|
|
L. Annaeus Seneca, Naturales quaestiones. Translation and Commentary, book I.
Ctibor, Jan ; Kuťáková, Eva (advisor) ; Kalivoda, Jan (referee)
This bachelor thesis is the first translation of a part of the work Naturales Quaestiones by Lucius Annaeus Seneca. It is also one of the first works altogether, which deals with this tract. The Naturales Quaestiones is Seneca's only preserved scientific work and also the only work that deals with Stoic physics. From today's point of view, this piece of writing is not purely scientific: in Stoicism physics is very closely related to ethics and the investigation of nature serves Seneca as a point of departure for his ethical conclusions. In the opening chapters of this bachelor thesis brief information about the author and the contemporary context of the text is presented. The main part of the bachelor thesis is the translation and commentary of the first book of the Naturales Quaestiones. This commentary focuses on the philosophical and ethical tracts and on their connections with the scientific parts of the book. In addition to that, it also focuses on the scientific problems and phenomena the book deals with. 1
|
|
| |
|
|
Religious aspects of the Virgil cult in late antiquity
Koronthály, Pavel ; Bažil, Martin (advisor) ; Kuťáková, Eva (referee)
The thesis addresses, from the point of view of literary history and from the religionistic point of view, the so called Virgil cult, which had developed around the poet's work, but gradually outgrew the borders of literature and culture as such and, in late Antiquity, became a religious phenomenon in the first place. The first part of the thesis deals with Virgil's position in the education system of Rome, which was essential in him becoming the first among Roman poets. The second part focuses on the Virgil cult in traditional "pagan" literature, in which Virgil becomes a cultural icon. The last part deals with the effort of Christian authors to "christianize" Virgil through Christian interpretation of his work.
|
|
|
'Pindarus Christianus?': the hymnic production of Prudentius
Pacherová, Laura ; Bažil, Martin (advisor) ; Kuťáková, Eva (referee)
In this thesis I focused on the comparison of Prudentius to Pindaros, which has been mentioned in literature since the 16th century. I based my theory of a 'Pindaric Hymn' on several comparisons, specifically on expressive features of Pindars' poetic language, which I've found in the work of Prudentius. I've also found a possible intermediary, Horatius, whose work also includes several features of 'Pindaric Hymn', moreover there were specific references to Pindar and his poems and on the other hand, I've found evident traces of Horace in Prudentius. I came to conclusion, that despite of all similarities, Prudentius didn't know Pindars' work directly.
|
|
|
Propemptikon and other traditional forms in Horace's Odes and Epodes
Prokopcová, Lenka ; Kuťáková, Eva (advisor) ; Bažil, Martin (referee)
The dissertation concerns a literary form designated as "propempticon" and its typical representatives within Horace - Epode X and Odes I 3 and III 27. The initial definition of the term "propempticon" itself is followed by a list of propempticon examples in Greek poetry - where the archaic Greek lyrics are concerned no complete piece of work has been preserved which could be designated as propempticon, only individual motives characteristic for this literary form within one piece of work are always present. These motives were later developed by poets of the Hellenistic period and later the propempticon appeared in works of epigrammatic as an individual literary form. Closer attention is paid to propempticon in Roman poetry before Horace. An analysis is carried out in the dissertation of the two preserved fragments from Parthenius' piece, an example of the first known propempticon in Roman literature, and further in the five fragments of Cinna's propempticon dedicated to Asinius Pollio. The following chapter summarizes motives characteristic for propempticon in archaic Greek lyrics and Hellenistic poetry on the one hand and Roman poetry of the 1st century BC on the other. Theoretic essay on propempticon from the rhetor Menander of Laodice (3rd century BC) is mentioned in brief. The body of the dissertation...
|
|
|
The influence of the antiquity on the oldest French poetry
Pometlo, Ondřej ; Pohorský, Aleš (advisor) ; Kyloušek, Petr (referee) ; Kuťáková, Eva (referee)
The dissertation focuses on comparison of medieval writings presenting the actions of Julius Caesar to French readers, specifically Li Fet des Romans, Roman de Jules César and Li Hystore de Iulius Caesar. Interpretation of accessible texts is based on analysis of the translation process: comparison of the antique original and its medieval variants in French language as presented in medieval manuscripts. The author opens the dissertation with introduction to factors influencing the medieval translator; among others the ability of complex understanding of the original text, education and awareness of other literary works, oral component of culture; and the way of thinking and of interpretation of the world.
|
|
|
The Saturnian verse
Vaníková, Martina ; Kuťáková, Eva (referee) ; Pultrová, Lucie (advisor)
The first part is the summary of recent research which includes the summary of basic problems concerning the Saturnian verse and attempts at their solution. It discusses the issue of the interpretation of antique messages, preserved primary materials and the origin of the Saturnian. At length it deals with the metric structure of the Saturnian - systematically summarizes the existing theories (quantitative, accentual and other notions - isosyllabic, syncretic, and others) and tries to comprehend its principals and shortcomings. The following part focuses on the Czech verse, its principals and especially the problems with translating quantitative hexameter into the Czech language. It addresses the Czech quantitative, accentual and mixed, syllabic hexameter. The key part is a schematic analysis of individual literary Saturnian verses; verses from eposes Odusia by Livius Andronicus and Bellum Poenicum by Gnaeus Naevius, "exemplary Saturnian verse" Malum dabunt Metelli Naevio poetae and Naevius' epitaph. The analysis of the each verse consists of quantitative and accentual schemes and resulting metric scheme. The research is based firstly on the presumption that Livius Andronicus (during the translation of Odyssey into Latin) could have attempted to retain the rhythmic scheme of the original (Greek hexameter)...
|
|
|
Narrative pattern in St. Jerome's Live of Paul
Šubrt, Jiří ; Stehlíková, Eva (advisor) ; Putna, Martin C. (referee) ; Kuťáková, Eva (referee)
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na analýzu narativních postupů v Jeronýmově legendě Vita Pauli primi eremitae (Život Pavla, prvního poustevníka). Jde o první a rozhodně nejpodivnější z Jeronýmových hagiografických textů, k nimž patří ještě Vita Malchi monachi captivi (Život mnicha Malcha, jenž upadl do zajetí) a Vita Hilarionis (Život Hilariona). Tyto tři legendy, jejichž hrdiny jsou fiktivní nebo skuteční zakladatelé poustevnického hnutí, představují texty velice zvláštního charakteru. Mísí se v nich fantaskní pohádkové motivy s historickými odkazy, zázračné skutky s biografickými detaily, vystupují v nich autentické postavy i bytosti z antické mytologie, arabští loupežníci i divoká zvířata, která přispěchají s pomocí, ocitne-li se světec v nouzi. Tento rozporuplný dojem ještě posiluje zvláštní způsob vyprávění, v němž se snoubí zdánlivá prostota s rafinovanou literární stylizací, útržky z pohanských klasiků s citacemi ze Starého Tato kuriózní a modernímu čtenáři tak cai zNí odvíélhkoa ,z ájekžo nzaa. ujímají v korpusu Jeronýmových textů zcela marginální postavení, jsou přitom z literárně historického hlediska nesmírně cenná, neboť názorně dokládají nevyhraněnost tohoto literárního útvaru v jeho počátcích. Každá z legend sice nese biografické označení vita (život), jen jedna z nich, Vita...
|
|
|
Centones Christiani. Intertextual transformations of one form of the Latin Christian poetry of late antiquity
Bažil, Martin ; Kuťáková, Eva (advisor) ; Škoviera, Daniel (referee) ; Wolff, Etienne (referee)
Úkolem této práce bylo analyzovat, popsat a interpretovat cento, pozdněantickou formu "citátové poezie", pomocí takové metody, která by byla schopna vzít v potaz jeho zvláštní charakter. K tomuto účelu jsme se inspirovali analytickými přístupy k textu, které byly navrženy na sklonku 20. století s cílem uchopit různé fenomény závislosti a sekundarity v literatuře, a které vycházejí z teorie intertextuality. Úvodní Teoretická část, nazvaná "Hledání metody popisu", ve své první kapitole shrnuje vývoj proměnlivých názorú na centony a dělí je do tří období. První z nich, od pozdní antiky po baroko, se vymezuje tím, že cento patřilo k produktivním formám v dobové literární tvorbě, byť někdy na jejím okraji. Hodnocení centonu se je v souladu s tím převážně kladné (Ausonius, Isidor ze Sevilly, humanistické příručky, Caramuel z Lobkovic), zdůrazňuje se zejména jejich hravá a reinterpretační, případně parodická stránka. Nečetné kritiky (Tertullianus, Hieronymus, Decretum Gelasianum) vycházejí z ortodoxních křesťanských pozic a kritizují spíše nevhodnost spojení biblického obsahu s "pohanskou'' slovní formou než princip centonu jako takový. V dalším období, které začíná v druhé polovině 18. století, vychází převažující záporné hodnocení centonové poezie ze změny v pojetí umělecké tvorby, pro niž podle dobových...
|
|
|
Interpretation of notions ira and furor in Seneca's tragedy Hercules furens based on the stoic afectology
Dvořáková, Jaroslava ; Kuťáková, Eva (advisor) ; Fischerová, Sylva (referee)
Mým hlavním úkolem bylo nalézt podíl afektů zra a furor na výstavbě dramatu HERCULES FURENS A THYESTES. Abych však mohla takovou otázku zodpovědět a dostát požadavku, vyjít ze stoické afektologie, nemohla jsem opomenout ani seznámení se základními tématy stoické filozofie (ačkoli jsem je již příliš neproblematizovala, neboť to by vydalo na mnohem rozsáhlejší práci), která se nějakým způsobem vztahují k pojetí afektů u stoiků vůbec a současně ke zkoumané tragédii, ani nastínění Senekova teoretického konceptu hněvu ve spise DE IRA, což bylo v zadání také požadováno. Morální listy Luciliovi mi pak byly významnou oporou, ačkoli jsem je již nezpracovávala systematicky, ale spíš mi posloužily k hojným odkazům během textu. Ovšem básnické dílo nelze interpretovat ani bez seznámení s funkcí formálních a rétorických prostředků, ani bez poukazu na jeho účel, který je v Senekově případě pedagogický. Proto jsem považovala za příhodné, věnovat i těmto aspektům autorova díla náležitou pozornost a zabývat se krátce také historickými okolnostmi jeho života, které jsou beze sporu pro jeho dílo významné. To vše jsou podle mě nezbytné komponenty smyslu celé tragédie HERCULES FURENS. Jelikož jsem však po napsání části zabývající se již zmíněnými tématy a po sepsání průběžné analýzy dramatu zjistila, že zpracování tragédie...
|
guest ::
RSS feed.