|
|
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
|
|
|
Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511
Pokorná, Barbora ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce na téma "Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511ˮ pojednává o raném tvůrčím období Sebastiana v Benátkách před jeho odjezdem do Říma. Nejdříve jsou nastíněny základní informace o Sebastianově životě, tvorbě a přehled jeho základních děl. Stěžejní část práce se zaměřuje na Sebastianovo mládí a vývoj v nadaného umělce konfrontaci a ovlivnění soudobými umělci což z něj udělalo "Osobnostˮ na umělecké scéně v Benátkách a následně i v Římě. V další kapitole jsou představena jednotlivá připsaná díla vytvořená za jeho raného období v Benátkách a jejich pozdější ovlivnění u jiných malířů. Na závěr práce je přiložen katalog k oněm benátským dílům.
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
|
|
|
Vlámská krajina přelomu 16. a 17. století v Roudnické lobkowické sbírce
Faltejsková, Zuzana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá vlámskou krajinomalbou přelomu 16. a 17. století v Roudnické lobkowiczké sbírce. Rodina Lobkowiczů patří k jedněm z nejstarších šlechtických rodin v Čechách. Jednotliví členové rodiny zastávali vysoké posty na habsburském dvoře a byli donátory umění a hudby. Za šest století nashromáždili velkou uměleckou sbírku, kterou známe pod názvem Roudnická lobkowiczká sbírka. V další části se seznámíme s vývojem krajinomalby od antiky přes jejího formálního zakladateli Joachima Pateinera po počátek 17. století. V katalogu jsou popisy obrazů vlámské krajinomalby daného období a medailony jednotlivých autorů.
|
|
|
Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione
Třešňáková, Alena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
diplomové práce Bc. Alena Třešňáková 2011 Anotace Téma diplomové práce: Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione V první části diplomová práce shromažďuje dostupné informace o osobě Francesca Squarcione, původem krejčím se zájmem o starožitnosti, ve své době novátorským sběratelem antiky, který je v Padově od roku 1429 zapsán jako malíř. V roce 1431 si otevřel uměleckou dílnu, jíž prošlo až 137 žáků, kteří se vyučili nebo přiučili v dílně kopírováním jeho sbírky, a kteří roznesli nově nabyté znalosti po světě. Francesco získal několik zakázek, z nichž se dodnes dochovala pouze dvě signovaná díla - Oltář De Lazara v Museo Civico v Padově (1449−1452) a Madona De Lazara v Staatliche Museen v Berlíně (kolem 1455). Druhá část této diplomové práce se zabývá dalšími díly, která mu byla připisována v průběhu dalších století. Je zde sestaven katalog těchto uměleckých děl. V každém hesle jsou shrnuty významné názory o autorství díla, na jehož konci je uveden můj vlastní názor. Je obtížné s jistotou připsat tato díla mistru Francescu Squarcione, jelikož na zakázkách často spolupracovali také jeho žáci, kteří tvořili v jeho stylu nazývaném "squarcionesque" ještě ke konci 15. století. V této práci se pokouším vyvrátit některé původní přípisy maleb Francesku Squarcione a jiné naopak potvrzuji. Klíčová...
|
|
|
Méně známí malíři pro klášter v Oseku ve vyznění baroka
Plzáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými barokní malbami visícími v ambitu cisterciáckého kláštera a v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Oseku. Snaží se přiblížit malířská díla méně výrazných barokních umělců Václava Antonína Lihma, Gerarda Angelmayera a Benedikta Kerna. Zároveň se snaží zasadit jejich uměleckou tvorbu do situace v klášteře. V první části popisuje klášter v Oseku jako významné duchovní centrum, které se barokní přestavbou nesmazatelně zapsalo do severočeské krajiny i dějin českého umění. Dále práce detailně představuje jednotlivé malíře ve vztahu ke klášteru i jejich ostatní tvorbu. Následuje popis jednotlivých obrazů z kostela a křížové chodby. Pozornost je věnována výjevům ze života svatého Bernarda z Clairvaux i ostatním světcům cisterciáckého řádu. Zahrnuty jsou rovněž grafické předlohy, které mohly být použity pro malířská díla. Na konci diplomové práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. Klíčová slova Benedikt Kern, Gerard Angermayer, Václav Antonín Lihm, klášter v Oseku
|
|
|
Trendy ve vystavování současného umění v pražských galerijních prostorách
Foschiová, Regina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá současnými trendy ve vystavování a prezentaci současného umění v galeriích a výstavních prostorách. Práce sleduje jednotlivé složky této komplexní problematiky a konkrétní výstavy uskutečněné v Praze v období let 2007 až 2011. Každé ze složek výstavního provozu je věnována jedna kapitola - umělecké dílo, divák, kurátor, galerie a konkrétní výstavy. Kapitola o uměleckém díle sleduje vývoj tohoto pojmu ve dvacátém století, kapitola věnovaná pojmu divák se zabývá biologickými vlastnostmi procesu vidění a vnímání a vztahem diváka a obrazové reprezentace. Kapitola týkající se práce kurátorů současného umění sleduje vývoj jejich role v galerijním provozu od osobnosti Haralda Szeemanna až po pojem krize kurátorství. Kapitola o galeriích je představuje jako výstavní prostor, instituci a rámec, ve kterém dochází ke zprostředkování umění veřejnosti. Příklady uvedené v jednotlivých kapitolách čerpá práce z pražských galerií a výstavních prostorů a do jisté míry tak mapuje i pražskou galerijní scénu. Závěrečná kapitola, kterou tvoří deset dle mého názoru nejvýznamnějších, v Praze uskutečněných výstav, by pak měla praktickými ukázkami podpořit hlavně tři předešlé teoretické kapitoly o uměleckém díle, divákovi a kurátorovi. Závěr práce shrnuje, jakým způsobem je v Praze...
|
|
|
Scénické návrhy doby vrcholného baroka ve veřejných sbírkách České republiky
Krůfová, Johana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Scénické návrhy doby vrcholného baroka ve veřejných sbírkách České republiky Diplomová práce se zabývá barokními scénickými návrhy nacházejícími se ve veřejných sbírkách na území České republiky. Jedná se o nevelký konvolut kreseb Josefa Hagera (1726- 1781) a Josefa Redlmayera (1727-1788), kteří tvořili pro pražské Divadlo v Kotcích. Jejich jevištní tvorba byla inspirována významnou italskou barokní rodinou scénografů Galli- Bibiena. Práce se snaží obsáhnout inspirační vlivy, které na umělce působily a komplexně zařadit jejich tvorbu do evropského kontextu vrcholného baroka. Také se dotýká historie barokních divadel u nás i v Evropě a nastiňuje jejich propojení s okázalými slavnostmi tehdejší doby. Zároveň informuje o vývoji italské scénografie a scénických návrhů s vysvětlením ikonografických jevištních dekorací. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol, které nastiňují místní a časové souvislosti. První část je věnována obecnému úvodu do barokního divadla a barokní teatrálnosti. Osvětluje počátky, žánry a technické složky barokního divadla a tyto úvodní informace jsou v průběhu práce nadále rozvíjeny. Druhá kapitola připomíná barokní slavnosti a jejich úzké vazby s divadlem. Třetí celek se věnuje scénografii a scénickým návrhům. Obor scénografie zcela nezapadá do klasických uměnohistorických...
|
|
|
Vlašští stavitelé druhé poloviny 16. století v jižních Čechách se zvláštním zřetelem k práci Antonia Ericeri a Baldassara Maggiho na zámeckých stavbách v Jindřichově Hradci a Telči
Mach, Pavel ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Vlašští stavitelé druhé poloviny 16. století v jižních Čechách se zvláštním zřetelem k práci Antonia Ericeri a Baldassara Maggiho na zámeckých stavbách v Jindřichově Hradci a Telči. Diplomová práce. Pavel Mach vedoucí práce: Mgr. Magdalena Nespěšná Hamsíková, Ph.D. - Praha, 2011 - 163 s. Abstrakt Sídla české a moravské nobility byla odedávna symbolem moci, reprezentativnosti a bohatství. Tak tomu bylo i v případě zámeckých objektů Rožmberků a pánů z Hradce v Jindřichově Hradci a v Telči. Nejen na tyto místa přicházela celá řada zkušených vlašských i jiných mistrů, kteří proměnili ráz tehdejších měst novým renesančním směrem dle přání investorů a dle tehdejších stavebních trendů. Jména Vlachů, mezi kterými zaujímá čelní místo Antonio Ericer, Baldassare Maggi, Antonio a Benedetto Domenico Cometta nebo Giovanni Maria Facconi patřila ve své době jednak mezi čelní představitele stavebních počinů na jihočeských a moravských panství Rožmberků a pánů z Hradce, ale také mezi významné mistry v rámci českého a moravského stavitelství doby 16. a počátku 17. století. Dodnes stojící pozoruhodné paláce a zámecké areály jsou stále zahaleny mnoha nejasnostmi. A právě na otázky spojené se stavebním vývojem v Jindřichově Hradci a Telči především v druhé polovině 16. století se snaží nalézt konkrétnější odpovědi následující...
|
host ::
RSS.