|
| |
|
|
Názory a postoje pacientů na rozdíly ve zdravotnických systémech v ČR a SRN
Pousková, Klára ; Kostřiba, Jan (vedoucí práce) ; Kotlářová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Student: Klára Pousková Školitel: PharmDr. Jan Kostřiba, Ph.D. Název diplomové práce: Názory a postoje pacientů na rozdíly ve zdravotnických systémech v ČR a SRN Klíčová slova: zdravotnické systémy, nadstandardní péče, dotazníkový průzkum, Česká republika, Německo Úvod: ČR a SRN jsou dvě sousední země, nacházející se ve střední Evropě. Přesto je mezi nimi řada rozdílů. Tato práce se zaměřuje na rozdíly ve zdravotnictví. Oficiální statistiky dávají objektivní pohled na současnou situaci v obou zdravotnických systémech. Chybí v nich ale názor pacientů, pro které je celý systém tvořen. Proto byla práce doplněna o dotazníkové šetření. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo porovnat vybrané charakteristiky jednotlivých zdravotnických systémů, rozpoznat hlavní rozdíly mezi systémy a určit jejich největší výhody a nevýhody. Metodika: Dotazníkové šetření bylo uskutečněno ve vybraných městech na území ČR a SRN. Osloveny byly všechny lékárny v námi zvolených obcích. Rozhovor byl veden přesně podle vytvořeného dotazníku autorkou této práce nebo proškoleným tazatelem. Otázky se týkaly především nadstandardní péče, spotřeby LP a soukromých výdajů za ně, spokojenosti se zdravotním stavem a se službami...
|
|
|
Komentovaný překlad: Marc Duriez - Diane Lequet-Slama: Les systèmes de santé en Europe,1998, Paris, str. 3-15, 63-70, 85-90, 118-121.
Cízlerová, Lucie ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tato bakalářská práce sestává ze dvou částí - překladu francouzského textu do češtiny a jeho komentáře. Výchozí text je tvořen pěti kapitolami z knihy Les systèmes de santé en Europe, jehož autoři jsou Marc Duriez a Diane Lequet-Slama. Komentář analyzuje překládaný text a následně představuje metodu překladu spolu s překladatelskými postupy.
|
|
|
České zdravotnictví v mezinárodním kontextu
Cieslar, Jakub ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Finance plynoucí do zdravotnictví tvoří ve vyspělých zemích významnou položku v jejich celkových výdajích. S tím úzce souvisí otázka efektivity, se kterou jsou finanční prostředky ve zdravotnictví využívány. Tato práce se zabývá odhadem a srovnáním efektivit českého zdravotnického systému a dalších 132 členských zemí Světové zdravotnické organizace v roce 2012, jejich změnami od roku 2000 a porovnáním a popisem dalších prací, zabývajících se blízkými tématy. K získání odhadů relativní efektivity (efektivity v rámci vzorku) je v práci použita analýza obalu dat orientovaná na výstupy s variabilními výnosy z rozsahu. Získané výsledky mohou sloužit k výběru vhodných vzorových systémů a k dalšímu snižování neefektivností. Naznačují také, které systémy byly při snaze o zlepšení efektivity využívání zdrojů úspěšné.
|
|
|
Názory a postoje pacientů na rozdíly ve zdravotnických systémech v ČR a SRN
Pousková, Klára ; Kostřiba, Jan (vedoucí práce) ; Kotlářová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Student: Klára Pousková Školitel: PharmDr. Jan Kostřiba, Ph.D. Název diplomové práce: Názory a postoje pacientů na rozdíly ve zdravotnických systémech v ČR a SRN Klíčová slova: zdravotnické systémy, nadstandardní péče, dotazníkový průzkum, Česká republika, Německo Úvod: ČR a SRN jsou dvě sousední země, nacházející se ve střední Evropě. Přesto je mezi nimi řada rozdílů. Tato práce se zaměřuje na rozdíly ve zdravotnictví. Oficiální statistiky dávají objektivní pohled na současnou situaci v obou zdravotnických systémech. Chybí v nich ale názor pacientů, pro které je celý systém tvořen. Proto byla práce doplněna o dotazníkové šetření. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo porovnat vybrané charakteristiky jednotlivých zdravotnických systémů, rozpoznat hlavní rozdíly mezi systémy a určit jejich největší výhody a nevýhody. Metodika: Dotazníkové šetření bylo uskutečněno ve vybraných městech na území ČR a SRN. Osloveny byly všechny lékárny v námi zvolených obcích. Rozhovor byl veden přesně podle vytvořeného dotazníku autorkou této práce nebo proškoleným tazatelem. Otázky se týkaly především nadstandardní péče, spotřeby LP a soukromých výdajů za ně, spokojenosti se zdravotním stavem a se službami...
|
|
|
Komentovaný překlad: Marc Duriez - Diane Lequet-Slama: Les systèmes de santé en Europe,1998, Paris, str. 3-15, 63-70, 85-90, 118-121.
Cízlerová, Lucie ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tato bakalářská práce sestává ze dvou částí - překladu francouzského textu do češtiny a jeho komentáře. Výchozí text je tvořen pěti kapitolami z knihy Les systèmes de santé en Europe, jehož autoři jsou Marc Duriez a Diane Lequet-Slama. Komentář analyzuje překládaný text a následně představuje metodu překladu spolu s překladatelskými postupy.
|
|
| |
|
|
Bismarckův model zdravotnického systému v ČR
Škvařilová, Hana
Cílem diplomové práce je nalézt rozdíly mezi systémem zdravotnictví v ČR a v dalších státech využívajících Bismarckův model zdravotnictví a na základě těchto rozdílů pak navrhnout doporučení pro české zdravotnictví. K nalezení rozdílů byly nejprve analyzovány zdravotnické systémy ČR, Slovenska, Německa a Nizozemí a využitím metody komparace byly následně jednotlivé systémy srovnávány pomocí kvantitativních ukazatelů. Výsledkem práce je doporučení růstu podílu soukromých výdajů na celkových zdravotnických výdajích, návrh na zvyšování mezd ve zdravotnictví či přenesení těžiště lékařské péče především do primární sféry.
|
|
|
POROZUMĚNÍ A POSTOJE LÉKAŘŮ K SOUČASNÉ REFORMĚ ZDRAVOTNICTVÍ
TVRDÁ, Lenka
Zdravotnictví se dotýká každého člověka. Právo člověka na zdraví je považována za jedno ze základních lidských práv. Zatím neexistuje ideální zdravotnický systém a státy reformují své zdravotnické systémy a způsoby jejich financování. Reforma zdravotnictví v naší zemi probíhá dlouho. Žádný ministr však nepředložil tak zásadní změny a zásahy do současného systému jako ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek. Tato reforma je občanům známá zejména kvůli zavedení poplatků ve zdravotnictví. Reforma je však rozsáhlejší. Další kroky reformy navrhují změny ve veřejném zdravotním pojištění, poskytování zdravotní péče a ve vzdělávání, vědě a výzkumu. Transformace zdravotnictví ČR dosud nedořešila a zcela nedokončila řadu některých otázek. Dořešení problémů brzdí rozpory mezi politickou reprezentací. Tato práce byla zaměřena na zjištění porozumění a postojů lékařů k současné reformě zdravotnictví. Pro sběr dat byla požita metoda dotazníku. Sběr dat proběhl v období leden až březen 2009. Návratnost dotazníků byla 84 %. Soubor respondentů byl tvořen lékaři z Kraje Vysočina z oblasti havlíčkobrodska a jihlavska. Cílem práce je zjištění postojů lékařů k současné reformě zdravotnictví. Porovnání názorů ve dvou skupinách lékařů (OSVČ /osob samostatně výdělečně činných/ a lékařů v zaměstnaneckém poměru). Cíl práce byl splněn, z porovnání názorů lékařů jsem získala zajímavé výsledky. Výzkumem byly ověřovány tyto hypotézy: Hypotéza 1: Názory lékařů OSVČ a názory lékařů v zaměstnaneckém poměru se liší. Hypotéza 2: Názory lékařů se liší také podle odborností. Ve většině ohledů byly hypotézy potvrzeny. Domnívám se, že můj výzkum přinesl nové poznatky týkající se problematiky názorů lékařů na české zdravotnictví a na změny v něm probíhající. Během tvorby diplomové práce se mnohé měnilo a reforma zdravotnictví nepostupovala tak, jak byla naplánována. Myslím, že i přesto jsou výsledky výzkumu užitečné a je možné použít je jako podklad k dalším výzkumům v této oblasti a více tak rozšířit informace týkající se této problematiky.
|
|
|
Soukromý sektor ve veřejném zdravotnictví
Matějusová, Lenka ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Tato diplomová práce se snaží popsat situaci soukromého sektoru v systému veřejného zdravotnictví. Za soukromý sektor považujeme pacienty, soukromé zdravotní pojišťovny a soukromé poskytovatele zdravotní péče. V této práci je důraz kladen na soukromé poskytovatele v ambulantní sféře. Definujeme zdraví, jako základní motiv zdravotnických systémů, veřejný a soukromý sektor ve zdravotnictví a problematiku trhu zdravotní péče, včetně externalit, nedokonalých informací a elasticity nabídky a poptávky. V práci je také zmíněna problematika financování zdravotní péče jako kombinace soukromých a veřejných finančních zdrojů. Hlavní důraz je kladen na situaci v České republice. K porovnání je uveden stav zdravotnických systémů v Dánsku, Německu, Velké Británii a Spojených státech. Rozsah soukromého sektoru se v jednotlivých státech liší a záleží na různých okolnostech v daných podmínkách -- sociálně-ekonomický vývoj, státní regulace trhu zdravotní péče a postoj pacientů k soukromému zdravotnictví.
|
host ::
RSS.