|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
Barokní krajinotvorba. Srovnání přístupu Šliků a Sasko-Lauenburských
Vokurka, Michal ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Chodějovská, Eva (oponent)
Výzkum raně novověké krajiny doby baroka byl často spojen s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na příkladu sedmnácti panství sasko- lauenburských vévodů a jejich dědiček jsem se pokusil ukázat, že přístup ke krajině byl funkčnější a pragmatičtější oproti tomu, jak ho nazírala dosavadní literatura. Šlechtická reprezentace a legitimizace moci byla při dobové krajinotvorbě zdůrazňována stejně jako privilegovanost katolického náboženství. Komparací činnosti Sasko-Lauenburských spolu se specifickou šlikovskou komponovanou krajinou v oblasti Kopidlna, Starých Hradů a Veliše vynikly obecné, nebo naopak některé zvláštní rysy tehdejší krajinotvorby.
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
Jáchymov - jeden z fenoménů českého království. Sonda do poměrů města 16. století
Huczmanová, Andrea ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Má-li být shrnut obsah a výsledky předkládané práce, lze konstatovat, že práce svým rozsahem stejně tak jako vlastním záměrem odpovídá svému zadání. Přesto je nutné uznat, že nebyl vytěžen dostupný archivní materiál a to díky jejímu rozsahu, který je značný. Proto ji je možné považovat pouze za vstup do širší problematiky otázky vzniku a zániku uměleckých center v česko-saském Krušnohoří, jak zde tyto vzájemné vazby byly sledovány již od 13. století z politickoprávního aspektu. Cílem práce samé bylo představit poměry města v rámci prvé poloviny 16. století. Ty zde byly nastíněny skrze využití archivního materiálu a to jak hospodářského, tak právního rázu se zvláštním zřetelem na vlastní povýšení zdejší aglomerace na město s poukazem na zájem zdejší vrchnosti jm. Šliků na rozvoji této lokality, pro které znamenala jak základ jejich bohatství, tak počátek jejich postupného konce. Proto je možné označit z pohledu pánů pohledu Šliků období jejich vlastnictví Jáchymova a zdejších těžebních revírů za labutí píseň, v jejichž osudech hrálo město Jáchymov klíčovou roli v poměru k samotnému králi.
|
host ::
RSS.