|
|
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů
Malina, Václav ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o situaci menšiny Rohingů v Myanmaru, a to ve vztahu ke dvěma soudním řízením, která byla zahájena v posledních letech před Mezinárodním trestním soudem a Mezinárodním soudním dvorem. Práce zkoumá, zda došlo k naplnění znaků skutkové podstaty zločinu genocidy a vybraných zločinů proti lidskosti, konkrétně zločinů deportace, perzekuce a jiných nelidských činů. Po shrnutí historického vývoje moderního Myanmaru a postavení Rohingů v myanmarské společnosti práce identifikuje jednotlivé znaky skutkových podstat vybraných zločinů podle mezinárodního práva, které byly pro práci zvoleny na základě zmíněných probíhajících řízení. Dále jsou autorem zhodnocena dosavadní rozhodnutí obou soudních institucí a podrobena kritice na základě sekundární literatury. V rámci popisu možností obou soudů je přiblížena i otázka odpovědnosti státu za porušení závazků v mezinárodním právu a postavení obětí v mezinárodním trestním procesu. V závěru práce autor nejen hodnotí šance žalobců i obětí na úspěch, ale zároveň hledá význam mezinárodního (trestního) práva v 21. století. Na základě ověřených zpráv z několika zdrojů dochází autor v práci k závěru, že všechny uvedené zločiny byly vůči Rohingům spáchány. Obě mezinárodní...
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Balšánek, Marek ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Zločiny proti lidskosti tvoří spolu s válečnými zločiny, zločinem agrese a zločinem genocidia skupinu tzv. zločinů podle mezinárodního práva. Pro tyto zločiny je charakteristické, že z důvodu jejich závažnosti a nebezpečnosti je jejich postih věcí celého mezinárodního společenství. Tento postih byl již několikrát na mezinárodní úrovni realizován, jako příklad mohou sloužit stálé ještě fungující tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Tato diplomová práce se zabývá zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu. Ten má na rozdíl od předchozích mezinárodních trestních tribunálů charakter stálé soudní instituce. Hlavním předmětem výzkumu je hmotněprávní charakteristika těchto zločinů, tedy jejich skutková podstata. Cílem práce je zjistit, zdali Mezinárodní trestní soud přinesl pokrok z hlediska hmotněprávního zakotvení zločinů proti lidskosti. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Jejím cílem je pro účely práce vymezit základní pojmy a určit pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Druhá kapitola se zabývá historií a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola je věnována vzniku konceptu, který je datován ke konci 1. světové války. Tématem druhé podkapitoly je stíhání...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů
Bartizalová, Markéta ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
P R Á V N I C K Á FA K U LTA M A S A RY K O V Y U N I V E R Z I T Y T E O R E T I C K É P R Á V N Í V Ě D Y K A T E D R A T R E S T N Í H O P R Á VA ABSTRAKT DI S E RTA Č N Í P R Á C E D O H O D A O V I N Ě A T R E S T U U M E Z I N Á R O D N Í C H T R E S T N Í C H S O U D Ů M A R K É TA B A RT I Z A L O V Á 2 0 1 6 ABSTRAKT Předmětem této disertační práce je zhodnocení praxe užívání institutu dohody o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů. Práce v obecné rovině pojednává o funkcích mezinárodního trestního práva a o cílech činnosti mezinárodních trestních soudů, přičemž kriticky hodnotí, zda jsou tyto funkce a cíle slučitelné s využíváním dohody o vině a trestu. Na základě rozboru dosavadní judikatury a polemiky s názory jak příznivců, tak odpůrců dohody o vině a trestu v řadách odborné veřejnosti pak uzavírá, že ačkoliv existují situace, kdy může být užití dohody o vině a trestu významným přínosem k prosazování spravedlnosti na mezinárodní úrovni, zůstává dohoda o vině a trestu institutem kontroverzním a je třeba k němu přistupovat s maximální obezřetností. Jeho nevhodné užití totiž může snadno přinést více škody než užitku a může mít fatální důsledky nejen pro hodnocení činnosti tribunálů, ale i pro jejich legitimitu a tím i pro rozvoj mezinárodního trestního práva vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů
Bartizalová, Markéta ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
P R Á V N I C K Á FA K U LTA M A S A RY K O V Y U N I V E R Z I T Y T E O R E T I C K É P R Á V N Í V Ě D Y K A T E D R A T R E S T N Í H O P R Á VA ABSTRAKT DI S E RTA Č N Í P R Á C E D O H O D A O V I N Ě A T R E S T U U M E Z I N Á R O D N Í C H T R E S T N Í C H S O U D Ů M A R K É TA B A RT I Z A L O V Á 2 0 1 6 ABSTRAKT Předmětem této disertační práce je zhodnocení praxe užívání institutu dohody o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů. Práce v obecné rovině pojednává o funkcích mezinárodního trestního práva a o cílech činnosti mezinárodních trestních soudů, přičemž kriticky hodnotí, zda jsou tyto funkce a cíle slučitelné s využíváním dohody o vině a trestu. Na základě rozboru dosavadní judikatury a polemiky s názory jak příznivců, tak odpůrců dohody o vině a trestu v řadách odborné veřejnosti pak uzavírá, že ačkoliv existují situace, kdy může být užití dohody o vině a trestu významným přínosem k prosazování spravedlnosti na mezinárodní úrovni, zůstává dohoda o vině a trestu institutem kontroverzním a je třeba k němu přistupovat s maximální obezřetností. Jeho nevhodné užití totiž může snadno přinést více škody než užitku a může mít fatální důsledky nejen pro hodnocení činnosti tribunálů, ale i pro jejich legitimitu a tím i pro rozvoj mezinárodního trestního práva vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Intervence Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt
Patková, Lucie ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, za jaké situace se Mezinárodní trestní soud patrně rozhodne stíhat zločiny spáchané mimo ozbrojený konflikt. Otázka mezinárodněprávního stíhání takových zločinů je poměrně delikátní zejména s ohledem na značný zásah do suverenity dotčeného státu, která se projevuje i jako suverenita jurisdikční. Práce zkoumá případy vyšetřování keňských povolebních nepokojů na přelomu roku 2007 a 2008 a pokus o potlačení libyjské revoluce v roce 2011. Vedle toho vychází z teorie (liberálního) institucionalismu, kterou se pokouší aplikovat na případy vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt ze strany MTS. Na základě pozorování se pak v rámci této práce pokouším dovodit určující kritéria pro rozhodování Mezinárodního trestního soudu, zda zasáhnout či nikoli v určitém případě porušování lidských práv. Za tímto účelem zohledním postavení země ve světě i v regionu, povahu aktérů útoků, rozsah útoků, vztahy země s velmocemi i připravenost země pachatele útoků stíhat v rámci národní jurisdikce. Závěrem srovnávám poznatky získané z aplikace teorie liberálního institucionalismu a z případových studií.
|
|
|
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Rounová, Magdaléna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního soudu, tedy instituce, která byla zřízena ke stíhání nejzávažnějších zločinů, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek (které s výše zmíněnými zločiny tvoří ještě genocida a zločin agrese). Stíhání těchto zločinů prošlo značným vývojem, přes poválečné tribunály a ad hoc tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu až k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který byl vytvořen jako stálá mezinárodní instituce v roce 1998 na Římské konferenci a začal fungovat v roce 2002 po dosažení dostatečného počtu ratifikací jeho Statutu. Cílem této práce je představit pojetí zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v praxi Mezinárodního trestního soudu, a to s ohledem na vývoj jejich pojetí a stíhání předchozími trestními tribunály. Práce je rozdělena celkem do tří kapitol. V první kapitole se zabývám jistým úvodem do problematiky, tedy vývojem ideje založit stálý mezinárodní trestní tribunál a jeho vznikem. Dále je zde podán určitý teoretický úvod k jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Druhá kapitola je věnována zločinům proti lidskosti. Její první část obsahuje stručný historický vývoj těchto zločinů, s důrazem na jejich pojetí ve statutech norimberského a ad hoc tribunálů. Druhá část se pak zabývá úpravou...
|
host ::
RSS.