|
|
Vytěsněná apokalypsa - česká reflexe ústupu německé skupiny armád Střed
Jakl, Tomáš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hutečka, Jiří (oponent) ; Mücke, Pavel (oponent)
Název práce: Vytěsněná apokalypsa - česká reflexe ústupu německé skupiny armád Střed Autor: Mgr. Tomáš Jakl Abstrakt: Jsou válečná tažení, která jdou popsat jednoduše, jiná obtížně a některé nejde rekonstruovat plynulým vyprávěním vůbec. Události v českých zemích v prvních dvou květnových týdnech roku 1945 patří k těm obtížně popsatelným. To, že se zde nacházela poslední německá bojeschopná skupina armád, je všeobecně známo. Také se běžně ví, že šlo o skupinu armád Střed, které velel polní maršál Ferdinand Schörner. Podstatně méně je známo, že následkem vypuknutí Českého povstání tato skupina armád ustoupila přes povstalecké území k demarkační linii mezi americkou a Rudou armádou. Poslední zoufalou iluzí německých vojáků bylo, že se spojí s Američany a společně vyženou Rusy z Evropy. Spojenecký vrchní velitel na Západě, generál Dwight David Eisenhower, nehodlal po smrti amerického prezidenta Roosevelta udělat nic, co by si sovětský diktátor mohl vykládat byť jen jako náznak podobného vývoje. Nejenže zakázal generálu Pattonovi překročit předem se sověty dohodnutou demarkační linii v Čechách, opticky vstříc ustupujícím Němcům, ale americké jednotky sovětům také vydaly zajaté německé vojáky z jednotek, které bojovaly na východní frontě. Své zajaté Němce předali Rudé armádě kromě Američanů i čeští povstalci. Do...
|
|
|
Horníci jako profese na pozadí ostravského regionu.
Hybešová, Kateřina ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce mapuje vývoj hornictví a hornických kolonií v ostravském regionu a zabývá se také interpretací rozhovorů s horníky vykonávajícími své povolání v ostravsko-karvinském revíru v letech 1950 až 1994. Soustředí se nejen na zmapování vývoje prostředí a podmínek hornictví v ostravském regionu, ale především na důvody a motivaci pro výběr fyzicky a psychicky náročného a často životu nebezpečného povolání, jakým hornictví je. Práce je řešena induktivní metodou, kdy procesy na úrovni jednotlivců vztahuji na širší skupiny. Takovéto zpracování mi vedle tradičních písemných pramenů umožňuje zpracování, tedy analýza a interpretace rozhovorů s pamětníky. Zjištěním práce je skutečnost, že existují tři hlavní motivy pro výběr hornického povolání, kterými jsou rodinný kontext a tradice, možnost nezúčastnit se povinného dvouletého vojenského výcviku a v neposlední řadě také nadstandardní finanční ohodnocení a materiální zajištění, které s sebou hornické povolání nese. Práce mimo jiné nabízí další z pohledů na to, jak žil dělník v socialistickém Československu.
|
|
|
Cestovatelé mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945-1948.
Kučera, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými cestovateli mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945 - 1948 a je tématicky rozdělena do tří kapitol. V první části se zaměřuje na dopady války na evropské státy a převážně na Československo, Velkou Británii a Německo. Zdrůrazňuje zejména stav dopravní infrastruktury, která byla klíčová pro hromadné návraty lidí domů. Důležitou součástí těchto návratů byl také sofistikovaný plán, který československá exilová vláda vytvořila. Ve druhé části zkoumá vývoj československo- britských vztahů a také působení diplomatických a kulturních institucí, které byly rozhodující při poskytování zahraničních stáží a zahraničních studijních programů. Skrze studijní programy mohlo mnoho studentů a vědeckých pracovníků navštívit Velkou Británii. Pro studium vzájemných vztahů je v této práci zohledněno také působení československých exulantů a jejich vliv na britskou veřejnost. V závěrečné části popisuje cestovní podmínky v poválečné Evropě. Tyto cestovní podmínky se snaží objasnit na základě dobových pramenů a hlavně z písemných a audiovizuálních vzpomínek pamětníků. Důraz je zde kladen na popis repatriace z Velké Británie a na obnovu cestovních tras civilní dopravy, která se po roce 1945 vcelku rychle obnovila.
|
|
|
Vzestup a pád ČSLA?!: Vojenská profese (1960-1970) v kolektivní paměti příslušníků důstojnického sboru
Hlaváček, Jiří ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Mücke, Pavel (oponent)
Vzestup a pád ČSLA?!: Vojenská profese (1960-1970) v kolektivní paměti příslušníků důstojnického sboru Jiří Hlaváček Abstrakt: Záměrem této disertační práce je reflexe vojenské každodennosti a (proměny) profesní identity důstojnického sboru v šedesátých letech dvacátého století v kolektivní paměti vojáků z povolání. Výzkum je založen na narativní analýze orálně-historických rozhovorů s pamětníky a pamětnicemi, kteří ve zkoumaném období sloužili v Československé lidové armády, a jejichž vzpomínky jsou komparovány s dalšími typy historických pramenů. První část práce je věnována problematice každodenního života v armádě za socialismu, přičemž tematická analýza se zaměřuje na motivace pamětníků pro volbu vojenské profese, specifika vojenského života, otázku ideologizace armádního prostředí, vztah vojáků s veřejností a v neposlední řadě také na bojovou připravenost armády a její úlohu v případném potenciálním studenoválečném konfliktu. Druhá část práce se zabývá aktérským jednáním na pozadí tzv. velkých událostních dějin. Sledována je reflexe pražského jara, srpnové okupace 1968 a následné normalizace armády na počátku sedmdesátých let. Hlavní pozornost je soustředěna na narativní analýzu aktérských strategií a odlišné zacházení dvou skupin narátorů (tzv. normalizovaných a rehabilitovaných vojáků) s konceptem...
|
|
|
Ve stínu orlice, na prsou lva a pod dvojramenným křížem: Životní příběh Antona Malinovského (1922-2011)
Harmáček, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Předmětem a cílem této diplomové práce bude zachytit životní příběh (česko)slovenského vojáka Antona Malinovského (1922-2011). Největší důraz bude kladen na období jeho mládí a vojenské zkušenosti ze Slovenského národního povstání, ale reflektovány budou i ostatní fáze života biografovaného. Anton Malinovský se jako voják slovenské armády zúčastnil na Slovenském národním povstání, odkud putoval do zajetí a na nucené práce do Bratislavy. Po osvobození republiky dosluhoval základní prezenční vojenskou službu a po krátké přestávce se stal vojákem z povolání. Sloužil v různých útvarech na Slovensku nebo v Pěchotním učilišti v Milovicích a od roku 1953 až do svého penzionování působil ve Vojenském učilišti v Novém Mestě nad Váhom. Práce bude řazena chronologicky od narození až po smrt Antona Malinovského v roce 2011. Z metodologického hlediska bude práce využívat metod kvalitativního a historického výzkumu, z typologického hlediska pojetí biografie se bude jednat o vědecko-historicky pojatý životní příběh s prvky na pomezí umělecko-vědecké biografie. Práce rovněž využije konceptu sociologické imaginace. Základem pro výzkum a vypracování životního příběhu budou vzpomínky Antona Malinovského, zachycené syny na sklonku jeho života na nahrávací zařízení, orálněhistorické rozhovory s rodinnými příslušníky,...
|
|
|
Etablování orální historie v českém prostředí
Drahovzalová, Michala ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Předkládaná diplomová mapuje téma etablování orální historie v českém prostředí. Výzkum, prováděný především metodou orální historie, má těžiště v období od roku 1989, neboť tato metoda u nás mohla být rozvíjena až po pádu komunistického režimu. První část práce se zabývá zvolenou metodologií, přibližuje výzkumné téma a jeho cíle a objasňuje historická východiska. Druhou část práce tvoří analýza a interpretace sesbíraného materiálu. Zaměřuji se na výzkumné projekty, které byly prostřednictvím orální historie realizovány, jejich publikační výstupy a ohlasy na ně. Snažím se je rovněž zasadit do širšího kontextu. Dále se věnuji formování institucionálního zázemí v České republice a zmiňuji hlavní pracoviště, kde je orání historie využívána. Kladu důraz na zprostředkování názorů a pohledů mých narátorů, kteří jsou sami aktivními účastníky procesu etablování orální historie v českém prostředí. Klíčová slova orální historie, kvalitativní metody, Sto studentských revolucí, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Česká asociace orální historie
|
|
|
Reflexe policejní práce z pohledu samotných policistů a policistek
Kapr, Ondřej ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí policejní práce z pohledu samotných policistů a policistek, a to v historickém kontextu fungování Policie České republiky, tedy od roku 1991 do současnosti. Nosným pilířem celé práce je orálně historický průzkum provedený se současnými a bývalými policisty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s vnímáním policejního prostředí zevnitř, přímo od samotných řadových policistů. V práci jsou dále analyzovány a vyhodnocovány zjištěné souvislosti. Klíčová slova: Policie, Policie České republiky, orální historie, historie, policejní kultura
|
|
|
Pražské metro - Fenomén v kontextu československých dějin
Burian, Jiří ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o pražském metru jako společenském fenoménu v kontextu československých dějin dvacátého a dvacátého prvního století. Zaměřuje se především na vnímání pražského metra z pohledu obecných dějin a známých veřejných pramenů v komparaci vnímání jednotlivých lidí či různých subkultur. Práce podává kompletní přehled pramenů o pražském metru a podrobuje je kritice. Věnuje se krátce také historii pražského metra, která slouží především k pochopení kontextu. V empirické části je použit analogický přístup k dějinám Československa a České republiky a interpretace jednotlivých rozhovorů.
|
|
|
Vztahy mezi vesnickým obyvatelstvem a psychiatrickou léčebnou v Horních Beřkovicích v letech 1968-1989
Novotný, Ondřej ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Vztahy mezi vesnickým obyvatelstvem a psychiatrickou léčebnou Horní Beřkovice v letech 1968-1989 je příspěvkem k tématu československé psychiatrie a jejího vztahu vůči obyčejným lidem v období normalizace v Československu. Cílem mé práce je přiblížení pohledů lidí na instituci, které se v průběhu let různě vyvíjely a dynamicky měnily. Na základě rozhovorů s narátory, tedy obyvateli vesnice i bývalými zaměstnanci léčebny, které jsem v průběhu terénního výzkumu podnikl, popisuji jejich vzpomínky v kontrastu s dějinami léčebny. Práce se tedy zabývá spíše subjektivním pohledem na celou historii sledovaného období a vedle kronikářských záznamů přináší i názory dotázaných osob na tehdejší situaci.
|
|
|
Historie ukrytá v kusu kamene
Ševčík, Tomáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je rekonstrukce události, která se stala dne 1. června 1942 na střelnici v Kladně - Krnčí za použití metody orální historie. Krátce po válce byl na místě popravy postaven pomník připomínající tuto tragédii, a jež byl brzy zapomenut. Hlavní slovo zde mají nahrané rozhovory s pamětníky události a rodinnými pozůstalými. Vedle toho se práce opírá o informace poskytnuté z různých fondů Národního archivu, státních okresních archivů a Archivu bezpečnostních složek, popřípadě o zdroje přístupné na internetu a tištěných podobách. V textu autor popisuje svůj první kontakt s metodou orální historie a poukazuje na situace, do kterých se tazatelé mohou dostat. Autor se zaměřil na nahrávání rozhovorů s pamětníky událostí, v jednom případě i syna popravené. Největší část textu je věnována pohledu narátorů na událost v roce 1942 tak, jak ji měli možné slyšet, zažít. Porovnáním archivních pramenů a interpretací narátorů se pak rekonstrukce příběhu stává uceleným přehledem, co předcházelo popravě v roce 1942. Autor se kromě hlavní teze, o použitelnosti metody při rekonstrukci minulosti, zamýšlí i nad praktickými zkušenostmi použití metody orální historie. Klíčová slova: Kladno - Krnčí, poprava 1. června 1942, metoda orální historie, druhá světová válka.
|
host ::
RSS.