|
|
Návštěva Gustáva Husáka ve Spolkové republice Německo v dubnu 1978
OLIWA, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou událost v historii československo-západoněmeckých vztahů, a sice na podrobnou analýzu návštěvy československé delegace v čele s Gustávem Husákem ve Spolkové republice Německo, proběhnuvší v dubnu 1978. V práci bude přiblížen průběh návštěvy jednak z pohledu dochovaných nevydaných dokumentů diplomatické povahy, uchovávaných v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a materiálů uložených v Národním archivu v Praze, jednak z perspektivy dobového mediálního ohlasu, především ve stranickém tisku Rudé právo a denících Svobodné slovo a Lidová demokracie.
|
|
|
Guillaumova aféra z pohledu médií
Petrov, Martin ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Guillaumova aféra z pohledu médií" pojednává o reakci vybraných periodik na událost, při které západoněmecká kontrarozvědka odhalila agenta Stasi, Güntera Guillauma, v kancléřství Willyho Brandta. Po aféře Spiegel se jednalo o další významnou událost v dějinách Německa, a i v tomto případě představovala média klíčovou roli. Po zatčení Guillauma a jeho ženy Christel publikovala německá média mnoho článků o Guillaumově životě, jeho kariéře a pozadí aféry. Sílící tlak ze strany tisku a spolustraníků nakonec přinutil Willyho Brandta rezignovat na post kancléře Spolkové republiky a své místo přenechat Helmutu Schmidtovi. Právě Brandtova rezignace je jedním z důvodů proč se aféře věnovala i média ve východním Německu, která v podobných případech raději mlčela. Popularita bývalého starosty Západního Berlína byla však vysoká i v NDR, proto se v tamních médiích objevilo několik článků zabývajících se Guillaumovou aférou. Cílem bakalářské práce je zmapovat reakci týdeníku Der Spiegel a deníku Neues Deutschland na aféru Guillaume a zjistit v čem se při informování o události vybraná periodika shodovala a v čem naopak rozcházela.
|
|
|
Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa
Kabátová, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa" předkládá pohled na novou východní politiku (Ostpolitik) Spolkové republiky Německo vlády Willyho Brandta a Waltera Scheela v souvislosti s uzavřením Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa z roku 1974. Práce se věnuje domácí i východní politice SRN přelomu šedesátých a sedmdesátých let a historickému kontextu zkoumaného období. Předkládá také postoje a stanoviska obou aktérů smlouvy. Dále je v textu popsán obsah smlouvy a zhodnocen její význam.
|
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
ČSSR ve východní politice SPD (1973 -1989)
Malínek, Tomáš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tato disertační práce se zabývá Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) a její politikou vůči Československu v letech 1973-1989. Předmětem zkoumání nejsou pouze vztahy mezi SPD a KSČ, ale také kontakty mezi západoněmeckými sociálními demokraty, československým disentem a politickou emigrací. Cílem této práce je najít odpověď na tyto tři základní otázky: Jaké byly cíle "československé politiky" SPD? Do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit? Znamenal odchod SPD do opozice v roce 1982 zásadní předěl v jejím přístupu k ČSSR?
|
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa
Kabátová, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa" předkládá pohled na novou východní politiku (Ostpolitik) Spolkové republiky Německo vlády Willyho Brandta a Waltera Scheela v souvislosti s uzavřením Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa z roku 1974. Práce se věnuje domácí i východní politice SRN přelomu šedesátých a sedmdesátých let a historickému kontextu zkoumaného období. Předkládá také postoje a stanoviska obou aktérů smlouvy. Dále je v textu popsán obsah smlouvy a zhodnocen její význam.
|
|
|
Německá a východní politika v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce MATĚJŮ, Petra. Německá a východní politika v letech 1963-1966. Praha, 2011. 103 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. Diplomová práce Německá a východní politika v letech 1963-1966 se zaměřuje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Německo (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice vůči zemím východního bloku a na jejich proměny v době Erhardovy vlády. Její výchozí tezí je předpoklad, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Německo k výraznému posunu ve vnímání německé a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí důkladného, chronologicky uspořádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy přístupu sledovaných politických stran k politice vůči Sovětskému svazu, Německé demokratické republice i dalším komunistickým státům východní Evropy ve vymezeném období. Nejprve je srovnáván stav na počátku a na konci funkčního období Erhardovy vlády u každé politické strany zvlášť a poté je provedena celková komparace dynamiky změn v jednotlivých stranách. Tato diplomová práce tak čtenářům předkládá charakteristiku...
|
|
|
Vývoj diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navazováním diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy v období vlády kancléře Willy Brandta. Cílem této práce je analyzovat způsob, jakým smlouvy, které Spolková republika Německo uzavřela se Sovětským svazem, Polskem, NDR a Československem v období Brandtovy vlády přispěly k uvolnění napětí v Evropě a připravily půdu pro konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, jejímž výsledkem byl Závěrečný akt přijatý 1. srpna 1975. První kapitola pojednává o kořenech Brandtovy východní politiky a počátcích jeho politické kariéry. Druhá kapitola se zabývá prvními kroky Brandtovy vlády v souvislosti s jeho východní politikou. Jedná se o setkání Brandta se Stophem v Erfurtu a Kasselu, a dále o uzavření smlouvy s SSSR a Polskem z roku 1970. Třetí kapitola se zabývá normalizací vztahů SRN s NDR. Čtvrtá kapitola pak pojednává o smlouvě SRN s ČSSR z roku 1973, která dotvořila celkovou konstrukci bilaterálních smluv s východními zeměmi. Zde pojednává o otázce neplatnosti mnichovské dohody, kterou bylo nutno vyřešit v rámci uzavření této smlouvy. Pátá kapitola analyzuje souvislost Ostpolitik s konáním Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která je často považována za vrchol Brandtovy politiky uvolnění.
|
|
|
Willy Brandt and the German reunification
HAMERNÍKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zabývá životem a politickou činností Willyho Brandta a procesem německého znovusjednocení. Práce popisuje politiku Willyho Brandta v době rozdělení Německa, jeho zahraniční politiku jako spolkového kancléře a jeho nepřímý vliv na pozdější znovusjednocení Německa díky postupnému sbližování se s východním blokem. Zároveň se zabývá vztahy Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky od jejich rozdělení až po jejich znovusjednocení, stejně jako jednotlivými fázemi celého sjednocovacího procesu i událostmi, jež mu předcházely. V neposlední řadě hodnotí také ekonomické a společenské dopady znovusjednocení.
|
host ::
RSS.