| |
|
Time-lapse monitoring of cell mechanical properties
Přibyl, J. ; Rotrekl, V. ; Pešl, M. ; Jelínková, Š. ; Kratochvílová, Irena
Atomic force microscopy (AFM) is a highly sensitive non-invasive surface method able to provide insight into cells' mechanical parameters. Membrane and sub-membrane development, as well as internal cellular properties, can be monitored. The stiffness of cells is a fundamental phenomenon that reflects changes in cell physiology. More importantly, changes in cell mechanical properties are also often found to be closely associated with various disease conditions. Cell mechanics are mainly dependent on cytoskeletal architecture. The development of cryopreserved cells' mechanical properties (stiffness) after thawing was studied using AFM.\n
|
| |
|
Influence of freezing and thawing process on cryopreserved cells nuclei and surfaces. Functions and physico-chemical properties of cryoprotectants.
Golan, Martin ; Kratochvílová, Irena (vedoucí práce) ; Raška, Milan (oponent) ; Schneider, Bohdan (oponent)
1 Abstrakt: Kryoprezervace buněk je komplexní proces nalézající uplatnění v základním biologickém výzkumu, lékařství i zemědělství. Tato práce prohlubuje současné chápání kryoprezervace buněk a jejích důsledků, a to na biologické i fyzikální úrovni. Výsledky obsahují charakteristiku chování vybraných kryoprotektantů (především DMSO, trehalóza, antifreeze protein ApAFP752) v kapalné fázi, v pevné fázi i během tuhnutí. Pozornost je rovněž věnována charakteru a míře poškození rozmrazených buněk, u nichž byla sledována jejich viabilita a vývoj stavu jejich povrchu a jádra (integrita jaderné membrány, úroveň kondenzace chromatinu, přitomnost dvojných zlomů DNA). Důležitým výsledkem je, že S-fázní buňky (NHDF a MCF7 linie) během kryoprezervace utrpí rozsáhlý kolaps replikačních vidliček, což představuje závažné poškození. Je tedy vhodnější mrazit buňky v jiných fázích buněčného cyklu. Ke sledování stavu rozmrazených buněk byla použita především mikroskopie atomárních sil (AFM), konfokální fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Získané poznatky mohou být použity k optimalizaci používaných kryoprezervačních protokolů a k lepšímu hodnocení účinnosti a šetrnosti nově vyvinutých kryoprotektantů.
|
|
Vliv kryoprezervace na spermie myší.
Veselá, Kateřina ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Kryoprezervace neboli zamrazení spermií je v reprodukční biologii stále aktuálnějším tématem. Dnes je jedinou používanou metodou uchovávání spermií, ať již pro potřeby asistované reprodukce, či pro vědecké účely. Tato metoda má však negativní dopady na takto uchovávané buňky a je proto neustále předmětem řady studií. Mezi hlavní příčiny vznikajících poškození spermatických buněk hlodavců řadíme použití nevhodné kryoprotektivní látky, nedostatečnou eliminaci vznikajícího oxidativního stresu při kryoprezervaci i špatně zvolenou rychlost a teplotu zamrazení. Správně zvolený postup a složení médií, ve kterých jsou spermie uchovávány, mohou velice výrazně ovlivnit kvalitu těchto spermií při jejich následném využití. Tato práce se zabývá vlivem kryoprezervace na spermie zástupců řádu Rodentia. Mezi hlavní vlivy této metody patří vliv zamrazení na DNA spermie, její membránu a s ní související akrozóm, a v neposlední řadě vliv zamrazení na motilitu spermie.
|
|
Etická problematika asistované reprodukce s důrazem na metody kryokonzervace
Zajíčková, Markéta ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Křepelka, Petr (oponent) ; Teplá, Olga (oponent)
Lidská neplodnost není novým fenoménem, ale je stejně stará jako lidstvo samo. V současné době však ve většině vyspělých zemí stoupá počet párů, které mají problém s početím potomka. To je způsobeno mimo jiné i životním stylem spojeným s budováním kariéry a odkládáním rodičovství. Zatímco v minulosti neplodné páry měly obvykle jen dvě možnosti jak řešit svoji sterilitu - bezdětností a náhradním životním programem, nebo osvojením dítěte. Dnes mají neplodné páry ještě třetí možnost, kterou je léčba neplodnosti pomocí metod asistované reprodukce. Letos uplynulo přesně čtyřicet let od okamžiku, kdy se narodilo první dítě pomocí mimotělního oplodnění. Již tehdy byla asistovaná reprodukce považována za metodu, která je eticky problematická. Na hledání východisek etických problémů se podílela a stále podílí celá řada odborníků, např. lékaři, biologové, právníci, filozofové, teologové a další. Nejen, že u některých problémů nebylo za celou dobu existence asistované reprodukce nalezeno řešení, na němž by se většina odborné i laické veřejnosti shodla, ale s postupným vývojem této léčebné metody vznikají problémy nové. Dnešní stupeň vývoje jednotlivých technik a postupů umělého oplodnění spolu s moderními farmaceutickými přípravky umožňují mít vlastní dítě i osamělým ženám bez partnera, homosexuálním párům a...
|
|
Vliv nového kryokonzervačního protokolu na imunogenicitu a rejekci tepenných aloštěpů u potkanů
Hrubý, Jan ; Matia, Ivan (vedoucí práce) ; Oliverius, Martin (oponent) ; Štádler, Petr (oponent)
SOUHRN Cílem předložené experimentální práce bylo studovat na potkanním modelu akutní buňkami a protilátkami zprostředkovanou imunitní reakci u příjemců štěpů břišní aorty ošetřených novým standardizovaným klinickým kryokonzervačním protokolem s pomalým rozmrazováním používaným v "Programu transplantace cévních štěpů v České republice". Dalším cílem naší práce bylo porovnat vliv dvou základních typů konzervačních protokolů používaných v tomto programu (kryokonzervační protokol s pomalým rozmrazováním a protokol konzervace chladem) na akutní imunitní reakci po transplantaci takto ošetřených štěpů břišní aorty u potkanů. Kryokonzervované štěpy břišní aorty jsme transplantovali syngenně mezi potkany kmene Lewis (skupina CRYO-ISO, doba kryokonzervace 172,6 dnů) a alogenně mezi potkany kmenů Brown - Norway a Lewis (skupina CRYO-ALO, doba kryokonzervace 179,3 dnů). Štěpy jsme explantovali 30. pooperační den a následně vyšetřili histologickými a imunohistochemickými metodami se zaměřením na typické známky akutní rejekce ve třech základních vrstvách aortální stěny. Sledovali jsme přítomnost endotelových buněk, známky intimální hyperplázie, šířku tunica media, přítomnost nekróz a ukládaní protilátek třídy G v této vrstvě, počet CD4+, CD8+ a LEW MHC II+ imunokompetentních buněk v adventiciální vrstvě aortální stěny....
|
|
Influence of freezing and thawing process on cryopreserved cells nuclei and surfaces. Functions and physico-chemical properties of cryoprotectants.
Golan, Martin ; Kratochvílová, Irena (vedoucí práce)
1 Abstrakt: Kryoprezervace buněk je komplexní proces nalézající uplatnění v základním biologickém výzkumu, lékařství i zemědělství. Tato práce prohlubuje současné chápání kryoprezervace buněk a jejích důsledků, a to na biologické i fyzikální úrovni. Výsledky obsahují charakteristiku chování vybraných kryoprotektantů (především DMSO, trehalóza, antifreeze protein ApAFP752) v kapalné fázi, v pevné fázi i během tuhnutí. Pozornost je rovněž věnována charakteru a míře poškození rozmrazených buněk, u nichž byla sledována jejich viabilita a vývoj stavu jejich povrchu a jádra (integrita jaderné membrány, úroveň kondenzace chromatinu, přitomnost dvojných zlomů DNA). Důležitým výsledkem je, že S-fázní buňky (NHDF a MCF7 linie) během kryoprezervace utrpí rozsáhlý kolaps replikačních vidliček, což představuje závažné poškození. Je tedy vhodnější mrazit buňky v jiných fázích buněčného cyklu. Ke sledování stavu rozmrazených buněk byla použita především mikroskopie atomárních sil (AFM), konfokální fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Získané poznatky mohou být použity k optimalizaci používaných kryoprezervačních protokolů a k lepšímu hodnocení účinnosti a šetrnosti nově vyvinutých kryoprotektantů.
|
|
Etická problematika asistované reprodukce s důrazem na metody kryokonzervace
Zajíčková, Markéta ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Křepelka, Petr (oponent) ; Teplá, Olga (oponent)
Lidská neplodnost není novým fenoménem, ale je stejně stará jako lidstvo samo. V současné době však ve většině vyspělých zemí stoupá počet párů, které mají problém s početím potomka. To je způsobeno mimo jiné i životním stylem spojeným s budováním kariéry a odkládáním rodičovství. Zatímco v minulosti neplodné páry měly obvykle jen dvě možnosti jak řešit svoji sterilitu - bezdětností a náhradním životním programem, nebo osvojením dítěte. Dnes mají neplodné páry ještě třetí možnost, kterou je léčba neplodnosti pomocí metod asistované reprodukce. Letos uplynulo přesně čtyřicet let od okamžiku, kdy se narodilo první dítě pomocí mimotělního oplodnění. Již tehdy byla asistovaná reprodukce považována za metodu, která je eticky problematická. Na hledání východisek etických problémů se podílela a stále podílí celá řada odborníků, např. lékaři, biologové, právníci, filozofové, teologové a další. Nejen, že u některých problémů nebylo za celou dobu existence asistované reprodukce nalezeno řešení, na němž by se většina odborné i laické veřejnosti shodla, ale s postupným vývojem této léčebné metody vznikají problémy nové. Dnešní stupeň vývoje jednotlivých technik a postupů umělého oplodnění spolu s moderními farmaceutickými přípravky umožňují mít vlastní dítě i osamělým ženám bez partnera, homosexuálním párům a...
|
|
Influence of freezing and thawing process on cryopreserved cells nuclei and surfaces. Functions and physico-chemical properties of cryoprotectants.
Golan, Martin ; Kratochvílová, Irena (vedoucí práce)
1 Abstrakt: Kryoprezervace buněk je komplexní proces nalézající uplatnění v základním biologickém výzkumu, lékařství i zemědělství. Tato práce prohlubuje současné chápání kryoprezervace buněk a jejích důsledků, a to na biologické i fyzikální úrovni. Výsledky obsahují charakteristiku chování vybraných kryoprotektantů (především DMSO, trehalóza, antifreeze protein ApAFP752) v kapalné fázi, v pevné fázi i během tuhnutí. Pozornost je rovněž věnována charakteru a míře poškození rozmrazených buněk, u nichž byla sledována jejich viabilita a vývoj stavu jejich povrchu a jádra (integrita jaderné membrány, úroveň kondenzace chromatinu, přitomnost dvojných zlomů DNA). Důležitým výsledkem je, že S-fázní buňky (NHDF a MCF7 linie) během kryoprezervace utrpí rozsáhlý kolaps replikačních vidliček, což představuje závažné poškození. Je tedy vhodnější mrazit buňky v jiných fázích buněčného cyklu. Ke sledování stavu rozmrazených buněk byla použita především mikroskopie atomárních sil (AFM), konfokální fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Získané poznatky mohou být použity k optimalizaci používaných kryoprezervačních protokolů a k lepšímu hodnocení účinnosti a šetrnosti nově vyvinutých kryoprotektantů.
|