|
|
Motivy jaderného programu Íránu
Stanovská, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou jaderné proliferace, konkrétně motivy jaderného programu Íránu. Vzhledem k bezprecedentnímu ničivému potenciálu nukleárních zbraní se mezinárodní společenství již tři desetiletí snaží ovlivnit směřování íránské jaderné politiky, bohužel bez větších úspěchů. Cílem této práce je identifikace proliferačních motivů íránské republiky a nastínění určitých kroků vedoucích k jejich minimalizaci. Jako základní teoretický rámec byla zvolena konceptualizace Scotta Sagana, který kategorizuje motivy do tří skupin, a to bezpečnostní vnitropolitické a normativní. Jelikož však modely postrádají jasnou identifikaci proměnných, tento rámec byl doplněn konkrétními indikátory vyplývající z koncepce Stephena Meyera. Práce je pojata jako jednopřípadová instrumentální studie, jejíž závěrem je potvrzení oprávněnosti předpokladu, že samotná východiska realistického přístupu k proliferaci jaderných zbraní nevysvětlují celkovou strukturu motivací Islámské republiky Írán.
|
|
|
Securitization without escalation? The case of U.S.-Iran relations regarding nuclear proliferation
Petržilková, Daniela ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Cílem této práce je odpovědět na výzkumnou otázku "Proč USA neprovedly během Trumpova prezidentství vojenský úder na íránská jaderná zařízení navzdory ostré kritice íránského jaderného programu?" Práce představuje několik hypotéz, které se zabývají podmínkami vojenského úderu proti jaderným zařízením potenciálního jaderného státu. Jedna taková hypotéza je vybrána k ověření či vyvrácení na příkladu vztahů mezi USA a Íránem během Trumpova prezidenství. Podle této hypotézy dokázal Írán odstrašit USA hrozbou konvenční odplaty. Diplomová práce využívá metod případové studie a diskurzivní analýzy. Empirická část této práce nejprve hodnotí, zda byly splněny všechny tři kroky sekuritizace podle tzv. Kodaňské školy. Analýza dochází k závěru, že íránský jaderný program byl skutečně v USA během Trumpova prezidenství úspěšně sekuritizován. Následně je provedena analýza jednotlivých složek íránského konvenčního odstrašení, ze které vyplývá, že Írán disponoval dostatečně silnými konvenčními silami, aby byl schopen provést účinné útoky na cíle cenné pro USA. Byly také splněny všechny tři podmínky důvěryhodnosti hrozby konvenční odplaty a Írán tuto hrozbu vůči USA dostatečně komunikoval. V diplomové práci je proto vybraná hypotéza potvrzena a jejím závěrem je, že Írán byl během Trumpova prezidentství schopen USA...
|
|
|
Vyhodnocení účinnosti ekonomických sankcí: Případy Íránu a Severní Koreje
Hába, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Plášek, David (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá rozdílnou úspěšnost Severní Koreji a Íránu v získání jaderných zbraní. Oba státy se v jeden čas pokoušely vyvinout jaderné zbraně a to z důvodů vnitropolitických i zahraničněpolitických a bezpečnostních. Avšak zatímco Severní Korea provedla úspěšný jaderný test již v roce 2006, Írán byl naopak v roce 2015 nucen podepsat dohodu, jež jeho jaderný program významně omezovala. Tato diplomová dokazuje, že za rozdílnými výsledky stojí více přispívajících faktorů. Konkrétně ukazuje, že zatímco motivace k získání jaderných zbraní měly obě země podobné, jejich ekonomické/vojenské prostředky a také reakce ostatních států se významně lišily. Schopnost Severní Koreje vojensky odstrašit potenciální útok Spojených Států společně s diplomatickou podporou, jež režimu poskytovala Čína a Jižní Korea a dále brutalitou vůči vlastnímu obyvatelstvu hrály klíčovou roli.
|
|
|
Analýza zahraniční politiky USA vůči jadernému zbrojení v jižní Asii
Freitag, Vojtěch ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Jaderné testy Indie a Pákistánu v roce 1998 vzbudily obavy celého mezinárodního společenství. Spojené státy v čele s Billem Clintonem, jež stály v přední linii boje proti jaderné proliferaci, testy odsoudily a uvalily na obě země ekonomické sankce. Indie a Pákistán se ocitly pod silným tlakem a podle mezinárodního antiproliferačního režimu jim bylo zamezeno obchodování s jaderným materiálem a technologiemi. Nicméně sankce byly brzy zrušeny, Spojené státy postupně zlepšily vztahy s Indií, a nakonec ukončily její jadernou izolaci. Indicko-americká jaderná dohoda z roku 2008 de facto legitimizovala indický program jaderných zbraní a začlenila ji do mezinárodní jaderné spolupráce. Naproti tomu Pákistán v jaderné izolaci zůstává a podobná dohoda se Spojenými státy se zdá být v nedohlednu. Tato práce vysvětluje rozdílnost přístupu Spojených států pomocí modifikované neorealistické teorie, jež předpokládá kromě vlivu mezinárodního systému také částečný vliv prezidenta USA na výslednou zahraniční politiku. Práce je koncipována jako komparativní případová studie. Na třech úrovních analýzy, systémové, státní a úrovni jednotlivce jsou prozkoumány a porovnány faktory, které stály za jadernou dohodou a celkovým indicko-americkým sblížením. Na systémové úrovni se jedná o slábnoucí unipolární systém. Nutnost...
|
|
|
The social construction of nuclear threat : US nuclear disarmament discourse, 1945-2014
Pyrihová, Marie ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Nukleární zbraně jsou klíčovou součástí bezpečnostní politiky Spojených států Amerických již od roku 1945. Od této doby byly součástí společenského diskurzu Spojených států jaderné zbraně a hrozby s nimi spojené. Tato studie zkoumá, jak byly tyto hrozby společensky konstruovány jednotlivými aktéry v rámci diskurzu. Dále zkoumá diskurzivní analýzou, jak nukleární odzbrojovací diskurz reagoval na tyto identifikované hrozby. Teze se zaměřovala na to, jak na sebe tyto popsané hrozby a odzbrojovací diskurz v jednotlivých etapách působily a ovlivňovaly další vývojové etapy. Diplomová práce zkoumající nukleární diskurz USA užívá metodologický rámec diskurzivní analýzy. Diplomová práce pracovala s teorií sekuritizace a určovala klíčové momenty, kdy byla daná hrozba prohlášena za životně důležitou pro bezpečnost Spojené států a kdy případně tato hrozba pominula.
|
|
|
The Social Construction of Nuclear Threat: US Nuclear Disarmament Discourse, 1945 - 2014
Pyrihová, Marie ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Nukleární zbraně jsou součástí bezpečnostního diskurzu Spojených států Amerických po vice jak 70 let. Hrozba nukleárních zbraní se za tu dobu několikrát změnila. Naše studie zkoumá jak byla nukleární hrozba sociálně konstruovaná a jak různí aktéři sekuritizovali tuto hrozbu a za jakým účelem. Diplomová práce užívá metodologický rámec diskurzivní analýzy. Zkoumá politický a sociální nukleální diskurz v USA podél dvou linií analýzy: úroveň vládní a úroveň hnutí za nukleární odzbrojení Diplomová práce pracuje s mnoha vládními společenskovědními zdroji za účelem stanovení jak v rámci daného diskurzu různé typy nukleární hrozby vznikly.
|
|
|
Motivy jaderného programu Íránu
Stanovská, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou jaderné proliferace, konkrétně motivy jaderného programu Íránu. Vzhledem k bezprecedentnímu ničivému potenciálu nukleárních zbraní se mezinárodní společenství již tři desetiletí snaží ovlivnit směřování íránské jaderné politiky, bohužel bez větších úspěchů. Cílem této práce je identifikace proliferačních motivů íránské republiky a nastínění určitých kroků vedoucích k jejich minimalizaci. Jako základní teoretický rámec byla zvolena konceptualizace Scotta Sagana, který kategorizuje motivy do tří skupin, a to bezpečnostní vnitropolitické a normativní. Jelikož však modely postrádají jasnou identifikaci proměnných, tento rámec byl doplněn konkrétními indikátory vyplývající z koncepce Stephena Meyera. Práce je pojata jako jednopřípadová instrumentální studie, jejíž závěrem je potvrzení oprávněnosti předpokladu, že samotná východiska realistického přístupu k proliferaci jaderných zbraní nevysvětlují celkovou strukturu motivací Islámské republiky Írán.
|
|
|
Komparace postupu americké administrativy vůči Íránu v otázce proliferace jaderných zbraní za vlád prezidentů Bushe a Obamy
Čermák, Michal ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace amerických aktivit za vlád prezidentů Bushe a Obamy směrem k Íránu s ohledem na hrozbu proliferace jaderných zbraní. Sleduje diplomatické kroky Spojených států vůči Íránu a ostatním aktérům, kteří v této problematice hrají důležitou roli a rovněž některé jiné metody, kterými se nejsilnější světová velmoc snaží znemožnit Íránu vývoj jaderných zbraní. Zmíněné téma je zasazeno do širšího kontextu kontinuity a změny v americké bezpečnostní a zahraniční politice. Cílem diplomové práce je zhodnotit, v čem se americké kroky vůči Íránu za vlády prezidenta Obamy lišily od kroků jeho předchůdce, v čem na ní naopak navazovaly a jaká byla jejich efektivita.
|
host ::
RSS.