Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Královský hrad a město Loket v době lucemburské
Kolaříková, Kateřina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Počátky historie hradu i města Lokte sahají do období vrcholného středověku. Město se začalo vyvíjet patrně až v návaznosti na význam hradu a jeho vznik je spojován s velkou zakladatelskou vlnou Přemysla Otakara II. Hrad byl patrně od počátku budován jako významný bod královské správy i ochrany zemských hranic a svůj význam si udržel po celý středověk. Tak je např. zmiňován i v majestátu Karla IV. mezi těmi královskými hrady, které nesmějí být za žádných okolností zcizeny ani zastaveny. Lucemburští panovníci se významně podíleli na podobě řady královských sídel i měst, navíc je Loket spojen i s krátkou epizodou života Karla IV. I proto je cílem této bakalářské práce vysledovat historický vývoj hradu a města Loket právě v době vlády rodu Lucemburků v Českých zemích, zejména pak architektonické a stavební proměny hradu, vazby loketských purkrabí, měšťanů i dalších osob spojených se zdejším životem k pražskému královskému dvoru, a naopak možné osobní vazby lucemburských panovníků k Lokti.
Exhortatio ad canonicos regulares de vicio proprietatis: řeholníci a majetek v pozdním středověku
Strnadová, Kristýna ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Obsahem práce je edice textu Exhortatio ad canonicos regulares de vitio proprietatis z rukopisu III D 16 uloženém v Národní knihovn R v Praze, jenž p vodn pat il do knihovny bývalého kláštera augustinián kanovník v Roudnici nad Labem. Edice byla vytvo ena celkem z osmi rukopis a z dalších dvou rukopis byla vytvo ena samostatná edice paralelního textu. Sou ástí je i základní popis jednotlivých rukopis a analýza textu, zkoumající jeho p vod a propojení s dalšími traktáty o majetku ze 14. a 15. století a souvislost s Jind ichem z Hassie. Práce též zahrnuje volný p eklad daného traktátu.
Mariánské oltáře ze sbírky Tomassa degli Obizzi v Národní galerii v Praze
Honysová, Dominika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení oltářů s ústředním námětem Panny Marie italské provenience 14. a 15. století ze sbírky Tommasa degli Obizzi, nacházející se dnes v Národní galerii v Praze. V úvodu práce bude zhodnocena tuzemská a zahraniční literatura k danému tématu. Poté budou připomenuty okolnosti původu této sbírky a způsob, jakým se tato díla dostala ze zámku Konopiště do Národní galerie v Praze. Další část práce pak bude zaměřena na pětici deskových oltářů, u kterých bude provedena formální analýza. Tato díla budou zpracována katalogovým způsobem. Závěrem práce bude zhodnocení uvedených děl a jejich význam v rámci sběratelství v širším kontextu.
Církevní správa na Sušicku v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Jiří VLASÁK, Církevní správa na Sušicku v pozdním středověku, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012, Práce se zabývá církevní správou v sušickém regionu, jako části prácheňského děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí i pronájmů far. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v regionu a pozornost je v neposlední řadě věnována také místnímu kléru. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny českého arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Pro zařazení informací do širšího kontextu jsou rovněž připojeny části pojednávající o stavu české církevní správy v pozdním středověku a středověké dějiny regionu. Klíčová slova: Sušice, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, církevní správa, fary
Brandýský děkanát v pozdním středověku
Pořízka, Pavel ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Práce se zabývá církevní správou v brandýském děkanátu v období pozdního středověku. Je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti, z hlediska obsazování faráři, jejich majetkovým zázemím a jejich patronáty. Pozornost je také věnována místnímu kléru. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny českého arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Rovněž jsou připojeny části pojednávající o stavu české církevní správy v pozdním středověku a stručné dějiny jednotlivých lokalit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.