|
|
Student s depresí: perspektiva blízké osoby
Švecová, Helena ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studenty s depresí a jejich blízkými osobami. Cílem této diplomové práce je zmapovat různé aspekty soužití se studentem trpícím depresí. Využitá je přitom perspektiva blízkých osob, jejichž podpora bývá pro studenty s depresí klíčová. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu deprese za využití historické perspektivy a a perspektivy diagnostických manuálů. Dále se věnuje různým aspektům depresivních onemocnění, včetně jejich dopadů na život jedince. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje copingu a copingovým strategiím. Empirická část práce snaží zmapovat různé strategie podpory studenta s depresí, které volí blízké osoby. U deprese, jakožto velmi závažného onemocnění, se také dá předpokládat ovlivnění psychického stavu těchto pečujících blízkých osob. V návaznosti na tento předpoklad se práce rovněž snaží zmapovat copingové strategie, které blízké osoby využívají pro podporu vlastního duševního zdraví. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metodologie. K získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru a následná analýza textu byla provedena za využití otevřeného kódování. Analýza rozhovorů poukázala na subjektivně nejobtížnější aspekty soužití se studentem trpícím depresí, kterými byly vlastní prožívání pocitů bezmoci, a na...
|
|
|
Vybrané aspekty role školního psychologa v mateřských školách
Denysjuková, Kateřina ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Role školního psychologa v mateřské škole Bc. Kateřina Denysjuková 2022 ABSTRAKT Tato práce se zaměří na otázku role školního psychologa v prostředí české státní mateřské školy. Práce je v této oblasti průkopnickou, jelikož se jedná o nové a v literatuře dosud nedostatečně reflektované téma. Teoretická část práce bude zaměřena především na popis náplně práce a role školního psychologa jako takového, na legislativní stanoviska umožňující tento nový trend, na možnosti a obraz psychologického poradenství pro předškolní děti a jeho srovnání s možnostmi školního psychologa. Rovněž se zaměří na předpokládané důvody intervence školního psychologa v MŠ z pohledu častých obtíží předškolních dětí. Empirická část shrne obraz práce školního psychologa v MŠ. Tato část bude vycházet z kvalitativní analýzy rozhovorů se školními psychology pracujícími pro MŠ. Cílem práce je nastínit, jaký potenciál a úskalí má spolupráce školního psychologa s MŠ, jaké jsou důvody pro spolupráci MŠ a školního psychologa, jaká očekávání a překážky zde vyvstávají a jaké jsou možnosti intervence, které může školní psycholog mateřským školám nabídnout. Celkový obraz role školního psychologa v MŠ je pak ilustrován při porovnání s již popsanými rolemi školního psychologa a při popisu dvou nových rolí školního psychologa objevujících se v...
|
|
|
Sebepojetí jedince s poruchou autistického spektra a reflexe jeho sebepojetí z pohledu blízkých osob
Staňková, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato práce se zabývá sebepojetím jedince s poruchou autistického spektra a sleduje i reflexi jeho sebepojetí náhledem jeho blízké osoby. Teoretická část, která je rozdělena do čtyř částí, krátce představuje historii přístupů k PAS a jejich nejtypičtější projevy, popisuji zde tedy zejména tři základní problematické oblasti pro jedince s autismem. Dále charakterizuje sebepojetí, jak se k němu výzkumníci stavěli v průběhu času a také současný pohled a přibližuje jeho konkrétní složky, ukazuje výsledky předchozích výzkumů sebepojetí jedinců s poruchou autistického spektra a předkládá možnosti zkoumání sebepojetí. V empirické části, ve které jsem využila kvalitativního designu pro co nejhlubší pochopení daného jevu, se zabývám specifiky sebepojetí jedinců s PAS, míry adekvátnosti náhledu blízkých osob a také nejvýraznějšími rozdíly mezi výpověďmi blízkých osob a jedinců, kterým byla diagnostikována PAS. Lze zde najít kazuistiky tří respondentů a jejich blízkých osob včetně také jejich vzájemného srovnání, na jejichž základě odpovídám na čtyři mnou položené výzkumné otázky. Popisuji v této práci tedy sebepojetí jedinců s PAS, pohled jejich blízkých osob, tyto dva pohledy srovnávám a hledám společná témata napříč výzkumným vzorkem. V závěru prezentuji mnou získané výsledky a dále je porovnávám s výsledky...
|
|
|
Vliv učitelek mateřských škol na děti ze sociálně znevýhodněného rodinného prostředí
Kárová, Jana ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá učitelkami mateřských škol, které se věnují dětem ze sociálně znevýhodněného rodinného prostředí. Sleduje vliv učitelek na předškolní dítě z tohoto prostředí. Teoretická část zpracovává odborné poznatky o dítěti předškolního věku, přístupu učitelek mateřských škol k předškolnímu dítěti v prostředí mateřské školy. Zabývá se i sociálně znevýhodněným rodinným prostředím a jeho charakteristikami. Sleduje význam mateřské školy pro tyto děti. Zpracovává informace o sociálně-právní ochraně dětí. V neposlední řadě se zamýšlí nad problematikou dalších pomáhajících profesí. Praktická část je zaměřena na zkoumání zkušeností a postojů učitelek mateřských škol v souvislosti s dětmi z výše uvedeného prostředí. Odkrývá pohled učitelek na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí ve smyslu jejich charakteristiky daného prostředí. Zabývá se docházkou dětí do mateřské školy a jejím významem pro předškolní dítě. Sleduje spolupráci učitelek s OSPOD i dalšími zainteresovanými organizacemi. V práci se zaměřuji na přístup učitelek k těmto dětem i jejich rodinám, sleduji zkušenosti a chápání této problematiky ze strany učitelek. Zabývám se problematikou o dalších možnostech spolupráce, které by byly učitelkám přínosem a které jsou z jejich pohledu nedostatečné. Všímám si osobních postojů učitelek...
|
|
|
Vliv distanční výuky na psychiku žáků středních škol, se zaměřením na úzkost a depresi
Šimonová, Lucie ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem distanční výuky na psychiku žáku středních škol a zaměřuje se na úzkost a depresi. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které odpovídají cílům práce. Teoretická část vysvětluje pojmy úzkost a deprese a popisuje jejich příznaky, možné příčiny a způsoby řešení. Také zmiňuje další pojmy, které mají k úzkosti a depresi blízko, avšak neměly by se vzájemně zaměňovat. Práce se dále zabývá obdobím adolescence, adolescenty 21. století a problémem digitalizace. V praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum reprezentovaný dotazníkem, který vyplnilo 283 respondentů. Analýza dat ukázala, že distanční výuka vážně postihla psychické zdraví studentů SŠ a měla na ně negativní vliv. Z příznaků deprese působila největší problém špatná nálada, která výrazně postihla 62,4 % respondentů. Dále to byla chuť nic nedělat, pocit žití neplného života, ztráta energie a únava a unavitelnost. Tyto příznaky významně postihly přes 57 % respondentů. Z úzkostných příznaků studenty nejvíce trápily bolesti, které výrazně postihly 53,5 % respondentů. Dále to bylo vyhýbavé chování, anticipační úzkost, nervozita a strach, které významně postihly přes 40 % respondentů. Výzkum také zahrnoval prvky kvalitativní metodologie, které shromáždily výpovědi studentů k tomu, jaké konkrétní...
|
|
|
Vznik školního poradenského pracoviště na Královské škole v Praze - Troji - případová studie
Nováková, Adriana ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Případová studie popisuje proces budování rodícího se školního poradenského pracoviště na konkrétní soukromé škole v Praze. Teoretická část poskytuje odborný rámec a popisuje, co je smyslem poradenského pracoviště na škole, jak je definováno v legislativě naší země, kdo jsou jeho členové a jaká je náplň práce každého z nich. Každá škola má však svá specifika, ze kterých vycházejí specifické potřeby vedení, učitelů i žáků a poradenské pracoviště by na ně mělo reagovat. Praktická část detailně popisuje jednotlivé kroky procesu vzniku poradenského pracoviště a přináší způsob přemýšlení i konkrétní otázky, které si zakladatel v tomto procesu klade. Výstupem je návrh koncepce školního poradenského pracoviště, jak bude fungovat na této konkrétní škole. Práce je inspirací dalším školám, které svá poradenská pracoviště teprve zakládají.
|
|
|
Podpůrná opatření 1. stupně u žáků mladšího školního věku s možnými náznaky specifických poruch učení
Valentová, Barbora ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce ve svém obsahu řeší tvorbu podpůrných opatření u dětí s podezřením na nějakou specifickou poruchu učení, přičemž konkrétně je zaměřena na 1. st. tohoto opatření, tedy na plán pedagogické podpory. Cílem diplomové práce je zmíněnou problematiku objasnit a následně analyzovat a zhodnotit účinnost konkrétních plánů pedagogické podpory na 1. st. základní školy. Text diplomové práce je rozdělen do dvou základních částí - teoretická a praktická část. V rámci teoretické části je nejdříve obecně zmíněna stručná charakteristika žáka mladšího školního věku. Každé dítě je jiné, a právě v počátku školní docházky se ukazuje, zda je připraveno na školní systém. Další kapitoly popisují možné náznaky problémů z hlediska školního výkonu žáka, podporu a intervenci problémových žáků, kdy jsou zde identifikovány vnější a vnitřní faktory a je zde zmíněna důležitá role učitele a spolupráce s rodinou. Teoretická část dále charakterizuje situaci podle současného legislativního rámce vzdělávání na ZŠ se zaměřením na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále vymezuje obsah vzdělávání v RVP ZV a také obecně podává informace o inkluzivní výuce. Poslední kapitoly již prezentují jasný popis podpůrných opatření a jejich stupňů a zpřesňují pojem "plán pedagogické podpory", kdy je vysvětlen jeho význam....
|
|
| |
|
|
Vzdělávání pěstounů
Pobudová, Klára ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pěstounskou péčí a vzděláváním pěstounů. Hlavním cílem práce je zhodnotit, zda jsou pěstouni spokojeni s nabízenými tématy a délkou povinného průběžného vzdělávání. Dílčím cílem práce je popsat největší problémy dětí žijících v pěstounské péči, související se školou a školní přípravou a poukázat na tyto problémy vytvořením kazuistiky. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol a je založena na studiu odborné literatury. První kapitola se věnuje obecně tématu pěstounské péče a žádosti o pěstounskou péči. Druhá kapitola se již více zaměřuje na samotného pěstouna a jeho přípravu. Ve třetí kapitole je věnována pozornost samotnému vzdělávání pěstounů a doprovázejícím organizacím. Čtvrtá kapitola se zabývá charakteristikou dětí v pěstounské péči a jejich školními a výchovnými problémy. Praktická část se zaměřuje na vlastní výzkum. V rámci empirické části bylo realizováno výzkumné šetření s kombinací kvalitativních a kvantitativních prvků. Sběr dat byl proveden formou vlastního pozorování, dotazníkového šetření a polostrukturovaného rozhovoru. Během analýzy dat bylo zjištěno, že by pěstouni s několikaletou praxí uvítali, když by délka povinného průběžného vzdělávání byla přizpůsobena jejich zkušenostem, praxi a skutečným požadavkům. V současné chvíli je tomu tak, že práva...
|
|
|
Role učitele na 1. stupni ZŠ při vytváření klimatu školní třídy a jeho vliv na školní úspěšnost
Kornoušková, Tereza ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv má osobnost učitele na třídní klima a školní úspěšnost žáků. Teoretická část se zabývá třemi základními oblastmi popsanými v jednotlivých kapitolách - osobností učitele, třídním klimatem a jeho aktéry a složkami a v neposlední řadě také školní úspěšností. Se školní úspěšností obzvláště v současné době koresponduje i téma motivace žáků ve výuce. V praktické části diplomová práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu prováděného ve třetí třídě základní školy, která je velmi specifická svým složením, samotná škola zahrnuje speciální program pro mimořádně nadané žáky a v nynější době také vzdělává vysoký počet žáků s odlišným mateřským jazykem. Ve třídě se navíc objevují i žáci se specifickými poruchami učení. Tři oblasti popsané v teoretické části mapují metody typické pro kvalitativní výzkum, zúčastněné pozorování, prostřednictvím pozorovacích archů vlastní výroby i inspirovaných odbornou literaturou, a polostrukturovaný rozhovor s třídní učitelkou třídy. KLÍČOVÁ SLOVA osobnost učitele, třídní klima, školní úspěšnost, motivace ve výuce, školní třída, prvostupňové vzdělávání, pozorování, rozhovor
|
host ::
RSS.