|
|
Proměny narativních postupů v současné japonské literatuře
Cima, Igor ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdeňka (oponent) ; Bílek, Petr (oponent)
česky Tato práce mapuje změny, které se odehrály na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v japonské literatuře. Literatura psaná v této době je v kritické literatuře často označována jako "postmoderní". Tato práce je založená na předpokladu, že je japonská postmoderna historickým fenoménem, jehož podoba je úzce svázána s podobou japonské modernity před a po Druhé světové válce. Cílem práce je postihnout tyto postmoderní tendence v jejich historické návaznosti na moderní diskurz, a tím zaplnit mezeru v kontinuitě mezi moderní a současnou japonskou literaturou. Práce je metodologicky ukotvená jak v západním diskurzu o postmoderních fenoménech, z nichž si vypůjčuje formální rámec, tak v pracích japonských kritiků, kteří pak tomuto rámci dodávají konkrétní lokalizovaný obsah. Při analýze jednotlivých děl práce vychází zejména z dobové reflexe v literárních časopisech a tisku, a dále z pozorného kritického čtení postmoderních tendencí jednotlivých děl. Pro tuto analýzu je hlavním zdrojem logiky čtení teorie fikčních světů. Práce je koncipována ve dvou větších celcích. První se soustředí na konceptuální a teoretické vymezení japonské moderny, v první rovině podle jejích specifik během období Meidži (1868-1912), před Druhou světovou válkou, a pak po válce. Dále je součástí práce obecná analýza...
|
|
|
Narativní struktury v Čikamacuových hrách o společné sebevraždě milenců
Špriňarová, Eva ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá divadelními hrami žánru džóruri z tvorby předmoderního japonského dramatika Čikamacua Monzaemona (1653-1723). Zaměřuje se na měšťanská dramata s tematikou společné sebevraždy milenců (šindžúmono). Cílem práce je zmapovat vývoj narativní struktury těchto her a na základě toho určit, zda došlo v průběhu Čikamacuova tvůrčího období k zásadnímu posunu v uspořádání jednotlivých událostí. Pokud ano, k jakým konkrétním změnám došlo. Na celkem pět analyzovaných her je nahlíženo prostřednictvím strukturalistické teorie narativu. Narativnímu rozboru jsou podrobena dvě známější díla Společná smrt milenců v Sonezaki (Sonezaki šindžú) a Společná smrt milenců v síti nebes na Amidžimě (Šindžú ten no Amidžima) a tři méně známá díla Společná smrt milenců z čajovny U Dvojího roubení (Šindžú kasane izucu), Společná smrt milenců v Ženském chrámu (Šindžú mannensó), Společná smrt milenců v předvečer svátku Kóšin (Šindžú joigóšin).
|
|
|
Proměny tradiční japonské kuchyně (wašoku) v moderním a současném Japonsku
Onari Kreslová, Lucie ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá tradiční japonskou kuchyní, wašoku, a jejími proměnami pod vlivem dvou globalizačních vln. Vzhledem k tomu, že wašoku nemá trvale ustanovenou definici, zabývám se na začátku práce tím, co wašoku vlastně je, čím se vyznačuje a jak bylo formováno. V dalších částech práce se pokouším zodpovědět otázku, jak se tradiční wašoku změnilo pod vlivem dvou globalizačních vln, první v období Meidži a Taišó a druhé v poválečném období. V poslední části práce zhodnocuji roli tradiční japonské kuchyně v národním i mezinárodním kontextu - počínaje vlivem na zdravotní stav japonské populace a konče rolí tradiční kuchyně jako tzv. měkkého nástroje japonské kulturní a zahraniční politiky.
|
|
|
Pragmatic competence of Japanese language students in speech act of request
Fabová, Katarína ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
(slovensky): Táto práca sa zameriava na pragmatickú kompetenciu študentov Japanológie, konkrétne na rečový akt žiadania. Cieľom tejto práce je zistiť ako odlišne vytvárajú študenti japanológie žiadosti v rôznych situáciách od rodených japonsky hovoriacich. Teoretická časť tejto práce sa zameriava všeobecne na popis pragmatických kompetencií, jej osvojovanie a problémy ktoré môžu pri osvojovaní nastať; ďalej všeobecne na popis rečových aktov a taktiež konkrétne akt žiadania. Popísané sú aj špecifiká žiadostí v japonskom jazyku, začiatočnícke japonské učebnice a predchádzajúci výskum. Praktická časť práce sa zaoberá analýzou žiadostí vytvorených rodenými japonsky hovoriacimi jedincami a študentami japanológie a následné ich porovnaniu. Dáta boli získané z originálneho dotazníku vytvoreného výlučne pre účely tejto práce. V záverečnej časti sú získané poznatky zhrnuté a hypotézy potvrdené alebo vyvrátené.
|
|
|
Srovnání pěti základních typů her nó
Burešová, Lucie ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Bakalářská diplomová práce Srovnání pěti základních typů her nó sleduje tradiční klasifikaci japonských her nó do pěti typů podle postavy, jakou představuje hlavní herec šite. Podle tohoto rozdělení analyzuje pět her ke každému typu: Curukame (Jeřáb a želva), Acumori, Hagoromo (Nebeské roucho), Seimaru a Funa Benkei (Benkei na lodi). K analýze je přistupováno spíše z pohledu performativního umění než z hlediska lingvistického, hlavním kritériem je dramatické rozvití hry podle systému džo-ha-kjú, k němuž přispívá charakteristika hlavní postavy. Autorka vychází z japonských originálních libret jókjoku, překladů scénářů do evropských jazyků i videoukázek divadelních představení.
|
|
|
Narativní postupy v japonské detektivní próze 60. až 80. let 20. století
Cima, Anna ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky): V této práci jsou na základě poznatků moderní naratologie analyzována reprezentativní díla dvou japonských škol poválečné detektivní prózy, tzv. školy sociální (šakaiha 社会派), která se etablovala na přelomu padesátých a šedesátých let, a nové autentické školy (šin honkakuha 新本格派), jež se objevila na počátku let osmdesátých. Práce se zaměřuje na teoretické uchopení pojmu "detektivní žánr", přibližuje vývoj detektivního žánru v japonském poválečném prostředí se zaměřením na "autentičnost" a "neautentičnost" žánru a přibližuje charakteristické rysy dvou výše zmíněných škol. Následně analyzuje díla Body a přímka (Ten to sen 点と線, 1958) Macumota Seičóa 松 本 清 張 (1909-1992) a Vraždy podle zvěrokruhu (Senseidžucu sacudžin džiken 占星術殺人事件, 1981) Šimady Sódžiho 島田荘司 (1948 - ). Analýzy se soustředí na kompoziční schéma obou děl a na příkladu ukázek přeložených z originálních textů demonstrují přítomnost či absenci narativních prvků typických pro obě školy v obou dílech a rozdílném způsobu jejich využití.
|
|
|
A picture of man in the works by Endo Shusaku
Dušáková, Hana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
V bakalářské práci se věnuji třem dílům poválečného japonského autora Endó Šúsaku. V románech Moře a jed, Mlčení a Hluboká řeka se zaměřuji na charakterizaci hlavních postav a především na jejich morální postoje a jednání v mezních situacích, ve kterých je autor zobrazuje. V každém z těchto děl se objevuje téma zodpovědnosti a svědomí, kdy hlavní hrdina dochází postupně k poznání, že v situacích, kdy je v sázce život druhého člověka, musí najít odvahu i k takovému rozhodnutí, které se vymyká jeho dosavadním zkušenostem nebo odporuje obecně uznávaným pravdám. Autor tak naznačuje, že hranice mezi "správným" a "špatným" není zdaleka vždy jasná. Do románů se promítá i autorova katolická víra a jeho přesvědčení, že základní morální principy křesťanství mají univerzální platnost bez ohledu na kulturní a náboženské tradice dané společnosti. V závěru práce se pokouším o interpretaci literárních postav v těchto třech románech v souvislosti s autorovým vnímáním člověka a lidskosti.
|
|
|
Iruikon'intan: příběhy partnerství lidí a zvířat v japonské literatuře v minulosti a současnosti
Procházková, Kateřina ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Vnímavý čtenář moderní japonské literatury si nemůe nevimnout hojného uití mytických motivů a odkazů na klasickou japonskou literaturu. V povídce Joimoto Banany Stín měsíčního svitu se setkáváme s tradiční japonskou dichotomií snu (jume ) a reality (ucucu), se symbolem řeky dělící svět ivých (konojo) od světa mrtvých (anojo), se známým starojaponským toposem jume no ukihai1, plovoucím mostem na pomezí reality a snu.2 Nacházíme zde také postavu obdařenou nadpřirozenými schopnostmi připomínající intoistickou amanku miko , nebo motiv rituálního oblékání se do roucha zesnulého3, které má přivolat dui mrtvého na tento svět.4 Co lze v současné literatuře jen stěí přehlédnout, jsou postavy zvířat, jejich stopy nás často dovedou a k animistickým počátkům japonské kultury. Hrdinky a hrdinové současné autorky Kawakami Hiromi si vyrazí na rande s medvědem (Kamisama), posedí v hospodě s muem-chobotnicí (Hokusai), lápnou v křoví na hada, který se jim nastěhuje do bytu (Hebi o fumu). Tawada Jóko pracuje s motivy pohádky o psím enichovi (Inu muko iri), v Kakato o nakuite nechá z tajemného manela hrdinky vyklubat sépii.
|
|
|
Vliv Tezuky Osamua na pozdější komiksové autory
Doucková, Ilona ; Křivánková, Anna (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Pro Japonce je Tezuka Osamu významným komiksovým autorem 20. století, který si během svého života vysloužil přezdívky jako "bůh mangy" nebo "japonský Walt Disney". Mnozí ho znají jen jako autora úspěšných mang (japonských komiksů) jako Black Jack, Tecuwan Atomu, Džanguru taitei, Ribon no kiši, ale ve skutečnosti je jeho odkaz na poli japonského komiksu a animovamého filmu mnohem větších rozměrů. Práce se snaží především skrze analýzu sekundárních pramenů představit samotného Tezuku a jeho komplexní tvorbu, spojovanou s inovátorskými technikami a rozšířením tematické nabídky mangy, a nalézt jeho vliv v dílech pozdějších komiksových autorů (především u Čtyřiadvacátnic v oblasti šódžo a komiksových autorů spojovaných s jeho studiem Tokiwasó). Dále má za úkol krátce představit Tezukovu animátorskou tvorbu a jeho přínos japonské animaci. Klíčová slova: japonská popkultura, manga, japonský komiks, anime, Tezuka Osamu, Astro Boy, Tecuwan Atomu, šódžo, Nidžújonengumi, Čtyřiadvacátnice, Ikeda Rijoko, Takemija Keiko, Óšima Jumiko, Hagio Moto, Tokiwasó, Išinomori Šótaró, Fudžiko Fudžio, Muši purodakušon, Urasawa Naoki, Pluto
|
|
|
The role of the traditional festivals (matsuri) in modern Japan
Valková, Henrieta ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Tradičné japonské sviatky macuri v minulosti plnili významnú úlohu v rámci ročného cyklu japonských poľnohospodárskych komunít. Oddeľovali obyčajné pracovné dni od dní špeciálnych, vyhradených oddychu a modlitbám božstvám, ktoré mali podľa vtedajšej viery vplyv na kvalitu úrody. Postupom času sa však s príchodom moderných dejín začala takáto poľnohospodárska komunita, ktorá dovtedy tvorila jadro japonskej spoločnosti, rozpadať a tým sa aj výrazne zmenilo vnímanie sviatostí. Cieľom tejto práce je prostredníctvom objasnenia rôznych faktorov a analýzy dostupných i vlastných štatistických údajov dospieť k odpovedi na otázku, akú úlohu takéto slávnosťy zohrávajú v dnešnej modernej japonskej spoločnosti. Na záver uvediem konkrétnu štúdiu slávnosťu Gion macuri, ktorý sa takmer neprerušene koná každoročne vyše tisíc rokov. Kľúčové slová: japonská kultúra, tradičné slávnosti, macuri, Gion macuri, spoločenské väzby, komercionalizácia
|
host ::
RSS.