|
|
Aktivace svalů břišní stěny a svalů zad při cvičení s trakčním a kompresním zatížením
Jordáková, Adela ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Machač, Stanislav (oponent)
Využíváme RUSI (rehabilitative ultrasound imaging) pro měření břišních a zádových svalů v odlišných režimech zatížení. Metodika: Využíváme diagnostického ultrazvuku pro posouzení vlivu trakční a kompresní zátěže na trupové svaly. Měříme lineární rozměry u bříšní stěny- m. OE, m.OI, m.TrA a CSA u bederního m. MF. Pro srovnání měříme dvě skupiny sportovců-florbalisty a sportovce využívajících vis a lokomoci za HKK (lezci, akrobaté). Jako kompresní pozice byl zvolen klek na čtyřech s nadzvednutýmy koleny, a jako trakční vis za HKK s podporou DKK nebo úplným odlehčením. Vzorek čítá 50 probandů. Výsledky: Ve všech pozicích je rozměrově nejmohutnější m. OI, tenčí m. OE a nejslabší m. TrA. U břišních svalů jsou nejnižší hodnoty v klidové pozici. Pro m. OE jsou výsledky shodné pro lezce i florbalisty-nejnižší hodnota je u visu s podporou DKK (florbalisté 0,84 cm, lezci 0,87), vyšší je u komprese (florbalisté 0,96, lezci 0,92), nejvyšší u volného visu (florbalisté 1,04, lezci 1,03). Pro m. OI jsou výsledky skupin odlišné. Lezci mají nejnižší hodnotu ve volném visu (1,19), vyšší ve visu s podporou DKK (1,23) a nejvyšší v kompresi (1,30). Florbalisté mají naopak nejnižší v kompresi (1,21), shodně vyšší ve visu s podporou DKK (1,22) a nejvyšší ve volném visu (1,29). Pro m. TrA jsou výsledky shodné pro lezce i...
|
|
|
Objektivizace posturální funkce břišních svalů
Novák, Jakub ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Davídek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na objektivizaci posturální funkce břišních svalů. V teoretické části přinášíme přehled poznatků o posturální funkci břišních svalů a souvislost jejich koaktivace s nitrobřišním tlakem. Stručně také uvádíme výsledky studií, které řeší vztah posturální aktivace trupových svalů a problematiky Low Back Pain (LBP). Součástí teoretické části je přehled metod využívaných k měření nitrobřišního tlaku a aktivity břišních svalů v kontextu posturálních funkcí. V této části také představujeme novou metodiku měření aktivity břišních svalů pomocí tlakových senzorů připevněných na břišní stěnu v oblasti třísla a trigonum lumbale, jenž jsme využili při měření. Metodika: V rámci praktické části jsme změřili skupinu 35 zdravých mladých probandů (průměrný věk 21,26let, SD ± 1,62) ve 3 posturálně odlišných situacích v sedě: při klidovém dýchání (KD), v situaci s přidanou externí zátěží, kdy proband držel činku o 20% hmotnosti těla (EZ) a v situaci s volním maximálním zvýšením nitrobřišního tlaku, respektive bráničním testem (BT). Výsledky: Statisticky jsme prokázali, že tlak vytvořený břišní stěnou na oba senzory vzroste v situaci s externí zátěží oproti klidovému dýchání (HA1: pro horní senzor p=0,0079, pro dolní senzor p=0,0009). Stejně tak jsme statisticky prokázali, že tlak...
|
|
| |
|
|
Měření aktivace břišní stěny v posturálních vývojových pozicích pomocí Ohm Beltu
Svoboda, Petr ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Mádle, Kateřina (oponent)
Úvod: Cílem práce bylo zjistit rozdíly expanze břišní stěny, a tak nepřímo míry nitrobřišního tlaku v různých posturálních pozicích, a to nejprve bez jakékoliv korekce, následně po slovní a manuální instrukci dle principů konceptu Dynamická neuromuskulární Stabilizace (DNS). Porovnání míry aktivace svalstva břišní stěny v různých pozicích je důležité k určení poloh, ve kterých nejlépe dochází k aktivaci optimální posturální stabilizace. Tyto polohy mohou být vhodné pro terapii a nácvik posturální funkce. Teoretická část je věnována shrnutí základních principů trupové stabilizace, vývojové kineziologie a konceptu DNS. Práce se dále zabývá nitrobřišním tlakem a posturální aktivitou břišních svalů v různých posturálních situacích a shrnuje informace o možnostech objektivizace. Z kineziologického hlediska jsou představeny vývojové pozice konceptu DNS, ve kterých bylo měření provedeno. Metodika: V praktické části bylo testováno 30 zdravých probandů (15 žen a 15 mužů) ve věku 20 až 25 let (průměrný věk 22,73 let, SD 1,88) pomocí přístroje Ohm Belt. Tento přístroj využívá tlakových senzorů, které jsou připevněny na břišní stěnu v oblasti nad tříslem a v trigonum lumbale a umožňuje tak neinvazivní měření expanze břišní stěny, a tím nepřímo stanovení hodnot nitrobřišního tlaku. Probandi byli změřeni v pěti...
|
|
|
Souvislost morfologie svalů břišní stěny s bolestmi zad u elitních hráček florbalu
Kramperová, Adéla ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Šembera, Martin (oponent)
Práce se zabývá hodnocením morfologie břišní stěny s důrazem na posouzení stranové symetrie u elitních hráček florbalu a její souvislosti s výskytem bolestí zad u těchto hráček. Teoretická část práce obsahuje přehled fyziologických mechanismů trupové stabilizace v porovnání s odchylkami u pacientů s bolestmi zad a popisuje princip sonografického vyšetření a jeho využití ve fyzioterapii. Zaměřuje se na zobrazení břišních svalů a souhrn konkrétních nálezů u hráčů florbalu i dalších sportovců s převažujícím jednostranným zatížením v souvislosti s biomechanikou pohybu v těchto sportech. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 20 hráček nejvyšší florbalové soutěže v České republice. U hráček byly sonograficky měřeny lineární rozměry břišních svalů (m. RA, m. TrA, m. OI a m. OE) a šikmých břišních svalů jako celku, v klidové poloze oboustranně. Účastnice dále vyplnily elektronický dotazník hodnotící bolest zad. Výsledky: V práci byla prokázána signifikantní stranová asymetrie lineárních rozměrů břišních svalů (p = 0,017; d = 0,52). Souvislost této stranové asymetrie se základní biomechanikou pohybu ve florbale nelze na základě shromážděných dat prokázat (p = 0,339 - 0,948; d = -0,15 - 0,38). Trend ukazuje vyšší hodnoty tloušťky na forhendové straně držení hole pouze u m. OE (p = 0,052; d = 0,38). Oproti dříve...
|
|
|
Využití biofeedback senzorů pro aktivaci dechové a posturální funkce bránice u pacientů s chronickou low-back pain
Macigová, Lucie ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá objektivizací posturální funkce bránice za využití biofeedback senzorů u pacientů s low back pain (LBP). V teoretické části jsou krátce shrnuty poznatky o posturální funkci svalů břišní stěny a bránice a souvislost jejich aktivace se změnami intra-abdominálního tlaku a vzniku LBP. Práce dále specifikuje LBP, její etiologii a přehled možných způsobů klasifikace nespecifické LBP a subjektivních metod hodnocení LBP. Stručně jsou také uvedeny i ostatní způsoby objektivizace posturálních funkcí, než který byl využit v rámci této práce. Metodika: V rámci praktické části bylo tlakovým senzorem změřeno 31 probandů s nespecifickou chronickou LBP (prům. věk 25,25 let, SD ± 4,66, prům. výška 176,77 cm, SD ± 9,97, prům. váha 77,93 kg, SD ±18,40) vsedě ve třech různých posturálních situacích - klidové nekorigované dýchání, působení externí zátěže, kdy proband držel činku o 20 % své tělesné hmotnosti, a korigované dýchání za současného maximálního zvýšení nitrobřišního tlaku (brániční test). Senzor byl umístěn na břišní stěnu v oblasti trigonum lumbale a třísla. Pro zhodnocení míry subjektivních potíží proběhl taktéž dotazníkový sběr dat pomocí Oswestry dotazníku v2.1a, na jehož základě byl vypočítán Oswestry Disability Index. Výsledky: Statistické vyhodnocení dat ukázalo, že tlak...
|
|
|
Návrh a ověření intervenčního programu zaměřeného na zlepšení svalové síly břišního svalstva pro žáky 9. tříd ZŠ
SIMANDL, Jakub
Tématem této bakalářské práce je problematika svalové síly břišního svalstva žáků devátých tříd základní školy. V teoretické části práce byly vysvětleny a definovány základní problémy tohoto tématu dle odborné literatury a publikací současných trendů. Cílem bakalářské práce je prokázat dopady aplikace vytvořeného intervenčního pohybového programu na posílení břišních svalů a vyhodnotit vliv tohoto programu vzhledem k aktuálnímu stavu svalové síly břišního svalstva žáků 9. tříd. Pro výzkum na základě studované literatury, publikací a vlastních zkušeností byl vytvořen pohybový intervenční program pro vybranou referenční skupinu, kterou tvořilo 20 chlapců ve věku 14-15 let, která byla rozdělena na skupinu experimentální a kontrolní. Do intervenčního programu byla zapojena pouze experimentální skupina. Kontrolní skupina sloužila pro validitu výsledků a jejich ověření. Program, vedený dvakrát týdně, byl započat prvním měřením všech participantů. Druhé měření bylo provedeno po stanoveném intervalu a poslední měření proběhlo na konci intervenčního programu. U všech získaných hodnot proběhla klasifikace dle uvedeného standardu pro danou věkovou kategorii. Po prvním měření bylo zjištěno zlepšení u experimentální skupiny o 4,0 % a na konci intervenčního programu bylo dosaženo zlepšení o 9,6 %. U kontrolní skupiny nedošlo k žádným výrazným změnám. Vlivem zařazení posilování se podařilo zlepšit svalovou sílu břišního svalstva u experimentální skupiny.
|
|
|
Objektivizace posturální funkce břišních svalů
Novák, Jakub ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Davídek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na objektivizaci posturální funkce břišních svalů. V teoretické části přinášíme přehled poznatků o posturální funkci břišních svalů a souvislost jejich koaktivace s nitrobřišním tlakem. Stručně také uvádíme výsledky studií, které řeší vztah posturální aktivace trupových svalů a problematiky Low Back Pain (LBP). Součástí teoretické části je přehled metod využívaných k měření nitrobřišního tlaku a aktivity břišních svalů v kontextu posturálních funkcí. V této části také představujeme novou metodiku měření aktivity břišních svalů pomocí tlakových senzorů připevněných na břišní stěnu v oblasti třísla a trigonum lumbale, jenž jsme využili při měření. Metodika: V rámci praktické části jsme změřili skupinu 35 zdravých mladých probandů (průměrný věk 21,26let, SD ± 1,62) ve 3 posturálně odlišných situacích v sedě: při klidovém dýchání (KD), v situaci s přidanou externí zátěží, kdy proband držel činku o 20% hmotnosti těla (EZ) a v situaci s volním maximálním zvýšením nitrobřišního tlaku, respektive bráničním testem (BT). Výsledky: Statisticky jsme prokázali, že tlak vytvořený břišní stěnou na oba senzory vzroste v situaci s externí zátěží oproti klidovému dýchání (HA1: pro horní senzor p=0,0079, pro dolní senzor p=0,0009). Stejně tak jsme statisticky prokázali, že tlak...
|
|
|
Aktivace svalů břišní stěny a svalů zad při cvičení s trakčním a kompresním zatížením
Jordáková, Adela ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Machač, Stanislav (oponent)
Využíváme RUSI (rehabilitative ultrasound imaging) pro měření břišních a zádových svalů v odlišných režimech zatížení. Metodika: Využíváme diagnostického ultrazvuku pro posouzení vlivu trakční a kompresní zátěže na trupové svaly. Měříme lineární rozměry u bříšní stěny- m. OE, m.OI, m.TrA a CSA u bederního m. MF. Pro srovnání měříme dvě skupiny sportovců-florbalisty a sportovce využívajících vis a lokomoci za HKK (lezci, akrobaté). Jako kompresní pozice byl zvolen klek na čtyřech s nadzvednutýmy koleny, a jako trakční vis za HKK s podporou DKK nebo úplným odlehčením. Vzorek čítá 50 probandů. Výsledky: Ve všech pozicích je rozměrově nejmohutnější m. OI, tenčí m. OE a nejslabší m. TrA. U břišních svalů jsou nejnižší hodnoty v klidové pozici. Pro m. OE jsou výsledky shodné pro lezce i florbalisty-nejnižší hodnota je u visu s podporou DKK (florbalisté 0,84 cm, lezci 0,87), vyšší je u komprese (florbalisté 0,96, lezci 0,92), nejvyšší u volného visu (florbalisté 1,04, lezci 1,03). Pro m. OI jsou výsledky skupin odlišné. Lezci mají nejnižší hodnotu ve volném visu (1,19), vyšší ve visu s podporou DKK (1,23) a nejvyšší v kompresi (1,30). Florbalisté mají naopak nejnižší v kompresi (1,21), shodně vyšší ve visu s podporou DKK (1,22) a nejvyšší ve volném visu (1,29). Pro m. TrA jsou výsledky shodné pro lezce i...
|
|
|
Svalová aktivita trupu při chůzi
Svobodová, Jaroslava ; Opálková, Michaela (vedoucí práce) ; Davídek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce Aktivita trupového svalstva při chůzi Abstrakt Práce se zabývá anatomií a kineziologií trupu, páteře a pánve. Kromě toho se práce zaměřuje i na řízení a biomechaniku chůze. Hlavním cílem práce je však souhrn poznatků o aktivitě svalů trupu během chůze, což zahrnuje i údaje o aktivitě svalů trupu při modifikované chůzi. Pozornost práce je zaměřena zejména na změny aktivity trupu při chůzi při různé rychlosti a při bolesti dolní části zad. Práce je zaměřena především na práci břišního a zádového svalstvo jako jsou m. rectus abdominis, m. obliguus externus abdominis, m. obliguus internus abdominis, m. transversus abdominis a m. erector spinae. Součástí rešeršní práce je i měření svalové aktivity vybraných svalů trupu u jednoho probanda s chronickou bolestí dolní části zad. Svalová aktivita byla snímána pomocí povrchové elektromyografie a proband byl testován na měřicím systému FDM- T Rehawalk.
|
host ::
RSS.