|
|
Retroaktivní infinitiv v češtině
Genserová, Barbora ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
(česky) Cílem diplomové práce je komplexní popis českých konstrukcí s retroaktivním infinitivem typu Ta skříň potřebuje opravit a Nepotřebuju od tebe pomoct, v nichž je pasivní význam vyjádřen aktivní formou slovesa, a tyto konstrukce jsou proto považovány za skryté pasivy. Teoretická část popisuje obecné možnosti užití infinitivů a infinitivních konstrukcí s důrazem na konstrukce ve spojení se semilexikálními slovesy. Věnuje se také možnosti vyjádření pasivní perspektivy pomocí kanonického pasivu a dalších sekundárních diatezí, zejména diatezí typu agens-patiens a agens-adresát/recipient, neboť vztahy těchto aktantů jsou centrální také u retroaktivních infinitivů. Dále shrnuje dosavadní stav bádání o retroaktivních infinitivech a jejich teoretický popis. Empirická část představuje analýzu vět s retroaktivním infinitivem na materiálu Českého národního korpusu, testuje jejich vlastnosti v porovnání s aktivními a kanonicky pasivními konstrukcemi. V některých charakteristikách se retroaktivní infinitivy podobají pasivům, především reflexivitou, vlastnostmi subjektu, s nímž se pojí, a důsledným odsunutím agentu z pozice subjektu. Na rozdíl od kanonického pasivu ukazují jasnou preferenci dokonavého vidu slovesa v infinitivu a umožňují obsazení subjektové pozice sémantickou rolí adresáta/benefaktora, a...
|
|
|
Eenvoudige taal. Principy jednoduchého jazyka v nizozemštině ve srovnání s němčinou a češtinou.
Genserová, Barbora ; Vokáčová, Martina (vedoucí práce) ; Rezková, Iva (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vnitrotextové vlastnosti zjednodušených textů v nizozemštině (eenvoudige taal) a srovnat je se zjednodušenými texty jak v němčině (Leichte Sprache), tak v češtině (jednoduchá čeština). Teoretická část se zaměřuje na jazykovou politiku, historii i pravidla jednoduchého jazyka, jeho legislativní ukotvení v jednotlivých jazykových oblastech a na možnosti zkoumání srozumitelnosti textů. Empirická část je založena na analýze dílčích korpusů sestavených z textů oficiální komunikace pandemických opatření nizozemské a německé státní správy občanům a jejich překladu do zjednodušené podoby a textů dostupných na stejné téma ve zjednodušené češtině. Výsledky výzkumu ukazují, že komunikace nizozemské státní správy je srozumitelná ve standardní i zjednodušené formě, eenvoudige taal dodržuje pravidla jednoduchého jazyka. Německé texty jsou naopak i ve zjednodušené formě příliš složité. Texty v jednoduché češtině jsou podle testů čitelnosti nejsrozumitelnější. Praktické poznatky tak dokládají, že z hlediska srozumitelnosti, lexikální bohatosti, morfologické a syntaktické struktury komunikace v jednoduchém jazyce v nizozemsko- a českojazyčné oblasti splňuje předpoklady pro to být komunikací funkční. Zjištění z představených analýz mohou být užitečná pro budoucí, systematičtější...
|
|
|
Česká modální konstrukce "nepotřebuji + inf." s významem 'není nutné, abych'
Genserová, Barbora ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat konstrukci "nepotřebovat + infinitiv", její užívání v češtině a vztah k českému systému modality. Jednou z otázek práce je, zda tato konstrukce obsahuje nové samostatné sloveso, nebo pouze formu slovesa potřebovat. Teoretická část se zaměřuje na modalitu, modální slovesa v češtině, němčině a polštině, gramatikalizaci, jazykový kontakt a s ním související purismus. Ze všech těchto hledisek je následně charakterizována zkoumaná konstrukce spolu s konstrukcí "potřebovat + infinitiv". V praktické části je prezentován empirický výzkum dat z českých slovníků, kartotéky lexikálního archivu a diachronních i synchronních korpusů. Výsledky výzkumu ukazují, že se konstrukce s nepotřebovat užívala v 19. století více než konstrukce s potřebovat, a nacházela se tak v procesu gramatikalizace. Ve 20. a 21. století je konstrukce s nepotřebovat naopak méně častá. Frekvence obou konstrukcí v synchronních korpusech však stále narůstá. Morfosyntaktické vlastnosti obou konstrukcí jsou velmi podobné a částečně se shodují s vlastnostmi modálních sloves. Teoretické i empirické poznatky dokládají, že obě konstrukce obsahují formy jednoho slovesa, a že se tedy v češtině nevyvinulo nové modální sloveso. Klíčová slova modalita, deontická modalita, nutnost, konstrukce, gramatikalizace,...
|
host ::
RSS.