|
| |
|
| |
|
|
Archeologie hradů Přemysla Otakara II. v jižních Čechách
PAVLÍN, Jan
V práci je podán přehled o zakládání a vývoji hradů na území České republiky s důrazem na královská sídla v jižních Čechách. Bude prezentována typologie a historie hradů Přemysla Otakara II. v jihočeském regionu. V analytické části bude podán přehled o rozsahu archeologických výzkumů a jejich přínosu pro dějiny těchto památek. Závěrečná část práce je věnována porovnání výpovědi hmotných (archeologických) a písemných pramenů.
|
|
|
Marketing státních hradů a zámků
Borská, Kateřina ; Karlíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Černá, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na marketing státních hradů a zámků. Skutečnost, že se jedná o kulturní dědictví, které musí být zachováno pro příští generace, udává marketingu hradů a zámků jedinečná specifika. Cílem této práce je stanovit marketingová doporučení pro státní hrady a zámky a další památkové objekty v České republice, vyplývající z expertních rozhovorů s kastelány či dalšími pracovníky českých hradů a zámků a ze studia dostupné české i zahraniční literatury.
|
|
|
Po stopách minulosti - Kastellologie
SEDLÁKOVÁ, Marie
Bakalářská práce si klade za cíl představit feudální sídla středověku ve výtvarném projevu romantismu. Teoretická část je především zaměřena na feudální sídlo středověku. V první třetině se zabývá představením objektu hradu a v druhé třetině výtvarným zpracováním tématu hradu v období romantismu. V poslední části pojednává o historii těch objektů, které byly v praktické části zobrazeny. Její praktická část je tvořena souborem devíti grafických listů formátu A3 a A4, které jsou zpracovány technikou hlubotisku, přesněji technikou linorytu. Praktická část také obsahuje pojednání o daném tématu v pedagogické praxi. Závěr bakalářské práce tvoří přílohy praktické části, ukázky předloh i výsledných prací
|
|
|
Nové trendy ve využívání kulturních památek na příkladu Hrádku u Nechanic
Dobřenská, Lucie ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Svoboda, Milan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na trendy ve využívání hradů a zámků zpřístupněných veřejnosti v rámci cestovního ruchu s cílem aplikovat získané poznatky na státní zámek Hrádek u Nechanic. Pro dosažení cíle bylo využito kombinace primárního a sekundárního výzkumu. První část práce (kapitoly 1--3) pojednává o obecných trendech v odvětví cestovního ruchu, kulturním cestovním ruchu, využití hradů a zámků obecně a především na základě osobních rozhovorů s odborníky identifikuje hlavní kvantitativní a kvalitativní trendy. Druhá část práce (kapitoly 4--6) se věnuje Hrádku u Nechanic, jeho marketingovému mixu, vyhodnocení a porovnání zde provedených dotazníkových šetření (z let 2004, 2009, 2010 a 2011) a uvádí doporučení pro další prezentaci památky a její rozvoj. Ta v současné době čelí mj. poklesu návštěvnosti, poklesu růstové dynamiky průměrných tržeb, zvýšené konkurenci ze strany ostatních atraktivit, zpochybňování tradiční kulturně-výchovné role památek či požadavkům na využívání zákaznicky orientovaného marketingového přístupu. Odpovědí na tento vývoj je inovace stávajícího produktu a zavedení nových produktů, zkvalitňování doplňkových služeb a širší zapojení do života regionu.
|
|
|
Zřícenina hradu Dívčí Kámen
DOŠKÁŘOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je historie a stavební vývoj jihočeského hradu Dívčí Kámen, který se nachází v blízkosti bývalého keltského oppida Třísov a dnes je majetkem městysu Křemže. Práce také mimo jiné obsahuje historii užívání hradu, který nechali vystavět rožmberští bratři Petr, Oldřich, Jan a Jošt ? synové Petra I. z Rožmberka. Hrad byl založen v roce 1349, kdy Karel IV. udělil Rožmberkům právo k jeho výstavbě a ti jeho název poněmčili. Proto se o něm v pramenech můžeme dočíst také jako o Maidštejnu, Majdštejnu nebo Menštejnu. Již v roce 1541 se pak prameny o hradu zmiňují jako o opuštěném. Má práce je rozdělena na tři důležité části ? pravěká historie, středověká historie a současný stav. V těchto kapitolách jsem se zaměřila na archeologické průzkumy v oblasti hradu, jeho založení, podobu stavby, chod a správu a v té poslední popisuji podobu hradu, která se nám dochovala do dnešních dnů. Na hradě se dochovaly jak zdi palácového jádra, složeného ze západního a z východního paláce, tak i hradby horního hradu a jeho hospodářského zázemí. Naproti tomu okrouhlá hláska, původně stojící nad řekou na východním cípu staveniště, je zcela srovnána se zemí. Dále se zachovaly i zbytky několika bran, bašt a úzký vstupní koridor. Stále jsou znatelné trosky opevnění latránu.
|
|
|
Pruské hrady a zámky dnes - paradigma a varování
Muchka, Ivan
Článek je pokusem o shrnutí problematiky residencí tzv. královské domény: Berlin (Stadtschloß), Potsdam (Stadtschloß), Schwedt (Schloß). Všechny tyto zámky byly v domě komunistické oprese vyhozeny do povětří. Od změny režimu se uvažuje o jejich znovupostavení, čímž ovšem vyvstává velké množství problémů, které musí památková péče řešit.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.