|
|
Human remains on the settlement sites of the Czech neolithic period
Kovaľ, Juraj ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Práca tématicky nadväzuje na spracovanie nálezov českého eneolitu. Jej podstata spočíva v komplexnom spracovaní pramennej základne, vrátane zatiaľ nepublikovaných, ale veľmi podstatných nálezov z Prahy-Liboce a Prahy- Ruzyně. Pri porovnaní celkových spektier manipulácie s ĽP v prostredí neolitických a eneolitických kultúr vynikla popri viacerých rozdieloch najmä nemarginálnosť postavenia manipulácie s ĽP na sídliskách, prezentovaných obvykle popri pohrebiskách mimo sídliská skresľujúco ako neštandardné. Podarilo sa získať obraz dokladajúci jedinečnosť oboch nosných kultúr, kultúry s lineárnou i vypíchanou keramikou, v zaobchádzaní s ĽP na sídliskách.
|
|
|
Problematika dětských pohřbů v pravěku na našem území
Vélová, Lucie ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bláhová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětskými pozůstatky v archeologických kulturách doby bronzové na území dnešní České republiky. Z odborné literatury bylo shromážděno 1318 nálezů, které byly zaneseny do databáze spolu s veškerými dostupnými informacemi. Pozornost byla upřena na vícečetné hroby s dětmi, ukládání dětských ostatků do sídlištních jam, přítomnost milodarů a jedinců s obzvláště bohatou hrobovou výbavou. Samotná kapitola je věnována jevům spojeným s dětmi v době bronzové jako je pohřbívání nespálených těl v nádobách, antropofagie a lidské oběti. Završení práce představuje srovnání nálezů dětských pozůstatků z neolitu, neolitu (kterými se autorka zabývala v bakalářské práci).
|
|
|
Issue of stone fortifications on Iberian Peninsula from 4th to 2nd millennium BC
Brathová, Gabriela ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Anotácia Kamenné opevnenia na Pyrenejskom polostrove je možné zaradiť do opevňovacích aktivít, ktoré prebiehali v rámci chalkolitu resp. eneolitu po celej Európe, a to z rôznych dôvodov. Ani na Pyrenejskom polostrove nie je tento druh fortifikácií jediný. V oblasti iberskej Mesety sa v rovnakom čase rozkladajú tzv. priekopové ohradenia (Díaz-del-Río 2004). Kamenné opevnenia stojace v centre pozornosti tejto práce sa rozkladajú prevažne v štyroch oblastiach, ktorými sú: juhovýchod a juhozápad polostrova, portugalská Estremadura a oblasť severnej Mesety a jej západnej periférie. Kamenné fortifikácie ležia vo väčšine prípadov na ostrohoch alebo na vrcholkoch kopcov či nejakých terénnych vyvýšeninách. Ich poloha je spojená s tokmi veľkých riek akými sú Guadalquivir, Guadiana, Tajo, Mondego a Duero a s ich prítokmi alebo priamo s morom prostredníctvom ústia riek. V prípade juhovýchodnej suchej oblasti sú spojené s miestnymi menšími riekami ako Andarax (Los Millares). Vzhľadom na význam opevnení v spojitosti s blízkosťou ložísk medi a spracovaním tejto rudy vzniklo mnoho teórií: od prvotnej "koloniálnej" teórie k "obchodným staniciam", ktoré mali tieto fortifikácie predstavovať.
|
|
|
Mezolitické až raně eneolitické osídlení Pražské plošiny
Dufek, Josef ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Autor: Josef Dufek, fakulta: filozofická, katedra: Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, název: Mezolitické až raně eneolitické osídlení Pražské plošiny, vedoucí: doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc., počet znaků: , počet příloh: , počet titulů použité literatury: . Cílem Magisterské práce je zpracování mezolitických, neolitických a raně eneolitických sídelních areálů a archeologických nálezových situací na rovinných, údolních a výšinných polohách na Pražské tabuli. Analýza výpovědní hodnoty do současné doby publikovaného archeologického materiálu ze zjištěných areálů a zhodnocení jejich vzájemných pravděpodobných vztahů v rámci regionu a mikroregionů v rámci modelu mírového a válečného využití krajiny. neolit - raný eneolit - rovinná poloha - údolní poloha - výšinná poloha - sídelní areál - sídelní makroareál - sídelní mikroregion - sídelní region - Pražská tabule
|
|
| |
|
|
Genderová analýza v interpretaci neolitických sociokulturních jevů
Remišová Věšínová, Kamila ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Podborský, Vladimír (oponent) ; Pavúk, Vladimír (oponent)
Gender je sociální konstrukt, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Archeologie je kulturně a historicky podmíněná vědecká disciplína, na svou kulturní podstatu však často zapomíná, neboť reflexe kulturně-sociálních struktur zaniklých populací je komplikovaná a její výsledek bývá navíc často nejistý, a postrádající zpětné vazby. Archeologii nelze, stejně jako ostatní humanitní vědy, jejichž je součástí, považovat za zcela objektivní vědu. Protože však ze své podstaty, tedy zkoumáním života zaniklých populací, o objektivní výsledky a poznatky usiluje, je nezbytně nutné, aby se koncentrovala na materiální kulturu (její projevy a ukotvení v sociálních strukturách), která jediná je schopna podložené výsledky zprostředkovat. Pokud však není materiální kultura zasazena do kulturního a sociálního kontextu, stává se mrtvým pramenem s téměř nulovou výpovědní hodnotou. Právě díky novým postupům, teoriím a metodám, které se zejména během posledního půl století objevily, má archeologie...
|
|
|
Men and caves in the Neolithic Period
Peša, Vladimír ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
Člověk a jeskyně v neolitu Vladimír Peša ABSTRAKT Jeskyně jako archeologická lokalita je od počátku archeologických výzkumů v 19. století až po současnost nejčastěji interpretována jako dlouhodobější či krátkodobější sídliště, útočiště nebo úkryt pastevců, a doplňkově jsou uvažovány i funkce kultovní, úkryt lidí vyloučených ze společnosti atd. Počátky této představy univerzální funkce jeskyní vidím ve dvou souvislostech. Až do druhé poloviny 20. století převládal ve větší části Evropy zájem o paleolitické dějiny a interpretační model paleolitického jeskynního sídliště byl následně aplikován na často méně výrazné, či dokonce odlišné nálezové situace postmezolitických období. Za druhé, na sklonku 19. století představovala jeskyně v obecném povědomí společnosti (tedy i archeologické) především místo válečných úkrytů nebo úkryt před nepohodou při mimosídlištních hospodářských aktivitách. Úvahy o větším významu kultovních aktivit a symboliky jeskyně se v literatuře objevují častěji teprve od 80. let 20. století, ale sídlištní představa jeskyní nadále přetrvává. Předkládaná práce se pokouší na příkladu období neolitu postihnout fenomén jeskynního využívání jak z širších souvislostí chronologických, tak funkční interpretace archeologických dokladů ve vztahu k přírodnímu charakteru jeskyní. Jeskynní lokality jsou...
|
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Archeologie a veřejnost - vztah vědního oboru a laické veřejnosti
Mikešová, Veronika ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Tichý, Radomír (oponent)
Práce se zabývá vztahem archeologie a laické veřejnosti na území České republiky. Jejím cílem je analýza a zhodnocení současného stavu prezentace archeologie české veřejnosti a navržení možných řešení zjištěné situace do budoucna. Kromě teoretických částí obsahuje práce i části praktické, ve kterých je na základě realizovaných průzkumů veřejného mínění představen pohled na tuto problematiku jak ze strany laické veřejnosti, tak i ze strany odborníků. Některé kapitoly obsahují také zahraniční analogie, které mají sloužit k hlubšímu porozumění a nastínění širokých možností komunikace archeologie s veřejností. Klíčová slova archeologie, věda, laická veřejnost, Česká republika, popularizace, prezentace
|
|
|
Obytné stavby kultury nálevkovitých pohárů v Evropě
Sušická, Věra ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Věra Sušická - Diplomová práce 2012 Anotace: Diplomová práce nazvaná "Obytné stavby kultury nálevkovitých pohárů v Evropě" se zabývá pozůstatky obydlí v kontextu celé zmíněné kultury. Kulturně historické a geografické členění, dělí kulturu na pět základních oblastí. V hrubých rysech skupiny zasahují do oblasti jižní Skandinávie, Nizozemska, Německa, Polska, Čech, Dolního Rakouska a západní Ukrajiny. Ze všech těchto skupin bylo získáno 76 lokalit s doklady více jak 160 obytných staveb (kulových a polozemnic). Typologicky a chronologicky byly popsány jednotlivé typy obydlí a jejich funkční charakteristika. Nálezy byly dále podrobeny kritickému zhodnocení, zejména však pozůstatky zachycené na území Čech. V práci je poukázáno na problematiku dochovanost jmenovaných obydlí na našem území a problematika s tím úzce spjatá. Byly nastíněny možnosti zkoumání a vyhodnocování dostupných pramenů a literatury. Klíčová slova: kultura nálevkovitých pohárů - středoevropský kontext - obytné stavby - kůlové domy - polozemnice
|
host ::
RSS.