|
| |
|
|
Právní úprava nakládání s nebezpečnými odpady
Fialová, Žaneta ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
85 ZÁVĚR Otázka nebezpečných odpadů patří mezi největší globální problémy současnosti a to i přes skutečnost, že produkce nebezpečných odpadů představuje přibližně jen 15 % z celkové produkce odpadů. Nicméně hrozba, kterou tyto odpady, vzhledem ke svým fyzikálním, chemickým nebo biologickým vlastnostem, představují pro životní prostředí a lidské zdraví, je natolik značná a závažná, že bylo nutné podrobit danou problematiku právní regulaci. Na mezinárodním poli je pozornost věnována především úpravě přepravy nebezpečných odpadů. Nejvýznamnějším dokumentem je zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. Na komunitární úrovni se jedná o právní úpravu podstatně kvalitnější a rozsáhlejší, která navíc prochází poměrně dynamickým vývojem, což ale na druhou stranu přináší určité úskalí v podobě nesnadné orientace ve značném množství právních norem. Komunitární předpisy odpadového hospodářství jsou do českého právního řádu transponovány zejména zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, a řadou prováděcích předpisů. Zejména s ohledem na celkovou komplikovanost a nepřehlednost vnitrostátní právní úpravy a dále pak z důvodu potřeby implementace nové rámcové směrnice o odpadech byl připraven návrh nového zákona o odpadech. Odpady jsou v centru...
|
|
| |
|
|
Nástroje ochrany životního prostředí v českém právu
Fiedlerová, Tereza ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
104 ZÁVĚR Základním účelem nástrojů ochrany životního prostředí je eliminace rizika ohrožení či poškození životního prostředí a dosažení zlepšení kvality životního prostředí (jako celku i jeho jednotlivých složek), a to na mezinárodní, celostátní, krajské i místní úrovni. Cílem předkládané diplomové práce bylo především podat systematický přehled nástrojů, které jsou v současné době uplatňovány v ekologické politice CŘ, s uvedením konkrétních příkladů, srovnání a zhodnocení efektivity ochrany životního prostředí v českém právu. Je možné konstatovat, že současná ochrana životního prostředí se nezaměřuje pouze na nápravná opatření, která k účinné ochraně životního prostředí nepostačují, ale především na opatření preventivní. Vedle administrativně-právních nástrojů, které mají v ochraně životního prostředí zásadní a nezastupitelný význam (tvoří právní rámec, v jehož mezích se mohou uplatnit další kategorie nástrojů, zároveň určité problémy mohou být regulovány pouze administrativně-právními nástroji), hrají významnou roli především nástroje ekonomické, které představují buď vhodné doplnění nástrojů administrativně právních, či jejich efektivnější (vzhledem k jejich menší finanční náročnosti a ekonomické motivaci znečišťovatelů k chování minimálně zatěžujícímu životní prostředí) alternativu. Hlavním "trendem" v...
|
|
|
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí
Vebr, Tomáš ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
9. Závěr Cílem této práce bylo podat co nejucelenější obraz o problematice deliktní odpovědnosti fyzických osob v ochraně životního prostředí. Domnívám se, že byl dostatečně vystihnut význam právní úpravy deliktní odpovědnosti fyzických osob na úseku ochrany životního prostředí. V této části práce bych se chtěl zaměřit na shrnutí nejdůležitějších poznatků a vyzdvihnout též některé závěry své práce. Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí je pouze jednou z kategorií odpovědnosti v právu životního prostředí. Nelze na ni proto nahlížet jako na zvláštní oddělenou část ochrany životního prostředí, ale je nutno ji naopak vnímat v kontextu s ostatními otázkami, jež se týkají právní úpravy ochrany životního prostředí. Z tohoto důvodu jsem na úvod své práce zařadil stručné pojednání též o odpovědnosti za ztráty na životním prostředí. Tento pojem používáme jako obecné označení jak pro škodu (ekonomickou či materiální) na těch složkách životního prostředí, které jsou v právním slova smyslu věcmi, tak i pro ekologickou újmu (imateriální snížení funkčních vlastností ekosystémů či jiných hodnot prostředí). Odpovědnost, jak jsem již uvedl, můžeme obecně definovat jako uvědomění si vlastních povinností a konkrétně v ochraně životního prostředí se jedná o odpovědnost za řádný stav země, státu,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Obec a ochrana životního prostředí z pohledu práva
Kodrasová, Alena ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cilem me prace je ukazat postaveni a možnosti obce při ochraně životniho prostředi, ktere ji skyta aktualni pravni řad. Obec disponuje subjektivitou jak veřejnopravni, tak soukromopravni. Soukromopravni subjektivita se uplatňuje předevšim při spravě vlastniho majetku.106 Obec se často chova jako soukromopravni subjekt i při řešeni problemů ochrany životniho prostředi. Zakon o obcich stanovi povinnost obce chranit tež veřejny zajem.107 Je třeba položit si otazku, jak vnimaji a hodnoti veřejny zajem obecni zastupitelstva. Posuzovateli a kvalifikovanými prosazovateli těchto (veřejných) zájmů mohou být pouze orgány veřejné moci.108 Organem veřejne moci obec jistě je, ale fakt, že většina obci nema vice než 1000 obyvatel, vzbuzuje pochybnosti, zda takova obecni zastupitelstva reprezentujici zajem několika stovek občanů jsou organem dostatečně kompetentnim k nezávislému posouzeni veřejneho zajmu, ktery se může velice lišit od lokalniho zajmu občanů obce. Je třeba si ale uvědomit, že obec ma jine priority než je ochrana životniho prostředi a to zajmy socialni a ekonomicke. Proto je stat garantem ochrany životniho prostředi, jak vyplyva z ustanoveni Ustavy. Pravě při ochraně životniho prostředi je kontrola ze strany statu a podřizenost rozhodovacich složek důležitym regulatorem pravě z toho uhlu pohledu, že obec...
|
|
|
Nástroje ochrany čistoty vod
Martočková, Mária ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
7 ZÁVER Charakterizované a spracované nástroje ochrany čistoty vody v tejto práci predstavujú v súčasnosti veľmi vhodný prostriedok ako dospieť k samotnému cieľu, a to dosiahnuť čo najvyšší možný stupeň čistoty vody. Žiaden z týchto nástrojov osamote nie je schopný dosiahnuť tento cieľ, ale vzájomné prepojenie ich činností má vysokú pravdepodobnosť úspechu. Väčšina nástrojov je zakotvená v hlavnom prameni vodného práva ČR, vo vodnom zákone č. 254/2001 Sb., a ostatné sú svojou povahou a logikou veci zaradené v súvisiacich právnych predpisoch. Každopádne bol vytvorený celkový systém ochrany vôd, ktorého efektivita, ako aj výsledky sa prejavia v blízkej budúcnosti, avšak už aj čiastočné výsledky naznačujú správny smer. Oporu celému systému a cieľom týkajúcich sa ochrany čistoty vôd vyjadrených vo vodnom zákone poskytuje najmä európska právna úprava, a to konkrétne Rámcová smernica 2000/60/ES. Tá je dnes komplexným legislatívnym nástrojom, ktorý poskytuje základný rámec pre vodnú politiku pre všetky členské štáty a z ktorého následne vychádza aj vodný zákon. Hlavným cieľom uvedenom v Rámcovej smernici a tým aj vodnej politiky ČR je dosiahnutie tzv. dobrého stavu vody, ktorý vychádza z kombinácie chemického a ekologického stavu povrchovej vody a chemického a kvantitatívneho stavu podzemnej vody. Chemický stav...
|
host ::
RSS.