|
|
Plodnost v Česku v rámci polarity město vs. venkov v období 1996-2020
Veselá, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Plodnost v Česku v rámci polarity město vs. venkov v období 1996-2020 Abstrakt Intenzita a časování plodnosti prošla od počátku 90. let 20. století v Česku významným vývojem, který lze sledovat pomocí několika demografických ukazatelů plodnosti. Tato bakalářská práce analyzuje rozdíl vývoje intenzity a časování plodnosti od roku 1996 do roku 2020 mezi městskými a venkovskými obcemi pro celé Česko a jednotlivé okresy zvlášť. Teoretická část práce se zabývá regionální diferenciací plodnosti, vývojem plodnosti od 90. let 20. století v Česku a vymezením konceptu města a venkova, na jehož základě jsou rozděleny obce Česka v analytické části práce. Cílem práce je porovnat vývoj plodnosti města a venkova a vymezit oblasti se stejnými či podobnými hodnotami výsledných demografických ukazatelů. V analytické části práce jsou dále zkoumány rozdíly intenzity a časování plodnosti za jednotlivé vybrané ukazatele plodnosti zvlášť, z kterých lze sledovat diferenciaci zkoumané dichotomie města a venkova. Klíčová slova: intenzita a časování plodnosti, město, venkov, úhrnná plodnost, průměrný věk matky, podíl narozených mimo manželství Počet znaků bez mezer: 73 436
|
|
|
The Impact of Family Policies on Fertility in the Visegrád Group
Gajdušková, Karolína ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce zkoumá efektivitu rodinných politik realizovaných v zemích Visegrádské skupiny (V4) po pádu komunismu v roce 1989 a jejich vliv na úhrnnou plodnost. Zatímco předchozí studie na toto téma se obvykle zaměřovaly na jednu zemi nebo větší skupinu zemí, tato práce poskytuje komparativní přístup, který umožňuje lépe interpretovatelné srovnání účinků politik. Celkově jsme analyzovali dopady sedmi rodinných politik na plodnost v daných zemích. Zvolili jsme syntetickou kontrolní metodu, která simulovala vývoj úhrnné plodnosti, pokud by daná politika nebyla zavedena. Jako kontrolní skupinu jsme zvolili země, které jsou zároveň členy Evropské unie a OECD. Naše zjištění ukazují různorodé výsledky rodinných politik ve skupině V4. Zatímco Česká republika byla úspěšná ve zvýšení plodnosti prostřednictvím efektivní alokace veřejných financí, vysoké investice Maďarska do rodinných politik přinesly relativně omezené výsledky. Polsko dlouho do rodin příliš neinvestovalo, což se v posledních letech změnilo a pozitivně ovlivnilo plodnost, přesto byl přítomen pouze krátkodobý dopad. Slovensku se daří udržovat stabilní míru plodnosti navzdory nižší alokaci financí. Celkově lze říct, že dopady rodinných politik na plodnost se v rámci Visegrádské skupiny liší a je zde malý prostor pro sjednocení politik.
|
|
| |
|
|
Analýza demograficko-ekonomické situace regionu jihovýchodní Asie v kontextu populačních politik
Hrbková, Aneta
Diplomová práce se zabývá demografickou a ekonomickou situací, která panuje v regionu jihovýchodní Asie se zaměřením na populační politiku. Mezi populačním růstem a ekonomickým vývojem panuje vztah, proto byla do práce zahrnuta i ekonomika. Region jihovýchodní Asie je demograficky velmi dynamický a některé státy se snaží populační trendy usměrnit zavedením různých populačních politik. Populační politiky se dají rozdělit na politiky anti-natalitní či pro-natalitní. V závislosti na daných podmínkách, které v zemi panují, se jednotlivé vlády rozhodují, který typ populačních politik v zemi implementují. Cílem diplomové práce je analyzovat, jaké populační politiky implementovaly jednotlivé státy jihovýchodní Asie a jaké měly dopady na demograficko-ekonomickou situaci v regionu. Autorka svůj výzkum omezila na členské státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a pro výzkum sestrojila kompozitní indikátor. Na základě výsledků kompozitního indikátorů, byly vybrány tři případové studie, které byly v práci blíže charakterizovány.
|
|
|
Dynamika populačního stárnutí ve světě
Bošková, Mariana ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Dynamika populačního stárnutí ve světě Abstrakt Práce má za cíl zhodnotit průběh populačního stárnutí ve světě. Toto téma je v dnešní době velice aktuální, a pravděpodobně bude i do budoucna, pro řadu států světa. Zhodnocení populačního stárnutí probíhá především pomocí pěti ukazatelů: indexu stáří, indexu ekonomické závislosti, úhrnné plodnosti, naděje dožití při narození a mediánového věku. Větší pozornost je kladena zejména na roky 1950, 2015 a 2050, ovšem do práce je také zahrnut index přírůstku použitých ukazatelů, který mapuje vývoj po celý tento stoletý časový horizont. Zatímco v minulosti stárnutí populací probíhalo v ekonomicky vyspělých státech, do budoucna bude tento trend s největší pravděpodobností probíhat dle výsledků nejvýrazněji v rychle rozvíjejících se státech Východní a Jihovýchodní Asie, a to s rychlejší dynamikou. Klíčová slova: demografické stárnutí, svět, index stáří, index ekonomické závislosti, úhrnná plodnost, naděje dožití při narození, mediánový věk
|
|
|
Porovnání plodnosti v ČR a v dalších zemích EU
Medková, Barbora ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním vybraných průřezových i kohortních charakteristik plodnosti pro 15 vybraných evropských zemí, které jsou rozděleny do čtyř skupin: země postkomunistické, země severní Evropy, země jižní Evropy a země západní Evropy. Cílem práce je zjistit, zdali se vybrané skupiny zemí mezi sebou ve svém vývoji navzájem lišily a zdali existují rozdíly mezi zeměmi postkomunistickými a ostatními zeměmi. Také je cílem ukázat, jakých hodnot dosahuje v jednotlivých zemích úhrnná plodnost, průměrný věk matek při narození dítěte a podíl dětí narozených mimo manželství. Rovněž bude analyzován vývoj konečné plodnosti žen narozených po druhé světové válce s cílem zjistit, zda jsou poklesy průřezové úhrnné plodnosti později alespoň částečně kompenzovány či zda generační plodnost žen stále klesá. Pro získání základních dat byla použita databáze Eurostatu a databáze Human Fertility, plodnost žen po roce 2015 potřebná pro výpočet konečné plodnosti generací žen narozených po roce 1965 byla odhadnuta na základě scénáře projekce Eurostatu. Data byla následně dále zpracovávána a analyzována. Bylo zjištěno, že úhrnná plodnost ve všech zemích během druhé poloviny minulého století poklesla (v některých zemích poměrně hluboko) pod hodnotu potřebnou pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva. V tomto století jsou hodnoty úhrnné plodnosti již poměrně stabilní, v některých zemích lze dokonce pozorovat mírný růst a průměrný věk matek ve většině zemí, po počátečním poklesu, v posledním desetiletí roste a ve většině zemí se pohybuje kolem 30 let. Poměrně velký růst zaznamenal také podíl dětí narozených mimo manželství, jehož hodnoty se v současné době, až na výjimky, pohybují mezi 40 a 60 %. U většiny zkoumaných průřezových charakteristik byly nalezeny rozdíly mezi vybranými skupinami zemí. Také bylo zjištěno, že konečná plodnost se u zemí jižní a severní Evropy s časem snižuje, u zemí jižní Evropy velmi výrazně, u zemí severní Evropy pouze pro mladší generace (narozené po roce 1980). Pro země západní Evropy se předpokládá nárůst na poměrně vysoké hodnoty pro generace narozené kolem roku 1985 a poté pokles. U zemí postkomunistických se pro nejmladší sledované generace předpokládá, že hodnoty začnou růst.
|
|
|
Změny vývoje plodnosti a porodnosti v závislosti na ekonomických podmínkách v ČR
Sudová, Petra ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vývoje porodnosti a plodnosti v závislosti na ekonomických podmínkách ČR. Cílem této diplomové práce je na základě dostupných údajů analyzovat vztahy mezi vybranými sociálně ekonomickými ukazateli a úhrnnou plodností a vyhodnotit změny týkající se porodnosti a plodnosti v České republice, ke kterým došlo v časovém období 1993 až 2015. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - teoretickou a analytickou. V teoretické části jsou popsány základní metody výpočtu charakteristik pro analýzu úrovně porodnosti a plodnosti, dále je nastíněna problematika vývoje vybraných sociálně ekonomických ukazatelů. Důležitou součástí první části diplomové práce je specifikace použitých metod v rámci časových řad. Druhá část je prakticky zaměřena na kointegrační analýzu a následné sestavení jednorovnicových modelů, z nichž byly pomocí transformace získány modely korekce chyby. Díky nim lze popsat krátkodobé a dlouhodobé vztahy mezi časovými řadami. Vysvětlovanou proměnou je ve všech sestavených modelech úhrnná plodnost, vysvětlujícími proměnnými jsou HDP, průměrná hrubá měsíční mzda, výdaje na konečnou spotřebu domácností, přídavky na děti, rodičovský příspěvek a úvěry domácnostem na obyvatele.
|
|
|
Vývoj plodnosti v USA
Fialová, Lucie ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Janáková Kuprová, Barbora (oponent)
Vývoj plodnosti v USA Abstrakt Cílem této práce je analyzovat vývoj intenzity plodnosti ve Spojených státech amerických. Jako nástroj k této analýze využívám ukazatele: úhrnná plodnost, míry plodnosti podle věku a průměrný věk matky při narození dítěte. Obyvatelstvo Spojených států je velice heterogenní, tudíž při analýze plodnosti je třeba brát v úvahu rasovou/etnickou diferenciaci obyvatelstva. Každá z rasových/etnických skupin je jedinečná a má svůj způsob demografického chování. Intenzita plodnosti je různorodá i na úrovni jednotlivých států, tudíž je v práci zařazena i kapitola o regionální diferenciaci úrovně plodnosti. Tato práce také obsahuje kapitolu o demografických teoriích, jako je první a druhá demografická revoluce a extrémně nízká úroveň plodnosti. Teorie popisují a vysvětlují změny v reprodukčním chování obyvatelstva. Klíčová slova: Míry plodnosti podle věku, úhrnná plodnost, průměrný věk matky při narození dítěte
|
|
|
Rodinná politika a reprodukční chování v zemích Visegrádské čtyřky po roce 1990
Krejčí, Anna ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent) ; Černíková, Alena (oponent)
Rodinná politika a reprodukční chování v zemích Visegrádské čtyřky po roce 1990 Abstrakt Pokles plodnosti v postkomunistických zemích již byl podroben mnoha výzkumům. Cílem této diplomové práce je porovnat vývoj plodnosti a rodinné politiky v zemích Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko,Polsko a Slovensko) a zjistit, jak se po roce 1990 odlišovaly přístup k rodinné politice a reakce na změnu společenských podmínek. V práci je popsáno nastavení jednotlivých rodinných dávek včetně jejich proměn ve zkoumaném období 1990-2013. Na základě přijímaných opatření rodinné politiky a ekonomického vývoje jsou vymezena a zhodnocena dílčí 5letá období. Analýza plodnosti je zaměřena na průběh úhrnné a konečné plodnosti, plodnosti podle pořadí a podle věku. Působení efektu období bylo odhadováno age- period-cohort (tzv. APC) modely, které dekomponují míry plodnosti na vliv věku, vliv období a vliv kohorty. Modely byly vypočteny z dat o plodnosti žen ve věku 25-49 let v České republice, Maďarsku a Slovensku. Výsledky ve všech 3 zemích nasvědčují tomu, že pokles plodnosti v období 1995-1999 byl reakcí na změnu společensko-ekonomických podmínek v letech 1990- 1994. Negativní efekt období však zmírňovaly změny v kohortním rozložení. Období 2000-2004 přineslo řadu pozitivních změn, které stály za navýšením plodnosti v...
|
|
|
Vliv ekonomické krize na úroveň plodnosti ve státech EU
Kortanová, Jana ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent) ; Černíková, Alena (oponent)
Vliv ekonomické krize na úroveň plodnosti ve státech EU Abstrakt Cílem předkládané práce je poskytnutí podrobnějšího přehledu o vývoji vybraných ukazatelů - HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti, úhrnné plodnosti - v kontextu ekonomické krize, za jejíž počátek je v evropském měřítku považován rok 2008, a zhodnocení vlivu této krize na úroveň plodnosti napříč státy Evropské unie. Jsou popsány přístupy vůči vztahu ekonomického vývoje a úrovně plodnosti, jsou stručně nastíněny příčiny ekonomické krize a její globální rozměr a jsou uvedena opatření rodinné politiky reagující na zhoršení ekonomických poměrů. S použitím shlukové a regresní analýzy je zkoumán vztah mezi ekonomickými ukazateli a úhrnnou plodností v souvislosti s nástupem ekonomické krize. I přesto, že reakce úhrnné plodnosti na změnu ekonomických podmínek probíhala v rámci států Evropské unie odlišně, výsledky naznačují vliv změn v úrovni nezaměstnanosti na změny v úrovni plodnosti. Pokles úrovně plodnosti, ke kterému v průběhu ekonomické krize došlo ve většině sledovaných států, je jistě důsledkem většího počtu faktorů, které o reprodukčním chování rozhodují, nicméně z výsledků lze usuzovat, že projevy ekonomické krize významně k jejímu snížení přispěly. Klíčová slova: úhrnná plodnost, HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, ekonomická krize,...
|
host ::
RSS.