|
|
Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy
Machová, Zuzana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy" se věnuje konfliktu mezi šesti státy. Jedná se o Brunej, Čínu, Filipíny, Malajsii, Taiwan a Vietnam. Základním cílem této práce je představit jednotlivé aktéry konfliktu, podstatu jejich nároků na Spratlyho a Paracelské ostrovy a vývoj vztahů mezi státy v průběhu času. Pozornost je věnována i aktérům, jež si nenárokují Spratlyho či Paracelské ostrovy, nicméně do konfliktu zasahují. Konkrétně se jedná o USA, Japonsko a organizaci ASEAN. Pro lepší pochopení konfliktu v Jihočínském moři je v první části věnována pozornost významu Jihočínského moře a Spratlyho a Paracelských ostrovů. Rozebrány jsou teoretické a právní aspekty, které konflikt doprovázejí. Jedná se o teorii konfliktu a bezpečnosti, Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, Deklaraci o chování stran v Jihočínském moři a Deklaraci o Jihočínském moři. Samotný konflikt o Spratlyho a Paracelské ostrovy je rozebrán od skončení 2. světové války do současnosti, přičemž důraz je věnován situaci posledních let a příčinám napětí, které v oblasti panuje.
|
|
|
Tchajwanská lobby v USA mezi lety 2017-2020
Tučková, Gabriela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Lobbing je nedílnou součástí politických rozhodovacích procesů. Jedná se o relevantní způsob komunikace, během které se lobbingové firmy a lobbisté snaží ovlivnit různé oblasti politik ve prospěch svých klientů. To se týká i zahraničního lobbingu, kdy se daná země snaží skrze lobbingové firmy nasměrovat zahraniční politiku cílového státu ve svůj prospěch. Tento nástroj využívá i Tchaj-wan, pro který představuje jeden z hlavních nástrojů vymezení se z mezinárodní izolace a zajištění vlastní bezpečnosti. Tchaj-wan tak v průběhu let investoval už miliony amerických dolarů a tento trend pokračoval i v období let 2017-2020, tedy vlády Donalda Trumpa. Práce analyzuje pomocí veřejně dostupných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti míru pro-tchajwanské lobby v USA právě mezi lety 2017-2020. Zhodnocuje počet firem najatých tchajwanskými vládními subjekty, finanční prostředky, které za své služby obdržely, i kontakty učiněné těmito firmami se zákonodárci USA. Zároveň mapuje politické kontribuce učiněné ve prospěch sponzorů a spolusponzorů vybraných zákonů. Práce se věnuje i činnosti organizace americké organizace Formosan Association for Public Affairs, která zásadním způsobem přispívá propagaci tchajwanských témat ve veřejném prostoru i Kongresu USA.
|
|
|
The influence of the Taiwan's democratization on the cross-strait relations and on the prospect for completion of the Chinese unification
Lenhart, Erik ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Andělová, Petra (oponent)
V mojej diplomovej práci analyzujem vplyv demokratizácie na Taiwane na čínsko- taiwanské vzťahy. Z hľadiska štruktúry rozdeľujem prácu na obdobie pred demokratizáciou, obdobie demokratizácie a obdobie od prvej mocenskej alternácie na Taiwane. V prvej kapitole analyzujem vývoj vzniku čínsko-taiwanskej otázky, obdobie japonskej kolonizácie, obdobie po II. svetovej vojne, obdobie čínskej občianskej vojny a obdobie studenej vojny do druhej polovice 80-tych rokov. Poukazujem na zásadné externé a interné vplyvy, ktoré ovplyvnili vývoj čínsko-taiwanských vzťahov, ako aj interný vývoj oboch čínskych štátov. Druhá kapitola pojednáva o demokratizácii na Taiwane a analyzuje jej interné a externé pôsobenie. Na základe teórie hier A. Przeworského porovnávam demokratizáciu na Taiwane a incident na námestí Tiananmen. Na konci druhej kapitoly komparujerm politický režim a systém oboch čínskych štátov a poukazujem na význam Taiwanu pre Čínu. V záverečnej kapitole sa venujem obdobiu prvej politickej alternácie na Taiwane a jej vplyvom na čínsko-taiwanské vzťahy. Analyzujem otázku taiwanskej identity a suverenity, kde poukazujem na tri najčastejšie interpretácie suverenity nad Taiwanom. Kapitola obsahuje aj analýzu súčasnej viac úrovňovej stratégie ČĽR voči Taiwanu. Keďže v roku 2008 sa na Taiwane konali parlamentné...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Sociální integrace pracujících Čechů a Slováků na Taiwanu
Kovářová, Martina ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá integrací pracujících Čechů a Slováků na Taiwanu. Cílem tohoto výzkumu je přiblížení integračního procesu, probíhajícího ve 4 dimenzích této integrace - strukturální, kulturní, interaktivní, identifikační, a to na mikroúrovni, která nabízí pochopení toho procesu také z pohledu psychologických aspektů. Cílem je také identifikace faktorů, které podporují nebo naopak znesnadňují celý tento proces. Výzkum je založen na metodě kvalitativního rozhovoru, přičemž do šetření bylo zařazeno celkem 12 informantů. Ačkoliv byla určitá míra integrace ve strukturální sféře očekávaná vzhledem ke skutečnosti, že zkušenost na tamním trhu práce byla jedním z hlavních kritérií pro zařazení do výzkumu, problematickým faktorem se jevila především nelegální povaha některých pracovních vztahů. Za hlavní překážky byly identifikovány jazyková a kulturní bariéra. Jako podpůrné faktory celého tohoto procesu můžeme vymezit postoj majoritní společnosti a nastavení institucionálního systému. Významné byly též sociální sítě. Klíčová slova akulturace - dimenze sociální integrace - psychologické aspekty integrace - sociální integrace - Taiwan
|
|
|
China's Sharp Power: How China Seeks to Influence and Coerce its Neighbours
Štěpař, Roman ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Ve své diplomové práci odpovím na otázku, co je to ostrá síla, jak Čína používá ostrou sílu a poté na 4 případech ilustruji, že Čína má různé strategie ovlivňujících operací. V Japonsku, respektive na Okinawě, Čína se zaměřuje na jejich společnou historii a snaží se získat Okinawany pryč od Japonské moci. V Jižní Koreji, Čína během sporu o THAAD využívá korejskou ekonomickou závislost ve svůj prospěch. Na Taiwanu, Čína chce díky společným kulturním vazbám změnit názor všech Taiwanců na "status-quo". Na Novém Zélandu, Čína využívá k šíření čínské propagandy zámořskou čínskou komunitu. Nakonec porovnám situaci v každé zemi a zjistím, kde byla čínská ostrá síla účinná a kde nebyla.
|
|
|
Recent Changes of Taiwan's Foreign Policy
Cheng, YiChen ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
The preliminary scope of work of this thesis, following the neo-classical realisms methodology of analyzing, we intend to find out Taiwans foreign policy trajectory. We want to know under what circumstances and domestic situation, Taiwan chooses to follow what foreign policies. Through the analysis of objective power (which includes economy, technology, military, and International relations), and with internal political situation (which is mainly focused on elites perceptionsof the country) , we hope to find out the patterns of the foreign policy and possibly contribute to future foreign policy insight. The thesis found out that due to Taiwans constitutional type which is a semi-presidential system, Taiwans foreign policies are heavily aligned with the leaders perceptions and interpretations under the unified government. The leaders view, on the other hand, is still heavily influenced by their traditional party's stands and the goals for both two parties in recent years after democratization are always seeking more visibility in international relations and reduce the threats. The different methods and approaches applied by the leaders resulted in completely different outcomes of the objective power of Taiwan and also the changes in the opinions of citizens over the years. The results could help us...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987
Sehnálková, Jana ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fürst, Rudolf (oponent) ; Suchý, Petr (oponent)
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987 Jana Sehnálková Abstrakt Práce je věnována vztahům mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem v kontextu čínsko-amerických vztahů. Sleduje, jakým směrem se tyto vztahy vyvíjely poté, co Tchaj-wan započal proces demokratizace na konci 80. let, který vnesl do čínsko-tchajwanských, americko-tchajwanských a také do americko-čínských vztahů zcela novou dynamiku. Práce také sleduje, které fenomény, události a která témata rozvoj vzájemných vztahů ovlivnily a jak na ně Spojené státy reagovaly. Mezi tyto události patří například Pekingský masakr, krize v Tchajwanské úžině v letech 1995- 1996 nebo vzestup Číny, který ovlivňuje postoj Číny vůči Tchaj-wanu a na který Spojené státy musí reagovat. Práce se zaměřuje na tyto hlavní otázky: Jaká je motivace Spojených států Tchaj- wan nadále podporovat? Jak na tuto podporu reaguje Peking a jakým způsobem spolupráce mezi Tchaj-wanem a USA ovlivňuje čínsko-americké vztahy? Práce dochází k závěru, že Spojené státy podporují Tchaj-wan z ideologických a strategických důvodů. Použitím analytického rámce "pivotal deterrence" práce ukazuje, že Washington působí jako pomyslný pivot a svou politikou vůči Tchaj-peji a Pekingu udržuje rovnováhu v Tchajwanské úžině s cílem zajistit pokračování statu quo, který pro...
|
|
|
Frenemies: Analýza americko-čínských vojenských vztahů během Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou přístupu Bushovy a Obamovy administrativy k americko-čínským vojenským vztahům. Cílem práce je pomocí teorie opatření na budování důvěry (Confidence Building Measures) nalézt a pospat trendy a témata, která formovala americko-vojenské čínské vztahy během obou administrativ. Bilaterální vztah mezi Pekingem a Washingtonem je nejdůležitějším vztahem na začátku 21. století a ovlivňuje celosvětové dění. Z historického hlediska sužovaly americko-čínské vztahy nejrůznější spory, které se vyskytují i v 21. století. Otázka amerického vyzbrojování Tchaj-wanu, čínská vesmírná a kyberprostorová militarizace jsou hlavními důvody pomalého vývoje americko-čínských vojenských vztahů. Pro mezinárodní i regionální stabilitu je důležité, aby obě tyto světové mocnosti hledaly způsoby, jak udržet napětí mezi nimi na minimální úrovni a ideálně hledaly oblasti spolupráce. Tato práce dochází k závěru, že během Bushovy administrativy procházely společné vojenské vztahy nestabilním vývojem, nejen kvůli způsobu jejich vytváření, ale také kvůli již zmíněné americké podpoře vůči Tchaj-wanu. Obamova administrativa byla o poznání úspěšnější ve vývoji americko-čínských vojenských vztahů, neboť vedla procesy jejich vytváření ze shora dolů. I přes Obamovy úspěchy v budování stabilních vojenských...
|
host ::
RSS.