) Vídeňské Úmluvy byl tak rovněž nabídnut pohled na historický vývoj úpravy dobré víry ve Vídeňské Úmluvě, geopolitické problémy s tím spojené a rovněž došlo porovnání konceptu dobré víry dle Vídeňské Úmluvy s jinými mezinárodními dokumenty věnujícími se oblasti mezinárodního obchodu. Při analýze konceptu dobré víry dle Vídeňské Úmluvy se autor zaměřil zejména na problematiku odlišných pojetí a intepretací tohoto konceptu s důrazem na otázku, jakou přesnou funkci by měl koncept dobré víry umístění v čl. 7(1) Úmluvy zastávat. Práce byla zpracována použitím metody deskriptivní, kdy autor čerpal informace především z doktríny a judikatury a snažil se nalézt společné postoje či názory k utvoření alespoň částečně uceleného přehledu...
|
|
|
Zásada materiální publicity v pozemkovém právu
Vondrášek, Igor ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá principem materiální publicity v kontextu pozemkového práva, jenž byl v rámci rekodifikace soukromého práva znovuzaveden do tuzemského právního řádu. Zásada materiální publicity (ochrany veřejné víry) obnovila důvěru v zápisy ve veřejných seznamech a tím poskytla ochranu dobrověrnému nabyvateli, který může při splnění zákonných podmínek nabýt nemovitost od neoprávněného. Přijetím občanského zákoníku byl urovnán judikaturní spor mezi Ústavním a Nejvyšším soudem a definitivně prolomena zásada nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, na které spočívala předchozí právní úprava. Účinky materiální publicity ovšem nepůsobí bezmezně, nýbrž při splnění podmínek stanovených zákonem. Významná část práce je věnována výkladovým problémům s nimi spojeným. Za rozhodnou podmínku lze označit dobrou víru na straně nabyvatele, jež musí být posuzována vzhledem ke všem okolnostem případu, tj. objektivně. Práce zahrnuje též rozbor relevantních judikaturních závěrů Nejvyššího soudu ČSR týkajících se případů, v nichž byla dobrá víra nabyvatele vyloučena. Kvůli absenci aktuální ustálené judikatury je tedy na výklad pojmu dobré víry nutno usuzovat z rozhodnutí dřívějších. Za účelem nastolení rovnováhy mezi protichůdnými zájmy původního vlastníka a dobrověrného nabyvatele...
|
|
|
Lichevní smlouvy v občanském právu
Šejdová, Kateřina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
RESUMÉ Těžiště zájmu této práce spočívá ve snaze objasnit důsledky spojené s uzavřením lichevní smlouvy. Jejím cílem je zodpovědět především otázku, zda je lichevní smlouva zákonem spojována s následkem relativní či absolutní neplatnosti a zda je možno uvažovat o zachování lichevní smlouvy v platnosti, ať už dovozením toliko částečné neplatnosti lichevní smlouvy nebo nápravou hrubého nepoměru vzájemných plnění jeho moderací soudem. Práce je rozdělena do dvou částí. Část první v první kapitole ve stručnosti vymezuje východiska úpravy lichvy. Druhá kapitola rozebírá jednotlivé znaky skutkové podstaty lichvy. Ve třetí kapitole se pro smlouvy, které vykazují poruchu ekvivalence, poruchu vůle na straně znevýhodněného a prvek zneužití, aniž je lze s ohledem na úzkou definici lichvy kvalifikovat jako lichevní stricto sensu, dovozuje možnost přezumu jejich platnosti z hlediska souladu s dobrými mravy. Druhá část této práce sestává ze tří kapitol. Kapitola první rozebírá důsledky porušení zákazu lichvy a jejich dopad do právního postavení lichváře a zneužitého. Tato kapitola se věnuje také výkladovým problémům úpravy neplatnosti právního jednání vyplývajícím ze změny koncepce neplatnosti v novém občanském zákoníku. Dále si autor všímá možnosti moderace výše peněžité náhrady, která náleží ochuzenému, není-li dobře...
|
|
|
Dobrá víra, poctivost a slušnost v obchodním styku
Kvačková, Riana ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá principem dobré víry a principem poctivosti a slušnosti. Pojednává předně o terminologických obtížích s těmito principy spojenými a o rozdílech mezi nimi, v rámci čehož navrhuje terminologické řešení situace. Zabývá se dále obecným vymezením obou principů, jejich obsahem a jejich vztahem vůči ostatním příbuzným pojmům. Práce dále zkoumá právní ukotvení principů dobré víry a poctivosti a slušnosti v současném českém právním řádu. Při této analýze přihlíží k historickým a vybraným komparativním aspektům. Autorka disertační práce popisuje praktický aplikační dopad uvedených principů při srovnání předcházející a současné právní úpravy na vybraných příkladech využití obou pojednávaných principů v obchodním styku, a to jak smluvním právu, tak i v právu obchodních korporací. V rámci svého výzkumu přibližuje příklady dosavadní judikatorní praxe spolu se zhodnocením jejich aplikačního dosahu pro rekodifikační právní úpravu.
|
host ::
RSS.