|
|
Na cestě ke kvalitě: zavádění individuálního plánování služby do domovů důchodců
Antonů, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Mazalová, Hana (oponent)
Zavád ní individuálního plánování služby je dlouhodobý proces. Jedná se o zm nu p ístupu k poskytování služby, která p edpokládá p edevším zm nu postoje pracovník - jejich profesní i lidský r st. Zm na osobních postoj nebývá nikdy lehká a rychlá, a proto je zjevné, že jde o b h na dlouhou tra . Pokud se n které organizace snaží rychle sepsat pro své klienty n jaké "plány", aby je m ly p ipraveny pro inspekci, p eskakují tak mnoho etap a ochuzují se tak o d ležitý proces zavád ní individuálního plánování. Podstatou plánování není "mít plán", ale p edevším mluvit s klienty, dostat se s nimi do kontaktu a zjiš ovat jejich p ání a pot eby.
|
|
|
Vliv přijetí dítěte do pěstounské péče na biologické děti pěstounů
Večeřová, Štěpánka ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu pěstounské péče na biologické děti pěstounů z pohledu pěstounů, biologických dětí pěstounů a odborníků, kteří se ve své praxi s problematikou pěstounské péče setkávají. Cílem práce bylo navrhnout možnosti sociální práce s biologickými dětmi žadatelů o pěstounskou péči tak, aby je pěstounská péče co nejméně negativně ovlivnila. Klíčová slova: pěstounská péče, biologické děti pěstounů, doprovázení pěstounských rodin, příprava na pěstounskou péči
|
|
|
Sociální služby jako nástroj státní politiky v procesu sociálního začleňování Romů a analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v krajích České republiky
Špallová, Lucie ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce představuje pokus o uchopení fenoménu sociální exkluze Romů v majoritní společnosti a jeho řešení prostřednictvím sociálních služeb. V tomto ohledu byla práce koncipována se zaměřením na nejzřetelnější a patrně v současnosti nejnaléhavější projev sociálního vyloučení, a sice na sociálně vyloučené lokality. V prostředí sociálně vyloučených lokalit dochází k naprosté segregaci sociálně vyloučených, kteří si vlastními silami z této situace nepomohou, a tudíž je nutné v těchto lokalitách podporovat poskytování sociálních služeb, které prostřednictvím terénní sociální práce mohou k sociálnímu začleňování přispět. Práce dále obsahuje popis funkce subjektů sociální politiky na úrovni státu, krajů a obcí a jejich vliv na zmiňovaný fenomén. Analýzou střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb šesti krajů České republiky je proveden nástin situace na úrovni krajů, na jejichž území se nachází nejvyšší počet sociálně vyloučených Romů a analýza vypovídá o tom, zda si tyto kraje palčivý problém sociální exkluze Romů uvědomují a zda mají zájem jej prostřednictvím sociálních služeb řešit či nikoliv. Výsledkem této práce by tedy měla být především možnost utvořit si představu o tom, jakým způsobem subjekty sociální politiky (stát, kraj, obec, NNO) ovlivňují proces sociálního začleňování Romů...
|
|
|
Jak děti zvládají střídavou péči?
Müllerová, Žofie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
(česky): Cílem této práce jezjistit, jak střídavá péče ovlivňuje životy dětí. Teoretická část je členěna do šesti kapitol. V první z nich se zaměřuji na problematiku rozvodů. Na jejím začátku sleduji historii rozvodovosti na našem území včetně statistik rozvodovosti ze současné doby a popisem toho, jak rozvodové řízení probíhá a jakým způsobem se rozhoduje o porozvodové péči o děti. Dále píši o tom, jak děti zvládají rozvod, jakým způsobem se to může projevovat na jejich chování i v dospělém životě. V této souvislosti zmiňuji některé instituce a organizace, kde mohou rodiče i děti hledat pomoc v období okolo rozvodu. Ve čtvrté kapitole píši o tom, jaké existují druhy porozvodové péče a porovnávám jejich výhody a nevýhody. Poté zkoumám, jak se na střídavou péči dívají média, laická veřejnost a profesionálové. Teoretickou část uzavírá kapitola o specifických situacích, kdy může soud rozhodnout o střídavé péči. Následuje kvalitativní výzkum, kde střídavou péči hodnotí profesionálové, jako jsou učitelé, vychovatelé, asistenti pedagogů, sociální pracovníci, pracovníci poraden a psychologové.
|
|
|
Význam sociální rehabilitace u klientů po amputaci končetiny v domácí péči
Bartůňková, Petra ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sociální rehabilitace u klientů po amputaci dolních končetin/y v domácí péči. Práce je zaměřena na popis současného stavu a koncepce sociální rehabilitace jako jedné ze složek ucelené rehabilitace osob v raně postamputačním stádiu. V další části se zabývá vymezením amputace dolních končetin/y jako náročné životní situace. Při popisu procesu vyrovnávání se s touto nepříznivou změnou zdravotního stavu vychází z tradičního modelu Kübler-Ross a Křivohlavého. Současně analyzuje koncepci formálního systému opory v okresu Ústí nad Labem. Ten poskytuje pomoc a podporu nejen osobám se získaným tělesným postižením, ale také jejich neformálním pečujícím. Neformální péče zastává v procesu sociální rehabilitace osob začínajících novou životní etapu vzniklou na základě razantní změny zdravotního stavu zásadní roli. Práce pojednává o možnostech rozvoje neformálních pečovatelů, využitelnosti finančních dávek pro OZP a pomoci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb ve zmiňovaném okresu. Zaměřuje se však i na možná úskalí, která jsou spojena s péčí zajišťovanou rodinnými příslušníky nebo dalšími osobami. Současně nastiňuje příklady dobré praxe v evropských zemích, kterými by se mohla česká společnost inspirovat při aktuální snaze zlepšit podmínky pro poskytování péče laickými...
|
|
|
Možnosti zkvalitnění služeb Armády spásy - centra sociálních služeb Bohuslava Bureše z hlediska potřeb uživatelů
Prasličková, Tereza ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kopoldová, Bedřiška (oponent)
Téma diplomové práce "Možnosti zkvalitnění služeb Armády spásy - Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše z hlediska potřeb uživatelů" jsem si zvolila na základě svých zkušeností z praxe. Od roku 2006 pracuji v Armádě spásy jako sociální pracovnice pro muže ubytované v azylovém domě. V době, kdy jsem do zařízení nastoupila, vrcholily přípravy na příchod komise z Ministerstva práce a sociálních věcí, která měla rozhodnout, zda zařízení naplňuje Standardy kvality sociálních služeb. Při vyplňování sebehodnotícího dotazníku se ukázalo, že vedení a zaměstnanci zařízení nemají příliš přesnou představu o spokojenosti uživatelů se službami.
|
|
|
Návrh systému dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v přímém kontaktu se seniory v domovech pro seniory
Kratochvílová Křemenová, Renata ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání sociálních pracovníků, kteří pracují v domovech pro seniory v přímé péči s touto cílovou skupinou. Cílem práce je na základě výsledků vyplývajících z rozhovorů a dotazníků vytvořit návrh obsahu dalšího vzdělávání pro tuto specifickou skupinu sociálních pracovníků tak, aby byly akceptovány jejich skutečné potřeby. Práce má část teoretickou a část praktickou. Obsahem teoretické části je seznámení s nejčastěji využívanými teoriemi při sociální práci se seniory v zařízeních sociálních služeb, okrajově popisuje systém sociálních služeb pro seniory v ČR včetně role sociálních pracovníků v něm a význam vzdělávání sociálních pracovníků. Praktická část prezentuje metody a výsledky analýzy dat výzkumu a návrh obsahu dalšího vzdělávání sociálních pracovníků.
|
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|
|
|
Pěstounská péče a práce s ohroženou rodinou jako nástroje prevence umísťování dětí do ústavní výchovy v ČR
Šafratová, Ida ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Obsahem práce je popis systému péče o pěstounské a ohrožené rodiny v České republice, jako dvou základních prvků ovlivňujících počet dětí umísťovaných z rodin do ústavní výchovy. Vymezuje zásadní problémy těchto dvou oblastí a v rámci případové studie ukazuje jedno z možných řešení. Případová studie se týká projektu Centrum pro rodiny v Jihočeském kraji. Její součástí je výzkum potřeb pěstounských rodin a šetření situace ohrožených rodin v bývalých okresech Písek a Milevsko, který vedla autorka práce. Je zde popsána navrhovaná činnost a služby Centra pro rodiny, které vyplynuly jak ze studia dané problematiky, tak ze samotného výzkumu v konkrétním regionu. Práce se též věnuje limitům, jež uvedení takového typu služby do praxe skýtá a zobecňuje tyto poznatky.
|
|
|
Sociální služby pro ohrožené rodiny v okrese Litoměřice
Kudová, Květa ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
První část práce je věnována problematice ohrožených rodin. Snažím se popsat různé problémové situace, které mohou rodinu potkat. Popisuji služby, které mohou v České republice tyto rodiny využít. Uvádím též příklady služeb, které existují v zahraničí. Druhá část je zaměřena na zjištění nabídky služeb v okrese Litoměřice, zda tato nabídka pokrývá potřeby rodin žijících v tomto okrese. Využila jsem obsahové analýzy spisů OSPOD za rok 2006, dále pak formu dotazníku pro pracovníky OSPOD a rozhovoru s pracovníky OSPOD. I přesto, že nabídka služeb je poměrně bohatá, nepokrývá potřeby rodin, které jsou z různých důvodů v kontaktu s OSPOD. Většina služeb je zaměřena na volnočasovou aktivitu, většinou se ale jedná a služby placené, což se stává překážkou pro některé klienty. Problémem je také malá kapacita služeb, jedná se především o služby dětského psychologa a psychiatra, služby manželské a předmanželské poradny, nízkoprahového klubu a azylového domu pro matky s dětmi Některé služby zde chybí úplně. Jedná se především o mediační služby, intenzivní rodinnou terapii, terénní práci s rodinou a programy pro rodiče špatně zacházející s dětmi.
|
host ::
RSS.