|
|
Adjektiva a adverbia typu bezcílný, bezcílně v nové češtině
Glogarová, Anna ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat užití adjektiv typu bezcílný a z nich derivovaných adverbií v češtině od doby národního obrození po současnost. Dále si práce klade za cíl popsat produktivitu daného slovotvorného typu. Teoretická část se věnuje slovotvornému popisu, vlivu purismu a vlivu jazykového kontaktu na slovotvorbu s ohledem na danou problematiku. Na základě dat ze slovníků, kartotéky lexikálního archivu a diachronních i synchronních korpusů bylo v rámci empirického výzkumu charakterizováno užití vybraných adjektiv a adverbií v čase. Jednotlivé závěry byly následně zobecněny a výrazy byly rozčleněny podle stáří do 6 skupin (staročeské výrazy, novotvary z národního obrození, které se dále užívají, obrozenecké novotvary efemérní, slova doložená od 2. poloviny 19. století, výrazy vzniklé ve 20. století a slova nová). Při empirickém výzkumu byl zohledněn i vliv puristů a jejich výhrady k tomuto slovotvornému typu, který se však na podkladě získaných dat ukázal jako marginální. Výrazy v jednotlivých skupinách vykazují podobné společné znaky a tendence v užití, co se týče například stupňovatelnosti a frekvence užití.
|
|
|
Diftongizace ý > ej v pardubických smolných knihách
Dostálková, Eliška ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje podrobnému popisu distribuce diftongizace ý > ej ve dvou z pardubických smolných knih, které nebyly zpracovány Františkem Oberpfalcerem-Jílkem. Těmi jsou Rejistra tajemství lotrovského a Delinquentem Register ab anno 1590 bis 1626. Kromě popisu dané hláskové změny zasazuje bakalářská práce zjištěné výsledky do kontextu dosavadního bádání o této změně. Materiálový základ práce tvoří edice pardubických smolných knih Pardubické smolné knihy 1538-1626, vydaná Jindřichem Franckem v roce 2016. Ze smolných knih byly manuálně excerpovány veškeré doklady slov s proběhlou změnou ý na ej a také se zachovalým původním ý. Dále byly excerpovány doklady diftongizace sekundárně ztvrdlého ý (typ vozejk) a í po l, ř, ž, š, č. Slova byla zaznamenána do tabulky v programu Microsoft Excel a proběhlo manuální přiřazení hodnot vybraných jazykových a mimojazykových proměnných. Takto anotovaný jazykový materiál byl podroben kvantitativní i kvalitativní analýze a výsledky byly srovnány s výsledky dosavadního bádání o distribuci této změny v dobové tištěné a rukopisné produkci a s výsledky bádání o stejné změně v moravských smolných knihách.
|
|
|
Lexikální výpůjčky z amerických indiánských jazyků v češtině
Chmelařová, Nikola ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Teoretická část této práce je věnována obecné teorii jazykového kontaktu a lexikálního přejímání, klasifikaci výpůjček z hlediska jejich motivace a různým způsobům adaptace. V praktické části jsou shromážděny lexikální výpůjčky z domorodých indiánských jazyků obou amerických kontinentů. Vycházíme z českých a anglických etymologických a výkladových slovníků a ze slovníků cizích slov, případně i jinojazyčných slovníků. U výpůjček jsme zjišťovali výchozí zdrojový jazyk, cestu přejetí do češtiny, dobu přejetí a dále četnost výskytu v češtině na základě korpusových dat. Klíčová slova: výpůjčka, přejímání, jazykový kontakt, indiánské jazyky
|
|
|
Označení barev a jejich kolokace v ČNK
Špetová, Leona ; Kováříková, Dominika (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá označením základních barev v češtině a jejich kolokacemi. Cílem práce je zkoumat a stanovit, s jakými adverbii se nejčastěji spojují adjektiva označující základní barvy. Potřebný materiál je získán ze synchronního korpusu psané češtiny SYN2015. V práci jsou představeny základní lingvistické přístupy ke zkoumání barev v jazyce a příslušná terminologie. Aby mohla být srovnávána různě frekventovaná adjektiva označující základní barvy, bylo potřeba frekvenci pro vlastní výzkum relativizovat. Podle relativní frekvence byla jednotlivá spojení rozlišena na kolokace a kombinace. Na základě analýzy byly vymezeny čtyři kategorie zkoumaných kolokací: kategorie spojení s dalšími barvami, kategorie nositele, kategorie jasnosti, sytosti a intenzity, kategorie specifických vlastností. V rámci každé kategorie jsou zkoumány a popisovány kolokace (v případě první kategorie i kombinace) s každou základní barvou.
|
|
|
Asimilace znělosti v češtině rodilých mluvčích angličtiny
Pecková, Františka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na výslovnost anglických rodilých mluvčích v češtině, konkrétně se zabývá asimilací znělosti. Teoretická část popisuje české a anglické souhlásky, řečové procesy v obou jazycích, faktory ovlivňující cizinecký přízvuk v cizím jazyce a analýzu učebnic z pohledu procvičování asimilace znělosti. V praktické části byl proveden výzkum mezi 12 anglickými rodilými mluvčími. Tito mluvčí vytvořili nahrávky, které pak podlehly poslechové a akustické analýze. Z těchto analýz byly vyvozeny závěry o správnosti výslovnosti a také o správnosti užití asimilace znělosti obecně i pro jednotlivé mluvčí. Na základě získaných dat byl vytvořen didaktický plán na procvičování tohoto jevu. Klíčová slova: angličtina, čeština jako cizí jazyk, asimilace znělosti, výslovnost, souhlásky, znělost, fonetika
|
|
|
Česká modální konstrukce "nepotřebuji + inf." s významem 'není nutné, abych'
Genserová, Barbora ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat konstrukci "nepotřebovat + infinitiv", její užívání v češtině a vztah k českému systému modality. Jednou z otázek práce je, zda tato konstrukce obsahuje nové samostatné sloveso, nebo pouze formu slovesa potřebovat. Teoretická část se zaměřuje na modalitu, modální slovesa v češtině, němčině a polštině, gramatikalizaci, jazykový kontakt a s ním související purismus. Ze všech těchto hledisek je následně charakterizována zkoumaná konstrukce spolu s konstrukcí "potřebovat + infinitiv". V praktické části je prezentován empirický výzkum dat z českých slovníků, kartotéky lexikálního archivu a diachronních i synchronních korpusů. Výsledky výzkumu ukazují, že se konstrukce s nepotřebovat užívala v 19. století více než konstrukce s potřebovat, a nacházela se tak v procesu gramatikalizace. Ve 20. a 21. století je konstrukce s nepotřebovat naopak méně častá. Frekvence obou konstrukcí v synchronních korpusech však stále narůstá. Morfosyntaktické vlastnosti obou konstrukcí jsou velmi podobné a částečně se shodují s vlastnostmi modálních sloves. Teoretické i empirické poznatky dokládají, že obě konstrukce obsahují formy jednoho slovesa, a že se tedy v češtině nevyvinulo nové modální sloveso. Klíčová slova modalita, deontická modalita, nutnost, konstrukce, gramatikalizace,...
|
|
|
Internacionalismy a neologismy v současném kulturním a politickém zpravodajství
Ivasková, Jarmila ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje popisu a rozboru současné slovní zásoby vybraných českých deníků, tematicky se zaměřuje na zprávy z oblasti politiky a kultury. Cílem práce je doložit užívání lexikálních internacionalismů a neologismů, blíže je charakterizovat z hlediska procesu a stupně adaptace v češtině, specifičnosti slovotvorných způsobů a lexikální sémantiky včetně pragmatických významů. Práce metodologicky vychází z teorie klíčových slov, na jejím základě jsou vybrána pojmenování (lexémy) relevantní pro oblast politiky a kultury ze Slovníků neologizmů 1, 2 a Akademického slovníku cizích slov. Výskyt a užívání vybraných lexémů jsou doloženy v denících MF DNES a Lidové noviny v období tří měsíců: červen, červenec a srpen 2017. Excerpovaný materiál je využit k porovnání sémantiky a stylové charakteristiky klíčových pojmenování, jak jsou prezentovány v uvedených slovnících a realizovány v textech; posouzeny budou případné aktualizace. Klíčová slova internacionalismus, neologismus, lexikální sémantika, pragmatika, kultura, politika, zpravodajství, deník
|
|
|
Hádání Chytrosti s Upřímností: edice a jazykový rozbor
Kunertová, Helena ; Voleková, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce představuje komentovanou kritickou edici skladby Hádání Chytrosti s Upřímností, která je součástí Jenského kodexu. První část obsahuje stručnou historii Jenského kodexu, shrnuje dosavadní poznatky jak o dataci, tak o jeho autorovi. V další části se zaměřuje na žánr hádání, představuje jej z několika hledisek, jednak z hlediska obsahu, jednak ukazuje jeho vývoj v průběhu staletí. Dále se pak práce zaměřuje na samotný text Hádání Chytrosti s Upřímností, nejprve analyzuje jeho obsah a dále navazuje pravopisným a jazykovým rozborem. Jazykový rozbor se zaměřuje na vybrané jazykové jevy, pro text nějakým způsobem charakteristické. Součástí práce je i nově vytvořená transkribovaná edice památky a také kritická transliterovaná edice, která slouží primárně jako podklad pro pravopisnou analýzu.
|
|
|
Sémantická dědičnost při sufixaci od polysémních slov
Sláma, Jakub ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tzv. sémantickou dědičností (při sufixaci od polysémních slov). Teoretická část na pozadí výkladů o významu, polysémii, slovotvorné motivaci a sémantickém aspektu tvoření slov vymezuje pojem sémantické dědičnosti a poukazuje na jeho kořeny v konstrukční gramatice. Pozornost je věnována tomu, jak se s konceptem sémantické dědičnosti implicitně pracuje v české lexikologii (srov. slovotvorné kritérium pro identifikaci lexií polysémních slov) a lexikografii. Práce naznačuje, že tradiční česká slovotvorba často pracuje s předpokladem transparentnosti a snad i kompozicionality (přinejmenším slovotvorného) významu motivovaných slov, který se však zdá být neslučitelný s empirickými poznatky o sémantické dědičnosti. V empirické části je jednak analyzováno 43 slovotvorných hnízd polysémních somatismů s důrazem na sémantické vztahy mezi deriváty, jednak je srovnáno 80 etablovaných derivátů se sufixem -tel a 100 hapax legomen s týmž sufixem. To umožňuje jak identifikaci obecných tendencí v oblasti sémantické dědičnosti (mj. to, že derivát polysémního slova dědí v průměru pouze asi 40 % významů svého základového slova), tak rozlišení strukturního a procesuálního aspektu sémantické dědičnosti.
|
|
|
Užívání korektorských značek
Hilgardová, Kateřina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem bakalářské práce je postihnout korektorské značky v užití v praxi. teoretické části shrnuje všechny státní technické normy upravující korektorské značky a sleduje vývoj znamének. Dále porovnává česká korekturní znaménka se znaménky cizími (slovenskými, německými, britskými, americkými a ruskými), nakonec se zaměřuje na typy příruček učící korektorská znaménka. Praktická část práce se zabývá užíváním korektorských značek redaktory a sleduje, která znaménka se používají ve shodě s zaměřuje na porovnání papírové a elektronické korektury a zjišťuje, na kterém médiu respondent dokáže najít více chyb.
|
host ::
RSS.