| |
|
Metodika získávání dobrovolníků ve Společnosti DUHA
Nedvědová, Marie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
(česky) Práce se zaměřuje na oblast dobrovolnictví v sociálních službách. To se v naší zemi stále více rozvíjí, ale kvůli historickému vývoji, v něm zaostáváme za západními zeměmi. Práce se zabývá také managementem dobrovolnictví a v některých oblastech je inspirována zahraniční zkušeností, především zkušenostmi z Německa a Velké Británie. Management dobrovolnictví je členěn do pěti oblastí, a to na oblast zmapování potřeb a plánování, získávání dobrovolníků, jejich přípravy, smlouvu s nimi, jejich řízení a motivaci a supervizi a oceňování. V každé oblasti jsou popsány nejdůležitější kroky, které jsou dle odborné literatury potřebné pro úspěšný dobrovolnický program. Cílem práce je na základě konzultací s pracovníky organizace a studia odborné tuzemské i zahraniční literatury vytvořit ucelenou "Metodiku získávání dobrovolníků a práce s nimi v CDS Společnosti DUHA". Metodika zohledňuje manažerský cyklus práce s dobrovolníky ve všech oblastech a vychází z potřeb organizace i klientů.
|
|
Homosexuální páry jako náhradní rodiče
Mrázková, Miriam ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá homosexualitou obecně, vývojem postoje k homosexualitě ve společnosti. Dále mapuje možnosti, které mají homosexuálové v České republice. Kde se mohou scházet, jaké zde fungují spolky, zda jsou u nás nějaká specializovaná pracoviště na pomoc homosexuálům. Druhá kapitola se zaměřuje na rodičovství obecně a možnosti jaké homosexuálové mají, pokud se chtějí stát rodiči. Kapitola řeší vývoj a potřeby dítěte. Třetí kapitola je orientována na adopci dětí a problematiku adopce obecně. Praktická část se pak zaměřuje na život homosexuálních rodin. Stěžejní v práci bylo, jak fungují tyto domácnosti a s jakými se potýkají problémy. Dotazovaných rodin je celkem deset.
|
| |
| |
|
Možnosti využití příběhu při práci s lidmi traumatizovanými poraněním mozku
Pechmanová, Lucie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Tato práce se skládá z dvou částí, teoretické a praktické. V první z nich je prostor věnován zejména teoretickému definování pojmů jako příběh, životní příběh, narativní přístup, trauma a získané postižení. Pozornost je dále zaměřena na cílovou skupinu (lidé s traumatem mozku), s níž je posléze pracováno v praktické části. Následuje výčet nejčastějších příčin poranění/poškození mozku a jejich možných následků, to vše v přímé návaznosti na téma práce. První část je pak zakončena stručným seznámením s organizací, v níž bylo v rámci prostoru sociálně terapeutické dílny s příběhy pracováno. V praktické části dochází k částečnému přenesení teoretických poznatků do praxe. Této části dominují příběhy, které byly sesbírány v rámci přímé práce s klienty sociálně terapeutické dílny. Nejprve je u každého dán prostor jejich konkrétnímu životnímu příběhu, ten je dále analyzován, je vyzdvihnuto jeho osobní téma a nabídnuty možné interpretace. V závěru je pak shrnuta spolupráce včetně odkazů na průběh individuálních konzultací a plnění individuálních plánů. Finální zhodnocení vzájemné spolupráce je uskutečněno skrze reflexi dosáhnutých, předem stanovených klientských cílů. To poukazuje na vysokou míru efektivity využití příběhu při práci s lidmi po poranění/poškození mozku a to i přes zdánlivě nepřekonatelná...
|
| |
| |
|
Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách
Kádárová, Vendula ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách" je tematicky zaměřena na jednu z metod sociální práce - terénní sociální práci. Specificky pojednává o terénní sociální práci poskytovanou v lokalitách v rámci Ústeckého kraje, které jsou označeny jako "sociálně vyloučené romské lokality", a primárně řeší osobnost terénního sociálního pracovníka a jeho profesní kompetence. Cílem práce je sestavení vzdělávacího programu, jehož ambicí je vybavit terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách takovými vědomostmi, dovednostmi a kompetencemi, aby byli schopni vykonávat svou profesi kvalitně a efektivně. Při zpracovávání tématu práce vycházím z již známých poznatků a faktů týkající se oblasti terénní sociální práce a přístupů v práci s menšinami. Neopomíjím ani romskou tematiku zaměřenou na specifické potřeby Romů vyplývajících z jejich historie, kultury a tradic. Zároveň se zabývám současnou situací problematiky sociálního vyloučení Romů v ČR. Tyto poznatky analyzuji, shrnuji a pokouším se vytvořit ucelený přehled o této specifické kategorii sociální práce. Aby vzdělávací program odrážel nejen potřeby cílové skupiny, ale hlavně vyhovoval potřebám terénních sociálních pracovníků, využívám profesiografie, jako metody pro získávání...
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|