|
| |
|
|
Suppressing violence or promoting destabilization? Analysis of Principal-Agent relationships to achieve different goals: Cases of Iran and Israel
Bora, Daniel ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Teorie zástupné války (proxy warfare) si zejména od počátku konfliktu v Sýrii získává stále větší pozornost širší veřejnosti, ale i akademické obce. Tento fenomén však není úplně nový. Cílem této diplomové práce je popsat vybrané proxy vztahy na Blízkém Východě a analyzovat je z pohledu motivace aktérů a managementu těchto vztahů. Pro dosažení tohoto cíle aplikujeme analýzu vztahu principal-agent, která nám k tomu poskytuje dostatečný prostor. Tento přístup je aplikován na třech případových studiích zvolených pro tuto práci. V první případové studii zkoumáme vztah hnutí Hizballáh s Iránem. V tomto případě jsou cíle a zájmy obou aktérů do značné míry totožné, tudíž je v tomto případě navázání principal-agent vztahu jednodušší než v jiných případech. Ve druhé případové studii se zaměřujeme na vztah Izraele s hnutím Hamás. Tento případ je zajímavý tím, že zájmy obou aktérů jsou na první pohled protichůdné. Proč by tedy měly obě strany navázat jakýkoliv typ proxy vztahu? Je to možné, pokud jdou deklarované/ideologické cíle a zájmy stranou a oba aktéři najdou alespoň jeden společný, pragmatický cíl. Poslední případová studie nahlíží na hnutí Hamás jako hybridního agenta. Hybridního proto, že je v principal-agent vztahu se dvěma znepřátelenými aktéry (Irán, Izrael). Podstata těchto dvou vztahů je však...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj postavení pásma Gaza v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu
Svobodová, Kateřina ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vývoj postavení pásma Gaza v průběhu trvání izraelsko-palestinského konfliktu. První část je zaměřena na historii konfliktu s důrazem na dění, které ovlivnilo sledovanou oblast. Dále jsou v práci rozebírány události 21. století, které měly dopad na současnou situaci a životní podmínky v tomto prostoru, konkrétně se jedná o jednostranné stažení Izraele z pásma Gazy, Izraelem uvalenou ekonomickou blokádu pásma Gazy a tři vojenské operace, které Izrael na tomto území během probíhající blokády vedl. Následky blokády a vojenských akcí uvrhly sledovanou oblast do stavu, který je na hranici obyvatelnosti. Pozornost je v této práci věnována také palestinské politické scéně, a to vzestupu islamistického hnutí Hamás a rostoucí rivalitě mezi frakcemi Fatah a Hamás. Právě vnitřní problémy a nestabilita palestinského vedení patří v současné době mezi překážky při hledání mírového řešení celého izraelsko-palestinského sporu.
|
|
|
Srovnání současného terorismu s terorismem 70. a 80. let minulého století
Knytlová, Petra ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce je věnována problematice terorismu a vývoji tohoto fenoménu od 70. let po současnost. Terorismus se pod vlivem měnící se mezinárodní situace a dostupnosti nových technologií v posledních desetiletích radikalizoval a globalizoval. Národní terorismus byl vystřídán terorismem globálním a revoluční ideologie, kterými byly inspirovány skupiny 70. a 80. let, nahradily radikální podoby náboženství, zejména tedy islamismus, který má kořeny ve stále vzrůstající nespokojenosti panující v muslimském světě. Ačkoli mezi tzv. "starým" a "novým" terorismem neexistuje jasná hranice, liší se od sebe tyto jevy v několika ohledech. Druhé polovině 20. století dominovaly levicově orientované teroristické skupiny, jejichž cílem se stala změna režimu a boj proti kapitalismu a imperialismu. Jejich struktura byla hierarchicky uspořádaná a skupina operovala s nízkým počtem členů. Naopak na přelomu 20. a 21. století přichází na scénu islamistické skupiny, kterým vévodí celosvětová teroristická síť al-Káida. Organizace funguje bez přímého vedení a je schopna udeřit kdekoli na světě, což dokazují útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001. Specifickou metodou boje se pro islamistické skupiny po celém světě staly sebevražedné atentáty, jejichž využívání je výrazně odlišuje od revolučních skupin...
|
|
|
Druhá libanonská válka versus válka v Gaze
Hájek, Jan ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Fuxa, Filip (oponent)
Diplomová práce Druhá libanonská válka versus válka v Gaze- komparace izraelského postupu se zabývá dvěma posledními konflikty, které Izrael vedl. V roce 2006 válčil s šíitským hnutím Hizballáh a na přelomu roku 2008/2009 se sunitským Hamásem. Diplomová práce se převážně zaměřuje na izraelskou stranu, porovnává a určuje bezprostřední příčinu nejprve izraelského vojenského "neúspěchu" v bojích s Hizballáhem na jihu Libanonu s izraelským vojenským úspěchem v bojích s Hamásem v pásmu Gazy v operaci Lité olovo. Ze tří zkoumaných příčin: izraelské politické a armádní velení, připravenost izraelské armády-vliv EBO a připravenost Hamásu a Hizballáhu na konflikty, následně určí bezprostřední. Jako východisko pro svou analýzu izraelského vojenského neúspěchu v Libanonu a následného úspěchu v Gaze využiji teorii založenou na účinku, kterou Izrael zahrnul do své vojenské doktríny před Druhou Libanonskou válkou. Teorie poskytne rámec pro pochopení procesů, které vedly k libanonskému neúspěchu.
|
|
|
Analysis of Israeli-Palestinian conflict in Gaza Strip
Mičovská, Natália ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalárska práca analyzuje Izraelsko-Palestínsky konflikt. Pozerá sa na neho prostredníctvom vývoja jednej z hlavných palestínskych strán - Hnutie islamského odporu (Hamas). V úvode sa nachádza teoretická časť s vysvetlením pojmu islamský fundamentalizmus tak, ako je počas celej práce chápaný. Ďalej nasleduje historický vývoj, od praotca hnutia, cez stranu Moslimské bratstvo, až po vznik Hamasu počas Prvej intifády. Ďalšie kapitoly sa venujú priamo strane a jej vplyvu na celý konflikt. V práci sú detailne analyzované štyri dôležité dokumenty hnutia - Charta z roku 1988, Predvolebný program z roku 2005, Program Národnej zjednotenej vlády a nakoniec Vládny program jednofarebnej vlády Hamasu z roku 2006. Tieto dokumenty, ako aj výroky a činy členov hnutia sú dôležité pre zmapovanie vývoja myslenia a budúceho dopadu na konflikt. Práca je zameraná prevažne na obdobie rokov od Prvej intifády po súčasnosť a na územie Pásma Gazy, kde v súčasnosti stále vládne Hnutie islamského odporu. Posledná kapitola rozoberá postoje štátov a odborníkov na vývoj a budúce smerovanie hnutia.
|
|
|
Evropská unie a izraelsko-palestinský konflikt
Srnka, Vojtěch ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Izraelská okupace palestinských území příští rok oslaví své padesátileté výročí. Evropská unie, nejvýznamnější obchodní partner Izraele a zároveň největší dárce humanitární pomoci Palestině, dlouho víceméně nečinně přihlížela neustálému prohlubování okupace a oddalování jejího konce v podobě výstavby izraelských osad a postupnému rozdělení palestinského území na Pásmo Gazy ovládané radikálním Hamásem a Západní břeh. Až na podzim roku 2015 se odhodlala učinit první restriktivní krok vůči izraelskému postupu v podobě zavedení jasných pravidel označování zboží z těchto izraelských osad. Dostalo se jí však velmi tvrdé reakce jak ze strany izraelské vlády, tak především ze strany některých členských zemí EU. Tato práce se tedy soustředí na posouzení legitimity unijního kroku a zároveň toho, proč částečný neúspěch v podobě negativní reakce členských států přišel.
|
host ::
RSS.