|
|
Rozpouštění politických stran jako nástroj obranyschopné demokracie : srovnání české a německé debaty.
Macháčková, Michaela ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o postihování antidemokratických politických stran v České republice a ve Spolkové republice Německo a o debatě odborné veřejnosti v reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu, resp. Spolkového ústavního soudu. Jedná se o komparativní diplomovou práci, každá otázka je tedy nejprve představena z českého, resp. německého pohledu a následuje komparativní kapitola shrnující hlavní spojitosti a rozdíly a pokouší se o hodnocení a úvahy de lege ferenda. Diplomová práce je rozdělena do šesti částí, jejichž cílem je zmapovat různé aspekty problematiky rozpouštění politických stran. Nejprve se zaměřuje na právní úpravu politických stran v České republice a ve Spolkové republice Německo s cílem shrnout teoretická východiska pro lepší porozumění otázky rozpouštění politických stran. Následuje exkurz do problematiky konceptu obranyschopné demokracie spolu s analýzou jejích projevů v ústavním právu České republiky a Spolkové republiky Německo. Dále je představena právní úprava obou států od hmotněprávních po procesní otázky rozpouštění a okrajově též dalších druhů postihů politických stran a jejich výsledné srovnání. Následuje studie rozhodnutí ve věci Dělnické strany a rozhodnutí ve věci pravicově extremistické straně NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands), a...
|
|
|
Etická pravidla chování soudců v ČR
Bajzíková, Veronika ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Etická pravidla chování soudců v ČR Diplomová práce se zabývá tématem profesní etiky soudců v České republice. Toto téma jsem si vybrala, protože profesní etice je v odborné literatuře věnována malá pozornost, tím méně pak profesní etice soudcovské. Základním cílem diplomové práce je pokusit se zpracovat co nejucelenější práci v oblasti soudcovské profesní etiky. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s tématem etiky obecně, jejím vztahem k morálce a právu, především z pohledu filosofie a právní teorie. Ve druhé kapitole navazuje přiblížení profesní etiky jako takové, včetně profesních etických kodexů, má ukázat, jaký by profesní etický kodex měl být. Účelem třetí kapitoly je nejprve představit čtenáři osobu soudce, jeho charakter a osobnost, jaké je jeho postavení v právním řádu, a především, přináší analýzu různých aspektů soudcovské profesní etiky. Tato kapitola je jakýmsi jádrem celé práce a při analýze aspektů profesní etiky staví na informacích předložených v předchozích kapitolách. Základním východiskem pro tuto kapitolu jsou Etická pravidla chování soudců z roku 2005, která představují etický kodex soudcovské profese a byla vytvořena Soudcovskou unií České republiky, nezávislou organizací českých soudců. Čtvrtá kapitola se zabývá tím, jaké mohou být následky porušení...
|
|
|
The European Court of Justice as a political actor
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...
|
|
|
Vliv médií na soudní rozhodování v případech dopravní kriminality
Klouda, Petr ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Vliv médií na rozhodování soudů v případech dopravní kriminality Cílem této práce je analýza konfliktu mezi ústavními principy práva veřejnosti na informace, svobodou slova a nestranností soudu a soudců, případně dalších orgánů a osob činných v trestním řízení, a to ve sporech z oblasti dopravní kriminality. Výsledkem této analýzy má být zjištění, zda je možné, že je zde nepřímý vliv médií na soudní rozhodování, a to prostřednictvím veřejného mínění, které masová média vytvářejí. Ke zjištění, zda zde jsou podmínky pro takové ovlivnění, popř. zda tu již takové ovlivňování může být, jsou v práci porovnávány různé případy dopravní kriminality, které lze rozdělit do dvou skupin - těch, které nebyly medializovány a těch, které medializovány byly. Dále je zanalyzováno, jak o těchto událostech referovala média a zda bylo jejich informování obsahově nestranné a odpovídající. Jedním ze stěžejních bodů práce je pak případ z jara roku 2010, který se odehrál na dálnici D1. Zde jeden z řidičů vytlačit jiný vůz ze silnice a byl za to pravomocně odsouzen. V práci je poukázáno na nepřesnosti, které média o daném incidentu šířila a jak takové nepřesnosti utvářely veřejné mínění a dále je zkontaktován soudce, který ve věci rozhodoval, který odpovídá na některé otázky ohledně vnímání médií soudci. Problém je shledáván...
|
|
|
Diskriminace Romů v České republice ?
Buday, Marek ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
1 Abstrakt - Diskriminace Romů v České republice? Cílem mé práce je analyzovat problematiku diskriminace Romů v České republice a to především z hlediska státu - zda je romské etnikum v naší republice skutečně diskriminováno a jak se státu tuto případnou rasovou diskriminaci daří řešit. Toto téma se stalo více aktuálním v souvislosti s nepokoji na Šluknovsku v roce 2011. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole se zabývám historií právních předpisů, které byly vydávány na našem území a které se dotýkaly romských obyvatel. Tato kapitola pokrývá historii od příchodu Romů na naše území, přes vydávání právních aktů za Rakouska-Uherska a první republiky, a končí snahou o jejich asimilaci během komunistického režimu. Hlavní náplní druhé kapitoly, která se zabývá vzděláváním Romů, je analýza rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice. V tomto rozsudku soud konstatoval diskriminaci Romů v přístupu ke vzdělání a porušení článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze strany České republiky. Po zhodnocení tohoto rozsudku se pokouším navrhnout některá opatření, která by odstranila diskriminaci a zlepšila vzdělávání Romů. Ve třetí kapitole se zaměřuji na diskriminaci Romů při vyšetřování rasově motivovaných trestných činů. Analyzuji...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle; svobodná vůle a odpovědnost
Kolda, Jakub ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
RESUMÉ Předložená práce se zabývá různými přístupy a metodami, kterými může být uchopena a zkoumána problematika svobodné vůle, a jejich vzájemnou komparací. První část práce se skládá z popisu filozofického diskurzu zabývajícího se tématem svobodné lidské vůle. Tato část je rozdělena do čtyř sekcí. Do první sekce jsou zařazeny koncepty, které vycházejíce z platnosti zákonů fyzické determinace odmítají možnost lidské svobody, a jsou zahrnuty pod termín hard-determinismu. V druhé sekci jsou zařazeny takové přístupy k předmětné problematice, které jsou nazývány kompatibilistickými, protože jejich autoři zastávají tezi, že lidská svoboda je slučitelná se zákony fyzické determinace. Třetí sekce obsahuje takové teorie, které odmítají možnost svobodné vůle jak v determinovaném, tak i v nedeterminovaném světě, a jsou nazývány impossibilistickými teoriemi. Závěrečná sekce se zabývá libertariánskými teoriemi, které prohlašují za pravdivou existenci svobodné vůle v indeterminovaném světě. Druhá část práce vychází z neurologických studií a znalecké praxe v oboru psychiatrie a psychologie v rámci české úpravy trestního řízení. Úvodní sekce obsahuje tři oddíly, první z nich se věnuje popisu fyziologických korelátů volních procesů a případům jejich poškození. V druhém oddíle je popsán tzv. Libetův experiment a navazující...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva a právní řád ČR
Ondřejková, Jana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
102 Závěr Tématem práce byl princip přednosti evropského práva a právní řád České republiky. Zvolené téma je již svým vymezením nutně zakotvené v několika rovinách - národní, evropské i mezinárodní, a v jejich vzájemných kombinacích. Zde byl kladen důraz na vztah evropského a národního práva, ale uveden byl i princip přednosti ve vztahu právo evropské a mezinárodní a nepřímo působí i na vztah práva vnitrostátního a mezinárodního, jemuž byla věnovaná nejmenší pozornost, ačkoli představuje stále aktuálnější otázku nejen ve vztahu ke Světové obchodní organizaci (WTO), GATT či OSN. Rovněž samotné téma alespoň v úvodu vyžadovalo odhlédnutí od tradiční kontinentální právní teorie vnitrostátního práva vzhledem ke specifickému politickému vývoji evropské integrace různě vzájemně reagujícímu s judikaturou ESD. Evropská právní teorie pěstovaná v členských státech se snaží teprve ex post, a mnohdy až od počátku devadesátých let dvacátého století, dát minulým událostem konsistentní význam, popsat je svými zavedenými termíny a začlenit je do svého původního systému právních řádů národního a mezinárodního. Činí tak zejména přiznáním různé míry autonomie právu evropskému. Následně si musí proto vymezit i svůj postoj ke vzájemnému vztahu evropského a národního práva na existující škále od federalismu po pluralismus. Tyto...
|
|
|
Přímá demokracie ve 21. století : výzvy a úskalí ( včetně prognózy budoucího vývoje)
Kozák, Lukáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Přímá demokracie ve 21. století: výzvy a úskalí Abstrakt Diplomová práce se zabývá tím, jak si stojí přímá demokracie ve 21. století, jaké jsou její výhody a nevýhody a problematická místa. Ještě před tím krátce představuje úvahy o tom, proč se v posledních letech ozývají tak silné hlasy volající po přímé demokracii. V první části práce se mluví o tom, jaký byl proces vzniku zastupitelské demokracie a jak je tento vývoj ovlivněn pohledem na demokracii přímou. Dále jsou nastíněny důvody existence zastupitelské demokracie a stručně představena teorie za ní stojící. Ve své druhé části práce konkrétněji rozebírá současnost zastupitelské demokracie, jaké jsou její výhody a nevýhody a jakým čelí problémům, které dost možná ohrožují samotnou její existenci. V této části se práce opírá mimo jiné o sociologická zjištění, především o české společnosti. Tyto problémy do velké míry zdůvodňují úvahy o implementaci přímé demokracie. Třetí část už obrací svou pozornost k demokracii přímé a popisuje její historii, přesněji důležité pasáže z této historie, a teoretické základy přímé demokracie, ve kterých se již do jisté míry ukrývá obhajoba přímé demokracie ze strany jejích propagátorů. Bližší pohled na přímou demokracii je představen v části čtvrté této práce. Věnuje se nástrojům přímé demokracie, a zejména pak referendu....
|
host ::
RSS.