|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Příčiny pozitivní interpretace J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství
Prokopová, Barbora ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je odhalit příčiny pozitivních interpretací J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství (2000-2008). Na počátku nového tisíciletí jsme byli svědky nárůstu popularity a nekritického vnímání tohoto sovětského vůdce v očích ruské veřejnosti. Práce zkoumá, z čeho vychází pocit nostalgie po Stalinově éře. Vysvětluje, jak k jeho zesílení přispělo období 90. let, kdy se země těžce vypořádávala s postkomunistickou transformací a přechodem k liberální demokracii. Práce také rozebírá výsledky průzkumů veřejného mínění a s jejich pomocí analyzuje s jakými úspěchy a hodnotami si obyvatelé Ruské federace Stalina spojují. Dále skrze rozbor odborných publikací zkoumá, jak k rozšíření kladného hodnocení období vlády Josifa Stalina přispívají interpretace akademické obce. Práce si také všímá toho, jak rozdmýchání tohoto sentimentu záměrně podporuje politická elita nastoupivší k moci v roce 2000, jaké jsou její konkrétní kroky, jejich motivace i dopady. Práce dochází k závěru, že velký vliv na nárůst nekritické percepce J. V. Stalina mělo období chaosu za vlády prezidenta Borise Jelcina, kdy veřejnost pociťovala úpadek životních standardů i prestiže země. Tyto neúspěchy pak vedly mezi veřejností k přehodnocování minulosti a jejímu zkreslování. Pozitivní vnímání minulosti účelně...
|
|
|
Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku
Votavová, Vladimíra ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Stát a občanská společnost v postsovětském Rusku se zabývá významem, rozvojem a funkcí občanské společnosti v reáliích Ruska po roce 1991. Úvodem se práce snaží postihnout charakter ruského režimu, který je ovlivněn nejen komunistickou zkušeností, ale i průběhem přechodu k demokracii. Vládu prezidentů Jelcina i Putina nahlíží v kontextu teorie hybridních režimů, v nichž chybí zejména vláda zákona a omezení mocí ve státě. Tyto aspekty zásadně ovlivňují podobu a aktéry ruského občanského sektoru, které se text snaží charakterizovat. Práce se zaobírá také různým vnímáním občanské společnosti v Rusku a na Západě, jednotlivé rozdíly identifikuje a zmiňuje odlišnosti ruské kultury i společenského diskurzu. V závěru práce je pozornost věnována speciálně politice prezidenta Putina vůči občanskému sektoru, jejím motivům a důsledkům.
|
|
|
Vzestup a pád ruské oligarchie
Hájek, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
- Vzestup a pád ruská oligarchie Jan Hájek Bakalářská práce "Vzestup a pád ruské oligarchie" se zabývá vztahem mezi velkým ruským byznysem a státním aparátem mezi lety 1987 až 2008. Od počátků podnikání během Gorbačovových reforem se začaly formovat vlivné podnikatelské struktury, které byly v průběhu devadesátých let schopny ovládnout významné části ruského hospodářství. K tomu částečně přispěl neobvykle vysoký stupeň koncentrace vlastnických struktur stupňující se jak za vlády Michajla Gorbačova, tak Borise Jelcina. Důležitými faktory také byly nerostné suroviny jako snadný zdroj příjmů a slabost státu při vytváření a prosazování právního prostředí. Díky tomu mohli někteří podnikaví jedinci získat tak velký majetek, že s ním dokázali ovlivňovat určitá politická rozhodnutí. Jejich vliv dosáhl vrcholu během kampaně za Jelcinovo znovuzvolení, kdy dokonce někteří získali vládní posty a situace se nejvíce blížila oligarchii. Během krátkého času ale došlo k jejich oslabení, jak vzájemnými střety, tak finanční krizí roku 1998 a nástupem Vladimira Putina na přelomu roku 1999 a 2000. Politický vliv oligarchů tak byl významně omezen. Postupem času se vynořila nová mocná elita vycházející z byrokratického aparátu. Ta využívá své moci k další koncentraci podniků pod svou kontrolu a určuje podobu...
|
|
|
Pravoslavná církev v procesu hledání národní identity v postkomunistickém Rusku
Votavová, Vladimíra ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Ústředním tématem této bakalářské práce je analýza role a způsobu, jaké ruská pravoslavná církev (ROC) dosud hrála v procesu hledání národní identity v postkomunistickém (či takzvaném novém) Rusku. Přitom se ale zabývá i společenským postavením ROC, dále také tím, jaké okolnosti v praxi přispěly k tomu, že bylo náboženství navzdory komunistickým perzekucím v Rusku znovu oživeno, a jak bylo společností vnímáno. Zaobírá se také rolí ROC v politice, zejména vlivem ROC na vybranou legislativu, a otázkou, zda lze ROC považovat za státní církev či nikoli. Pozornost je věnována rovněž zahraniční politice s důrazem na sjednocení ROC s exilovou zahraniční církví (ROCA). Součástí práce je i historický exkurz vysvětlující tradiční postavení ROC v ruské společnosti.
|
|
|
Rusko-běloruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999-2008)
Osipova, Kristina ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Rusko-b loruské sjednocování. Vybrané problémy a perspektivy Svazového státu (1999- 2008) Diplomová práce se obsahov zam uje hlavn na t i problematické body politické a ekonomické spolupráce, které pokládám ve sledovaném období (1999-2008) za nejd ležit jší. Jedná se o zavedení jednotné m ny (ruského rublu) v celém prostoru Svazového státu, stanovení ceny za energetické suroviny a proces vyjednávaní projektu Konstitu ního aktu. Vybraným problém m je v pr hu práce v nována samostatná kapitola. Nedílnou sou ástí práce bude i ur ení faktor , které p sobí ruskou zahrani ní politiku v i B lorusku a b loruskou v i Rusku a také proces vypracování a podpisu smlouvy z roku 1999. Mým zám rem bude, mimo jiné, poukázat na to, jak se zm nila integrace státu po nástupu Vladimira Putina do ela ruského státu, jelikož se v ele obou státu ocitly dv velmi silné a charismatické osobnosti, jejichž vztahy se nevyzna ovaly p ílišným p átelstvím. vodem výb ru tohoto tématu je pro m to, že od doby podepsání smlouvy o založení Svazového státu Ruska a B loruska již nyní ub hlo více než deset let, projekt vytvo ení tohoto integra ního uskupení však dokon en nebyl, p estože se to podle smlouvy m lo stát v pr hu p ti let. Nezdá se ani, že je "projekt" v bec uskute nitelný, což je vid t z celé ady problém , se kterými se oba státy po...
|
|
|
Mezi demokracií a autoritarismem? Politický vývoj v Rusku v letech 2000-2012
Anissimov, Roman ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Gutsul, Yulia (oponent)
Práce je věnována vývoji de facto nového politického systému v Rusku po nástupu V.V. Putina a zabývá se hodnocením jeho demokratičnosti. I když se ústavní rámec dřívejšího politického systému (1991-2000) změnil jenom malo, došlo však k rozsáhlému "přebudování vztahů" mezi institucemi výkonné, zákonodarné, soudní moci; byla přehodnocena politika centra ve vztahu k regionům a stranický systém nabyl jiné podoby. Cílem práce je zanalýzovat vývoj ruského politického systému v letech 2000 až 2012 a konkrétně sedmi jeho složek: (výkonné, zákonodarné a soudní moci, volebního systému, stranického systému, místní samosprávy a roli nepolitických akterů) a zhodnotit zda se jedná o hybridní demokratický systém nebo o politický systém autoritářské povahy. V práci se klade důraz na posouzení rozdílů mezi zákonným rámcem uskutečněných politických reforem a jejich skutečným dopadem na fungování politického systému jako celku. Oficiálně Rusko i dodnes má ústavně zakotvené demokratické státní úspořádání, ovšem jeho skutečná demokratičnost je částo zpochybňována, vzhledem k výskytu v systému prvků zjevně odporujících tradičnímu pojetí demokratického vládnutí. Kromě toho, v práci jsou hodnoceny předpoklady ruského politického systému pro úspěšný přechod k plnohodnotné demokracii. V textu se pomocí jednotlivých konceptů rozebírají specifika fungování politického systému Ruska s příhlédnutím k obecným demokratickým standardům.
|
|
|
Mediální obraz Vladimíra Putina
Šrámková, Kateřina ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Tato práce bude analyzovat mediální obraz Vladimira Putina během jeho působení ve funkci prezidenta a premiéra a jeho využívání k upevnění a udržení si své moci a pozice v ruském politickém systému. Tato práce se zaměří na klíčové události během Putinova působení ve funkci prezidenta, které přispěly k vybudování jeho obrazu silného a starajícího se vůdce, na válku v Čečensku a soudní proces s Michailem Chodorkovským. Dále tato práce bude zkoumat roli Vladimira Putina jako premiéra v rámci tandemu Medveděv-Putin a jeho další budování obrazu vůdce. Na závěr bude analyzovat význam současných protestů v ruské společnosti a jejich dopad na vývoj ruské politiky. Cílem práce je zanalyzovat mediální obraz Vladimira Putina a jeho využívání k posílení své moci a zjistit, zda tento mechanismus může fungovat i v současném Rusku.
|
|
| |
|
|
The Analysis of the Russian Foreign Policy in the Post-Soviet Area after the Year 2000
Majerčíková, Gabriela ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat postavení Ruska v postsovětském prostoru prostřednictvím analýzy jeho zahraniční politiky ve vztahu k tomuto regionu po roce 2008. První kapitola vymezuje teoretické a metodologické východiska aplikované v diplomové práci. Druhá kapitola se zabývá formulací ruské zahraniční politiky po rozpadu SSSR a její vývojem počas devadesátých let. Následně třetí kapitola obsahuje analýzu ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2000 založenou na čtyřech hladinách analýzy -- hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině vnitrostátních vlivů a hladině jednotlivce. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na analýzu bilaterálních vztahů Ruska s postsovětskými republikami. S cílem poukázat na odlišný přístup ruské zahraniční politiky ve vztahu k různým postsovětským republikám byl zvolen příklad Gruzie a Arménie. Poslední kapitola jmenuje rysy ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2008 ve světle Koncepce zahraniční politiky Ruské federace z roku 2008.
|
host ::
RSS.