|
|
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
|
|
|
Sítě zájmových skupin - zájmové skupiny, jejich pozice a vztahy v legislativním procesu EU
Bubeníčková, Veronika ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá síťováním zájmových skupin. Prezentuje možné cesty zájmových skupin k ovlivnění legislativního procesu a zaměřuje se na oblast konzultací Evropské komise. Pokouší se zodpovědět otázku, zda v rámci konzultací dosahují zájmové skupiny svých cílů společně na základě promyšlené kooperace, nebo se pokoušejí dosáhnout svých cílů individuální cestou. Využívá rámce teorie sítí a metodu grafického zobrazení sítí. Pro výzkum byly vybrány tři oblasti konzultací Evropské komise a zúčastněné skupiny byly podrobeny zkoumání na základě jejich charakteru a konzultací, do kterých se zapojily. Výsledky ukázaly, že mezi zájmovými skupinami navázanými na Evropskou komisi žádná užší kooperace neprobíhá. Dále bylo odhaleno, že skupiny jednají poměrně spontánně, když se jich většina účastní pouze jediné konzultace. Účast na více konzultacích se potvrdila pouze u 12,3 % vzorku, přičemž nejčastěji se jednalo o registrované organizace.
|
|
|
Sítě zájmových skupin - zájmové skupiny, jejich pozice a vztahy v legislativním procesu EU
Bubeníčková, Veronika ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá síťováním zájmových skupin. Prezentuje možné cesty zájmových skupin k ovlivnění legislativního procesu a zaměřuje se na oblast konzultací Evropské komise. Pokouší se zodpovědět otázku, zda v rámci konzultací dosahují zájmové skupiny svých cílů společně na základě promyšlené kooperace, nebo se pokoušejí dosáhnout svých cílů individuální cestou. Využívá rámce teorie sítí a metodu grafického zobrazení sítí. Pro výzkum byly vybrány tři oblasti konzultací Evropské komise a zúčastněné skupiny byly podrobeny zkoumání na základě jejich charakteru a konzultací, do kterých se zapojily. Výsledky ukázaly, že mezi zájmovými skupinami navázanými na Evropskou komisi žádná užší kooperace neprobíhá. Dále bylo odhaleno, že skupiny jednají poměrně spontánně, když se jich většina účastní pouze jediné konzultace. Účast na více konzultacích se potvrdila pouze u 12,3 % vzorku, přičemž nejčastěji se jednalo o registrované organizace.
|
|
|
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
|
|
|
Role obchodních a hospodářských komor v dnešní EU s ohledem na vztah lobbingu a povinnosti členství
Asterová, Denisa ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Sukdol, Pavel (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit roli obchodní a hospodářských komor v rámci Evropské unie se zaměřením na vztah lobbingu a povinnosti členství v těchto institucích. V práci popisuji fungování Hospodářské komory ČR a zároveň ji srovnávám na základě vlastních zkušeností s fungováním obchodních komor v Německu. Na problematiku komor navazuje téma lobbingu, jeho teoretické vymezení, regulace a význam v rámci Evropské unie. Těžištěm práce je dotazníkové šetření, jehož cílem je analyzovat vhodnost povinného členství a žádaných činností Hospodářské komory ČR.
|
host ::
RSS.